Číslo jednací:  5A 34/2014 - 38-42         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce: T. M. D., zast. Mgr. Štěpánem Svátkem, advokátem se sídlem Na Pankráci 820/45, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci vydání rozhodnutí o žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu,   t a k t o : I. Řízení  se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 6 550,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí do rukou jeho zástupce Mgr. Štěpána Svátka, advokáta. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000,- Kč. Tato částka bude vrácena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Štěpána Svátka, advokáta. IV. Zástupce Mgr. Štěpán Svátek se vyzývá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou.   O d ů v o d n ě n í :  Žalobce se žalobou podanou dne 24. 2. 2014 u Městského soudu v Praze domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o jeho žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky. V žalobě uvedl, že předmětnou žádost podal dne 4. 12. 2012. Po marném uplynutí zákonné lhůty pro vydání správního rozhodnutí ve věci, podal žalobce návrh na vydání opatření proti nečinnosti, o němž rozhodla Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) dne 9. 1. 2014 opatřením, jímž uložila žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti do 30 dnů od doručení tohoto opatření. Žalovaný však dosud nerozhodl. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že nebyl a není nečinný. Zdůraznil, že žalobce byl předvolán k výslechu, kam se nedostavil, a bude proto muset být předvolán znovu. Navrhl soudu, aby žalobu pro nedůvodnost zamítl. Ve vyjádření ze dne 27. 11. 2015 žalovaný sdělil soudu, že o žádosti žalobce dne 12. 6. 2015 rozhodl, proto je žaloba nedůvodná. Podáním ze dne 3. 12. 2015 vzal žalobce svou žalobu v celém rozsahu zpět pro pozdější chování žalovaného a požádal soud o přiznání náhrady nákladů řízení.   Podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění rozhodném, (dále jen „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem ke zpětvzetí žaloby žalobcem soud řízení v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s. zastavil. Při rozhodování o nákladech řízení vzal soud v úvahu pravidla stanovená v § 60 odst. 3 a 7 s. ř. s. Podle těchto ustanovení: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“ (odst. 3) „Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.“ (odst. 7) Pokud žalobce žalobou opodstatněně brojí proti nečinnosti správního orgánu, který svou nečinnost následně ukončí vydáním rozhodnutí, a žalobce proto svou žalobu vezme zpět, má právo na náhradu nákladů soudního řízení.   V této věci soud z písemností obsažených ve správním spise zjistil, že dne 4. 12. 2012 podal žalobce u žalovaného žádost o povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Dne 9. 1. 2014 vydala Komise pod čj. MV-158231-2/SO-2013 opatření proti nečinnosti, kterým v souladu s § 80 odst. 4 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění rozhodném, přikázala žalovanému, aby do 30 dnů od doručení tohoto opatření ve věci žádosti žalobce rozhodl. Meritorní rozhodnutí ve věci, jímž bylo řízení o žádosti žalobce zastaveno, vydal žalovaný dne 12. 6. 2015. S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, čj. 2 Ans 14/2012-41, soud nehodnotil průběh celého správního řízení, nýbrž pouze postup žalovaného po vydání opatření proti nečinnosti Komisí dne 9. 1. 2014. Ze všeho výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný rozhodl o žádosti žalobce po lhůtě stanovené mu Komisí k vydání rozhodnutí, neboť opatření proti nečinnosti bylo vydáno dne 9. 1. 2014 a rozhodnutí ve věci samé žalovaný vydal až dne 12. 6. 2015, tzn. po 17 měsících. Žalobu ze dne 24. 2. 2014 u Městského soudu v Praze podal žalobce poté, co žalovanému marně uplynula opatřením Komise stanovená třicetidenní lhůta, v níž byl povinen rozhodnout; žaloba by tedy byla úspěšná.   Z § 60 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že přiznat lze pouze náklady řízení účelně vynaložené. Tomu odpovídá i výše citovaný § 60 odst. 7 s. ř. s., který umožňuje vzít v úvahu konkrétní okolnosti případu, aniž by byl soud nucen mechanicky vycházet z jednotlivých úkonů účastníka řízení. Žalobce byl v této věci zastoupen advokátem, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení za toto zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění rozhodném. Žalobce by tak měl právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a zpětvzetí žaloby). Advokát, který podal jménem žalobce žalobu na ochranu proti nečinnosti, jej však zastupoval již ve správním řízení, kde za něj činil úkony. Při prvním úkonu právní služby, tj. při přípravě a převzetí zastoupení, tedy byl s danou problematikou obeznámen, včetně znalosti postupu správního orgánu ve věci i obsahu spisu. Podaná žaloba, která je stručná a obsahuje popis skutkového stavu a citaci právních ustanovení týkajících se nečinnosti správních orgánů, i třetí úkon právní služby, jímž je zpětvzetí žaloby, jsou velmi jednoduchými úkony, které nevyžadují výraznou odbornost, a to zejména v řízeních o žalobách na ochranu proti nečinnosti. Soud je obeznámen s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2011, čj. 1 As 21/2011-52, v němž Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že skutečnost, že advokát zastupoval žalobce ve správním řízení, nemá sama o sobě vliv na odměnu za úkon právní služby spočívající v převzetí věci a přípravě zastoupení před správním soudem. I když totiž bude mít zástupce, který účastníka zastupoval již v průběhu správního řízení, určitou výhodu ve znalosti věci, zahrnuje úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení před správním soudem řadu činností, úvah a postupů, které zástupce nemohl ve správním řízení řešit a které bude třeba konzultovat s klientem. Samotná skutečnost, že stejný zástupce zastupoval žalobce již ve správním řízení, tak nemůže vést k závěru o tom, že žalobci z tohoto důvodu nenáleží žádné náklady řízení za úkon právní služby „převzetí a příprava zastoupení“. Městský soud v Praze má však za to, že všechny skutečnosti týkající se zastupování žalobce v soudním řízení, které popsal výše, je třeba v jejich souhrnu považovat za důvody zvláštního zřetele hodné podle ustanovení § 60 odst. 7 s. ř. s., které opravňují soud rozhodnout o tom, že účastníkovi řízení se náhrada nákladů řízení zčásti nepřiznává. K tomuto hodnocení přispívá i skutečnost, že žaloba v této věci je standardní žalobou, kterou zástupce žalobce podává i v jiných věcech; stejně tak typový je i úkon zpětvzetí žaloby.   Vzhledem ke shora uvedenému soud rozhodl tak, že žalobci se přiznává právo na náhradu nákladů řízení jen zčásti; konkrétně mu přísluší 50 % z částky mimosmluvní odměny za tři úkony právní služby, která by mu jinak náležela. Žalobce by měl právo na náhradu nákladů řízení za tři úkony právní služby po 3 100,- Kč, celkem tedy 9 300,- Kč; 50 % z této částky pak činí 4 650,- Kč. Dále žalobci přísluší náhrada hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3 x 300 Kč). Celkem tak odměna za zastupování činí 5 550,- Kč. Žalobce má dále právo na náhradu části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000,- Kč (zbývající část poplatku ve výši 1 000,- Kč soud žalobci vrátil výrokem III. tohoto usnesení). Celkem tak žalobci náleží 6 550,- Kč. O vrácení soudního poplatku ve výši 1 000,- Kč, soud rozhodl podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění rozhodném, dle kterého „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním“. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, soud mu proto vrátil částku 1 000,- Kč.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 11. prosince 2015                                                                                                  JUDr. Eva  P e c h o v á, v.r.                                                                                                               předsedkyně senátu         Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková