Číslo jednací: 8Af 21/2013 - 87-90                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka  a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: KOUKAAM a.s.  se sídlem U Vinných sklepů 7, Praha 9, zastoupen Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem se sídlem Chrustenice 208, Loděnice, proti žalovanému:  Generální ředitelství cel, Budějovická 7, Praha 4,  o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 9. 2008, č.j. 2008/2906/30, č.j. 2008/2908/30 a č.j. 2008/2911/30, ze dne 4. 9. 2008, č.j. 2008/2878/30/, č.j. 2008/2881/30, č.j.2008/2882/30 a č.j. 2008/2884/30, a ze dne  3. 9. 2008, č.j. 2008/2892/30,   t a k t o:    I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í      Žalobce podal u Městského soudu v Praze celkem osm žalob, vedených původně pod spisovými značkami 8Ca 421/2008, sp. zn. 8Ca 422/2008, sp. zn. 8Ca 423/2008, sp. zn. 8Ca 424/2008, sp. zn. 8Ca 425/2008, sp. zn. 8Ca 426/2008, sp. zn. 8Ca 427/2008 a sp. zn. 8Ca 428/2008, jimiž se domáhal zrušení rozhodnutí, kterými žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutím Celního ředitelství Praha – závazným informacím, jimiž bylo rozhodnuto o sazebním zařazení zboží „IP kamera VIVOTEK – IP7135“,  „IP kamera VIVOTEK – IP7131“, „IP kamera VIVOTEK – IP6122“, „IP kamera VIVOTEK – FD6121V“, „IP kamera VIVOTEK – PZ6124“, „IP kamera VIVOTEK – PZ6122“, „IP kamera VIVOTEK – Pt7137“ a „IP kamera VIVOTEK – FD6122V“ do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.     Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 6. 2012, č. j. 8Ca 421/2008-58,  tyto žaloby spojil ke společnému projednání a následně je odmítl podle ust. § 70 písm. d) soudního řádu správního, maje za to, že napadená rozhodnutí jsou takovými úkony správního   orgánu, jejichž vydání záviselo výlučně na posouzení technického stavu věcí, když z napadených rozhodnutí, z podaných žalob a z vyjádření žalovaného i z replik žalobce je zřejmé, že ve  věci se jedná pouze a právě o to, jakými technickými vlastnostmi, resp. parametry, se předmětné zboží vyznačuje a jak se tyto vlastnosti, resp. parametry promítnou do sazebního zařazení.    Na základě kasační stížnosti ve věci rozhodoval Nejvyšší správní soud, který rozsudkem ze dne 28. 3. 2013, č. j. 1 Afs 72/2012-29, výše označené usnesení Městského soudu v Praze  zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že věc splňovala podmínky pro řádný soudní přezkum.    Městský soud v Praze v dalším řízení přezkoumal napadená rozhodnutí, jakož i řízení, která jim předcházela, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.    Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2008, č.j. 2008/2906/30, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí - závazné informaci Celního ředitelství Praha číslo CZ 07-0363-2008, spisová značka 12306/08-170100-30 ze dne 16. 6. 2008 o sazebním zařazení zboží „IF kamera VIVOTEK - IP7135" do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.    Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2008, č.j. 2008/2908/30, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí - závazné informaci Celního ředitelství Praha číslo CZ 07-0361-2008, spisová značka 12304/08-170100-30 ze dne 16. 6. 2008 o sazebním zařazení zboží „IF kamera VIVOTEK - IP7131" do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.    Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2008, č.j. 2008/2911/30, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí - závazné informaci Celního ředitelství Praha číslo CZ 07-0358-2008, spisová značka 12300/08-170100-30 ze dne 16. 6. 2008 o sazebním zařazení zboží „IF kamera VIVOTEK – IP6122" do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.    