8A 102/2013 - 33                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: JaroNet, s.r.o., IČ: 269 69 866, se sídlem Jaroměřice nad Rokytnou, Kapinusova 1093, zastoupen Mgr. Lubomírem Kazdou, advokátem se sídlem v Praze 1, Pútova 1219/3, proti žalovanému:  Český telekomunikační úřad, se sídlem Praha 9, Sokolovská 58/219, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,        T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í:   Žalobce se podáním žaloby dne 19. 6. 2013 domáhal u Městského soudu ochrany proti nečinnosti správního orgánu. Uváděl, že dne 8. 2. 2012 podal u Českého telekomunikačního úřadu, jako správního úřadu prvního stupně návrh na zahájení správního řízení o uložení peněžité povinnosti, jenž směřuje proti odpůrci R. J. na zaplacení celkové dlužné částky 462 Kč s příslušenstvím. Žalovaný je v řízení o podaném návrhu dlouhodobě nečinný a dosud o něm meritorně nerozhodl.     Vzhledem k tomu, že žalobce současně s podáním žaloby nesplnil svou poplatkovou povinnost, vyzval jej soud dne 12. července 2013 k zaplacení soudního poplatku za žalobu, který činí podle položky 18 bod 2 písm. d) Sazebníku soudních poplatků 2.000 Kč, a současně žalobce upozornil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení před tímto soudem zastaveno.   Výzva byla doručena zástupci žalobce dne 15. 7. 2013 a soudní poplatek byl zaplacen dne 17. 7. 2013.     Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 13. 8. 2013 navrhl žalobu zamítnout s tím, že předseda Rady ČTÚ ve věci vydal k žádosti žalobce ze dne 12. 4. 2013 opatření proti nečinnosti, č. j. ČTÚ-53 324/2013-603, ze dne 10. 6. 2013, v němž stanovil lhůtu pro vydání rozhodnutí do 30. 11. 2013 s ohledem na skutečnost, že se jedná o soukromoprávní spor, jenž vyžaduje více času pro rozhodnutí. Dne 31. 7. 2013 nahlížel do spisu žalovaného odpůrce R. J., který uvedl, že dlužnou částku uhradil v době splatnosti. Následně byla společnosti JaroNet vyzvána k vyjádření k tomuto tvrzení ve lhůtě deseti dnů, nicméně se nevyjádřila.   K výzvě soudu sdělila žalovaný dne 7. 1. 2014, že správní řízení bylo pravomocně skončeno dne 19. 12. 2013.      Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního se žalobce ani žalovaný nevyjádřili.     Městský soud v Praze posoudil věc takto:      Městský soud v Praze rozhodoval podle ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.      Ze správního spisu soud zjistil, že žalovaný správní orgán ve věci vydal dne 29. 11. 2013 žalobcem požadované rozhodnutí, č. j. ČTÚ-21 355/2012-637, které nabylo právní moci dne 19. 12. 2013.                   Podle § 79 odst. 1 soudního řádu správního ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.     Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Ans 5/2008–164 citované ustanovení § 79 s. ř. s. vymezuje okruh tvrzení, která musí žalobce uplatnit, aby jeho procesní úkon (žaloba) měl zamýšlené účinky, tj. dal vzniknout příslušnému procesně-právnímu vztahu, a vedl soud k rozhodnutí směřujícímu k ochraně veřejného subjektivního práva, v daném případě práva na vydání rozhodnutí či osvědčení správního orgánu. V průběhu řízení se poté zkoumá, zda žalobce tvrzenou věcnou legitimaci k podání žaloby skutečně měl, resp. zda se žalovaný tvrzené nečinnosti dopustil, zda je tedy skutečně věcně pasivně legitimován. V tomto smyslu je třeba institut aktivní legitimace chápat v tradičním pojetí jako oprávnění vyplývající z hmotného práva; má ji ten z účastníků, komu svědčí právo nebo povinnost, o něž se v řízení jedná. Rozšířený senát tedy uzavřel, že posouzení toho, zda je správní orgán nečinný ve smyslu § 79 s. ř. s., je otázkou důvodnosti žaloby (součástí rozhodnutí ve věci samé), nikoliv otázkou existence podmínek řízení.       Žalobce se svým podáním v inkriminované věci domáhá ochrany před nečinností správního orgánu, tj. žalovaného Českého telekomunikačního úřadu. Městský soud v Praze rozhoduje ve věcech ochrany před nečinností správního orgánu podle ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Soud ke dni svého rozhodnutí musel vzít za prokázané, že žalovaný správní orgán vydal dne 29. 11. 2013 žalobcem požadované správní rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 19. 12. 2013.                   Městský soud v Praze ze shora uvedených důvodů postupoval v souladu s § 81 odst. 3 soudního řádu správního a zamítnul žalobu, neboť není důvodná.     Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady řízení nevznikly.     P o u č e n í:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 13. ledna 2014     JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Kotlanová