8A 69/2014 - 31-                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců  JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: P. O., zast. Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem, se sídlem Písek, Přátelství 1960, proti žalované: Policie České republiky, Služba cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,   t a k t o :   I. Policie České republiky, Služba cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie je povinna vydat rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 27.12.2013 o doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.     II.  Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8.800,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Václava Strouhala, advokáta.     O d ů v o d n ě n í :             Žalobce se podanou žalobou ze dne 26.4.2014 a doručenou Městskému soudu v Praze dne 28.4.2014 domáhal ochrany proti nečinnosti žalované ve věci jeho žádosti ze dne 27.12.2013 o doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu a požadoval, aby soud uložil žalované povinnost rozhodnout o jeho žádosti ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku.           Žalobce v žalobě uvedl, že dne 30.12.2013 zaslal žalované žádost o doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu. Tato žádost byla doručena žalované dne 31.12.2013 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení. Žalobce také uvedl, že doposud neobdržel žádný úkon služebního funkcionáře ve věci. Dopisem ze dne 28.3.2014 požádal žalobce policejního prezidenta, aby jako nadřízený služebního funkcionáře přijal opatření proti nečinnosti. Na tento dopis policejní prezident nikterak dosud nereagoval. Namísto reakce policejního prezidenta obdržel žalobce dopis žalované ze dne 10.4.2014, ve kterém bylo žalobci sděleno, že má údajně probíhat shromažďování a vyhodnocování materiálů. Žalobce je přesvědčen o tom, že žalovaná nedodržuje lhůty pro vydání rozhodnutí a že zatěžuje řízení vadami.               Žalovaná nezpochybnila, že předmětné řízení bylo zahájeno dne 31.12.2013 doručením žádosti příslušnému funkcionáři. Měla za to, že se z její strany nejedná o nečinnost, která by spočívala v neochotě či v laxním přístupu k povinnosti rozhodnout v zákonných lhůtách, ale důvodem je výhradně složitost případu. Ze strany služebního funkcionáře jde výhradně o snahu shromáždit veškeré podklady a důkazy a teprve po jejich kompletaci věc posoudit a následně správně rozhodnout. Žalovaná nezpochybnila svoji povinnost vyřizovat věci bez zbytečných průtahů a je připravena návrh žalobce uspokojit bez odkladu poté, co bude mít všechny podklady k vydání rozhodnutí. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.               Z předloženého správního spisu vyplývá, že žalobce podal u žalované dne 31.12.2013 žádost o doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu, v níž nároky za rok 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 a to včetně doplacení nároku na náhradu služebního příjmu za dovolenou vyčíslil částkou 235.305,- Kč, která po odečtení všech odvodů podle žalobce činí 177.427,- Kč. V žádosti žalobce požádal, aby příslušný služební funkcionář rozhodl o tomto nároku vyplývajícím ze služebního poměru a o tom, že se příslušníkovi přiznává částka 177.427,- Kč s příslušenstvím tvořeným zejména zákonným úrokem z prodlení. Správní spis dále obsahuje zaslání spisového materiálu včetně průvodního dopisu ze dne 8.1.2014 (podkladový materiál ICP Ruzyň č.l. 5-107), výpis evidence přítomnosti (č.l. 108-173), stížnost a opatření proti nečinnosti ze dne 28.3.2014, které podal žalobce, dopis žalované ze dne 10.4.2014 (reakce na stížnost a opatření proti nečinnosti, které podal žalobce), záznam o seznámení se spisovým materiálem ze dne 30.4.2014, úřední záznam ze dne 20.5.2014, v němž je uvedeno, že dne 19.5.2014 převzala Mgr. L. H. od zástupce vedoucího odboru inspektorátu cizinecké policie dokumentaci k nařizování a evidenci služby přesčas – počet listů 103, která byla původně žalované zaslána dne 10.1.2014 a dne 2.4.2014 předána vedení ICP k doplnění. Pro řádné posouzení věci (žádosti žalobce) byla vyžádána zejména specifikace důvodů, pro které byly jednotlivé konkrétní služby přesčas nařizovány. Tento vyžádaný detailní materiál nezbytný pro objektivní posouzení věci je podle ústní informace mjr. Ing. V. O. dosud zpracováván.        Podle ust. § 79 odst. 1 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“)  ten, kdo  bezvýsledně  vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud  uložil  správnímu  orgánu  povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.   Podle ust. § 81 odst. 1 a 2 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.   Podle ust. § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.   Podle ust. § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.              Městský soud v Praze podle ust. § 81 s.ř.s.  rozhodoval na základě skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí  a  dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je právním institutem správního soudnictví, který přichází v úvahu tam, kde je správní orgán nečinný. Při rozhodování o žalobě proti nečinnosti správního orgánu soud posuzuje pouze to, zda existuje povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé.              Postup žalované, který je dokumentován v předloženém správním spise a shora uveden, nesporně dokládá, že o předmětné žádosti žalobce, kterou podal dne 31.12.2013, nebylo rozhodnuto ve lhůtě zákonem stanovené (§ 71 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb.) a to ani poté, co žalobce podal návrh na opatření proti nečinnosti žalované, na který mu bylo žalovanou reagováno dopisem ze dne 10.4.2014. Zda byl předmětný návrh předložen k vyřízení nadřízenému orgánu, není ze spisového materiálu patrné.   Soud proto žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu shledal důvodnou a uložil žalované podle ust. § 81 odst. 2 s.ř.s. vydat rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 27.12.2013 o doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Soud rozhodl v projednávané věci bez nařízení jednání za podmínek ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.               O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000,-Kč a  nákladech souvisejících se zastoupením advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za 2 úkony právní služby po 3.100,- Kč (za převzetí věci a sepis žaloby) a 2 režijní paušály po 300,- Kč. Celkem tedy činí náklady na právní zastoupení 6.800,- Kč. Soud tady přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 8.800,- Kč.     P o u č e n í  :    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.      V Praze dne 30. července 2014                                                                                                                 JUDr. Slavomír Novák, v.r.                                                                                                                 předseda senátu       Za správnost vyhotovení: Kotlanová