Rozhodnutím ze dne 4. 9. 2008, č.j. 2008/2878/30, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí - závazné informaci Celního ředitelství Praha číslo CZ 07-0380-2008, spisová značka 12325/08-170100-30 ze dne 10. 6. 2008 o sazebním zařazení zboží „IF kamera VIVOTEK – FD6121V" do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.    Rozhodnutím ze dne 4. 9. 2008, č.j. 2008/2881/30, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí - závazné informaci Celního ředitelství Praha číslo CZ 07-0377-2008, spisová značka 12322/08-170100-30 ze dne 10. 6. 2008 o sazebním zařazení zboží „IF kamera VIVOTEK – PZ6124" do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.    Rozhodnutím ze dne 4. 9. 2008, č.j. 2008/2882/30, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí - závazné informaci Celního ředitelství Praha číslo CZ 07-0376-2008, spisová značka 12320/08-170100-30 ze dne 10. 6. 2008 o sazebním zařazení zboží „IF kamera VIVOTEK – PZ6122" do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.    Rozhodnutím ze dne 4. 9. 2008, č.j. 2008/2884/30, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí - závazné informaci Celního ředitelství Praha číslo CZ 07-0375-2008, spisová značka 12319/08-170100-30 ze dne 10. 6. 2008 o sazebním zařazení zboží „IF kamera VIVOTEK – PT7137" do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.    Rozhodnutím ze dne 3. 9. 2008, č.j. 2008/2892/30, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí - závazné informaci Celního ředitelství Praha číslo CZ 07-0381-2008, spisová značka 12326/08-170100-30 ze dne 10. 6. 2008 o sazebním zařazení zboží „IF kamera VIVOTEK – FD6122V" do podpoložky 8525 80 19 kombinované nomenklatury.    V odůvodnění všech těchto rozhodnutí žalovaný shodně uvedl, že ze spisového materiálu vyplývá, že se jedná o síťovou IP kameru komunikující přes TCP/IP protokol, která zachycuje a vysílá živé záběry nebo snímky přímo do datové sítě (LAN). CCD senzor s optikou snímá obraz a převádí jej na digitální signál/ se kterým je možné dále pracovat jak v kameře, tak i v datové síti (LAN). Získaný signál se přenáší kabelem do zařízení zabudovaného v kameře, kde je digitalizován. Pro nahlížení a správu vzniklého obrazu (např. za pomocí internetového prohlížeče nebo záznamového softwaru) je v další části IP kamery zabudován webový server, který data prohlížeči předává v požadovaném formátu. IP kamera se připojuje do datové sítě (LAN) přes síťové rozhraní pomocí konektoru RJ45. Každá IP kamera v síti disponuje svou vlastní IP adresou. Kamera není vybavena zařízením pro záznam nebo reprodukci obrazu nebo zvuku. Na základě popisu a charakteristiky se projednávané zboží zařadí do položky 8525 80 KN. Do této položky se zařazují televizní kamery/ digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry).    Podle Vysvětlivek k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „Vysvětlivky k HS") k číslu 8525 KN patří do této skupiny kamery a fotoaparáty, které snímají obraz a převádí jej na elektronický signál, který je přenášen jako video obraz do míst mimo kameru pro sledování nebo vzdálený záznam (televizní kamery) nebo zaznamenáván v kameře nebo fotoaparátu jako statický snímek nebo pohyblivý obraz, tj. digitální fotoaparáty a video kamery se záznamem obrazu a zvuku (kamkordéry)). Fotoaparáty a kamery tohoto čísla snímají obraz přenesením obrazu na zařízení citlivé na světlo. Toto zařízení citlivé na světlo zasílá elektrické reprezentace obrazu, které jsou dále zpracovávány na analogová nebo digitální data. Televizní kamery nemají vestavěn žádný prostředek pro záznam obrazu a mohou být rovněž používány se zařízením pro automatizované zpracování dat (např. webkamery). V digitálních fotoaparátech jsou obrazy zaznamenávány na vnitřní paměťové zařízení nebo média. Mohou obsahovat analogově/digitální převodník (ADC) a výstupy, které umožňují zaslat obraz do jednotek pro automatizované zpracování dat, tiskáren, televizních přijímačů nebo jiných zobrazovacích zařízení. Z popisu projednávaného zboží, jeho složení a účelu použití, které byly formou listinných podkladů správnímu orgánu předloženy, vyplývá a je prokázané, že předmětná IP kamera VIVOTEK splňuje všechny nezbytné podmínky pro zařazení do podpoložky 8525 80 19 KN. Do podpoložky 8525 80 30 KN nelze projednávané zboží zařadit, neboť do této podpoložky se zařazují digitální fotoaparáty a projednávané zboží nesplňuje podle Vysvětlivek základní charakteristický předpoklad pro zařazení zboží do navrhované podpoložky 8525 80 30 KN, jelikož neobsahuje vnitřní paměťové zařízení nebo medium.    Pokud jde o námitku ohledně nedostatečného odůvodnění závazné informace, žalovaný poukázal na to, že Oznámení ZISZ se provádí na tiskopise odpovídajícím vzoru uvedenému v příloze 1 prováděcího předpisu. Tiskopis ZISZ má přesně stanovenou nejen formu a strukturu, ale také stanovený rozsah jednotlivých kolonek. Evropská komise vydala pro potřebu celních orgánů tzv. „Administrativní pokyny k evropskému systému závazných informací o sazebním zařazení zboží (EZISZ) a jeho funkci“, kde v části 7.3.2 Odůvodnění zařazení zboží je, kromě jiného, uveden rozsah a forma odůvodnění, bez zkratek a ve struktuře: všeobecná pravidla pro výklad KN, poznámky ke třídám a kapitolám, doplňkové poznámky, nařízení o sazebním zařazení zboží, stanoviska k sazebnímu zařazení zboží, vysvětlivky k HS a KN, rozhodnutí Evropského soudního dvora, rozhodnutí národních soudů. Z výše uvedeného vyplývá, že v odůvodnění se uvádí pouze výčet právních a jiných norem, podle kterých bylo rozhodováno, což ostatně dokládá i databáze Evropských Společenství. Žádný ze států Společenství není oprávněn jakýmkoliv způsobem upravovat platné a zavedené normy (tiskopisy) používané v rámci Společenství. V návaznosti na platné normy Společenství proto žalovaný odmítá konstatování žalobce, že odůvodnění je neurčité a nepřezkoumatelné, a že napadené rozhodnutí nemá náležitosti stanovené CK.    Dále žalovaný odmítl námitku, že celní ředitelství před vydáním závazné informace nezkoumalo přímo předmětné zboží. Předloženou žádost s technickou dokumentací, technický popis zboží vypracovaný výkonným ředitelem žalobce v návaznosti na další informace poskytnuté při osobním jednání zástupců CŘ a zástupců firmy. posoudilo celní ředitelství jako dostatečné podklady pro vydání ZISZ. Rozhodování ve věci by neovlivnilo  ani vyžádání funkčního vzorku. Vypovídací hodnota předloženého funkčního vzorku ve světle předložené úplné technické dokumentace, by mohla ovlivnit hodnocení zboží z pohledu ergonometrie a designu, což jsou parametry pro stanovení kódu KN nepodstatné. Žalovaný odmítl jako nepodložené tvrzení právního zástupce žalobce, že: "... před vydáním rozhodnutí se neseznámilo s technickou stránkou problému... ; ... , že stěží mohlo v tak krátkém čase dospět ke správnému rozhodnutí ...". Stejně tak se odmítá konstatování právního zástupce, že byly pouze „opsány" technické otázky, které jsou uváděné v žádosti o ZISZ. Kapitola 2 čl. 6 odst. 3 prováděcího předpisu v části A) stanoví, že žádost o vydání ZISZ musí, kromě jiného, obsahovat „přesný popis zboží umožňující jeho ztotožnění a zařazení do celního sazebníku". Současně Pokyny v části 7.3.1. Popis zboží stanoví, že popis specifického zboží by měl být dostatečně podrobný tak, aby mohlo být zboží bezpečně rozeznáno, a aby bylo dosaženo účelu ZISZ, jmenovitě usnadnění obchodu a celních kontrol a celní úředníci byli schopni porovnat zboží popsané v ZISZ se zbožím předloženému k celnímu řízení. Celní ředitelství z celé množiny informací o výrobku v kolonce 7 (popis zboží) ZISZ, zveřejnilo ty, které co nejpřesněji charakterizují projednávané zboží, umožňují jeho identifikaci a mají vliv na sazební zařazení zboží. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že odpovědnost za poskytnutí všech informací potřebných k zařazení zboží do kódu KN nese žadatel. Předmětné    Projednávané zboží je bezesporu na vysoké technické úrovni, ale ani tato skutečnost nedává právnímu zástupci právo zpochybňovat odborné schopnosti pracovníků celního ředitelství. V žádném případě  nelze souhlasit s tím, že odpovědi na otázky, které jsou zásadní pro sazební zařazení zboží (co to je, k čemu to je a z čeho to je) by podle právního zástupce měly být záležitostí „jen několik odborníků", protože výrobky jsou složité a pochopitelné jen na základě cílené a pravidelné studijní práce. Vývoj mezinárodního obchodu a pravidel, kterými se řídí, jde opačným směrem. Přijímaná opatření a každoroční změny v KN směřují k dosažení stavu, kdy na základě všeobecně srozumitelných a pochopitelných pravidel je dovozce (vývozce) schopen sám zařadit dovážené (vyvážené) zboží, a to bez pomoci nebo jen s minimální pomocí ze strany celních orgánů. Je věcí celních orgánů, nikoliv žalobce, posoudit zda vznikla potřeba doplnit předložené podklady o další odborné poznatky (např. analýzy, znalecké posudky apod.). V souladu s platnou právní úpravou jsou to celní orgány, které vykonávají státní správu na úseku sazebního zařazení zboží, jsou nadány potřebnou odborností a působí legitimně na tomto úseku státní správy, viz rozsudek Nejvyššího správního soudu (č.j. 5 Afs 161/2004-66, ze dne 24.6.2005, www.nssoud.cz).    Konečně žalovaný odmítl jako nedůvodnou i námitku, že poučení o možnosti odvolání není v souladu s celním kodexem. Článek 245 CK, v souvislosti se ZISZ, která obsahuje upozornění o právu odvolat se proti této ZISZ, stanoví, že předpisy o postupu při podávání opravného prostředku přijmou členské státy. V podmínkách České republiky se jedná o správní řád, který v § 83 odst. 2 stanoví, že v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. V jedné části tiskopisu ZISZ označené „Důležité upozornění" je uvedeno, kromě jiného, obecné poučení o právu na odvolání, které je jednotně upraveno ve všech jazykových mutacích členských zemí Společenství a tak to je používáno na všech ZISZ, které vydávají členské státy ES.    Proti těmto rozhodnutím směřovaly žaloby, v nichž žalobce uplatnil totožné námitky. Především napadeným rozhodnutím vytkl,  že žalovaný, stejně jako celní orgán rozhodující v prvním stupni, nesprávně vyhodnotil všechny technické parametry jednotlivých IP kamer, způsob jejich fungování a tyto ztotožnil nesprávně s kamerou televizní či průmyslovou. Nezohlednil totiž ani skutečnost, že IP kamery neobsahují žádnou analogovou kameru, ani to, že nezpracovávají obraz v reálném čase. Rovněž není pravda, že by předmětné kamery neobsahovaly vnitřní paměťové zařízení nebo médium. Žalobce rovněž argumentoval na odlišné závěry znaleckého posudku č. DZ -99/2008 ze dne 2. 9. 2008.    Žalovaný ve vyjádření k žalobě žalobní námitky  a setrval na argumentaci v odůvodnění napadených rozhodnutí.    Při jednání dne 11. března 2014 účastníci setrvali na svých skutkových a právních stanoviscích. Zástupkyně žalobce navrhla, aby soud všechna napadená rozhodnutí Generálního ředitelství cel zrušil a věci vrátil tomuto žalovanému k dalšímu řízení. Zástupce žalovaného navrhl zamítnutí žaloby.    Městský soud v Praze přezkoumal napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloby proti nim nebyly podány důvodně.    Žalobce  napadenému rozhodnutí především vytkl,  že žalovaný, stejně jako celní orgán rozhodující v prvním stupni, nesprávně vyhodnotil všechny technické parametry IP kamer, způsob jejich fungování a nesprávně je  ztotožnil s kamerou televizní či průmyslovou. IP kamery přitom mají díky technickým odlišnostem i zcela odlišný způsob využití. Poukázala na to, že IP kamery neobsahují žádnou analogovou kameru, obsahují pouze snímací čip (CCD či CMOS), kterým je signál z čipu k dispozici v digitální formě (nikoliv tedy analogové video) a tyto se pak dále digitálně zpracovávají a přenášejí přes IP infrastrukturu. Televizní kamery naopak přenášejí signál v mezinárodních normách PAL v rozlišení 720x576 prokládané s 25 snímky za sekundu. Takovýto signál IP kamery negenerují a ani jej nemohou generovat. Běžně dosahované počty snímků se u IP kamery pohybují okolo 8 za sekundu, tudíž 3x méně než u kamer televizních. Další podstatný rozdíl je pak i v přenosu obrazu, kdy u klasických televizních a průmyslových kamer se obraz přenáší celý okamžitě v reálném čase, což  však není v případě IP kamery možné. S ohledem na možnosti pořizování snímků a na přenos dat v současných formátech MPEG4/MJPEG je sledování reálné živé scény přes IP kameru nemožné. U IP kamer je tedy možno sledovat obraz mimo reálný čas, po určitých časových sekvencích.    Tuto námitkou soud odmítl s tím, že se v zásadní míře míjí s tím, co je pro zařazení předmětných IP kamer podstatné. Žádná ze skutečností, uvedených zde žalobcem, není pro sazební zařazení předmětného zboží podstatná. Žalovaný v napadených rozhodnutích výslovně uvedl, že kritériem, podle něhož bylo předmětné zboží zařazeno nikoliv do podpoložky 8525 80 30 (jak navrhoval žalobce), ale do podpoložky 8525 80 19, skutečnost, že posuzovaným IP kamerám chybí základní předpoklad pro zařazené podle návrhu žalobce, neboť neobsahují žádné záznamové zařízení či médium. Ve správním spise je založena iniciální žádost žalobce ze dne 23. 5. 2008, jež obsahuje popis předmětného zařízení pro účely vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží.  V tomto popisu absentuje jakýkoliv údaj o tom, že by předmětné IP kamery obsahovaly paměťové zařízení nebo médium, naopak z popisu je zřejmé, že jsou koncipovány k tomu, aby zachycený obrazový signál předávaly přímo do  datové sítě – k tomu je v IP kameře zabudován webový server. Kamera však neobsahuje žádné zařízení či médium, na kterém by byl obrazový signál ukládán tak, aby byl zachován pro další využití i poté, kdy bude kamera mimo činnost a nebude pořizovat záznam. Existence takového záznamového zařízení či média je však podle Vysvětlivek k Harmonizovanému systému popisu a číselnému označování zboží nezbytnou součástí digitálních fotoaparátů zatříděných do podpoložky 8525 80 30, takže bez tohoto zařízení či média nelze zboží do této podpoložky zařadit. Touto skutečností argumentoval žalovaný v odůvodnění svých rozhodnutí na str. 3 a soud neshledal důvod tuto argumentaci odmítnout, neboť vychází jak z dostatečně zjištěného stavu věci, tak z citovaných předpisů, z celního kodexu a z Vysvětlivek k Harmonizovanému systému. Navíc soud konstatuje, že není srozumitelné tvrzení žalobce v žalobě, že IP kamery neposkytují živý obraz, když právě sám žalobce ve své žádosti o závaznou informaci výslovně uvedl, že kamera „ … zachycuje a vysílá živé záběry nebo snímky …“.  Proč v žalobě popírá to, čím v iniciální žádosti naopak argumentoval, není že žaloby zřejmé.    Záležitostí záznamového zařízení či média se žalobce zabýval v související žalobní námitce, v níž uvedl, že není ani pravdou to, že předmětné zboží nelze zařadit do podpoložky 8525 80 30 KN, neboť neobsahuje vnitřní paměťové zařízení nebo medium. Zpracování obrazu probíhá přes vestavěnou paměť, kde je uložena vždy minimálně část snímků tak, aby mohla být předávána připojeným klientům s různou rychlostí přenosu, protože na IP sítích není rychlost přenosu ke všem klientům stejná.    Především je třeba zdůraznit, že v popisu zboží, podaném samotným žalobcem v žádosti o závaznou informaci, nejsou žádná záznamová zařízení či média v předmětných IP kamerách uvedena.  Informace o vestavěné paměti tedy nebyla celnímu ředitelství poskytnuta, a tedy nemohla jím být ani vyhodnocena. Objevila se až v odvolání proti závazným informacím, avšak bez bližší konkretizace – z odvolání není zřejmé, jaké konkrétní zařízení plní úlohu vestavěné paměti. Podle názoru to však ani nebylo nutné, protože z popisu funkce této části IP kamer je zřejmé, že se nejedná o záznamové zařízení či médium, typické pro digitální fotoaparáty podpoložky  8525 80 30. Jak sám žalobce uvedl, tato „vestavěná paměť“ slouží nikoliv k uchovávání záznamu pořízeného obrazového signálu, ale pouze a právě uložení části snímků tak, aby mohla být předávána připojeným klientům s různou rychlostí přenosu. Závěr žalovaného o absenci záznamového zařízení či média v předmětných kamerách je tedy důvodný a soud tuto námitku neakceptoval.    Konečně žalobce  uvedl, že se obrátil na soudního znalce s žádostí o zpracování znaleckého posudku a zadal mu úkol posoudit a porovnat z hlediska fungování, technických vlastností a i možností využití IP kamery a kamery televizní či průmyslové. Výsledky znaleckého posudku č. DZ-99/2008 soudního  znalce Jaroslava Schovánka však jednoznačně a spolehlivě vyvrací závěry žalovaného uvedené v napadených rozhodnutích. Znalec potvrzuje zcela odlišné způsoby přenosu dat, vybavení a funkce zařízení. S ohledem na tyto mají pak odlišné využití, když v řadě oblastí (bezpečnost, doprava,  průmyslové procesy) nelze IP kamery vůbec využít. Soudní znalec se pak vyjádřil i k odborným závěrům v předmětném rozhodnutí, když zjistil konkrétní faktické nesprávnosti.    K tomuto posudku soud konstatuje, že ani v něm není nijak zmíněna a vyhodnocena existence záznamového zařízení či média v IP kamerách. Znalec se zabýval otázkou zpracování a přenosu dat v těchto kamerách, přičemž zdůraznil odlišnost těchto kamer od televizní či průmyslové kamery, u níž se „obraz přenáší vždy celý v reálném čase jednotlivě z každé kamery samostatně k vyhodnocovacímu zařízení, které tyto obrazy a informace zpracovává opět v reálném   čase  a případně ukládá vybrané údaje a informace na médium.“ V jeho popisu činnosti IP kamer však zcela absentuje jakákoliv zmínka o tom, že by jimi vytvářený obraz byl v nich zaznamenáván, ale naopak – znalec akcentuje přenos obrazového signálu přímo k příjemci – „…k dalšímu zařízení a internetovou či intranetovou síť“. I z předmětného znaleckého posudku tedy nevyplývá nic, z čeho by bylo možno dovodit, že IP kamery pořízený obraz mimo jiné ukládají na záznamové zařízení či médium. Ani předloženým znaleckým posudkem tedy nebyla argumentace žalovaného vyvrácena.    Městský soud v Praze tedy dospěl k závěru, že žádná z žalobních námitek nebyla důvodná, a proto podanou žalobu zamítl podle ust. § 78  odst. 7 soudního řádu správního.    Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce úspěch ve věci neměl a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.       P o u č e n í:     Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 11. března 2014                                                                    JUDr. Slavomír Novák,v.r.              předseda senátu   za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová