Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:MSPH:2015:10.A.81.2012.53
Datum rozhodnutí29.10.2015
SoudMSPH
Spisová značka10 A 81/2012
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
Ke staženíPDF

Odůvodnění

10A 81/2012 - 53                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Jiřího Lifky a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci žalobce: S. X., nar. X., st. příslušnost Čína, zast. Mgr. Ilonou Sedlákovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2012, č. j. MV-105878-6/SO-2011,   takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované uvedeného v záhlaví, kterým bylo zamítnuto odvolání proti potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky ze dne 25. 7. 2011, č. j. OAM-10351-12/DP-201, jímž bylo zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce ze dne 2. 2. 2011 o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu.   Žalobce v žalobě namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Nezákonnost a porušení principu dobré správy žalobce dovozuje z následovně popsaného postupu správního orgánu 1. stupně. Žalobce v reakci na výzvu k doložení dokladů ze dne 05. 04. 2011, požádal prostřednictvím své zástupkyně o sdělení, zda byly doloženy všechny náležitosti k žádosti. Na tuto výslovně projevenou žádost o vstřícnost a jasně projevenou vůli účastníka řízení případné vady žádosti či náležitostí odstranit, správní orgán I. stupně nijak nereagoval a řízení bez dalšího zastavil. Skutkově takřka shodnou věc již řešila žalovaná v rozhodnutí ze dne 3. 10. 2011, č. j. V-116766-7NS-2010, kdy rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu v odvolacím řízení zrušila a vyslovila právní názor, že v případě, že účastník řízení dá najevo, že očekává kladné rozhodnutí o žádosti a zároveň projeví snahu doložit požadované náležitosti, respektive ověřit si správnost doložených náležitostí, je povinností správního orgánu upozornit účastníka řízení, že doložený doklad trpí vadou a proto ho nelze akceptovat. Žalobce očekával, že čekával, že žalovaný se svou rozhodovací praxí bude řídit, což se nestalo, napadené rozhodnutí je proto překvapivé, je v rozporu se zásadou legitimního očekávání. Správní orgán I. stupně vůbec nezvážil možnost, že žalobce může mít ještě další vyhotovení smlouvy, které bylo podepsáno před orgánem pověřeným legalizací, popřípadě, že odměna jednatele a její výše byla vedle smlouvy stanovena rozhodnutím jediného společníka nahrazujícího působnost valné hromady společnosti s ručením omezeným podle § 132 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. Správní orgán I. stupně nedal žalobci ani možnost případně vadu odstranit tím, že smlouvu vyhotoví znovu, tentokráte v zákonné formě. Přestože žalobce uznává, že předložený doklad o zajištění prostředků k pobytu, a to smlouva o výkonu funkce uzavřená dne 30. 04. 2011, nemá formu uvedenou v ust. § 132 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., to však samo o sobě nemůže být důvodem pro zamítnutí žádosti podle § 75 odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, neboť mimo tuto smlouvu žalobce předložil jako doklad o zajištění prostředků k pobytu i potvrzení o výši měsíčního příjmu a ze kterého jasně vyplývá, že žalobci je fakticky odměna za výkon funkce jednatele vyplácena. Z ustanovení § 71 odst. 1 zákona o pobytu cizinců vyplývá, že cizinec je povinen předložit doklad, že jeho faktický příjem je pravidelný a úhrnný. Správní orgán se tedy má zabývat pouze tím, zda příjem cizince je fakticky pravidelný a úhrnný a nemá posuzovat, zda tento faktický příjem má cizinec na základě neplatné smlouvy. To vyplývá i z třetí věty citovaného ustanovení „Příjem cizince lze prokázat zejména potvrzením zaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního výdělku, ... “. To znamená, že i podle zákonodárce je podstatné doložení faktického výdělku a nikoli pracovní či jiné smlouvy. Důraz zákonodárce na doložení faktických příjmů vyplývá konečně i ze čtvrté věty citovaného ustanovení. Žalobce zdůrazňuje, že i když jednatel společnosti s ručením omezeným nemá uzavřenou žádnou smlouvu o výkonu funkce nebo má uzavřenou smlouvu neplatnou, má vůči společnosti nárok na pravidelnou měsíční odměnu za výkon funkce přímo na základě zákona, a to z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení podle Občanského zákoníku. Ve věci došlo ze strany žalovaného k porušení ust. § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, neboť téhož dne, kdy žalovaný učinil napadené rozhodnutí, rozhodl ve skutkově zcela shodné věci jiného cizince pod čj. MV -1209-4/S0-2012, odlišně, když napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí s odůvodněním „Komise dospěla k závěru, že námitka uvedená pod bodem 2 je oprávněná. Nedostatek formy smlouvy o výkonu funkce jednatele uzavřená dne 30. 4. 2011, z důvodu, že nebyla podepsána před orgánem pověřeným legalizaci, dle ustanovení § 132 odst. 3 obchodního zákoníku, nemůže samo o sobě zakládat důvod pro zamítnutí žádosti podle ustanovení § 75 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců.“ V závěru žalobce navrhl, aby bylo rozhodnutí žalované zrušeno.      Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě k námitkám uvedeným pod bodem I. odkázala na své rozhodnutí ve věci a uvedla, že dle jejího názoru postupovala v souladu se zákonem a žalobcovy námitky neodpovídají skutečnostem, jež ze spisového materiálu vyplývají. Žalobce měl na území České republiky vydán průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání - výkonný manažer s platností do 28. 02. 2011. V zákonné lhůtě podal dne 02. 02. 2011 Ministerstvu vnitra České republiky, Odboru azylové a migrační politiky prostřednictvím zmocněného zástupce žádost o prodloužení doby platnosti svého povolení k dlouhodobému pobytu. Ze spisu vyplývá, že před vydáním napadeného usnesení bylo dne 28. 02. 2011 správním orgánem 1. stupně vydáno usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, a účastník řízení byl vyzván, aby v přiměřené lhůtě odstranil nedostatky svého podání. Toto usnesení bylo v souladu se správním řádem zasláno na adresu Praha 5, Seydlerova 2148/9, kterou účastník řízení sdělil orgánům cizinecké policie jako místo, kde má zajištěno ubytování. Zásilka byla poštovním úřadem vrácena zpět s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Vzhledem k tomu, že dne 30. 03. 2011 byla paní B. P. účastníkem řízení udělena plná moc k zastupování, bylo usnesení o přerušení řízení doručeno této zmocněné zástupkyni. Usnesení převzala osobně dne 15. 04. 2011, k odstranění vad žádosti byla stanovena lhůta 30 dnů ode dne převzetí výzvy, tj. do 15. 05. 2011. S ohledem na to, že ani v této lhůtě doklady potřebné k rozhodnutí o žádosti předloženy nebyly, bylo dne 25. 07. 2012 vydáno napadené usnesení, jímž bylo řízení zastaveno podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Podle něho správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování řízení. K námitkám uvedenými pod body 1 a 3 žalovaná uvedla, že pokud se jedná o rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2011, č. j. MV-116766-7/VS-2010, na které žalobce odkazuje, rozhodnutí bylo vydáno ve věci pana Q. CH., nar. …, státní příslušnost Čínská lidová republika v případě žádosti o povolení k trvalému pobytu, kterou pan CHEN podal dne 20. 09. 2010 Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky, podle ustanovení § 68 zákona o pobytu cizinců. Další rozhodnutí žalované (na které žalobce odkázal v žalobě) ze dne 02. 04. 2012, čj. 1209-4/SO-2012, se týká pana Y. Y. nar. …, který dne 11. 08. 2011 podal žádost podle stejného ustanovení zákona o pobytu cizinců. V obou případech šlo o žádost podle ust. § 68 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, kdy se povolení k trvalému pobytu na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území v zákonem stanovených režimech. V souladu s ustanovením § 70 odst. 2 písm. d) zákona o pobytu cizinců je cizinec povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území. Nepředložení tohoto dokladu je dle ustanovení § 75 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců důvodem k zamítnutí žádosti, a to za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců bylo v obou případech přihlédnuto k tomu, že v České republice žijí manželky obou cizinců, na něž je v žalobě poukazováno a rovněž jejich děti, narozené na území.  Žalobce podal jinou žádost, navíc v posuzovaném případě jde o procesní rozhodnutí, a ustanovení o přiměřenosti se nepoužije. K žalobní námitce týkající se formy smlouvy žalovaná uvedla, že je klíčovou otázkou pro rozhodování v posuzované věci, zdali je podstatné doložení smlouvy o výkonu funkce v předepsané formě. Žalovaná poukazuje na znění ust. § 132 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, podle kterého smlouvy uzavřené mezi společností a jediným společníkem této firmy, pokud společník jedná rovněž jménem společnosti, musejí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že účastník řízení je v obchodní firmě jediným společníkem a jediným jednatelem, proto na něho uvedené ustanovení zákona dopadá. V době rozhodování o podané žádosti měl správní orgán 1. stupně k dispozici pouze smlouvu ze dne 03. 01. 2011, která požadované náležitosti obchodního zákoníku nesplňovala. Nová smlouva o výkonu funkce ze dne 18. 08. 2011, která již tyto náležitosti splňovala, byla vydána až po vydání napadeného usnesení. Žalovaný uvedl, že ze správního spisu vyplývá, že dne 28. 02. 2011 byl žalobce vyzván k odstranění nedostatků svého podání a současně bylo přerušeno řízení ve věci do 15. 05. 2011. Ve smyslu ust. § 82 odst. 4 správního řádu nebylo Komisí k předložené smlouvě o výkonu funkce ze dne 18. 08. 2011 přihlédnuto, neboť nejde o takovou skutečnost, kterou účastník řízení nemohl uplatnit dříve.       Městský soud v Praze žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. O žalobě soud rozhodl ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s., aniž by nařizoval jednání poté, co s tímto postupem účastníci vyslovili souhlas.   Městský soud v Praze věc posoudil takto:     Podle ust. § 70 odst. 2 písm. d) zákona o pobytu cizinců je cizinec povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit mimo jiné „doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67 nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a),“… .   Podle ust. § 75 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců „ Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže … b) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území, …“.   Podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu „ Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže … c) žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení,…“.   Podle § 82 odst. 4 správního řádu se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.   Podle ust. § 132 odst. 3 zákona č. 513/1991Sb., obchodní zákoník, „Smlouvy uzavřené mezi společností a jediným společníkem této společnosti, pokud tento společník jedná rovněž jménem společnosti, musejí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací.“   Podle § 82 odst. 4 správního řádu se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.   Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování řízení.     Ze správního spisu vyplývá, že žalobce měl v ČR povolen dlouhodobý pobytu za účelem podnikání - výkonný manažer s platností do 28. 02. 2011. Dne 02. 02.2011 podal Ministerstvu vnitra České republiky, Odboru azylové a migrační politiky prostřednictvím zmocněného zástupce žádost o prodloužení doby platnosti svého povolení k dlouhodobému pobytu. Dne 28. 02. 2011 správní orgán 1. stupně vydal usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, a žalobce byl vyzván, aby v přiměřené lhůtě odstranil nedostatky svého podání. Usnesení bylo v souladu se správním řádem doručeno na adresu Praha 5, Seydlerova 2148/9, kterou žalobce poskytl orgánům cizinecké policie jako místo, kde má zajištěno ubytování. Zásilka byla poštovním úřadem vrácena zpět s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Usnesení bylo zasláno také paní B. P., neboť na základě plné moci udělené žalobcem dne 30. 03. 2011. Zmocněnkyně B. P. převzala usnesení osobně dne 15. 04. 2011. Jelikož k odstranění vad žádosti byla stanovena lhůta 30 dnů ode dne převzetí výzvy, lhůta k odstranění vad žádosti skončila dnem 15. 05. 2011. Protože v uvedené lhůtě doklady potřebné k rozhodnutí o žádosti předloženy nebyly, správní orgán 1. stupně vydal dne 25. 07. 2012 usnesení, kterým řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil.   V první žalobní námitce žalobce poukázal na skutečnost, že požádal prostřednictvím své zástupkyně o sdělení, zda byly doloženy všechny náležitosti k žádosti a na tuto výslovně projevenou žádost o vstřícnost a jasně projevenou vůli účastníka řízení případné vady žádosti či náležitostí odstranit, správní orgán I. stupně nijak nereagoval a řízení bez dalšího zastavil.   Usnesením ze dne 28. 02. 2011 čj. OAM -10351-5/DP-2011 správní orgán 1. stupně a vyzval žalobce, aby v přiměřené lhůtě odstranil nedostatky svého podání. V tomto usnesení je konkrétně popsáno, které dokumenty nebyly k žádosti doloženy, soud výzvu nepovažuje za natolik neurčitou, aby byl správní orgán povinen zástupkyni žalobce opětovně písemně sdělovat, který dokument chybí; lhůta 30 dnů se jeví soudu rovněž dostatečně přiměřená. Navíc se v posledním odstavci usnesení výslovně uvádí, že v případě nejasností souvisejících s odstraněním nedostatků žádosti může žalobce Odbor azylové a migrační politiky kontaktovat telefonicky kde mu budou poskytnuty potřebné informace. V souvislosti s vydanou výzvou správní orgán téhož dne, pod čj. OAM-10351-4/DP-2011, přerušil řízení. Za této situace nepovažuje soud za oprávněný požadavek žalobce posílat žalobci další upozornění, že jeho žádost trpí vadou.   Jestliže hodlá žalobce v ČR podnikat je povinen se seznámit s právními předpisy na jeho podnikání dopadajícími, pročež na znění ust. § 132 odst. 3 obchodního zákoníku neboli, jak uzavřít platně smlouvu mezi firmou a jediným společníkem této firmy, nebyl povinen správní orgán žalobce upozorňovat. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalobce je v obchodní firmě jediným společníkem a jediným jednatelem, proto na něho uvedené ustanovení zákona dopadá. Pokud žalobce tvrdil, že byť ve stanovené lhůtě nedoložil platnou smlouvu, ale doložil příjmy této společnosti, tento dokument nemohl považovat správní orgán za relevantní, jestliže dokládala příjmy od společnosti, která nebyla platně uzavřena.  Je nesporné, že v době rozhodování o podané žádosti měl správní orgán 1. stupně k dispozici pouze smlouvu ze dne 03. 01. 2011, která požadované náležitosti obchodního zákoníku nesplňovala. Platně uzavřená smlouva o výkonu funkce ze dne 18. 08. 2011, která již tyto náležitosti obchodního zákoníku splňovala, byla uzavřena až po vydání I. stupňového rozhodnutí a doručena správnímu orgánu současně s odvoláním. K této smlouvě již žalovaný oprávněně nepřihlížel a to v souladu s ust. § 82 odst. 4 správního řádu, neboť nešlo o takovou skutečnost, kterou účastník řízení nemohl uplatnit dříve, neboli nic nebránilo žalobci aby, platně uzavřenou smlouvu doložil ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 28. 02. 2011 čj. OAM -10351-5/DP-2011.   Pokud jde o žalobní námitku odlišného postupu v jeho věci a na pana Q. C. č. j. MV-116766-7/VS-2010, pana Y. Y. čj. 1209-4/SO-2012, nebyla součástí odvolacích námitek, nemohl se s ní žalovaný vypořádat v napadeném rozhodnutí, a ve vyjádření k žalobě uvedl, že se jedná o skutkově a právně odlišné případy. Vzhledem k tomu, že žalobce k vyjádření žalovaného nepodal repliku, v níž by zpochybnil tvrzení žalovaného, považuje soud tvrzení žalovaného za nesporné, a proto na důvody uvedené ve vyjádření soud odkazuje.     S ohledem na skutečnost, že soud neshledal námitky žalobce důvodnými, postupoval podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. a žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.   Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 29. října 2015        JUDr. Ing. Viera Horčicová, v. r.  předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Veronika Brunhoferová

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky