Číslo jednací: 5A 270/2011 - 31                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z  předsedkyně   JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobkyně: M. H., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 25.7.2011, sp. zn.: SZ 114586/2011/KUSK REG/Ko, Č.j.: 158837/2011/KUSK     t a k t o :   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 25.7.2011, sp. zn.: SZ 114586/2011/KUSK REG/Ko, Č.j.: 158837/2011/KUSK  se   z r u š u j e    a věc se žalovanému    v r a c í     k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2000,- Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.     O d ů v o d n ě n í :    Žalobkyně dne 31.8.2011 podala k Městskému soudu v Praze žalobu nazvanou   „Žaloba  k ochraně proti nečinnosti správního orgánu a k ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu dle zák. č. 150/2002 Sb. odst. 1 bod b) a c)“.   Nečinnost správního orgánu  shledávala ve skutečnosti, že  nebyla přizvána jako účastník řízení za situace, kdy je vlastníkem sousedního pozemku, a nemohla vznášet připomínky, čímž byla zkrácena ve svých právech.  V čem podle žalobkyně spočívá  nezákonný zásah správního orgánu, to nikterak nekonkretizovala. Namítala, že rozhodnutí MÚ Lysá nad Labem čj. SÚ/324/P11/05/Fia ze dne 5.5.2005 nenabylo nikdy právní moci a jedná se o neplatný právní úkon dle § 39 obč. zákoníku.  Jako dotčený vlastník pozemku 621/57 v k.ú. Lysá nad Labem měla být přizvána jako účastník řízení. O existenci rozhodnutí uvedeného č.j. se žalobkyně dozvěděla až doručením rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje dne 18.8.2011.  O existenci kanalizace byla informována na MÚ Lysá nad Labem 4.5.2011, „jak je patrno z přiložené mapy“. Žalobkyně uvedla, že reagovala odvoláním. Konstatovala, že ve věci je spousta nejasností  zejména v souvislosti se zatrubněným potokem.   Petitem žaloby žalobkyně žádala zrušení rozhodnutí  Krajského úřadu Středočeského kraje SZ 114586/2011/KUSK REG/Ko, Č.j.: 158837/2011/KUSK  a dále uvedla, že se následně po nahlédnutí do spisu jako účastník řízení vyjádří ke zrušení čj. SÚ/324/P11/05/Fia. Jako důkaz požadovala vyžádat spis MÚ Lysá nad Labem č.j. SÚ/324/P11/05/Fia  a dokumentaci k zatrubněnému potoku.   Spolu s žalobou soudu předložila :   -          podání  adresované Krajskému úřadu Středočeského kraje, datované dnem 12.5.2011 a označené jako Odvolání k povolení kanalizační (vodovodní ) přípojky k pozemku 3057-st. v k.ú. Lysá nad Labem (pozemku 619/120 v k.ú. Lysá nad Labem), v němž zejména uvedla, že z kopie mapy, kterou obdržena na MÚ Lysá nad Labem, zjistila vybudování kanalizační a možná i vodovodní přípojky na pozemku 621/2. Jako vlastník sousedící parcely 621/57 však měla být účastníkem řízení, nemohla vznášet připomínky a nahlížet do spisu, tedy byla zkrácena ve svých právech. Kanalizační -vodovodní přípojka nesplňuje zákonem danou normu 50 metrů, ona vzdálenost je cca 80-90metrů. Požaduje zrušení povolení ke stavbě kanalizační (vodovodní) přípojky. -          Mapu s datem pořízení 4.5.2011 -          „přípis“ Krajského úřadu Středočeského kraje sp. zn. SZ 114586/2011/KUSK REG/Ko, Č.j.: 158837/2011/KUSK ze dne 25.7.2011 označený „Odvolání k povolení kanalizační (vodovodní) přípojky k pozemku par. č. 3057 a parc. č. 619/120 v kat. území Lysá nad Labem“,  v němž žalovaný zejména uvedl, že žalobkyně neuvedla, proti jakému rozhodnutí se odvolává, bylo však  zjištěno, že MěÚ Lysá nad Labem, stavební úřad vydal dne 5.5.2005 pod čj. SÚ/324/P11/05/Fia rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení pro stavbu rodinného domu, přípojku vody a kanalizace, na pozemcích par. č. 619/120, 621/2, 619/131 a 619/16, které nabylo právní moci dne 11.5.2009. Stavební úřad při zjišťování okruhu účastníků řízení žalobkyni mezi účastníky řízení pro povolení uvedené stavby nezahrnul. Ve smyslu platných právních předpisů, zejména § 94 odst. 2 a 97 odst. 2 správního řádu je uvedené rozhodnutí stavebního úřadu již nepřezkoumatelné, jelikož již uplynula zákonem stanovená lhůta, tj. 15 měsíců od právní moci rozhodnutí. Žalovaný se neztotožňuje s názorem žalobkyně týkajícím se délky kanalizační a vodovodní přípojky, které podle normy nemají překročit 50 m, poukazuje na to, že  ČSN týkající se délky přípojek není závazná.  Sledované kritérium přípojek je, že přípojka je určena pouze pro jednoho odběratele a nesmí se na ni připojit žádný jiný odběratel.  Podle telefonického sdělení  byla sice v rámci územního souhlasu (opatření) povolena v uvedeném území další přípojka,  jedná se však o opatření, které krajský řad nepřezkoumává; jde o správní akt, za který odpovídá pouze příslušný stavební úřad, který jej vydal. Závěrem žalovaný uvedl, že v rámci výše uvedeného nemohl podání žalobkyně vyhovět a upozornil, že se podáním žalobkyně zabýval i přesto, že toto podání nemělo náležitosti stanovené § 37 odst. 2 správního řádu. Uzavřel, že tím považuje podání žalobkyně za vyřízené. Soud usnesením ze dne 21.9.2011 vyzval žalobkyni k upřesnění žaloby a žádal, aby s ohledem na nesoulad mezi názvem a petitem  žaloby  soudu sdělila, jakého způsobu ochrany se podanou žalobu domáhá.                 Podáním ze dne 19.10.2011 žalobkyně uvedla, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu SZ 114545/2011/KUSK REG/Kro, č.j. 122038/2011/KUSK z 15.6.2011 a dále proti rozhodnutí čj. SÚ/49466/10/Čí, sp. zn. SÚ/38831/2010/Čí z 12.10.2010 – povolení stavby ČOV – biologický septik, vodovodní přípojka na pozemku par. č. 621/2, 621/69, 3476/2 v k.ú. Lysá nad Labem.   K opětovné výzvě soudu, v níž soud upozornil na nesoulad v označení napadených rozhodnutí žalobě a v upřesnění žaloby a v níž žalobkyni požádal i o uvedení skutkových  a právních důvodů, na jejichž základě žalobkyně považuje napadené(á) rozhodnutí za nezákonné(á), žalobkyně (dne 22.11.2011)  soudu zaslala podání ze dne 19.10.2011, v němž sdělila, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, jde o stavbu kanalizační přípojky. Dále  uvedla, že „písemnost SZ 114586/2011/KUSK REG/Ko, č.j.: 158837/2011/KUSK nemá váhu usnesení, ale č.j. SÚ/324/P11/05/Fia je neplatným právním úkonem podle § 39 občanského zákolníku, neboť je v rozporu se zákonem“.   Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že   k podání žalobkyně, jímž požadovala  zrušení  povolení stavby kanalizační (vodovodní) přípojky,  žalobkyni sdělil dopisem ze dne 25.7.2011, č.j. 158837/2011/KUSK, tedy  nikoli rozhodnutím, že předmětné rozhodnutí stavebního úřadu  ze dne 5.5.2005, sp. zn.: SÚ/324/P11/05/Fia nabylo právní moci již dne 11.5.2005  (v řízení žalobkyně nebyla   zahrnuta mezi účastníky řízení) a je již nepřezkoumatelné. Žalobkyně byla vyrozuměna dopisem i s ohledem na ust. § 97 odst. 2, 94 odst. 2, 96 odst. l a 100 odst. 2 správního řádu.  Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána nikoliv proti správnímu rozhodnutí žalovaného, ale proti úkonu žalovaného, který je svojí povahou úkonem vydaným ve smyslu ust. § 154 správního řádu, žalovaný navrhl odmítnutí žaloby.   Z obsahu správního spisu, který soudu předložil žalovaný, vyplývá, že žalobkyně své Odvolání k povolení kanalizační (vodovodní přípojky) ze dne 12.5.2011 podala k MěÚ Lysá nad Labem, k němuž došlo dne 16.5.2011.   MěÚ Lysá nad Labem stavební úřad,  předal žalovanému správní spis spolu se svým stanoviskem  k odvolání žalobkyně, s tím, že se jedná o odvolání  proti rozhodnutí ze dne 5.5.2005, sp. zn.: SÚ/324/11/05/Fia, které se týká umístění stavby a stavebního povolení na stavbu „Rodinný dům včetně ÚT s elektrokotlem, přistavěnou garáží, přípojkou vody a kanalizace a vnitřní rozvod elektroinstalace“ . V tomto stanovisku uvedl, že stavební povolení bylo vydáno ve sloučeném stavebním a územním řízení. Stavební úřad při stanovení okruhu účastníků řízení dospěl k závěru, že toto postavení přísluší pouze vlastníkům pozemků a staveb, které mají společnou hranici s pozemkem  p. č. 619/120, na němž byla umisťovaná a povolovaná stavba rodinného domu.  Odvolatelka vlastníkem takového pozemku není. Přípojka vody a kanalizace byla povolena na pozemku p.č. 621/2 při krajnici nesousedící s pozemkem p.č. 621/57 ve vlastnictví odvolatelky a ve vzdálenosti 13 m od hranice pozemku v jejím vlastnictví. Přípojka vody a kanalizace je v současné době realizovaná a uvedená do provozu kolaudačním rozhodnutím ze dne 21.6.2006. Je uložena v pozemku ve vlastnictví Města Lysá nad Labem a žádným způsobem neohrožuje a neomezuje pozemek p.č. 621/57 ve vlastnictví odvolatelky.  Stavební úřad navrhl podané odvolání zamítnout jako nepřípustné.   Předmětné prvoinstanční  rozhodnutí MěÚ Lysá nad Labem ze dne 5.5.2005, sp. zn. SÚ/324/11/05/Fia sice není do správního  spisu založeno, není však pochyb o jeho existenci. Nepochybné je rovněž i to, že žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala odvolání ze dne 12.5.2011, podané k MěÚ  Lysá nad Labem, stavebnímu úřadu  dne  16.5.2011 a  stavební úřad toto odvolání postoupil spolu se svým stanoviskem  příslušnému odvolacímu orgánu, tj. Krajskému úřadu Středočeského kraje.    Soud především konstatuje, že žalobkyně nepodala žádost o přezkumné řízení dle § 94 a násl. správního řádu. Sám žalovaný  ve své reakci na toto odvolání konstatoval „Ve  Vašem podáni jste neuvedla, proti jakému rozhodnutí se odvoláváte“, tedy i žalovaný posoudil podání žalobkyně dle obsahu tohoto podání jakožto odvolání.    Podle konstantní judikatury mohou být posuzovány jako rozhodnutí dle § 65 odst. 1 s.ř.s. i přípisy či sdělení správního orgánu, které nemají formu rozhodnutí. Otázku, zda je správní akt  rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., je nutno primárně posuzovat z hlediska jeho obsahu, nikoli jeho formy. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu chrání proti aktům majícím povahu individuálního správního aktu.  Aspekty pro posouzení naplnění pojmu rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., tj. zda má napadený úkon povahu individuálního správního aktu - je zde konkrétní individualizovaný adresát takového vrchnostenského aktu, zda tento úkon zakládá, mění, ruší nebo závazně určuje jeho konkrétní práva, je vydán ve formalizovaném řízení upraveném právními předpisy správním orgánem v mezích jeho zákonem stanovené pravomoci jako materializovaný akt obsahující stanovené náležitosti, komunikovaný adresátovi (srovnej usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19.8.2014, č.j. 6 As 68/2012-47)  -   je  nutno hodnotit  z hlediska toho, jak je předpokládá právní úprava, nikoliv z hlediska toho, zda byly v konkrétním případě předpokládané aspekty skutečně zcela naplněny.  Pouhý přípis či sdělení správního orgánu mohou být posuzovány jako rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. v situaci, kdy je zákonem předpokládáno vydání rozhodnutí, tj. vrchnostenského aktu splňujícího rozšířeným senátem vymezené aspekty (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 As 234/2014-32  ze dne 29.1.2015).   Jak soud uvedl již shora,  podání žalobkyně je nazváno jako odvolání a byť žalobkyně neoznačila odvoláním napadené rozhodnutí číslem jednacím a datem vydání, je nepochybné, že se jedná o odvolání  proti rozhodnutí prvostupňového orgánu, který toto odvolání žalovanému předložil i se svým stanoviskem  a  navrhl, aby odvolání bylo zamítnuto jako nepřípustné. Žalovaný Krajský úřad Středočeského kraje byl orgánem příslušným k rozhodnutí o podaném odvolání,  byl tedy povinen o tomto odvolání rozhodnout a na odvolání žalobkyně i fakticky  reagoval.  Přes poukaz  na marné uplynutí lhůt stanovených správním řádem  pro přezkumné řízení dle § 94 odst. 2 a § 97 odst. 2  správního řádu, který zde byl zcela nepřípadný,  se žalovaný zabýval i námitkami uplatněnými v odvolání – k námitce, že odvolatelka jako vlastník sousedící parcely měla být účastníkem řízení, konstatoval, že stavební úřad ji do okruhu účastníků řízení pro povolení stavby nezahrnul, k námitce že kanalizační (vodovodní) přípojka nesplňuje zákonem danou normu 50 m, konstatoval, že ČSN týkající se délky přípojek není závazná. Uzavřel, že v rámci shora uvedeného nemohl   podání  žalobkyně  vyhovět.       Přes nedostatek formy, požadované zákonem pro rozhodnutí správního  orgánu, soud   přípis  žalovaného ze dne 25.7.2011,  sp. zn.: SZ 114586/2011/KUSK REG/Ko, Č.j.: 158837/2011/KUSK  posoudil jako rozhodnutí v materiálním smyslu, jímž  žalovaný odvolání žalobkyně nevyhověl.  Podle soudu  jde o úkon  správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s.    Toto rozhodnutí žalovaného je však nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť z jeho obsahu není patrné, podle jakých ustanovení správního řádu  (§ 90,  § 92) a z jakých důvodů  nebylo podanému odvolání vyhověno.   Soud proto žalobou napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení    podle § 78 odst. 1 , 4 s.ř.s. ve spojení s §  76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. V souladu s § 51 odst. 2 s.ř.s. soud ve věci rozhodl  rozsudkem bez jednání.   O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s.  a uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni náklady řízení ve výši 2000,- Kč za soudní poplatek, který žalobkyně zaplatila z podané žaloby (žaloba byla podána osobně k soudu dne 31.8.2011, přičemž podle položky č. 14a bod 2 písm. a/ sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č.  549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31.8.2011,  činila výše soudního poplatku za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu  2000,- Kč).   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V  Praze dne 7. srpna 2015       JUDr. Eva Pechová, v.r.          předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková