6Af 5/2012 - 101                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Dany Černé a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobce: IT TRADE, a.s., IČO: 273 90 411, se sídlem Praha 10, Štěrboholská 184/28, zastoupen JUDr. Karlem Fialou, advokátem, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, Praha 4, Budějovická 7,  o žalobě proti rozhodnutím Celní ředitelství Praha ze dne 7.12.2011, č.j. 13877-4/2011-170100-21 a č.j. 13877-8/2011-170100-21,     t a k t o:   I.      Žaloba   s e   z a m í t á.   II.    Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í:    Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení napadených rozhodnutí, kterými Celní ředitelství Praha zamítlo jeho odvolání proti rozhodnutím – dodatečným platebním výměrům  Celního úřadu Praha 2 ze dne 28.6.2011 č.j. 8465-4/2011-176400-021 a č.j.8465-8/2011-176400-021 a kterými tyto dodatečné platební výměry potvrdilo.  Dle žalobce jsou napadená rozhodnutí nezákonná, jelikož v daném případě nebyly splněny podmínky pro vydání dodatečných platebních výměrů z důvodu naplnění podmínek  čl. 220 odst. 2 písm. b)  nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen celní kodex Společenství)   Žalobce uvedl, že na jaře roku 2009 uvažoval nad dovozem inkoustových cartridge a cartridge pro laserové tiskárny z Číny. V této souvislosti se obrátil přímo na Celní správu České republiky s dotazem ohledně zařazení dle celního sazebníku. Dne 16.4.2009 obdržel od Celní správy České republiky e-mailovou zprávou doporučení, aby cartridge (bez rozlišení) zařadil do čísla 8446999000 s nulovou sazbou cla. Součástí tohoto návrhu sazebního zařazení byla i argumentace k samotnému doporučovanému zařazení včetně příkladů z databáze již vydaných závazných informací. Žalobce se daným doporučením řídil a v dobré víře zařadil dovážené zboží dle celního sazebníku doporučeným způsobem a následně odvedl clo v navržené sazbě. Při jednotlivých dovozech pak žalobce dodržel všechna ustanovení platných předpisů týkajících se celního prohlášení.  Doporučení celní správy nemohlo v žalobci vzbudit pochybnost o správnosti doporučovaného zařazení, a to ani co se týče možného rozlišování inkoustových cartridge pro účely sazebního zařazení na cartidge vybavené tiskovou hlavou a cartridge tiskovou hlavou nevybavené. V daném případě se nejednalo pouze o doporučení sazebního zařazení, ale přímo o návrh sazebního zařazení opřený o příslušnou argumentaci. Skutečnost, že uvedené doporučení bylo chybné, pokud jde o ty inkoustové cartridge, které nejsou vybaveny tiskovou hlavou, nemohla být žalobcem zjištěna. Dále žalobce konstatoval, že s ohledem na důvěryhodnost uvedeného doporučení a návrhu neexistoval na jeho straně žádný důvod pro to, aby celní správu žádal i o vydání závazné informace v této věci. Žalobce vycházel z toho, že informace celních orgánů se nemohou lišit a že pokud mu celní správa zaslala písemné doporučení, v němž mu přímo navrhla sazební zařazení, jedná se o dokument, o který se bude moci s důvěrou opřít.  V opačném případě celní správa doporučení a návrh neměla vůbec vydávat. Dle jeho názoru se navíc i u cartridge bez tiskové hlavy jedná o příslušenství tiskárny, kdy tyto cartridge jsou vybaveny čipem pro komunikaci se samotnou tiskárnou.    Žalobce namítl, že dodatečné platební výměry neměly být vydány, neboť byly naplněny podmínky čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství. Žalobce prováděl sazební zařazení zboží dle doporučení a návrhu, které mu bylo zasláno Celní správou České republiky. Následkem toho, že uvedené doporučení obsahovalo chybu, provedl žalobce nesprávné sazební zařazení všech dovážených inkoustových cartridge bez tiskové hlavy a z tohoto důvodu pak neodvedl správnou částku cla, která mu byla dodatečnými platebními výměry následně doúčtována. Částka cla dlužného ze zákona nebyla tedy zaúčtována následkem chyby ze strany celních orgánů. Dále žalobce uvedl, že jednal v důvěře v poskytnuté doporučení a že nemohl přiměřeným způsobem zjistit, že toto doporučení bylo chybné ohledně inkoustových cartridge nevybavených tiskovou hlavou. Dle svého názoru vynaložil veškerou péči k tomu, aby inkoustové cartridge zařadil správně, jednal v dobré víře. Současně dodržel ustanovení platných předpisů týkající se celního prohlášení. Z uvedených důvodů navrhl, aby soud obě napadená rozhodnutí zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení.   Celní ředitelství Praha ve svém vyjádření k žalobě navrhlo její zamítnutí. Konstatovalo, že se v odvolacím řízení vypořádalo se všemi důkazy předloženými žalobcem a že žalobu považuje za nedůvodnou.  Uvedlo, že v rámci provedené kontroly, jejíž průběh a závěry jsou uvedeny v kontrolním protokolu č.j. 6671-26/2011-170100-24, evidenční číslo SPR: NK 033/11/1701 ze dne 27.6.2011 (dále jen „kontrolní protokol“) bylo zjištěno, že žalobce chybně uvedl sazební zařazení části předmětného zboží, a to „inkoustových catridge bez tiskové hlavy“ do kódu celní nomenklatury 8443999000, namísto správného sazebního zařazení do kódu celní nomenklatury 3215908090 jako: Tiskařské barvy, inkousty a tuše všech druhů, též koncentrované nebo tuhé: - Ostatní, se sazbou cla 6,5%, čímž došlo k vyměření celního dluhu v nesprávné výši. Z tohoto důvodu byly poté vydány dodatečné platební výměry.   Celní ředitelství Praha dále ve vyjádření k žalobě poukázalo na zjištění, ze kterých celní úřad vycházel při rozhodování o tom, v jaké výši je třeba celní dluh doměřit. Při sazebním zařazení zboží bylo vycházeno z jeho popisu. Část zboží, tj. inkoustové cartridge bez tiskové hlavy, byla zařazena do kódu celní nomenklatury 3215908090. V dodatečných platebních výměrech bylo zdůvodněno sazební zařazení zboží -  inkoustové cartridge bez tiskové hlavy - do kódu celní nomenklatury 3215908090 s tím, že sazba cla je 6,5 %. Popis zboží v předmětných JSD byl příliš obecný.   K tvrzení žalobce, že si před dovozem zboží opatřil stanovisko celních orgánů, Celní ředitelství Praha ve vyjádření uvedlo, že není zřejmé, z jakého důvodu žalobce požádal o informaci o sazebním zařazení zboží referentku integrovaných kontrol Celního úřadu Praha 2, když Celní správa České republiky má zřízen institut závazných informací o sazebním zařazení zboží, dále institut vydávání nezávazných stanovisek o sazebním zařazení zboží a institut poradenství pro veřejnost. E-mailovou komunikaci zahájil sám žalobce. V žádosti o informaci neuvedl žádný bližší popis zboží. Na základě těchto obecných údajů byl v poskytnuté informaci pracovnicí Celního úřadu Praha 2 doporučen kód celní nomenklatury 8443999000, nikoliv, jak uvádí žalobce, 8446999000. Informace poskytnutá pracovnicí Celního úřadu Praha 2 není závazná, jedná se pouze o radu poskytnutou příjemci zboží, který s ní může naložit dle svého uvážení. Informací, která je relevantní pro výběr cla, je v souladu s článkem 12 celního kodexu Společenství závazná informace o sazebním zařazení zboží. Pracovnice Celního úřadu Praha 2 v předmětném e-mailu upozornila příjemce zboží na existenci institutu závazné informace o sazebním zařazení zboží s tím, že by tuto možnost měl využít. Pokud se jedná o závazné informace o sazebním zařazení zboží, jejichž text tato pracovnice žalobci poskytla, k tomu Celní ředitelství Praha uvedlo, že mu nepřísluší hodnotit správnost sazebního zařazení zboží v těchto závazných informacích vydaných jiné oprávněné osobě. Závazné informace se smí dovolávat pouze z ní oprávněná osoba za splnění dalších podmínek stanovených příslušnými právními předpisy. Ve vztahu k žalobci nejsou tedy závazné informace, které mu byly poskytnuty pro informaci, závazné pro celní orgány. Na základě těchto závazných informací vydaných pro jiné osoby nelze zjistit skutečný stav věci ohledně správnosti sazebního zařazení zboží dovezeného žalobcem. Žalobce možnost vyžádat si závaznou informaci o sazebním zařazení zboží nevyužil. Dále Celní ředitelství Praha ve svém vyjádření popsalo, jakým způsobem bylo postupováno při zařazování jednotlivých druhů zboží do kódů celní nomenklatury.   