Číslo jednací: 5A 352/2011 - 39-42                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: Občanské sdružení VITA FUTURA, o.s., Čachrov 55, Klatovy 41, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21.9.2011, sp.zn. SZ 174538/2011/KUSK REG/Kro, č.j. 183817/2011/KUSK,   t a k t o :   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného označenému v záhlaví rozsudku, jímž bylo podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí  č.j. SU 10437/11, sp. zn. 2534/2011-Ob ze dne 3.8.2011, které vydal Městský úřad Čáslav, odbor výstavby  a regionálního rozvoje (dále  stavební úřad) a jímž  bylo   ČEZ Distribuce, a.s., povoleno umístění stavby a stavba Čáslav, Prokopa Holého - kabel 22 kV, TS ELTRAF a kabel 1 kV pro č.p. 301 a 1099 a p.p.č. 3443, na pozemku st. p. 577/2, 3443, parc. č. 2238, 325/7, 325/3 v k.ú. Čáslav.    V  odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že podané odvolání je nepřípustné, neboť bylo podáno osobu, která není dle § 27 správního řádu účastníkem řízení.  Občanským sdružením je přiznán statut účastníka řízení podle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., pokud svou účast oznámí písemně do osmi dnů ode dne, kdy jim bylo příslušným správním orgánem oznámeno zahájení  řízení. Stavební úřad oznámil účastníkům řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona zahájení řízení veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce dne 16.6.2011. Oznámení o zahájení řízení bylo doručeno dne 1.7.2011. Odvolatel tedy měl lhůtu do 9.7.2011 se písemně přihlásit k řízení, což neučinil, proto nemůže být považován za účastníka řízení.  Odvolatel k odvolání přiložil přihlášení opomenutého účastníka s tím, že o  zahájení řízení nebyl  stavebním úřadem řádně informován.  Tento argument  však nelze akceptovat, neboť řízení bylo oznámeno veřejnou vyhláškou všem vedlejším účastníkům řízení. Pokud by odvolací orgán  této žádosti vyhověl, zvýhodnil by jednoho účastníka na úkor ostatních.      Dále žalovaný konstatoval, že stavba je umístěna v zastavěném území města, dotčený orgán  na úseku ochrany přírody a krajiny konstatoval,  že v dané věci není dotčeným orgánem. Kabelové vedení bude uloženo do země, trafostanice rovněž nemůže svým rozsahem nijak ovlivnit  životní prostředí, což podle odvolacího orgánu  je další důvod pro nepřiznání účastenství v tomto řízení.  Odvolatel spojuje tuto stavbu se stavbou obchodního centra Čáslav, pro které je tato stavba určena. Jedná se však o jiné řízení a v tomto řízení se umisťují pouze přípojky a trafostanice, která životní prostředí neovlivní.    Žalobce v žalobě uvedl, že  stavební úřad vydal své rozhodnutí ve spojeném stavebním a územním řízení  zahájeném žádostí žadatele ze dne 24.5.2011.  Stavební úřad měl zahájení řízení oznámit  všem známým účastníkům svým opatřením ze dne 15.6.2011. Žalobce se dozvěděl o vydání rozhodnutí stavebního úřadu po jeho zveřejnění na úřední desce stavebního úřadu, zahájení řízení mu nebylo stavebním úřadem oznámeno, o zahájení řízení se dozvěděl až zprostředkovaně z rozhodnutí.  Proti rozhodnutí stavebního úřadu se žalobce odvolal a z preventivních důvodů  se současně přihlásil do řízení, byť se domníval, že o zahájení řízení nebyl stavebním úřadem řádně informován.  S postupem stavebního úřadu ani odvolacího úřadu  žalobce nesouhlasí.  Vydáním územního  rozhodnutí byl zkrácen na svých právech, a proto žalobou napadá územní rozhodnutí a rozhodnutí o odvolání. Ve smyslu Aarhuské úmluvy  se považuje za dotčenou veřejnost.  Podle čl. 9 odst. 2  úmluvy je každá smluvní strana povinna zajistit v rámci své vnitrostátní úpravy, aby  osoby z řad dotčené veřejnosti (a) mající dostatečný  důvod, nebo (b) u nichž trvá porušování práva v případech, kdy to procesní  správní předpis strany požaduje jako předběžnou podmínku, mohly dosáhnout  toho, že soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán zřízený zákonem přezkoumá po stránce hmotné i procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí….“ , přičemž  tyto  postupy přezkoumávání  mají dle čl. 9 odst. 4  „...zajistit přiměřenou a účinnou nápravu…….a měly by být čestné, spravedlivé, včasné a neměly by vyžadovat vysoké náklady“.  Žalobce tedy má právo domáhat se soudního přezkumu napadeného rozhodnutí, i právo na to, aby tento přezkum byl včasný a spravedlivý.    Žalobce dále poukázal na obsah ust. § 70 odst. 2 a odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny  (v žalobě zřejmě omylem uvedl § 72),   uvedl, že novela zákona o ochraně přírody a krajiny provedená zákonem č. 349/2009 Sb. upřesnila, kdy počíná běžet  osmidenní lhůta pro přihlášení občanského sdružení do řízení a co se rozumí sdělením informace o zahájení řízení. Do řízení se může přihlásit i občanské sdružení, které nepodalo žádost o poskytování informací dle  odst. 2, žalobce poukázal na komentář k zákonu o ochraně přírody a krajiny, dle něhož  nevyužití práva na informace podle odst. 2 nemá za následek zánik práva podle odst. 3. Konstatoval, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu není možno počátek lhůty opírat o skutečnost, která není účastníku známa, neboť takový výklad by účastníkovi odpíral možnost domáhat se svých práv a byl by v rozporu se zákonem.   V případě, že je  správní řízení zahájeno z podnětu účastníka (návrhové řízení), musí být  osmidenní lhůta pro přihlášení se k účastenství počítána od okamžiku, kdy je občanské sdružení o zahájení řízení skutečně informováno. S odkazem na rozsudek NSS 3 As 10/2004 a rozsudek Městského soudu v Praze 28 Ca 444/2001 žalobce uvedl, že zmíněná judikatura zakotvila korektiv počátku běhu zákonné lhůty pro oznámení účastenství občanského sdružení pro případy, kdy okamžik zahájení řízení předchází okamžiku, kdy je občanské sdružení o tomto zahájení řízení skutečně informováno. Dále uvedl, že podmínkou účasti občanského sdružení v územním řízení ve smyslu § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny je cíl občanského sdružení, kdy jeho posláním musí být ochrana přírody a krajiny, právní subjektivita občanského sdružení, a dodržení osmidenní lhůty pro oznámení účasti v daném řízení  podle § 70 odst. 3 uvedeného zákona.  Žalobce konstatoval, že dne 19.4.2011 podal podle § 72 zákona o ochraně přírody a krajiny žádost o informování o zahajování správních řízení.  Odvolací orgán tuto skutečnost  zcela pomíjí.  Ze stanov žalobce, které byly doručeny stavebnímu úřadu spolu s touto žádostí, vyplývá, že  žalobce má právní subjektivitu a jeho hlavním cílem je ochrana přírody a krajiny.  Proto byly a nadále jsou splněny podmínky jeho účastenství v řízení.   Dále žalobce uvedl, že žádost navrhovatele o vydání územního a stavebního rozhodnutí byla podána dne  24.5.2011.  Dle napadeného rozhodnutí stavební úřad oznámil zahájení řízení veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce 16.6.2011, toto oznámení o zahájení řízení bylo doručeno dne 1.7.2011 a odvolatel se tak měl do řízení přihlásit ve lhůtě  9.7.2011.  Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu  je  však povinnost příslušného úřadu informovat občanské sdružení, které si podalo žádost dle § 72 zákona o ochraně přírody a krajiny, splněna pouze v případě,  že takové oznámení stavebního úřadu je provedeno písemně a individuálně, neboť jedině tak lze zajistit  reálnost oprávnění plynoucích z § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny.  Doručení veřejnou vyhláškou představuje formu uvědomění účastníků řízení o skutečnostech, které by jim byly jinak sděleny přímým doručením písemnosti; nelze proto tímto způsobem nahrazovat postup předvídaný v § 70 zákona č. 114/1992 Sb. a mít jej za informaci občanského sdružení o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné tímto zákonem (žalobce odkázal na rozsudek NSS čj. 8 As 31/2006-78, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 30 Ca 5/2006, č. 1330/2007 Sb. NSS).  Stavební úřad tedy podle žalobce nepostupoval v souladu se zákonem má-li za to, že ke splnění povinnosti stavebního úřadu informovat občanské sdružení, které si podalo žádost o informování o zahajovaných správních řízeních postačí, pokud oznámí zahájení řízení formou veřejné vyhlášky.    Z rozhodnutí a charakteru stavby podle žalobce vyplývá, že v řízení mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, stavba zahrnuje přípojku elektrického vedení a trafostanici pro účely Obchodního centra Čáslav, které má být na předmětných pozemcích vybudováno. Záměr vybudovat toto obchodní centrum  byl předmětem zjišťovacího řízení dle z.č. 100/2001 Sb. Rozhodnutí tedy představuje  rozhodnutí navazující na výše uvedený záměr, obě stavby spolu bezesporu souvisejí.  Stavební úřad uvedl, že kabelové vedení bude uloženo do země a trafostanice svým rozsahem  rovněž nemůže ovlivnit životní prostředí, což je další důvod pro nepřiznání  účastenství v tomto řízení a neurčitě dodal, že  dotčený orgán na úseku ochrany přírody a krajiny konstatoval, že není dotčeným orgánem v dané věci. Neuvedl však  o jaký konkrétní dotčený orgán  a o jaké konkrétní stanovisko tohoto orgánu se jedná, toto jeho tvrzení je tedy nepřezkoumatelné.               Žalobci jednoznačně přísluší právo být účastníkem dotčeného územního  řízení.  Z preventivních důvodů žalobce podal současně s odvoláním i přihlášku účastenství do řízení, což odvolací orgán neakceptoval, avšak  pominul, že by toto „dopřihlášení“  odvolatele do řízení nebylo zapotřebí, pokud by stavební úřad postupoval v souladu se zákonem a řádně, tj.  individuálně a adresně by odvolateli oznámil zahájení řízení a umožnil mu přihlásit se do řízení  v návaznosti na zahájení řízení.  Postupem stavebního úřadu i odvolacího orgánu bylo žalobci znemožněno  uplatňovat práva účastníka řízení, tj. nahlížet do spisu, podávat námitky a opravné prostředky.   Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nepopírá právo žalobce podat žalobu.  Nezpochybňuje ani skutečnost, že by se občanské sdružení za podmínek daných právními předpisy nemohlo účastnit správního řízení.  Zákon č. 114/1992 Sb. přiznává občanským sdružením postavení účastníka řízení, jedná-li se o občanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny a jde-li současně o řízení, při němž mohou být zájmy ochrany přírody a krajiny dotčeny.  Stavební úřad v předkládací zprávě uvedl, že  předmětná stavba svým rozsahem nemůže nijak životní prostředí ovlivnit a tudíž při oznámení o zahájení řízení stavební úřad žádná občanská sdružení neuvědomoval. Dále žalovaný poukázal na to, že § 72 zákona o ochraně přírody a krajiny, jehož se žalobce odvolává,  se netýká práva  občanských sdružení  být předem informována  o zamýšlených zásazích.  Rovněž ani novela zákona o ochraně přírody a krajiny  provedená zákonem č. 349/2009 Sb., na níž žalobce odkazuje, že netýká upřesnění  počátku běhu osmidenní lhůty pro přihlášení občanského sdružení do řízení, neboť se vůbec netýká § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Judikáty, jichž se žalobce dovolává, jsou staršího data a byly překonány  novelizací § 70 uvedeného zákona. Žalobce vznáší námitky jen proti územnímu  rozhodnutí. Žalovaný je toho názoru, že pokud se zahájení územního řízení oznamuje  účastníkům řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou, lze  tímto způsobem doručit oznámení i občanským sdružením, protože jinak by byla proti ostatním účastníkům řízení zvýhodněna. Oznámení o zahájení územního řízení tedy bylo žalobci doručeno.  Ust. § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny  neupravuje formu doručení, pouze uvádí, že přísl. správní orgán  zahájení územního řízení oznámí; na doručování se   vztahuje  § 87 odst. 1 stavebního zákona.     Žalovaný se v odvolacím řízení řídil úvahou, že oznámení o zahájení územního řízení bylo žalobci doručeno  formou veřejné vyhlášky a žalovaný proto neakceptoval přihlášku žalobce k účastenství v řízení, jelikož se nemohlo jednat o prominutí zmeškání úkonu ve smyslu § 28  odst. 2 a § 41 správního řádu.    Dále žalovaný uvedl, že neignoruje skutečnost, že žalobce podal stavebnímu úřadu generální žádost. Tím  byla splněna podmínka § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, nikoliv však podmínka uvedená v § 70 odst. 3 tohoto zákona. Žalobce v žalobě neuvedl žádnou skutečnost, z níž by bylo možno dovodit, v jakém smyslu  umístěním předmětné stavby podzemního vedení a trafostanice mohl být dotčen jeho  zájem na ochraně přírody a krajiny, tzn. z jakého konkrétního důvodu mu po materiální stránce náleží právo být účastníkem řízení.  Žalobní argumentace na str. 6 žaloby, kdy žalobce uvádí, že z rozhodnutí i charakteru stavby je zřejmé, že v řízení tyto zájmy mohou být dotčeny, je nekonkrétní.  Žalobce  odkazuje na navazující stavbu Obchodního centra Čáslav,    obě stavby spolu sice souvisejí, resp. na sebe navazují,  avšak nelze je posuzovat jako jeden celek, obchodní centrum je projednáváno v jiném samostatném řízení.  K předmětné  stavbě el. vedení a trafostanice je ve spisovém materiálu doloženo pouze jedno stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny, a to MěÚ Čáslav, odboru životního prostředí ze dne 4.3.2011, žalovaný  ve svém rozhodnutí toto stanovisko   nekonkretizoval, zaměnit je s jiným stanoviskem však  nelze.   Z podnětu podané žaloby soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak soudu ukládá ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s.ř.s).   Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 24.5.2011  byly ke stavebnímu úřadu podány žádosti ČEZ Distribuce a.s.  o umístění  stavby a o stavební povolení týkající se stavby  Čáslav, Prokopa Holého – kabel 22 kV, TS ELTRAF a kabel 1 kV pro č.p. 301 a 1099 a p.p.č. 3443.  Dne 15.6.2011 bylo vydáno usnesení o spojení územního a stavebního řízení.  Téhož dne stavební úřad vydal Oznámení o zahájení spojeného územního a stavebního řízení, nařízení veřejného projednání a pozvání k ústnímu jednání na 2.8.2011. Z rozdělovníku  oznámení je zřejmé, že ostatním účastníkům územního řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona bylo toto oznámení doručeno veřejnou vyhláškou, a to s odkazem na  § 87 odst. 1. Na Oznámení o zahájení spojeného územního a stavebního řízení je uvedeno: „Toto oznámení musí být vyvěšeno nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce a internetových stránkách Městského úřadu Čáslav“. Dle údajů, jimiž je opatřeno, bylo takto zveřejněno od  16.6.2011 do 7.7.2011. V protokolu z ústního jednání dne 2.8.2011 je uvedeno, že  předmětný záměr byl na místě stavby vystaven od podání žádosti  až do dne jednání.   Dne 3.8.2011 vydal stavební úřad územní rozhodnutí  a stavební povolení na předmětnou stavbu. Z rozdělovníku rozhodnutí  je patrné, že i toto rozhodnutí bylo ostatním účastníkům územního  řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona doručováno veřejnou vyhláškou (§ 87 odst. 1).  Žalobce proti rozhodnutí podal odvolání, jímž napadl a  domáhal se zrušení toliko územního rozhodnutí.  Argumentoval tím, že  před zahájením územního řízení podal  u stavebního úřadu  žádost o informace o zahajovaných řízeních, stavební úřad však přesto žalobce o zahájení  územního řízení   neinformoval, čímž porušil povinnost dle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny.  Dále žalobce v podaném odvolání uvedl, že se z opatrnosti – v osmidenní lhůtě ode dne, kdy se dozvěděl o zahájení územního řízení - přihlašuje jako opomenutý účastník do řízení.   Podané odvolání žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl jako nepřípustné, neboť bylo podáno osobou, která není účastníkem řízení.    Soud vycházel z těchto podstatných skutečností:   Podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.,  o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném od 1.1.2007 do 31.3.2015, občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona.   Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.   Podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném od 1.1.2007, občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.   Podle § 81 odst. 1 správního řádu, účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.    Podle  § 87 odst. 1 věta druhá stavebního zákona ve znění účinném do 31.12.2012  platilo: Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 veřejnou vyhláškou.   Účastníky řízení podle § 85 odst. 2  stavebního zákona lze označit jako tzv. vedlejší  účastníky řízení, přičemž podle stavebního zákona  ­­­­­jimi jsou:  a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem,  nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis.   Mezi účastníky přezkumného soudního řízení není sporu o tom, že žalobce má právní subjektivitu a že v minulosti podal  dle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny,  žádost, aby byl stavebním úřadem  informován o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (tato žádost sice není založena do správního spisu, žalovaný však ve vyjádření k žalobě uvedl, že podání této žádosti nezpochybňuje).    Důvodem pro zamítnutí podaného odvolání jako odvolání nepřípustného  bylo podle odůvodnění napadeného rozhodnutí předně to, že žalobce neoznámil stavebnímu úřadu svou účast v řízení v zákonem (§ 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny) stanovené osmidenní lhůtě.  Podle žalobce však  za řádné oznámení o zahájení řízení  nelze považovat  zveřejnění   na úřední desce správního orgánu formou veřejné vyhlášky, žalobce má naopak za to, že měl být stavebním úřadem  o zahájeném řízení informován individuálně písemným oznámením. Tato žalobní námitka  není důvodná.    Žalobce své tvrzení  o povinnosti správního orgánu informovat ho jakožto občanské sdružení  individuálním vyrozuměním opírá o soudní judikaturu, která vycházela  z předchozího znění ust. § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny (rozsudek NSS 8 As 31/2006  se týká územního rozhodnutí z roku 2003, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové 30 Ca 5/2006 publ. pod 1330/2007 Sb. NSS se týká  povolení stavby z roku 2005).    Ustanovení § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, bylo zásadně novelizováno s účinností od 1.1.2007, a to novelou provedenou zákonem č. 186/2006 Sb. (nikoli z.č. 349/2009 Sb., jak v žalobě uvádí žalobce). Od uvedeného data poslední  věta  ust. § 70 odst. 3  stanoví: „dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup“.  Důvodová zpráva k návrhu zákona, zvláštní část, čl. XXVI k bodům č. 12 a 13 uvádí:  Smyslem změny je jednoznačně vyjádřit, že se ustanovení § 70  uplatňuje i tehdy, kdy je řízení podle zvláštního zákona zahajováno na návrh účastníka, nikoli pouze z podnětu správního orgánu. Dřívější dikce ustanovení vyžaduje formálně vzato, aby byla předmětná občanská sdružení informována dříve, tedy jiným úkonem, než účastníci řízení. Tím byly zvyšovány administrativní náklady na vedení řízení. Právní úprava tento nedostatek odstraňuje, aniž by práva občanského sdružení byla krácena.“  Cílem schválené úpravy tedy bylo  sjednotit  různé způsoby doručování  oznámení o zahájení správního řízení jak účastníkům, tak i potenciálním účastníkům takového řízení. Po této novele § 70 odst. 3 zákona o ochraně  přírody a krajiny  se forma oznámení o zahájení řízení občanskému sdružení odvozuje od formy doručování tohoto oznámení (vedlejším) účastníkům řízení, která v daném případě vyplývá z ust. § 87 odst. 1  věta druhá stavebního zákona ve znění účinném do 31.12.2012. Starší judikatura tak již na tuto otázku nedopadá (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu  č.j. 6 As 38/2013-23 ze dne 23.10.2013).   Zákon (poslední věta § 70 odst. 3) tedy nyní výslovně připouští, aby občanskému  sdružení bylo správním orgánem oznamováno  zahájení řízení zveřejněním tohoto oznámení  na úřední desce správního orgánu (a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup). Správní orgán nemůže libovolně volit, zda občanskému sdružení, jehož hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny, bude  oznámení o zahájení řízení  doručovat veřejnou  vyhláškou či individuálně.  Žalobce nerozporuje, že v území byl vydán územní plán.   Stavební úřad proto postupoval v souladu se zákonem, pokud oznámení o zahájení řízení o žádosti spol. ČEZ a.s. (o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení)  doručil účastníkům  řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona, tedy i žalobci jako potenciálnímu účastníkovi řízení, prostřednictvím úřední desky.   Ust. § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny   výslovně stanoví, který časový okamžik je rozhodující z hlediska informování občanského sdružení o zahájení řízení – dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.  To, že stavební úřad Oznámení o zahájení řízení  vyvěsil na úřední desce a současně i způsobem umožňujícím dálkový přístup, a že tak učinil dne 16.6.2011, žalobce v žalobě nikterak nezpochybnil.  Dnem 16.6.2011 tedy žalobci počala běžet 8denní  lhůta, v níž mohl a měl stavebnímu úřadu oznámit svou účast v řízení. Posledním dnem této lhůty  byl podle soudu den 24.6.2011, tedy nikoli den 9.7.2011, který uvedl žalovaný v napadeném rozhodnutí, což však pro posouzení věci není rozhodné.  Žalobce se do řízení nepřihlásil, tj.  nesplnil zákonem (§ 70 odst. 3) stanovenou podmínku spočívající v oznámení své účasti v řízení ve stanovené lhůtě,  tedy mu nenáleželo  postavení účastníka řízení. Na uvedeném  nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobce se, jak uvedl v žalobě, „dopřihlásil“  do řízení v odvolání ze dne 23.8.2011, které proti prvostupňovému rozhodnutí  (vydanému dne 3.8.2011) podal  ke stavebnímu úřadu  (dne 25.8.2011).    Protože žalobci nenáleželo postavení účastníka řízení, žalovaný jeho odvolání právem zamítl jako nepřípustné (podle § 81 odst. 1 správního řádu může odvolání podat pouze účastník řízení).    Uvádí-li žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí jako další důvod pro  nepřiznání účastenství žalobci, že  předmětná stavba, tj. kabelové vedení uložené  do země a trafostanice, nemůže  svým rozsahem ovlivnit životní prostředí, dává  soud žalovanému za pravdu v tom, že není na místě spojovat předmětnou stavbu se stavbou obchodního centra projednávanou v samostatném řízení. Proti závěru žalovaného, že předmětná stavba nemůže ovlivnit životní prostředí, nevznesl žalobce žádné konkrétní žalobní námitky, s nimiž by se soud měl a mohl vypořádat. Soud je toho názoru, že pro posouzení  otázky, zda  předmětnou stavbou mohou či nemohou  být dotčeny  zájmy ochrany přírody a krajiny, není ve správním spise dostatek podkladů,  tato otázka však z hlediska  účastenství žalobce  není rozhodná za situace, kdy se žalobce do řízení ve stanovené lhůtě nepřihlásil a tedy již z tohoto důvodu jej za účastníka řízení pokládat nelze.    Protože soud žalobu neshledal důvodnou, zamítl ji podle § 87 odst. 7 s.ř.s. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci řízení k výzvě soudu nevyjádřili s tímto postupme svůj nesouhlas.   O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak,  že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobce neměl úspěch ve věci a žalovanému náklady řízení před soudem nevznikly.   Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.    Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.          V Praze dne 29. října 2015               JUDr. Eva Pechová, v.r.              předsedkyně senátu         Za správnost vyhotovení: Jana Válková