Číslo jednací: 8A 263/2011 - 70-76                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: F. V., za účasti: Chemoprojekt, a.s. IČ: 452 73 383, se sídlem, zastoupen Mgr. Markem Plajnerem, advokátem v Praze 1, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Praha 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, ze dne 7. 6. 2011, č. j. 87465/2011-MZE-13302,     T a k t o:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í:   Žalobce se včas podanou žalobou dne 9. 8. 2011, doplněnou dne 19. 8. 2011, domáhal zrušení rozhodnutí žaloba proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, ze dne 7. 6. 2011, č. j. 87465/2011-MZE-13302, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 14. 3. 2011, č. j. PU 5622/92/15, jímž byla zamítnuta žádost žalobce na obnovu řízení týkající se pravomocného rozhodnutí ze dne 29. 11. 2007, č. j. PU 5622/92/5, které nabylo právní moci dne 21. 12. 2007.       Žalobce uváděl, že podstatou jeho námitek je porušení restitučního zákona a neoprávněné obohacování se třetích osob, tj. pro účelové průtahy v řízení a nevydání pozemků oprávněné osobě – restituentovi dle zákona, tj. příslušné nezastavěné části pozemků k 24. 6. 1991, tj. pozemků příslušejících k zděnému rodinnému domu atd. v katastrálním území Strašnice parc. č. 2718 o výměře 1.366 m2, parc. č. 2719 o výměře 63 m2 a parc. č. 2720 o výměře 989 m2.     Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Praha, vydal dne 29. 11. 2007 rozhodnutí č. j. PU 5622/92/5, že pan F. V., nar. X, k id. ½ není vlastníkem nemovitostí v katastrálním území Strašnice parc. č. 2718 o výměře 1.366 m2, parc. č. 2719 o výměře 63 m2 a parc. č. 2720 o výměře 989 m2, s tím, že tyto pozemky byly dne 12. 6. 1978 za náhradu v celkové výši 157.995 Kč vyvlastněny rozhodnutím ONV Praha 10 č. j. Výst.-814/78 ve prospěch Chemoprojektu za účelem uskutečnění stavby jeho provozní budovy, a že tedy nejsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb.     Žalobce dne 24. 3. 2010 podal žádost, kterou označil jako „Doplnění žádosti k obnově řízení“, a to ohledně rozhodnutí PÚ 5622/92/2 a PÚ 5622/92/5.   Po proběhnuvším správním řízení byla tato žádost o obnovu zamítnuta rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkový úřad Praha, ze dne 14. 3. 2011, č. j. PU 5622/92/15, s tím, že žadatel ve své žádosti žádné nové skutečnosti ve smyslu § 100 odst. Věta druhá správního řádu neuvádí, a že Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. Správní orgán poukazoval na řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí PÚ 5622/92/5 u Obvodního soudu pro Prahu 10, v němž žaloba byla odmítnuta pro opožděnost. Současně se správní orgán zmínil o absenci prokázání podmínky veřejného zájmu na novém řízení.   Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které bylo zamítnuto žalobou napadeným rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Ústřední pozemkový úřad, ze dne 7. 6. 2011, č. j. 87465/2011-MZE-13302.   Žalovaný správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí se jednak zabýval otázkou veřejného zájmu, jenž neměl být navrhovatelem doložen. Především však uvedl, že pozemkový úřad nemohl nařídit obnovu řízení z důvodu nesplnění subjektivní lhůty pro podání žádosti o obnovu řízení. Ustanovení § 100 odst. 2 správního řádu výslovně stanoví, že účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Ze spisového materiálu je přitom zřejmé, že navrhovatel uplatnil důvody pro obnovu řízení již v odvolacím řízení (správně v řízení o žalobě podle části páté o.s.ř.), tj. u soudu podanou žalobou dne 11. 2. 2008. žádost o obnovu řízení však byla podána až v roce 2010. Nebyla tak splněna zákonná podmínka pro nařízení obnovy řízení ve věci pravomocného rozhodnutí ze dne 29. 11. 2007, č. j. PU 5622/92/5.     Žalobce se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu nezákonnosti a namítal porušení zákona o restitucích k očitému obohacení třetí strany.     Tvrdil, že žádost o obnovu řízení podal v zákonné lhůtě, a že původně byla obnova povolena, avšak toto rozhodnutí bylo zrušeno k odvolání osoby zúčastněné - Chemoprojekt, a.s.    Namítal, že k nezákonnému odmítnutí vydání restituce došlo po téměř dvacetileté úřední nečinnosti.     Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 4. 11. 2011 navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 7. 6. 2011.     Městský soud v Praze ve věci nařídil jednání, které se konalo ve dnech 27. 11. a 4. 12. 2014, jichž se žalovaný správní orgán nezúčastnil, žalobce a osoba zúčastněná setrvali na svých dřívějších písemných vyjádřeních.     Městský soud v Praze posoudil věc takto:     Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.     Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. března 2008, č. j. 11 C 61/2008-8, soud ověřil, že žaloba ze dne 11. 2. 2008 podaná k poštovní přepravě dne 18. 2. 2008 a došlá soudu dne 19. 2. 2008, kterou se pan F. V., nar. X, domáhal určení, že je vlastníkem pozemků dle PK části parc. č. 2718 zastavěná plocha o výměře 1.366 m2 a dle PK části parc. č. 2719 zahrada o výměře 63 m2, vše v katastrálním území Strašnice v obci Praha, a že za pozemek dle PK části parc. č. 2720 role o výměře 989 m2, v katastrálním území Strašnice v obci Praha mu náleží náhrada a nahrazení rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkový úřad Praha, ze dne 29. 11. 2007 č. j. PU 5622/92/5, byla pro opožděnost odmítnuta.   Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2008, č. j. 24 Co 145/2008-13, soud ověřil, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. března 2008, č. j. 11 C 61/2008-8, bylo potvrzeno.   Oběma citovanými soudními rozhodnutími potom soud považuje za prokázané, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. března 2008, č. j. 11 C 61/2008-8, bylo žalobci doručeno dne 10. 2. 2007 a lhůta pro podání žaloby stanovená v § 247 odst. 1 o.s.ř. skončila v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 a 3 o.s.ř. dne 11. 2. 2008. Žalobce podal žalobu k poštovní přepravě dne 18. 2. 2008 a z toho plyne, že uplatnil své právo až po lhůtě uvedené v § 247 odst. 1 o.s.ř., tedy opožděně.     Podle § 100 odst. 1 správního řádu řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo  b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.   Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. května 2010, čj. 6 As 39/2009-74, obnova řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu je – na rozdíl od úpravy přezkumného řízení dle § 94 téhož zákona – určena k nápravě skutkových nesprávností. Případná změna či ustálení judikatury Nejvyššího správního soudu spadá do oblasti právního posouzení věci a není skutečností či důkazem, z něhož by bylo možné dovodit konkrétní skutková zjištění podstatná pro objasnění skutkové stránky případu.   Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2011, čj. 9 Ca 173/2008-59, jestliže se žalobce domáhá obnovy pravomocně ukončeného správního řízení s poukazem na následně vydaný rozsudek civilního odvolacího soudu, z jehož odůvodnění dovozuje existenci nových skutkových okolností týkajících se jím uplatněného restitučního nároku či nových důkazů vztahujících se k těmto skutečnostem [§ 100 odst. 1 písm. a) správního řádu], je zřejmé, že o uplatňovaném důvodu pro obnovu řízení se dozvěděl v okamžiku, kdy mu byl předmětný rozsudek odvolacího soudu doručen. Od tohoto dne žalobci podle § 100 odst. 2 správního řádu z roku 2004 běží tříměsíční subjektivní lhůta pro podání návrhu na obnovu řízení. Samotné vydání rozsudku civilního odvolacího soudu, k němuž dojde s odstupem několika let po pravomocném ukončení správního řízení, nemůže být skutečností ani důkazem, které by podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 byly důvodem pro povolení obnovy řízení, neboť se nejedná o neznámou skutečnost nebo důkaz, které existovaly již v době původního (správního) řízení.     Podle § 100 odst. 2 správního řádu účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.   Podle § 100 odst. 3 správního řádu ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí může o obnově řízení z moci úřední rozhodnout též správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 1 a jestliže je na novém řízení veřejný zájem; do konce uvedené lhůty musí být rozhodnutí o obnově řízení vydáno. (4) O obnově řízení rozhodne příslušný správní orgán z moci úřední též v případě, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem. Lhůta podle odstavce 3 začíná běžet dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozsudku.     Městský soud v Praze se ve svém rozsudku mohl zabývat pouze žalobními námitkami, směřujícími proti žalobou napadenému rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Ústřední pozemkový úřad, ze dne 7. 6. 2011, č. j. 87465/2011-MZE-13302.   Proto soud považuje za nutné zdůraznit skutečnost, že v tomto řízení soud tedy nepřezkoumával a ani přezkoumávat nemohl podmínky pro to, zda inkriminované pozemky v katastrálním území Strašnice v obci Praha, měly být žalobci vydány či nikoliv, a zda tedy původní rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkový úřad Praha, ze dne 29. 11. 2007 č. j. PU 5622/92/5, o nevydání těchto pozemků v restitučním řízení bylo tedy správné či nikoliv. Soud přezkoumával jenom, zda bylo správně rozhodnuto o žádosti žalobce o povolení obnovy řízení. Touto žalobou a tímto rozhodnutím byl vymezen rozsah přezkumu zdejšího soudu a k jiné otázce se soud vyjadřovat nemohl. Zabývat se jinou otázkou zdejší soud neměl v pravomoci a nemohl posuzovat, zda původní rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkový úřad Praha, ze dne 29. 11. 2007 č. j. PU 5622/92/5 o nevydání pozemků v restitučním řízení bylo či nebylo zákonné.     Z obsahu správního spisu je zřejmé, že dne 29. 11. 2007 bylo vydáno rozhodnutí č. j. PU5622/92/5, jímž bylo určeno, že žadatel, pan F. V., tedy žalobce, není vlastníkem tam specifikovaných nemovitostí. k id. ½ není vlastníkem nemovitostí v katastrálním území Strašnice parc. č. 2718 o výměře 1.366 m2, parc. č. 2719 o výměře 63 m2 a parc. č. 2720 o výměře 989 m2, s      Dne 24. 3. 2010 podal žalobce o obnovu řízení, kterou se domáhal, aby řízení, které bylo ukončeno citovaným rozhodnutím ze dne 29. 11. 2007, č. j. PU 5622/92/5, bylo obnoveno, aby o jeho vlastnictví k předmětným pozemkům bylo rozhodnuto jinak, konkrétně, aby byly žalobci vydány. Podáním této žádosti bylo zahájeno u příslušného správního orgánu správní řízení o obnově řízení. Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad Praha, jako správní orgán prvního stupně nejprve rozhodl dne 1. 12. 2010 tak, že nařídil obnovu řízení.   Nicméně soud nemůže přehlédnout skutečnost, že takovéto rozhodnutí nekoresponduje s žalobcovou žádostí o obnovu řízení. Bylo-li by totiž rozhodováno o žádosti žalobce ze dne 24. 3. 2010, potom měl správní orgán buď řízení povolit, anebo žádost zamítnout. Namísto toho však správní orgán prvního stupně dne 1. 12. 2010 vydal rozhodnutí, jímž nařídil obnovu řízení, což je však úkon, který činí správní orgán z moci úřední, tedy ze svého vlastního popudu, nikoliv na žádost účastníka řízení. Proč správní orgán rozhodl o nařízení obnovy řízení a nikoliv o žádosti žalobce, není z tohoto rozhodnutí zřejmé. Nicméně toto rozhodnutí bylo následně rozhodnutím Ústředního pozemkového úřadu ze dne 11. 2. 2011 zrušeno a věc byla vrácena Pozemkovému úřadu k novému projednání. Skutečnosti, o které tedy odvolací správní orgán opřel to své zrušující rozhodnutí, nejsou v tuto chvíli podstatné, nicméně dne 14. 3. 2011 vydalo Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad Praha rozhodnutí, kterým rozhodlo o původní žádosti žalobce ze dne 24. 3. 2010 o obnovu řízení tak, že tuto žádost zamítlo.   Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze 14. 3. 2011 je v podstatě prvním rozhodnutím o žalobcově žádosti ze dne 24. 3. 2010. V tomto rozhodnutí se konstatuje, že důvody obnovy nebyly shledány, resp. je v něm konstatováno, že žalobce uplatnil všechny důvody obnovení již v odvolacím řízení a tak tedy nelze jeho žádosti o obnovu vyhovět. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání dne 31. 3. 2011 a o tomto odvolání potom rozhodl Ústřední pozemkový úřad dne 7. 6. 2011 žalobou napadeným rozhodnutím.   Žalovaný reagoval na námitky, které žalobce ve svém odvolání vznesl, a uvedl, že Pozemkový úřad nemohl nařídit obnovu řízení z důvodu nesplnění subjektivní lhůty pro podání takové žádosti, když ustanovení § 100 odst. 2 správního řádu výslovně stanoví, že žádost lze podat do 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o důvodu obnovy řízení dozvěděl.   Přitom ze spisového materiálu je zřejmé, že navrhovatel uplatnil důvody pro obnovu již v řízení podle části páté o.s.ř. u Obvodního soudu pro Prahu 10 v podané žalobě dne 11. 2. 2008, avšak žádost o obnovu řízení podal až dne 24. 3. 2010. Odhlížeje od toho, že se žalovaný správní orgán nesprávně domnívá, že řízení u soudu podle části páté o.s.ř. je řízení odvolacím, tak skutkové okolnosti jsou v napadeném rozhodnutí vytýčeny v zásadě správně.   Jde tedy o to, že žádost o obnovu řízení může účastník řízení podat nikoliv kdykoliv po právní moci rozhodnutí, jehož obnovy se domáhá, nýbrž správní řád mu k tomu návrhu stanoví určité lhůty. Jednou z těchto lhůt je lhůta subjektivní, která se vztahuje k datu, kdy se účastník řízení dozvěděl o důvodech, které by mohly opravňovat povolení obnovy řízení. K tomu ustanovení § 100 odst. 2 správního řádu uvádí, že účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu řízení dozvěděl. Tedy od okamžiku, kdy se účastník řízení dozví, že původní rozhodnutí je z nějakého důvodu vadné, a že by přicházela v úvahu obnova řízení, tak od tohoto dne má 3 měsíce na to, aby podal žádost o obnovu řízení. Pokud v zákonem stanovené lhůtě nestihne svou žádost podat, obnovu řízení povolit nelze.   Z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí je zřejmé, a soud se s tímto závěrem ztotožnil, že žalobce v návrhu na obnovu ze dne 24. 3. 2010 uplatnil tytéž skutečnosti, které uvedl již v žalobě podané dne 18. 2. 2008, o které rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 10, a která byla pro opožděnost odmítnuta pravomocně dne 28. 8. 2008.      Ze shora uvedených skutečností je tedy zřejmé, že žalobce už v průběhu roku 2008 znal důvody, které by mohly vést k obnově řízení, nicméně jako součást návrhu, resp. žádosti o obnovu řízení, je uplatnil nikoliv hned, jak se je dozvěděl, nýbrž až v roce 2010. Za tohoto stavu nezbylo Městskému soudu v Praze než uzavřít s tím, že žádost o obnovu řízení byla podána až dne 24. 3. 2010, tedy poté, co marně uplynula subjektivní lhůta 3 měsíců stanovená podle ustanovení § 100 odst. 2 správního řádu, a že tedy už jen z toho důvodu nebylo možné této žádosti o obnovu řízení vyhovět. Právě z toho důvodu soudu nezbylo, než přisvědčit závěru, k němuž dospělo Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, tedy k tomu závěru, že žádosti o obnovu řízení není možno vyhovět.     Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí správního orgánu v rozsahu žalobních bodů a ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán při svém rozhodování neporušil zákonem stanovené povinnosti a nevydal nezákonné rozhodnutí. Z těchto důvodů proto soud podané žalobě nevyhověl a podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního jí zamítl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.     Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady řízení nevznikly.   P o u č e n í:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Praze dne 4. prosince 2014                                                                                                       JUDr. Slavomír Novák v.r.                                      předseda senátu   za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová