8A 129/2011 - 36                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobci: a) Ing. F. R., b) PhDr. M. R., proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 3. 2011, č. j. S-MHMP 770844/2010/OST/Ko/Vo,     T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í    Žalobci se včas podanou žalobou dne 6. 6. 2011 domáhali zrušení rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 16. 3. 2011, č. j. S-MHMP 770844/2010/OST/Ko/Vo, kterým bylo zamítnuto odvolání Ing. F. R. a PhDr. M. R. proti usnesení o projednání záměru v územním řízení vydané Úřadem městské části Praha 14, odbor výstavby a dopravy, č. j. UMCP14/20/26984/OVD/SRBJ, ze dne 14. 7. 2010, ve věci oznamovatelů o záměru – stavby nazvané „Novostavba rodinného domu“ Praha, Hostavice, na pozemku parc. č. 890/3 v katastrálním území Hostavice – v územním řízení.     Žalobci podali dne 17. 5. 2010 Úřadu městské části Praha 14 oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to ohledně záměru stavby „Novostavba rodinného domu na pozemku parc. č. 890/3 kat. území Hostavice“.     Úřad městské části Praha 14, odbor výstavby a dopravy, vydal dne 14. 7. 2010 usnesení o projednání záměru v územním řízení, č. j. UMCP14/20/26984/OVD/SRBJ, ve věci „Novostavba rodinného domu na pozemku parc. č. 890/3 kat. území Hostavice“.   V odůvodnění potom správní orgán prvního stupně uvedl, že územní souhlas nelze podle § 96 odst. 1 stavebního zákona vydat, protože záměr vyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní infrastrukturu. Stavební úřad rozhodnutí podle § 96 odst. 4 stavebního zákona o projednání záměru v územním řízení, protože je třeba stanovit podmínky pro realizaci záměru.    V podaném odvolání žalobci mj. uváděli, že dne 17. 5. 2010 Úřadu městské části Praha 14 oznámili záměru v území k vydání územního souhlasu podle § 96 stavebního zákona., a že ve lhůtě 40 dnů ode dne, kdy došlo ohlášení stavebnímu úřadu, jim nebyl doručen zákaz podle § 107 stavebního zákona. Provedení stavby bylo tedy mlčky schváleno ke dni 28. 6. 2010. Stavební úřad měl tedy jako zákonnou povinnost předat stavebníkovi ověřenou stavební dokumentaci, obsahující i umístění stavby.     V žalobě napadeném rozhodnutí potom žalovaný mj. uvedl, že podle „Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, schváleného ZHMP dne 9. 9. 1999 usnesením č. 10/05“, ve znění pozdějších opatření obecné povahy, se umisťovaná stavba nachází v polyfunkčním území čistě obytném (OB). V daném území stanovil ÚPn míru využití území – kód B. Funkční využití pozemku pro bydlení v rodinném domě je v souladu s platným ÚPn. Nebyl však prokázán soulad s koeficienty míry využití území – kódem B, takže soulad s platným územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy nelze potvrdit.     Žalovaný dále poukázal na to, že stavba rodinného domu vyžaduje podle požadavku čl. 9 odst. 1 a 2 vyhlášky 26/1999 Sb. HMP, hlavního města Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška OTPP“), kapacitně vyhovující připojení na pozemní komunikaci a odpovídajícími parametry. Přístup na pozemek stavby parc. č. 890/3 v k. ú. Hostavice je přes pozemek parc. č. 890/12 k. ú. Hostavice, který je ve vlastnictví hl. m. Prahy a správa nemovitosti byla svěřena Městské části Praha 14. Druh pozemku uvedený v katastru nemovitostí je trvalý travní porost, nikoliv komunikace. Pozemek stavby parc. č. 890/3 k. ú. Hostavice není přístupný z veřejné komunikace, stavba rodinného domu v dané lokalitě tedy není v souladu s ustanovením čl. 9 vyhlášky OTPP. Záměr stavby nesplňuje ustanovení § 90 písm. c) stavebního zákona a stavební úřad nemohl vydat souhlas se stavbou podle § 96 odst. 4 stavebního zákona.   K námitce k souhlasu mlčky po uplynutí pořádkové lhůty žalovaný odkázal na ustanovení § 96 odst. 4 stavebního zákona, který má dvě základní varianty, tj. vydání územního souhlasu se záměrem ve lhůtě do třiceti dnů ode dne jeho oznámení, a v případě, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, stavební rozhodne usnesením, které vydá ve lhůtě třiceti dnů od oznámení záměru, o projednání záměru v územním řízení. Žalovaný připustil, že stavební úřad nerozhodnul v zákonné třicetidenní lhůtě, avšak ustanovení § 96 odst. 4 stavebního zákona nepředpokládá souhlas mlčky.   Žalovaný uzavřel s tím, že v inkriminované věci záměr klade nové nároky na veřejnou dopravní infrastrukturu a je třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, což jsou dostatečné důvody pro to, aby byl záměr projednán v územním řízení.     Žalobci se svým podáním domáhali zrušení napadeného rozhodnutí a namítali porušení lhůt stanovených v ustanovení § 96 odst. 4 stavebního zákona stavebním úřadem. Namítali, že prvostupňové rozhodnutí v rozporu s tímto ustanovením nebylo dle rozdělovníku doručeno Městské části Praha 14.   Namítali, že pozemek parc. č. 890/12 k. ú. Hostavice, který je ve vlastnictví hl. m. Prahy, je veden v katastru nemovitostí nikoliv jako trvalý travní porost, ale jako ostatní plocha, způsobem využití jiná plocha, a že je dnes se souhlasem obce používán žalobci k obousměrnému přístupu k jejich pozemku parc. č. 890/3.   Namítali, že ve své žádosti o územně plánovací informaci byli příslušným zástupcem stavebního úřadu odmítnuti.      Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 23. 8. 2011 navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 16. 3. 2011.      Městský soud v Praze nařídil ve věci jednání, které se konalo dne 26. 6. 2014, při němž účastníci řízení setrvali na svých dříve písemně vyjádřených stanoviscích.     Městský soud v Praze posoudil věc takto:      Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.      Z dopisu Úřadu městské části Praha 14, odbor správy majetku a investice, ze dne 28. 3. 2008, č. j. 0358/08/OSMI, adresovaného žalobcům, soud zjistil, že žalobcům byl udělen souhlas s využitím pozemku parc. č. 890/12 včetně vybudování dočasného vjezdu k pozemku parc. č. 890/3 vše v k. ú. Hostavice, a to k obousměrnému přístupu na veřejnou komunikaci na pozemku parc. č. 931, za předpokladu uvedení povrchů dotčených ploch do původního nebo dohodnutého stavu.      Z informace z katastru nemovitostí ze dne 19. 6. 2014 založené do spisu žalobci soud zjistil, že pozemek parc. č. 890/12 v k. ú. Hostavice o výměře 328 M2, ve vlastnictví hl. m. Prahy, je v evidenci veden jako druhu pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha.      Pokud tedy žalovaný v napadeném rozhodnutí ze dne 16. 3. 2011 tvrdil, že pozemek parc. č. 890/12 v k. ú. Hostavice je v katastru veden jako trvalý travní porost, nikoliv jako komunikace, nepodařilo se žalobcům toto tvrzení vyvrátit. Výpis z katastru ze dne 19. 6. 2014 sice nepotvrzuje trvalý travní porost, ale současně ani nevyvracuje tvrzení, že se nejedná o komunikaci. Soud musel proto tuto námitku odmítnout jako nepatřičnou.     Ustanovení čl. 9 odst. 1 a 2 vyhlášky OTPP k připojení staveb na pozemní komunikace stanoví, že u staveb, jejichž charakter to vyžaduje, se zřizuje kapacitně vyhovující připojení na pozemní komunikaci, která svými parametry tomuto připojení vyhovuje. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky, a musí být dokončeno před kolaudací stavby.   Z citovaného ustanovení čl. 9 odst. 1 a 2 vyhlášky OTPP vyplývá, že stavba rodinného domu musí být připojena na pozemní komunikace a v době rozhodování obou správních orgánů, podle předložených dokumentů záměr stavby „Novostavba rodinného domu na pozemku parc. č. 890/3 kat. území Hostavice“, připojením na pozemní komunikaci nedisponoval. Stavební úřad ani žalovaný správní orgán tedy zákon neporušily, když na základě svých zjištění dospěly k závěru, že záměr stavby nesplňuje ustanovení § 90 písm. c) stavebního zákona a stavební úřad nemohl vydat souhlas se stavbou podle § 96 odst. 4 stavebního zákona.     Podle § 96 odst. 4 stavebního zákona je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas se záměrem, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení, a opatří situační výkres ověřovací doložkou. Dojde-li však stavební úřad k závěru, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, rozhodne usnesením, které vydá ve lhůtě 30 dnů od oznámení záměru, o projednání záměru v územním řízení. Usnesení se doručuje oznamovateli a příslušné obci.      Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu námitek, které byly uplatněny ve včas podané žalobě dne 6. 6. 2011 a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokud žalobci vytýkali skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně mělo být vydáno ve lhůtě do třiceti dnů, což se však nestalo, neboť stavební úřad Prahy 14 doručil toto rozhodnutí žalobcům až více než po dvou měsících, musel soud tuto námitku odmítnout. Jakkoliv o této skutečnosti není pochyb a stavební úřad skutečně ve svém postupu prodléval, nicméně tato třicetidenní lhůta tak, jak je stanovena v zákoně, je lhůtou pouze pořádkovou a její nesplnění tedy nemá na následek nezákonnost napadeného rozhodnutí ani prvostupňového rozhodnutí.     Pokud žalobci vytýkali, že v rozporu se zákonem nebylo prvostupňové rozhodnutí doručeno Městské části Praha 14, musel soud tuto námitku odmítnout s tím, že i kdyby takovou vadu bylo lze konstatovat, tak tato vada se zjevně nedotýká nijak práv a povinností žalobců a takovou vadou nebyli ve své právní sféře nijak dotčeni a nemohou takové porušení zákona tedy namítat.     Pokud žalobci namítali, že ve své žádosti o územně plánovací informaci byli příslušným zástupcem stavebního úřadu odmítnuti, musel soud tuto námitku odmítnout jako nepatřičnou, neboť předmětem tohoto řízení je přezkum rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 16. 3. 2011, č. j. S-MHMP 770844/2010/OST/Ko/Vo, a odkázat žalobce na postup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.     Pokud žalobci namítali, zda předmětný pozemek parc. č. 890/12 lze považovat za takový, který umožňuje přístup k jejich pozemku na veřejnou komunikaci, potom Městský soud v Praze k této věci konstatuje, že usnesení stavebního úřadu vydané v prvním stupni, jímž bylo tedy rozhodnuto, že nebude tedy vydán územní souhlas, ale že o té věci bude rozhodováno v územním řízení, je z hlediska přezkoumatelnosti v podstatě nevyhovující, protože je-li to rozhodnutí, pak kromě výroku, který je nesporný, musí obsahovat i odůvodnění, které tam je sice také, nicméně je natolik kusé, že nelze posoudit, zda tedy je nebo není oprávněné. Stavební úřad v podstatě lakonicky konstatoval, že o té věci je třeba jednat v územním řízení, aniž by vyložil, jaké věcné důvody k tomu vedou.     Tuto podstatnou vadu správního rozhodnutí vydaného v prvním stupni však posléze odstranil Magistrát hl. města Prahy v rámci své pravomoci odvolacího správního orgánu, který k námitce žalobců uvedené v odvolání jim dostatečně vyložil, jaké důvody vedou k tomu, že stavební úřad nemohl vydat souhlas se stavbou podle § 96 odst. 4 stavebního zákona, když uvedl, že stavba rodinného domu vyžaduje podle ustanovení článku 9 odst. 1 a 2 vyhlášky OTPP kapacitně vyhovující připojení na pozemní komunikaci s odpovídajícími parametry s tím, že přístup na pozemek stavby parc. č. 890/3 v k. ú. Hostavice je přes pozemek parc. č. 890/12 tamtéž, který je ve vlastnictví hl. města Prahy a správa nemovitosti byla svěřena právě Městské části Praha 14.    Ať již byl druh pozemku parc. č. 890/12 uveden v katastru nemovitostí v době rozhodování správních orgánů jako trvalý travní porost, nebo ostatní plocha, resp. jiná plocha, nebyl veden jako komunikace. Pozemek stavby parc. č. 890/3 tedy není přístupný z veřejné komunikace, stavba rodinného domu v dané lokalitě tedy není v souladu s ustanovením čl. 9 vyhlášky OTPP a záměr výstavby nesplňuje § 90 písm. c) stavebního zákona. Tímto způsobem tedy v odvolacím řízení žalovaný správní orgán napravil namítanou vadu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.      Žalobci poté v reakci na to v žalobě uváděli skutečnosti, které podle nich tento závěr zpochybňují, tedy zpochybňuji to, že jejich pozemek parc. č. 890/3 nelze připojit přímo k veřejné komunikaci, když tedy dovozovali, že vzhledem k povaze, charakteru a způsobu užívání toho pozemku parc. č. 890/12 takové připojení v podstatě existuje. Městský soud v Praze se však s těmito argumenty neztotožnil, když vyšel z toho, že byť je otázkou, zda pozemek parc. č. 890/12 byl veden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, protože takový údaj se ve správním spise nachází, nicméně z dalších dokumentů pak vyplývá, že by se mělo jednat o pozemek s využitím jiná plocha, resp. ostatní plocha. V každém případě, není z těch podkladů, které jsou ve spise založeny zřejmé, že by tento pozemek v době, kdy bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, mohl sloužit jako plnohodnotná komunikace, napojující pozemek žalobců s nejbližší veřejnou komunikací. Tento předmětný pozemek veřejnou komunikací nebyl, jak koneckonců vyplývá i z dopisu Úřadu městské části Praha 14, odbor správy majetku a investice, ze dne 28. 3. 2008, č. j. 0358/08/OSMI. Byl-li vzhledem k místním poměrům některými osobami používán k dočasnému vjezdu, z něj tedy ještě veřejnou komunikaci ve smyslu platných právních předpisů nečiní.      Městský soud v Praze musel vycházet ze skutkového a právního stavu, který byl ve věci dán v době, kdy rozhodoval odvolací správní orgán a dospěl k závěru, že závěry žalovaného jsou správně, resp. námitky, které byly účastníky řízení, tedy dnešními žalobci, vzneseny proti argumentaci žalovaného Magistrátu hl. města Prahy nejsou důvodné.     Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí správního orgánu v rozsahu žalobních bodů a dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán při svém rozhodování neporušil zákonem stanovené povinnosti a nevydal nezákonné rozhodnutí. Z těchto důvodů proto soud podané žalobě nevyhověl a podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního jí zamítl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.     Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu náklady nevznikly.     P o u č e n í:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 26. června 2014             JUDr. Slavomír Novák, v.r.            předseda senátu   Za správnost vyhotovení: Marcela Brabcová