Pokud se jedná o možnost postupu podle článku 220 odst. 2 písm. b) Celního kodexu Společenství, k tomu Celní ředitelství Praha s odkazem na judikaturu Evropského soudního dvora a Nejvyššího správního soudu uvedlo, že za chybu orgánů celní správy by se dalo považovat nesprávné sazební zařazení zboží uvedené ve vydané závazné informaci o sazebním zařazení zboží podle článku 12 celního kodexu. Pokud se jedná o zjistitelnost chyby, k tomu Celní ředitelství Praha odkázalo na hodnocení tohoto kritéria v rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 1Afs 27/2008-96 z 30.7.2008.   Žalobce v daném případě nedodržel všechna ustanovení platných předpisů týkající se celního prohlášení, neboť do celního prohlášení uvedl popis zboží nedostatečným způsobem. Ani na základě předložených dokladů nebylo možné rozeznat, o jaký druh tonerových cartridge se jedná, zda jde o cartridge s tiskovou hlavou či bez tiskové hlavy. Celní orgány tak neměly na základě předložených dokladů možnost zkontrolovat správnost sazebního zařazení předmětného zboží. Předmětem řízení o propuštění zboží do určitého režimu není schvalování celního zařazení zboží. Závěrem Celní ředitelství Praha zdůraznilo, že za chybu celních orgánů nelze považovat informace poskytnuté ústně, telefonicky nebo e-mailovou zprávou, neboť se jedná o obecné informace. V daném případě byl žalobce zastoupen při dovozu společností CP-service a.s. Tato společnost působící jako profesionální deklarant měla vědět o tom, že institut vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží je upraven v celním kodexu a je závazný pro orgány celní správy. Pokud měl příjemce zboží potřebu požádat o radu ohledně zařazení, měl žádost podat u kompetentního orgánu.   Soud se nejprve zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaného s ohledem na znění zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, který nabyl účinnosti dne 1.1.2013. Žaloba byla podána proti Celnímu ředitelství Praha, tedy proti správnímu orgánu, do jehož kompetence spadalo do dne 31.12.2012 rozhodování v této věci. Tato pravomoc však přešla s účinností zákona č. 17/2012 Sb. na Generální ředitelství cel (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb.).   Podle ustanovení § 69 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Protože v průběhu řízení přešla kompetence na Generální ředitelství cel, považoval soud za žalovaného právě tento správní orgán.   Ze spisového materiálu, který byl soudu předložen, vyplynuly pro napadené rozhodnutí 13877-4/2011-170100-21 následující skutečnosti:   Dne 24.9.2010 propustil Celní úřad Praha 2 do režimu volný oběh zboží uvedené v celním prohlášení ev.č. 10CZ 17030011089270. Zboží bylo zařazeno v celním prohlášení do celní nomenklatury 8443999000 se sazbou cla 0%.  Na základě výsledků následné kontroly byla společnosti IT TRADE, a.s. dodatečně vyměřena částka cla ve výši 18 630 Kč dodatečným platebním výměrem ze dne 28.6.2011 č.j. 8465-4/2011-176400-021.   V odůvodnění dodatečného platebního výměru Celní úřad Praha 2 uvedl, že na základě doplnění údajů k dovezenému zboží v rámci kontroly správnosti zařazení zboží bylo zjištěno, že zboží v položce 1 bylo v odstavci 31 JSD popsáno neúplně, neboť se jednalo o dva typy výrobků, a to jednak o cartridge s tiskovou hlavou a jednak o inkoustové cartridge bez tiskové hlavy, které se zařazují do položky kombinované nomenklatury celního sazebníku 3215900090. Na základě těchto skutečností v souladu s článkem 220 odst. 1 celního kodexu Společenství dospěl Celní úřad Praha 2 k závěru, že jsou splněny podmínky pro dodatečné zaúčtování.   Proti tomuto dodatečnému platebnímu výměru podala společnost IT Trade a.s. odvolání, o kterém Celní ředitelství Praha rozhodlo dne 7.12.2011 pod č.j. 13877-4/2011-170100-21 tak, že odvolání se zamítá a napadený dodatečný platební výměr se potvrzuje.   V odůvodnění tohoto rozhodnutí odvolací orgán uvedl, jaká skutková zjištění byla v dané věci učiněna, zrekapituloval dosavadní průběh řízení a konstatoval, že informace poskytnutá pracovnicí Celního úřadu Praha 2 z oddělení integrovaných kontrol jako e-mailová zpráva není nijak závazná, jedná se pouze o radu, se kterou může příjemce naložit podle svého uvážení. S odkazem na článek 199 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen prováděcí předpis), dovodil, že podáním celního prohlášení vzniká odpovědnost deklaranta za správnost uvedených údajů. V případě rady poskytnuté celním orgánem e-mailem se nejedná o rozhodnutí, ale pouze o vyslovení názoru na základě podkladů poskytnutých žadatelem. Tento názor nemá charakter správního aktu a není soudně přezkoumatelný. Informací, která je relevantní pro výběr cla, je v souladu s článkem 12 celního kodexu Společenství závazná informace o sazebním zařazení zboží. E-mailová korespondence se v daném případě týkala inkoustových cartridge a cartridge pro laserové tiskárny. Pracovnice Celního úřadu Praha 2 v předmětném e-mailu upozornila příjemce zboží na existenci institutu závazné informace o sazebním zařazení zboží s uvedením, že příjemce by pro svoji jistotu měl tuto možnost využít. Odvolatel však možnost vyžádání závazné informace o sazebním zařazení zboží nevyužil.   Dále odvolací orgán v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsal, jakým způsobem bylo třeba dovážené zboží posoudit a do jakého kódu celní nomenklatury mělo být toto zboží zařazeno.   K námitkám vztahujícím se k článku 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství obsaženým v odvolání odvolací orgán uvedl, že za chybu celních orgánů nelze považovat informace poskytnuté ústně, telefonicky či e-mailovou zprávou, neboť se jedná pouze o obecné informace. Nejedná se o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží. Odvolatel byl při dovozu jako příjemce zboží zastoupen společností, která vystupuje jako profesionální deklarant. Při vyplňování celního prohlášení měl tedy vědět, že v celním kodexu je upraven institut vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží, který je závazný jak pro orgány celní správy, tak i pro oprávněnou osobu. Pokud měl příjemce zboží potřebu požádat orgány celní správy o radu týkající se sazebního zařazení konkrétního druhu zboží, měl tuto žádost podat u kompetentního orgánu jako žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží. Pro aplikaci článku 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství je nutné splnit kumulativně tři podmínky, za prvé aby clo nebylo vybráno následkem chyby ze strany samotných celních orgánů, za druhé aby tato chyba nemohla být osobou povinnou zaplatit clo jednající v dobré víře přiměřeným způsobem zjištěna a za třetí aby tato osoba dodržela všechna ustanovení platných předpisů týkající se jejího celního prohlášení. S odkazem na judikaturu Evropského soudního dvora i Nejvyššího správního soudu odvolací orgán uvedl, že za chybu celního orgánu nelze považovat chybnou informaci poskytnutou pracovníkem celního orgánu ústně s tím, že v daném případě byla informace poskytnuta e-mailovou zprávou. Za chybu orgánů celní správy by se dalo považovat pouze nesprávné sazební zařazení zboží uvedené v závazné informaci o sazebním zařazení. Existence závazné informace mohla poté také založit dobrou víru na straně odvolatele. Řádná péče odvolatele mohla právě spočívat v pořízení takové závazné informace. V daném případě tedy odvolatel nesplňuje tyto dvě podmínky, a proto nelze ustanovení článku 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství použít.   Shodným způsobem byl posouzen i případ , kdy dne 23.7.2010 Celní úřad Praha 2 propustil do volného oběhu zboží uvedené v celním prohlášení ev.č. 10CZ17030011065540. V tomto případě byl na základě výsledků následné kontroly vydán dne 28.6.2011 dodatečný platební výměr   č.j.. 8465-8/2011-176400-021, kterým byla dodatečně vyměřena částka cla ve výši 3 468 Kč. Odvolání proti tomuto dodatečnému platebnímu výměru bylo zamítnuto rozhodnutím ze dne 7.12.2011 č.j.: 13877-8/2011-170100-21.   Materiál zaslaný soudu dále obsahuje i předmětnou emailovou korespondenci mezi žalobcem a pracovnicí celního úřadu. K dotazu, jak by měl zařadit dle celního sazebníku  inkoustové cartridge a cartridge pro laserové tiskárny při dovozu z Číny, bylo žalobci sděleno, že pokud by chtěl mít stoprocentní jisté sazební zařazení, měl by si zažádat o závaznou informaci. Současně mu byl zaslán odkaz na konkrétní stránku celní správy. Dále je v předmětném e-mailu uvedeno, že pokud žalobci postačí doporučení sazebního zařazení, tak dle názoru pisatelky by cartridge měly být zařazeny do čísla 8443999000 s nulovou sazbou cla. V další části tohoto doporučení je uvedeno, z jakých důvodů bylo toto sazební zařazení navrženo. Žalobci spolu s tou zprávou bylo zasláno i několik závazných informací o sazebním zařazení cartridge, které byly vydány úřady v Polsku a Spolkové republice Německo.   Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterým je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Při přezkoumání rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).  V daném případě soud rozhodl o věci bez jednání, neboť účastníci řízení s takovým postupem nevyjádřili ve stanovené lhůtě svůj  nesouhlas (§ 51 odst. 1 s.ř.s.).   Dle čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství s výjimkou případů uvedených v čl. 217 odst. 1 druhém a třetím pododstavci se dodatečné zaúčtování neprovede, pokud částka cla dlužného ze zákona nebyla zaúčtována následkem chyby ze strany celních orgánů, kterou nemohla osoba povinná zaplatit clo přiměřeným způsobem zjistit, a pokud tato osoba jednala v dobré víře a dodržela všechna ustanovení platných předpisů týkající se celního prohlášení.   Námitka žalobce spočívá v tvrzení, že dodatečné platební výměry neměly být vůbec vydány, neboť byly naplněny podmínky čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství, když částka cla dlužného ze zákona nebyla zaúčtována v důsledku chybné informace o celním zařazení zboží.   Nejvyššího správní soud v rozsudku  ze dne 30.7.2008 č.j. 1 Afs 27/2008-96, uvedl, že Soudní dvůr ES shrnul svou judikaturu k čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenstrví v rozsudku ze dne 18.10.2007 (C-173/76, Agrover Srl, Sb.rozh. s. I-8783) tak, že k aplikaci citovaného ustanovení je nutné splnit tři kumulativní podmínky. Nejprve je třeba, aby clo nebylo vybráno následkem chyby ze strany samotných příslušných orgánů, dále, aby tato chyba, které se dopustily tyto orgány, nemohla být osobou povinnou zaplatit clo jednající v dobré víře přiměřeným způsobem zjištěna, a konečně, aby tato osoba dodržela všechna ustanovení platných předpisů týkající se jejího celního prohlášení (viz rozhodnutí Evropského soudního dvora C-173/06, Agrover Srl, S b. rozh. s. I-8783). Pouze jestliže jsou tyto tři podmínky splněny, osoba povinná zaplatit clo má právo na to, aby clo nebylo vybráno poté, co bylo zboží propuštěno.   Při zkoumání naplnění první podmínky je třeba vycházet z toho, že pojem chyby zahrnuje vady spočívající v nesprávném výkladu a nesprávném použití příslušných právních předpisů. Jedná se zejména o chyby přičitatelné aktivnímu jednání příslušných celních orgánů, což může být i případ, kdy celní orgány přijmou první rozhodnutí o výši cla, poté změní názor a domnívají se, že výše cla byla špatně posouzena  (rozsudek ze dne 27.6.1991 ve věci Macanarte, C-348/89, rozsudek ze dne 18.10.2007 ve věci Agrover, C-173/06)   Dle názoru žalobce chybu celních orgánů je třeba v daném případě spatřovat v informaci poskytnuté mu pracovnicí celního úřadu o celním zařazení inkoustových cartridge. Tuto e-mailovou  odpověď na jeho dotaz označuje za „návrh“ celního zařazení.   Závazností e-mailové odpovědi na dotaz ohledně celního zařazení dováženého zboží se zabýval Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 22.2.2012 č.j. 9 Ca 186/2009-73, ve kterém dospěl k závěru, že žalobci poskytnutá odpověď nebyla závazným rozhodnutím celního orgánu o sazebním zařazení zboží, ale pouze nezávazným návrhem tohoto zařazení, vyjadřujícím názor osloveného Bc. P.B.. Žalobce (a stejně tak ani žalovaný) nebyl povinen se touto informací do budoucna řídit; bylo pouze na něm, zda se s tímto návrhem při sazebním zařazení předmětného zboží ztotožní či nikoliv. Soud ve shora uvedeném rozsudku  přisvědčil žalovanému, že chybná informace o sazebním zařazení zboží, která byla žalobci na jeho žádost poskytnuta pracovníkem oddělení poradenství Celního ředitelství Praha z e-mailové adresy poradenstvi1701@cs.mfcr.cz, má stejný (nezávazný) charakter jako chybná informace poskytnutá pracovníkem celního orgánu ústně či telefonem a nelze jí považovat za chybu celního orgánu ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b/ celního kodexu.   Stejný závěr učinil soud v nyní projednávané věci. Žalobce se obrátil se svým dotazem ohledně celního zařazení zboží na pracovnici celní správy, která však nemá kompetenci vydávat závazné informace o zařazení zboží, ostatně takovou skutečnost žalobce ani v žalobě netvrdí. Z obsahu správního spisu ani z obsahu žaloby nelze dovodit, z jakého důvodu žalobce dotaz učinil právě na tuto pracovnici celního úřadu. Tato okolnost však není pro posouzení důvodnosti žaloby rozhodná. Rozhodující je, že žalobci poskytnutou informaci nelze považovat za závaznou informaci o sazebním zařazení zboží ani za jiné rozhodnutí, které by bylo pro celní orgány závazné. V daném případě učinil žalobce dotaz na případné celní zařazení  obecně bez bližšího popisu zboží, neuvedl, že se bude jednat o inkoustové cartridge s tiskovou hlavou a bez tiskové hlavy.  V předmětné e-mailové odpovědi jsou pak sice  uvedeny důvody, které vedly příslušnou pracovnici k návrhu zařazení, ale současně je žalobce upozorňován na to, že se jedná o názor dotázané pracovnice a že chce-li mít jistotu o správném zařazení, má požádat o závaznou informaci o celním zařazení zboží. Za této situace nelze mít za to, že se v případě předmětné e-mailové odpovědi na dotaz žalobce jedná o takové jednání ze strany celních orgánů, které by představovalo naplnění první podmínky pro aplikaci čl. 220 odst. 1 písm. b) celního kodexu Společenství. Žalobci si musel být vědom toho, že se jedná o nezávazné vyjádření určitého názoru. Pokud se žalobce tímto názorem řídil a následně bylo zjištěno, že zboží nezařadil správně a nezaplatil clo ve správné výši, nemůže se dovolávat toho, že se tak stalo v důsledku chyby celních orgánů a že tuto chybu nemohl rozumným způsobem zjistit.  Jak bylo již uvedeno shora, závěr učiněný dožádanou pracovnicí ohledně možného zařazení žalobcem velmi obecně popsaného zboží nelze považovat za závazné stanovisko, které by bylo závazné jak pro žalobce, tak pro celní orgány. Poskytnutí dané informace dotázanou pracovnicí celního úřadu nepředstavuje jednání celních orgánů, kterému by bránilo následnému doměření cla.   Pokud se jedná o závazné informace, které žalobci byly zaslány spolu s informací, tyto se vztahují pouze na ty osoby, které si jejich vydání vyžádaly.   Vzhledem k tomu, že pro aplikaci čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu Společenství musí být splněny všechny stanovené podmínky kumulativně, není významné, že žalovaný na rozdíl od vyjádření k žalobě v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že třetí podmínku spočívající v dodržení ustanovení platných právních předpisů týkajícího se celního prohlášení odvolatel splnil.   Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že u cartridge bez tiskové hlavy se jedná o příslušenství tiskárny, kdy tyto cartridge jsou vybaveny čipem pro komunikaci se samotnou tiskárnou, toto tvrzení žalobce nijak nekonkretizoval. Obecně lze odkázat na podklady založené ve správním spisu, ze kterých vyplývají důvody odlišného zařazení inkoustových cartidge bez tiskové hlavy od zařazení provedeného žalobcem. Důvody tohoto zařazení jsou obsaženy v rozhodnutí.   Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   Výrok o nákladech v řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Ve věci úspěšnému žalovanému pak v řízení žádné náklady podle § 57 odst. 1 s. ř. s. nevznikly.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Praze dne 20. listopadu 2014                                                      JUDr. Karla Cháberová, v.r.                                                                                                                    předsedkyně senátu         Za správnost vyhotovení: M.B.