Číslo jednací: 4 A 24/2014-29   U s n e s e n í   Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou v právní věci Mgr. L. S.,  nar. X., bytem U. 23, P. 5, zast. JUDr. Michalem Hráským, advokátem AK se sídlem Praha 5, Ostrovského 911/30, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, odbor dopravních přestupků, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01  Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.1.2012 č.j. MHMP 25280/2012/Na,       t a k t o :   I. Žaloba   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :      Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 23.5.2014 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného Magistrátu hl. m. Prahy, odboru dopravních přestupků, ze dne 9.1.2012 č.j. MHMP 25280/2012/Na, jímž byla uznána vinnou z přestupku, jehož se dopustila dne 20.3.2011 ve 12.10 hodin, kdy řídila osobní motorové vozidlo tov. zn. BMW X3 reg. zn. 9A8 3879 v Praze 5 po ulici Strakonická  ve směru jízdy do centra nedovolenou rychlostí. V jejím jednání bylo shledáno porušení ust. § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, čímž byl spáchán přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle v té době platného ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Za to žalobkyni podle v té době platného ust. § 22 odst. 7 uvedeného zákona za použití ust. § 12 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona o přestupcích byla uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč a sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu šesti měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Zároveň jí byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč.    Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že se o tomto rozhodnutí dozvěděla v průběhu jiného správního řízení, které nyní projednává Magistrát hl. m. Prahy pod č.j. MHMP 675124/2014/Sla. Z uvedených důvodů proto nemohla podat řádný opravný prostředek. Uplatnila námitky proti tomuto rozhodnutí proto v této žalobě a žádala, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.    Soud v této věci vyžádal vyjádření žalovaného. Ten ve svém vyjádření citoval ze spisové dokumentace týkající se řízení ve věci uvedeného přestupku a zároveň se vyjádřil i k žalobním námitkám uvedeným v podané žalobě.    Navrhl, aby soud žalobu zamítl pro její opožděnost. Uvedl, že předmětné rozhodnutí bylo žalobkyni zasíláno na adresu trvalého pobytu v souladu s ust. § 20 správního řádu, kdy pokus o doručení byl učiněn provozovatelem poštovních služeb dne 12.1.2012. Jelikož nebyla žalobkyně v místě doručování zastižena, byla v souladu s ust. § 23 a § 24 správního řádu vyrozuměna, že od 12.1.2012 je zásilka připravena k vyzvednutí, kdy byla i poučena o právních důsledcích nevyzvednutí si písemnosti. Jelikož si žalobkyně předmětnou písemnost nevyzvedla, byla písemnost dne 24.1.2012 vhozena do schránky, kdy marným uplynutím doby 10 dnů od zanechání výzvy a poučení nastala tzv. fikce doručení. Ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemnosti dle ust. § 24 odst. 1 správního řádu nebylo proti uvedenému rozhodnutí podáno odvolání, právní moc rozhodnutí tedy nastala dne 8.2.2012 a je na rozhodnutí vyznačena.    Žalovaný dovodil, že žaloba, která byla podána u Městského soudu v Praze dne 23.5.2014, byla podána opožděně, neboť nebyla podána ve lhůtě dle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ( dále s.ř.s. ), tedy ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobkyni oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanovený způsobem.    Městský soud v Praze při posouzení této věci dospěl k závěru, že žaloba v tomto případě směřuje proti rozhodnutí, které bylo vydáno v I. stupni. Z podané žaloby i z vyjádření žalovaného vyplývá, že proti tomuto rozhodnutí nebyl podán řádný opravný prostředek, t.j.  odvolání.    Podle § 68 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.    V tomto případě žalobkyně opravný prostředek, který byl proti uvedenému rozhodnutí přípustný, nevyčerpala, jak vyplývá z obsahu připojeného správního spisu. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyni bylo rozhodnutí doručeno dne 24.1.2012 a patnáctidenní lhůta pro podání odvolání marně uplynula dnem 8.2.2012.    Podaná žaloba je v tomto případě ve smyslu ust. § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustná a soud ji z tohoto důvodu odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. Protože je žaloba  nepřípustná, nezabýval se soud ani posouzením otázky jejího včasného podání ani námitkami, které byly proti napadenému rozhodnutí vzneseny.    O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s.ř.s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.     P o u č e n í: Proti tomuto usnesení   l z e   podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení při  splnění podmínek § 103 odst. 1 s.ř.s. kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně.   Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem dle  ust. § 105 odst. 2 s.ř.s.   Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení je nepřípustná.      V Praze dne 15. července 2014   Mgr. Dana  Č e r n o v s k á    v.r.           samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Helena Bartoňová