Číslo jednací: 8Ca 349/2009 - 105-106                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka  a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: P. Č.,   proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti ve věci žádosti o poskytnutí informace ze dne 22. prosince 2009,   t a k t o :   I. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyřídit žádost žalobce ze dne 22. 12. 2009 o poskytnutí informací týkajících se jednak věcnému záměru změny zákona o soudních poplatcích a jednak toho, zda Ministerstvo spravedlnosti obdrželo připomínky k novele občanského soudního řádu ust. 46 až 501 od soudů a zda se připravuje změna. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í      Žalobce podal  dne 8. 12. 2009 u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, který nereagoval na žádost žalobce   ze dne 26. června 2009 o poskytnutí informace ohledně doby platnosti  ustanovení § 165 občanského soudního řádu.    Podáním ze dne 19. dubna 2010 (č.l. 12) žalobce tuto žalobu rozšířil i na ochranu proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti ve věci žádosti žalobce podané poštovní cestou dne 22. prosince 2009 a urgované stížností ze dne 27. ledna  2010.    Podáním doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne  11. března  2011 (č.l. 37) vzal žalobce svou žalobu zpět v rozsahu, v jakém směřovala proti nečinnosti žalovaného  ohledně žádosti žalobce   ze dne 26. června 2009 o poskytnutí informace ohledně doby platnosti  ustanovení § 165 občanského soudního řádu.    V dalším řízení se tedy Městský soud v Praze zabýval toliko žalobou, kterou se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného Ministerstva spravedlnosti při vyřizování jeho žádosti o informace podané poštou dne 22. prosince 2009, urgované dne  27. ledna  2010. Žalobce uvedl, že nebyl seznámen s důvodem neposkytnutí informací, ani s překážkou poskytnutí, ani mu nebyly informace v žádné podobě vydány. O žádosti či stížnosti nebylo vydáno žádné rozhodnutí, ani v písemnosti pod č. j. 1709/2009-OD-DOH/19, která ani není rozhodnutím, ani se nevztahuje k předmětu žádosti. Žalobce navrhl, aby soud přikázal žalovanému poskytnout požadované informace.    Žalovaný se k  žalobě vyjádřil dne 15. 2. 2013 s tím, že žalobcovo podání není zcela srozumitelné a neobsahuje návrh výroku rozsudku 23. 7. 2010. K samotné žádosti o informace ze dne 22. 12. 2009 uvedl, že žalobce toto své podání spojil se dvěma dalšími, která svým obsahem byla stížnostmi na soudního exekutora. Žalovaný za použití ust. § 14 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím toto podání nevyhodnotil jako žádost o informace, a nakládal s ním jako s prostým dotazem majícím vazbu k žadatelovým stížnostem na postup soudního exekutora. Rovněž z žalobcova podání ze dne  27. 1. 2010 označeného jako stížnost na neposkytnutí informace  nebylo možno pro jeho stručnost dovodit, v čem žalobce spatřuje vadnost postupu žalovaného. Ani jedno z podání žalobce nesplňovalo náležitosti předepsané zákonem o svobodném přístupu k informacím, a proto v režimu tohoto zákona vyřizováno být nemohlo.    Při jednání dne 15. dubna 2014, k němuž se žalobce nedostavil, setrval žalovaný na svém stanovisku a navrhl, aby soud žalobu zamítl.    Městský soud v Praze přezkoumal postup žalovaného při vyřizování žádosti žalobce o poskytnutí informací a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.    Z obsahu spisu předloženého žalovaným je zřejmé, že žalovanému bylo dne 28. 12. 2009 doručeno podání, datované dnem 22. 12. 2009, v němž žalobce žádal o poskytnutí informací 1) o věcném záměru změny zákona o soudních poplatcích, 2) o rámcové smlouvě o doručování zásilek uzavřené mezi Ministerstvem spravedlnosti a Českou poštou, případně výtah jádra takové smlouvy, a 3) o tom, zda Ministerstvo spravedlnosti obdrželo připomínky k novele občanského soudního řádu ust. 46 až 501 od soudů a zda se připravuje změna. Správní spis dále obsahuje sdělení ze dne 6. 1. 2010, podepsané vrchním ředitelem podsekce justice a dohledu odboru dohledu Ministerstva spravedlnosti, adresované žalobci, kterým byl potvrzen příjem žádosti o informaci, s tím, že tato žádost byla postoupena odboru tiskovému k přímému vyřízení. Ve spise je rovněž interní sdělení ze dne 6. 1. 2010, adresované právě odboru tiskovému Ministerstva spravedlnosti, jímž se mu žádost žalobce o informace postupuje. Ve spise je dále založeno sdělení ze dne 19. 2. 2010, č. j. 1709/2009-OD-DOH/19, podepsané vedoucí oddělení metodiky  a dohledu soudních kanceláří odboru dohledu Ministerstva spravedlnosti, v němž se žalobci mimo jiné sděluje, že Ministerstvo spravedlnosti nemá s Českou poštou s.p. uzavřenou žádnou písemnou smlouvu, jelikož k uzavření smlouvy dochází v případě, že je soudem České poště písemnost předána a poštou je převzata.    Soud konstatoval, že žalobce se svým podáním ze dne  22. 12. 2009 nepochybně dožadoval informací souvisejících s činností Ministerstva spravedlnosti, a tedy bylo povinností žalovaného vyřídit je jako žádost o poskytnutí informací podle ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Z obsahu spisu předloženého žalovaným soud konstatoval, že na tuto žádost odpověděl žalovaný jednak dopisem ze dne 6. 1. 2010, který je ovšem pouze sdělením o tom, která organizační součást ministerstva žádost vyřídí, a jednak dopisem ze dne 19. 2. 2010, č. j. 1709/2009-OD-DOH/19,  v němž se ministerstvo vyjadřuje k existenci smlouvy mezi ním a Českou poštou s.p. Spis tedy obsahuje jedinou písemnost, kterou lze považovat za částečné vyřízení žádosti žalobce ze dne  22. 12. 2009 o poskytnutí informací. K dalším předmětům žádosti, tedy ohledně věcného záměru změny zákona o soudních poplatcích  a o tom, zda Ministerstvo spravedlnosti obdrželo připomínky k novele občanského soudního řádu ust. 46 až 501 od soudů a zda se připravuje změna,  se žalovaný nevyjádřil. V těchto částech zůstala žalobcova žádost nezodpovězena a ze spisu nevyplývá, že by ji žalovaný vyřídil jakýmkoliv jiným ze způsobů, jež zákon o svobodném přístupu k informacím stanoví, a to ačkoliv ke dni rozhodnutí o žalobě uplynulo od podání žádosti uplynuly již více než čtyři roky. V tomto rozsahu byla tedy  žaloba shledána důvodnou a soud proto žalovanému uložil, aby ve lhůtě 30 dnů rozhodl o vyřízení této žádosti, tedy buď poskytl požadované informace, nebo žádost odložil anebo poskytnutí informace odmítl.    Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního,  když žádnému z účastníků žádné náklady řízení nevznikly.         P o u č e n í:     Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.         V Praze dne 15. dubna 2014               JUDr. Slavomír Novák,v.r.              předseda senátu   za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová