Číslo jednací:  5A 131/2015 - 28-30         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce: D. N. Ch., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci vydání rozhodnutí o žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu,   t a k t o :   I. Žaloba  s e   o d m í t á . II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. IV. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou ze dne 28.7.2015, doručenou Městskému soudu v Praze dne 30.7.2015, domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. V žalobě uvedl, že předmětnou žádost podal již v roce 2013, avšak do dne podání žaloby o ní nebylo rozhodnuto, přičemž zákonná šedesátidenní lhůta k vydání rozhodnutí podle § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění rozhodném, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), již uplynula, a žalovaný je tedy nečinný. Žalobce se vydání rozhodnutí domáhal také návrhem na provedení opatření proti nečinnosti.   Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že není a nebyl nečinný a že v jeho postupu nelze shledat nepřípustné či neodůvodněné průtahy. Zrekapituloval průběh správního řízení a sdělil, že na průběh řízení měl nepochybně vliv i postoj žalobce. Na závěr žalovaný dodal, že rozhodnutí ve věci vydal dne 11. 8. 2015, a navrhl proto zamítnutí žaloby.   Podáním ze dne 5. 11. 2015 vzal žalobce svou žalobu zpět.   Podle § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců se rozhodnutí o povolení k přechodnému pobytu, nelze-li jej vydat bezodkladně, vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti. Podle § 80 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), lze žalobu na ochranu proti nečinnosti podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, byl-li podán předčasně či opožděně.   Z žádosti o povolení k přechodnému pobytu, která tvoří součást správního spisu, je zřejmé, že byla podána již dne 17. 6. 2013. Rozhodnutí o žádosti je žalovaný povinen vydat bezodkladně, a pokud to nelze, tak podle § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců ve lhůtě 60 dnů od podání žádosti. Lhůta k vydání rozhodnutí o žádosti započala svůj běh dne 18. 6. 2013; posledním dnem lhůty k vydání rozhodnutí byl pátek 16. 8. 2013. Jednoletá propadná lhůta k podání žaloby na ochranu před nečinností začala plynout dne 17. 8. 2013 a skončila v pondělí 18. 8. 2014 (lhůta uplynula již dne 17. 8. 2014, nicméně šlo o neděli, a podle § 40 odst. 3 s. ř. s. tak poslední den lhůty připadl na nejblíže následující pracovní den). Žalobu na ochranu proti nečinnosti však žalobce u zdejšího soudu podal až dne 28. 7. 2015, tzn. téměř jeden rok po marném uplynutí zákonné lhůty. Tuto lhůtu přitom nelze prominout ani prodloužit. Žaloba tedy byla podána opožděně. Na běh lhůty k podání žaloby totiž nemají žádné další úkony správního orgánu nebo účastníka řízení vliv.   S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděně podanou odmítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O vrácení soudního poplatku  zaplaceného z podané žaloby soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č.  549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud zároveň vyzval žalobce ke sdělení bankovního spojení.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.         V Praze dne 25. listopadu 2015           JUDr. Eva  P e c h o v á, v.r.                                                                                                           předsedkyně senátu       Za správnost vyhotovení: Jana Válková