Číslo jednací: 7Af 12/2010 - 35-39                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců  JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: MORAVIA INVESTING, s.r.o., se sídlem Liptál 484, IČ: 277 65 610, zast. Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem Ostrava 1, Sokolovská tř. 21, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Brno, Masarykova 31, za účasti společnosti Ichtys Beta a.s., se sídlem Praha 8, Pobřežní 394/12, IČ: 282 09 982, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 16.2.2010, č.j. 764/10-1500-202542,   t a k t o :   I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 16.2.2010, č.j. 764/10-1500-202542  s e   z r u š u j e  a  věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný  j e  p o v i n e n  zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6.800,- Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Petra Vaňka, advokáta.        O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu Praha-západ ze dne 18.12.2009 č.j. 260473/09/060940202757, jímž bylo podle ust. § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb. zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí o udělení příklepu ze dne 23.6.2009 č.j. 165335/09/060940203701.   V odůvodnění odvolací správní orgán mimo jiné uvedl, že žalobce jako dražitel podal odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu Praha-západ ze dne 18.12.2009, č.j. 260473/09/060940202757, kterým bylo podle ust. § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb. zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí o udělení příklepu ze dne 23.6.2009, č.j. 165335/09/060940203701. V odvolání žalobce nesouhlasí s tvrzením, že proti udělení příklepu nebyly vzneseny námitky ze strany účastníka dražby. Uvádí, že v průběhu dražebního jednání vyšly najevo nové a zcela zásadní skutečnosti, díky nimž dražitel již v průběhu dražebního jednání a zejména pak před udělením příklepu a proti udělení příklepu vznesl námitky. Námitky totožného obsahu měl vznášet i samotný povinný. Skutečnost, že vznesené námitky dražitele nebyly uvedeny do protokolu o prováděné dražbě dle názoru žalobce nic nemění na tom, že se jednalo o námitky ve smyslu § 336j odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., tj. námitky proti udělení příklepu, a proto žalobce je osobou, které mělo být doručeno usnesení o příklepu, proti kterému mohla podat odvolání. Žalobce k prokázání skutečností svědčících o podání námitek dražitele proti udělení příklepu navrhl provést výslech pana J. M., jednatele žalobce a osoby jednající za povinného, pana I. N. Navržené důkazy nebyly Finančním úřadem Praha-západ provedeny.   Zásadní pochybení dražitel spatřuje v neúplnosti dražební vyhlášky umístěné na veřejně přístupných webových stránkách pod označením „aktuální dražby“, kde nebyla v části VII dražební vyhlášky uvedena smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřená dne 27.12.2007. Informace a skutečnosti týkající se dodatku nájemní smlouvy byly sděleny ústně Finančním úřadem Praha-západ až v rámci dražebního jednání. Dle názoru žalobce byl poškozen jak povinný, tak oprávněný, neboť tato skutečnost mohla podstatně ovlivnit cenu, za kterou byly nemovitosti vydraženy. Dle názoru žalobce měla být tato skutečnost zohledněna i při stanovení ceny dle § 336a zákona č. 99/1963 Sb.   Finanční úřad Praha-západ udělil v dražbě konané dne 23.6.2009 vydražiteli Ichtys Beta, a.s. příklep na vydražené nemovitosti v katastrálním území Valašské Meziříčí-město, obec Valašské Meziříčí, okres Vsetín, a to pozemky parc.č. 1831 o výměře 698 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), parc.č. 1836/18 o výměře 63 m2 (ostatní plocha), parc.č. 1836/25 o výměře 104 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a objekt občanské vybavenosti č.p. 1371 postavený na pozemcích parc.č. 1831 a 1836/25, to vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrálního pracoviště Valašské Meziříčí, za nejvyšší podání 4.470.000,- Kč. Odvolací orgán dále uvedl, že dne 23.6.2009 bylo vydáno rozhodnutí o příklepu č.j. 165335/09/060940203701, které bylo doručeno Finančním úřadem Praha-západ osobám v souladu s ust. § 336k odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Dále se odvolací orgán v odůvodnění svého rozhodnutí zabýval námitkami žalobce a mj. konstatoval, že dražební jednání bylo Finančním úřadem Praha-západ nařízeno dražební vyhláškou ze dne 29.4.2009 na den 23.6.2009 s určením místa konání dražby nemovitostí v dražební místnosti Finančního úřadu Praha-západ. Dražební vyhláška byla doručena osobám ve smyslu ust. § 336c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. Proti dražební vyhlášce nebyl podán opravný prostředek. Dražby se kromě pracovníků správce daně zúčastnili dva dražitelé a to společnost MORAVIA INVESTING, s.r.o., zastoupená jednatelem společnosti panem J. M. (dražitel č. 1) a společnost Ichtys Beta, a.s., zastoupená předsedou představenstva panem JUDr. Stanislavem Dvořákem (dražitel č. 2). Daňový dlužník NP publication spol. s.r.o. „v likvidaci“ se dražebního jednání nezúčastnil.   Odvolací orgán také uvedl, že z protokolu o průběhu veřejné dražby ze dne 23.6.2009 je zřejmé, že námitky dražitelů byly vzneseny ještě před samotným zahájením dražebního jednání, a to proti znění dražební vyhlášky, nikoliv proti udělení příklepu. Dražitelé poukázali na to, že v dražební vyhlášce umístěné na internetu na stránkách České daňové správy nebyl uveden v odst. VII. bod b). V písemné formě dražební vyhlášky, která byla vyvěšena na úřední desce, byl odst. VII. uvedený v úplném znění (obsahoval body a) a b). V odst. VII. dražební vyhlášky jsou podle odvolacího orgánu dle ust. § 336b písm. g) zákona č. 99/1963 Sb. uvedeny závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou (§ 336a odst. 1 písm. c). Odstavec VII. bod b) dražební vyhlášky obsahuje smlouvu o nájmu nebytových prostor uzavřenou dne 27.12.2007. Jedná se o smlouvu uzavřenou mezi společností NP Publication, s.r.o. a společností NP 21 a.s. – organizační složka. Předmětem této nájemní smlouvy je pronájem veškerých nebytových prostor v objektu č.p. 1371 postaveném na pozemcích parc.č. 1831 a 1836/25 v katastrálním území Valašské Meziříčí-město, v obci Valašské Meziříčí, zapsané na LV 6613. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 27.12.2007 do 31.12.2020. Z důvodu zhojení vzniklé nesrovnalosti ve znění dražební vyhlášky, byla ještě před zahájením dražebního jednání přečtena nájemní smlouva ze dne 27.12.2007 včetně neověřené fotokopie dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 4.12.2008. Žádné další připomínky již nebyly vzneseny, a proto bylo přistoupeno k samotnému dražebnímu jednání.   Dle názoru správce daně dražební vyhláška umístěná na internetu má pouze informativní charakter. Námitky týkající se pravomocné dražební vyhlášky nelze uplatňovat až v řízení proti rozhodnutí o udělení příklepu. V jednotlivých fázích výkonu rozhodnutí nelze přistoupit k přezkumu již pravomocných rozhodnutí, vůči nimž nebyla včas uplatněna adekvátní procesní obrana.   Odvolací orgán také uvedl, že vlastní dražba byla zahájena vyvoláním nejnižšího podání ve výši 4.068.054,- Kč. Dražební jednání probíhalo v souladu s občanským soudním řádem. Před ukončením dražebního jednání se dražební dohlížitel výslovně dotázal osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu. Námitky proti udělení příklepu při dražebním jednání nebyly vzneseny, a proto byl příklep udělen nejvyššímu podání, které učinil dražitel č. 2. Pokud by námitky proti udělení příklepu vzneseny byly, bylo by podle odvolacího orgánu postupováno v souladu s ust. § 336j odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. a námitky by byly uvedeny do protokolu. Pokud by pak námitky proti příklepu byly shledány důvodnými, pokračovalo by se v dražbě vyvoláním předposledního podání. Důvodná námitka proti udělení příklepu neznamená podle odvolacího orgánu ukončení dražby bez udělení příklepu, ale pouze návrat o jeden krok zpět a další pokračování dražby až do dalšího udělení příklepu.   Odvolací orgán v odůvodnění svého rozhodnutí se zabýval rovněž znaleckým posudkem, který byl vypracován dne 4.12.2008 Ing. Jaroslavem Kubíkem.   K navrhovanému výslechu pana J. M. a pana I. N. správce daně uvedl, že v prvém případě se jedná o jednatele společnosti MORAVIA INVESTING, s.r.o. a ve druhém případě o bývalého jednatele společnosti NP Publication spol. s.r.o. „v likvidaci“, obě společnosti podaly odvolání.   Odvolací orgán rovněž konstatoval, že z obsahu správního spisu vedeného Finančním úřadem Praha-západ vyplývá, že proti udělení příklepu vydražiteli společnosti Ichtys Beta, a.s. nebyla při dražebním jednání vznesena námitka ve smyslu ust. § 336j odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., čímž se žalobce nestal osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 336k odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. podat odvolání proti rozhodnutí o příklepu ze dne 23.6.2009, č.j. 165335/09/060940203701. Odvolací orgán v závěru neshledal odvolání žalobce důvodným.   Žalobce v žalobě uvedl, že byl aktivně legitimován v podání odvolání proti usnesení o příklepu, jelikož podal proti udělení příklepu námitky. Žalobci nebylo nejprve zřejmé, zda jím vznesené námitky byly uvedeny dle § 336j zákona č. 99/1963 Sb. do protokolu o prováděné dražbě, nyní je mu již známo, že jeho námitky zaprotokolovány nejsou, nicméně tyto námitky byly z jeho strany vzneseny s tím, že kvalitativně se jednalo o námitky ve smyslu § 336j odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. Proto také podává odvolání proti usnesení o příklepu, i když mu toto rozhodnutí nebylo doručeno. V odvolání pak navrhoval, aby uvedené skutečnosti ohledně vznesených námitek byly prokázány výslechem jednatele žalobce pana J. M. a osobou jednající za povinného, tj. panem I. N. Má za to, že není jeho povinností sledovat a kontrolovat, zda vznesené námitky byly uvedeny do protokolu, ale je povinností osoby provádějící dražbu vznesené námitky zapsat. Pokud tedy vznesené námitky v protokolu uvedeny nebyly a nejsou, neznamená to, že by tím žalobce jako dražitel ztratil právo na podání odvolání proti usnesení o příklepu, když ve skutečnosti námitky vznesl, což lze prokázat navrženými důkazy.   Žalobce tedy namítal, že v předmětné věci došlo k porušení zákona jak při nařízení dražebního jednání, tak při provedení dražby.  Dle názoru žalobce mělo dojít k vydání nové dražební vyhlášky, protože tato byla vydána v rozporu s ust. § 336b zákona č. 99/1963 Sb. Dražební vyhláška nesplňovala základní zákonné náležitosti podle žalobce předepsané v občanském soudním řádu a rozhodně její text nebyl v souladu se skutečným stavem, když pouhá nájemní smlouva bez jejího dodatku nedostatečně specifikovala závady, které na nemovitosti jsou a prodejem nezaniknou, zvláště když dodatek významným způsobem zasahoval do výše a splatnosti nájemného. Již tento samotný důvod spočívající ve vadách dražební vyhlášky je podle žalobce důvodnou odvolací námitkou, která měla vést ke změně napadeného rozhodnutí o příklepu. Uvedená vada se projevila a doslova přenesla i do samotného dražebního jednání, kde bylo až ústně sděleno, že vůbec nějaký dodatek existuje, avšak nebylo umožněno, aby se s ním fyzicky žalobce seznámil. To mu bylo odmítnuto. Žalobce uvedl, že osoba provádějící dražbu doslova ignorovala zákonná ustanovení upravující způsob a provádění dražeb dle občanského soudního řádu a žalobce se s takovým postupem doposud ještě nikdy nesetkal. O tom, že dražba probíhala nestandardně a vše nebylo v pořádku, svědčí již samotná skutečnost, že námitky dražitelů (tj. i žalobce) byly vzneseny před samotným zahájením dražebního jednání, což vyplývá z napadeného rozhodnutí a pokud v protokolu o dražebním jednání není zaznamenána námitka proti příklepu, která byla fakticky vznesena, potvrzuje to podle žalobce uvedený chybný průběh dražby. Skutečnost, že nemovitosti byly vydraženy i přesto, že dodatek nájemní smlouvy nebyl účastníkům dražby před jednáním znám, což se neprojevilo na vyvolávací ceně, nesvědčí o ničem, co by mohlo pochybení ohledně dražebního jednání napravit.   Podle žalobce jedinými důkazy, kterými bylo možné prokázat to, že námitky proti příklepu žalobce vznesl, byly výslechy osob, které byly na dražbě přítomny a pokud tyto důkazy nebyly provedeny s tím odůvodněním, že tyto navrhované osoby svůj právní názor sdělily v odvoláních, tak se jedná o postup zcela nesprávný, kterým bylo žalobci upřeno právo na soudní ochranu. Navržení svědci neměli být předvoláni k tomu, jak uvedl žalobce, aby vyjadřovali svůj právní názor, protože právní názory svědků na věc jsou vcelku irelevantní, ale aby se vyjádřili ke skutečnostem, které jsou tvrzeny, tj. aby se vyjádřili k tomu, zda byly vzneseny námitky či nikoliv, což by mělo za následek zjištění, zda žalobce je osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení o příklepu.   Žalobce tedy namítal, že dražba trpěla zásadními vadami, resp. že v rámci dražebního jednání teprve vyšly najevo skutečnosti, které byly pro dražitele nové a které při správném postupu měly být příčinou toho, že se stanoví nový termín dražby zároveň však za současného stanovení nové vyvolávací ceny a zveřejnění všech vlastností dražených nemovitostí, a zároveň bylo žalobci jako dražebníkovi upřeno právo spočívající v tom, že nebyly zaprotokolovány jeho námitky proti příklepu, které fakticky podal, což vedlo ke zkrácení jeho dalších práv, tj. nebylo mu doručeno rozhodnutí o příklepu a nemohl proti němu řádně podat odvolání.   Ve vyjádření k žalobě odvolací orgán reagoval na námitky žalobce uvedené v jeho žalobě a v podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí a přiložený spisový materiál. Měl za to, že žaloba je nedůvodná, a proto navrhl, aby Městský soud v Praze žalobu v celém rozsahu zamítl.   Správní spis pak především obsahuje pro danou věc podstatné dokumenty, a to protokol o průběhu veřejné dražby nemovitostí provedené Finančním úřadem Praha-západ ze dne 23.6.2009, z něhož vyplývá, že počet účastníků dražby byl 2. Nemovitosti jsou draženy na základě exekučního příkazu na prodej nemovitých věcí ze dne 19.12.2008, č.j. 141891/08/060940/3701, vyvolávací cena 4.068.054,- Kč. Dražitelé vznesli námitku proti znění dražební vyhlášky, kde je v odst. VII. na stránkách Ministerstva financí vypuštěn odst. b) o smlouvě o nájmu nebytových prostor, která byla uzavřena dne 27.12.2007. V listinných podobách je odst. b) správně uveden. Dražitelé byli upozorněni, že tato smlouva dražbou nezanikne. Následně byla zapisovatelem přečtena celá nájemní smlouva ze dne 27.12.2007 včetně neověřené fotokopie dodatku nájemní smlouvy ze dne 4.12.2008 doručeného Finančnímu úřadu Praha-západ dne 30.1.2009. Z protokolu je pak dále zřejmé, že příklep byl udělen a proti průběhu dražby nebyla vznesena žádná námitka. Dále ve správním spise se nachází rozhodnutí o příklepu Finančního úřadu Praha-západ ze dne 23.6.2009, č.j. 165335/09/060940203701, jímž Finanční úřad Praha-západ udělil vydražiteli Ichtys Beta, a.s. příklep na vydražené nemovitosti, pozemky – parc.č. 1831, 698 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parc.č. 1836/18, 63 m2, ostatní plocha, jiná plocha a parc.č. 1836/25, 104 m2, objekt občanské vybavenosti č.p. 1371, na parcele č. 1831 a na parcele č. 1836/25, katastrální území Valašské Meziříčí-město, obec Valašské Meziříčí, okres Vsetín, zapsané na LV 6613 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, ve vlastnictví společnosti NP publication, spol. s.r.o., za nejvyšší podání 4.470.000,- Kč. Současně byla vydražiteli stanovena lhůta k zaplacení nejvyššího podání a to 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V odůvodnění pak správní orgán I. stupně uvedl, že při dražbě předmětných nemovitostí dne 23.6.2009 učinil vydražitel Ichtys Beta, a.s. nejvyšší podání. Při dražebním jednání pak podle správního orgánu I. stupně nebyly vzneseny námitky, a proto podle § 336j a § 336k byl vydražiteli udělen příklep. Ve správním spise se rovněž nachází žalobcovo odvolání ze dne 27.7.2009 proti usnesení Finančního úřadu Praha-západ ze dne 23.6.2009, č.j. 165335/09/060940203701, o příklepu. Rozhodnutím Finančního úřadu Praha-západ ze dne 18.12.2009, č.j. 260473/09/060940202757 bylo odvolání žalobce zamítnuto. V odůvodnění pak správní orgán I. stupně mj. konstatoval, že má za prokázané, že proti udělení příklepu nebyla vznesena námitka ve smyslu ust. § 336j odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., čímž se žalobce nestal osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 336k odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. podat odvolání  proti rozhodnutí o udělení příklepu ze dne 23.6.2009, a posoudil odvolání jako podané osobou k tomu nepříslušnou ve smyslu § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 22.12.2009, v němž navrhl, aby k prokázání skutečností svědčících o tom, že dražitel podal námitky proti udělení příklepu, byl proveden výslech jednatele dražitele pana J. M. a  dále aby byl proveden výslech pana I. N., tj. osoby jednající za povinného. Jako zásadní pochybení také žalobce namítal neúplnost dražební vyhlášky, zatajení obsahu dodatku nájemní smlouvy, nesplnění základních zákonných náležitostí dražební vyhlášky. O podaném odvolání pak rozhodl odvolací orgán svým rozhodnutím ze dne 16.2.2010, č.j. 764/10-1500-202542 a to tak jak výše uvedeno.   Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   Soud posoudil předmětnou věc takto:   V dané věci jde o spor mezi účastníky řízení spočívající v tom, zda žalobce vznesl námitky před udělením příklepu a zejména pak proti udělení příklepu. Finanční úřad  Praha-západ ve svém rozhodnutí ze dne 18.12.2009 (prvoinstanční rozhodnutí) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí o udělení příklepu ze dne 23.6.2009 č.j. 165335/09/060940203701. Finanční orgán po posouzení spisového materiálu konstatoval, že jsou v daném případě dány důvody pro postup dle § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., neboť odvolání je podáno osobou k tomu nepříslušnou. Vycházel přitom z ust. § 336k odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., dle kterého mohou proti usnesení o udělení příklepu podat odvolání jen osoby uvedené v § 336k odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., tj. oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel a dražitelé, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.   Podle § 336k odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.   Podle § 336k odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.   Oba finanční orgány (I. i II. stupně) odkazují ve svých rozhodnutích na protokol o průběhu veřejné dražby, z něhož je podle jejich názoru zřejmé, že námitky dražitelů byly vzneseny ještě před samotným zahájením dražebního jednání, a to proti znění dražební vyhlášky, nikoliv proti udělení příklepu. Finanční orgán I. stupně (správce daně) v odůvodnění svého rozhodnutí popsal průběh předmětné dražby a uvedl, že po zahájení dražby dražitelé činili nabídky a vyvolávací cena postupně rostla až o 401946,- Kč, z čehož dovodil, že vyvolávací cena byla dražiteli akceptována. Před ukončením dražebního jednání se dražební dohlížitel zeptal všech přítomných, zda má někdo námitky proti udělení příklepu. Námitky proti udělení příklepu podle prvoinstančního orgánu vzneseny nebyly. Pokud by byly vzneseny, bylo by podle prvoinstančního orgánu postupováno podle ust. § 336j odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb.   Podle § 336j odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.   Podle § 336j odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. shledá-li soud námitky proti příklepu důvodnými, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.   Žalobce v žalobě namítal, že jedinými důkazy, kterými bylo možné prokázat to, že námitky proti příklepu vznesl, byly výslechy osob, které byly na dražbě přítomny. Pokud tyto důkazy nebyly provedeny s odůvodněním, že tyto navrhované osoby svůj právní názor sdělily v odvolání, jedná se podle žalobce o postup zcela nesprávný.   Z předmětného spisu, který byl žalovaným soudu předložen, je zřejmé, že žalobce již ve svém odvolání ze dne 27.7.2009 proti rozhodnutí Finančního úřadu Praha-západ ze dne 23.6.2009 č.j.: 165335/09/060940203701, o příklepu navrhoval výslech jednatele dražitele (žalobce) J. M. a výslech osoby jednající za povinného (NP publication spol. s r.o.) I. N.,  kteří měli být slyšeni ohledně žalobcova tvrzení, že vznesl námitky proti příklepu. Finanční úřad Praha-západ k námitce žalobce ve svém rozhodnutí ze dne 18.12.2009 uvedl, že se jedná o jednatele společnosti, která podala odvolání a ve druhém případě o osobu jednající za povinného, který rovněž podal odvolání. Podle prvoinstančního orgánu jde o subjekty, které podaly ve věci opravné prostředky a svůj právní názor vyjádřily v těchto podáních. Žalobce následně i ve svém odvolání ze dne 22.12.2009 proti tomuto rozhodnutí opět uvedl, že navrhl k prokázání skutečností svědčících o tom, že dražitel (žalobce) podal námitky proti udělení příklepu výslech  jednatele dražitele pana J. M. a osoby jednající za povinného, tj. pana I. N. Podle žalobce pak tím, že prvoinstanční orgán jím navržené důkazy neprovedl, nedostatečně zjistil skutkový stav věci. Finanční ředitelství v Praze v žalobou napadeném rozhodnutí na str. 4 uvedlo: „K navrhovanému výslechu pana J. M. a pana I. N., správce daně uvádí, že v prvém případě se jedná o jednatele společnosti MORAVIA INVESTING, s.r.o., která prostřednictvím svého zástupce podala odvolání a ve druhém případě o bývalého jednatele společnosti NP publication spol. s r.o. „v likvidaci“, která podala rovněž odvolání. Jde tedy o subjekty, které podaly ve věci opravné prostředky a svůj právní názor vyjádřily v těchto podáních.“ U uvedeného není zřejmé a tudíž srozumitelné, co tím chtěl finanční orgán vlastně říci, jaké názory má finanční orgán na mysli a jak vše souvisí s návrhem žalobce o prokázání jeho tvrzení. Takové odůvodnění považuje městský soud za zcela nesrozumitelné, nedostačující, obecné a v rozporu s ust. § 89 odst. 2 věty druhé správního řádu, když rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaný nepřezkoumal náležitě v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Zobecňující ztotožnění se s odůvodněním správního orgánu I. stupně nelze považovat za řádné vypořádání odvolací námitky ve smyslu uvedené právní úpravy. Odůvodnění žalovaného v napadeném rozhodnutí oproti odůvodnění správního orgánu I. stupně je mírně rozšiřující a ani ono nenahrazuje chybějící úvahu správního orgánu I. stupně vztahující se k návrhu výslechu žalobcem navržených osob. Finanční orgány dle názoru soudu nedostatečně srozumitelně zdůvodnily, proč výslechy žalobcem navrhovaných osob neprovedly. Odvolací orgán pak ani nijak nereagoval na tvrzení žalobce, že není jeho právní povinností sledovat a kontrolovat, zda vznesené námitky byly uvedeny do protokolu, ale je povinností osoby provádějící dražbu vznesené námitky zapsat. Odvolací orgán nereagoval ve svém rozhodnutí ani na skutečnost, že navrženými důkazy měl být podle žalobce zjištěn skutkový stav.   Podle § 52 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb. správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Z daného je patrno, že pokud má správní orgán za to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav, není jeho povinností navržený důkaz provést. Neznamená to však, že je zcela na libovůli správního orgánu, jakým způsobem s návrhy účastníků na provedení důkazů naloží. Správní orgán sice není povinen všechny důkazy navržené účastníky provést, pokud však některé z nich neprovede, musí v odůvodnění rozhodnutí zdůvodnit, proč se tak stalo. Správní orgán je oprávněn, ale i povinen odpovědně vážit, které důkazy je třeba provést, zda je potřebné stav dokazování doplnit a posuzovat důvodnost návrhů stran na doplnění dokazování (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2009, č. j. 5 As 29/2009 – 48 dostupný na www.nssoud.cz). Této své povinnosti finanční orgány nedostály, neboť nedostatečně zdůvodnily, proč neprovedly žalobcem navržené důkazy. Strohé konstatování, že jde o subjekty, které podaly ve věci opravné prostředky a svůj právní názor vyjádřily v těchto podáních, nevypovídá ničeho o tom, proč by navržené osoby nemohly přispět k řádnému zjištění skutečného stavu věci.   Za situace výše popsané, kdy žalobce napadá průběh samotného dražebního jednání, nelze dle názoru Městského soudu v Praze tedy usuzovat na dostatečně zjištěný stav věci, který by ospravedlnil odmítnutí provedení navrhovaného důkazu.   Soud má v předmětné věci za to, že finanční orgány dostatečně, přesvědčivě a objektivně nezjistily skutečný stav věci, o které by nebylo žádných pochyb, a tím, že neprovedly žalobcem navržené důkazy spočívající ve výslechu jednatele žalobce a dále pak žalobcem navrženého svědka, zatížily svá rozhodnutí zásadní vadou.   S přihlédnutím ke shora uvedenému nezbylo soudu, než žalobou napadené rozhodnutí podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) a c) s.ř.s. zrušit jednak pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů i nesrozumitelnosti a jednak pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem. V souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem vysloveným soudem v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).   Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud se dalšími námitkami žalobce nezabýval.   O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč a náklady právního zastoupení žalobce advokátem ve výši 4.800,- Kč, což tvoří 2 úkony právní služby po 2.100,- Kč dle § 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 2 režijní paušály po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení tedy činí celkem 6.800,- Kč, jak je ve druhém výroku rozsudku uvedeno.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.                           Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Praze dne 30. května 2014                                                                                                           JUDr. Slavomír Novák, v.r.                                                                                                           předseda senátu           Za správnost vyhotovení: Jana Válková