Číslo jednací: 8A 118/2012 - 74-78                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Ing. K. Š., zastoupen Mgr. Václavem Linhartem, advokátem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, za účasti: Městská část Praha – Šeberov, IČ: 002 41 717, se sídlem Praha 4, K Hrnčířům 160, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2012, č. j. MHMP/873873/2012/ODA-O1/Je,                                                              t a k t o:   I.       Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 31. 7. 2012, č. j. MHMP/873873/2012/ODA-O1/Je, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II.       Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11.200 Kč, k rukám zástupce žalobce Mgr. Václava Linharta, advokáta, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.     O d ů v o d n ě n í:   Žalobce se podáním ze dne 30. 8. 2012 domáhal zrušení rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 31. 7. 2012, č. j. MHMP/87873/2011/ODA-O1/Je, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 11, odbor výstavby, ze dne 10. 5. 2012, č. j. MCP11/12/006162/Kav, kterým bylo vydáno stavební povolení na stavbu chodník v ulici V Ladech, Praha 4 - Šeberov, jako opožděné. Proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 11, odbor výstavby, č. j. MCP11/12/006162/Kav, podal Ing. K. Š. společné odvolání s Ing. M. Š. Zatímco odvolání Ing. K. Š. bylo zamítnuto jako opožděné, odvolání Ing. M. Š. bylo zamítnuto jako nedůvodné. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se potom mj. uvádí, že v případě Ing. M. Š. bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno dne 28. 5. 2012 a odvolání proti němu bylo podáno k poštovní přepravě dne 12. 6. 2012, tedy ve stanovené 15 denní lhůtě pro podání odvolání. Odvolání Ing. K. Š. bylo nutno zamítnout jako opožděné, neboť jej podal jako společné dne 12. 6. 2012, ale rozhodnutí mu bylo doručeno již 22. 5. 2012.   Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu nezákonnosti.   Žalobce namítal, že společné odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 11, odbor výstavby, č. j. MCP11/12/006162/Kav, bylo podáno příslušnému úřadu již dne 4. 6. 2012 (podání pod č. MCP11/12/033238), bylo tedy podáno včas. Nikoliv tedy až dne 12. 6. 2012 jak tvrdí žalovaný.   Žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný se nikterak blíže nezabýval jeho odvolacími námitkami, ani druhé odvolatelky.     Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 18. 10. 2012 navrhl žalobu zamítnout s tím, že ve věci bylo vydáno opravné rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 17. 10. 2012, č. j. MHMP/873873/2012/OPR/ODA-O1/Je.     Městský soud v Praze nařídil ve věci jednání, které se konalo dne 31. 3. 2015, při němž účastníci řízení setrvali na svých dříve písemně vyjádřených stanoviscích.     Městský soud v Praze posoudil věc takto:      Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.      Z rozhodnutí Úřadu městské části Praha 11, odbor výstavby, č. j. MCP11/12/006162/Kav, soud zjistil, že obsahuje poučení o odvolací lhůtě do 15-ti dnů ode dne oznámení rozhodnutí.    Ze správního spisu soud ověřil, že Ing. K. Š. bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno do vlastních rukou dne 22. 5. 2012. Konec odvolací lhůty tedy připadnul na den 6. 6. 2012. Ze správního spisu soud ověřil, že Ing. M. Š. bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno do vlastních rukou dne 28. 5. 2012. Konec odvolací lhůty tedy připadnul na den 12. 6. 2012 Ze správního spisu soud rovněž ověřil, že společné odvolání bylo podáno dne 4. 6. 2012 (podání pod č. MCP11/12/033238). Společné odvolání bylo tedy podáno včas.   Ze správního spisu soud dále zjistil, že v inkriminované věci byla vydána dvě identická rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP/87873/2011/ODA-O1/Je ze dne 19. 7. 2012 a posléze ze dne 31. 7. 2012.   Opravné usnesení Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP/873873/2012/OPR/ODA-O1/Je ze dne 17. 10. 2012, kterým bylo opraveno rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP/873873/2012/ODA-O1/Je ze dne 19. 7. 2012, tak, že se odvolání Ing. K. Š. zamítá.   Uvedené opravné usnesení zmiňované žalovaným v jeho vyjádření ze dne 18. 10. 2012, se tedy vztahuje k rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 19. 7. 2012, žádným způsobem se tedy nedotýká žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 31. 7. 2012, a proto Městský soud v Praze přistoupil k jeho posouzení.     Napadeným rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 31. 7. 2012, č. j. MHMP/87873/2011/ODA-O1/Je, bylo zamítnuto odvolání, podané žalobcem, proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 11, odbor výstavby, ze dne 10. 5. 2012, č. j. MCP11/12/006162/Kav, a to jako opožděné, s odůvodněním, že odvolatel jej podal dne 12. 6. 2012, ačkoliv rozhodnutí správního orgánu prvního stupně mu bylo doručeno již dne 22. 5. 2012.   Nicméně z obsahu správního spisu je zřejmé, že tento závěr je zcela nesprávný, jak koneckonců ve svých dalších úkonech konstatoval i sám žalovaný. Odvolání podal žalobce nikoliv až dne 12. 6. 2012, nýbrž již dne 4. 6. 2012, tedy včas, a proto nebylo možno tedy odvolání zamítnout z důvodu opožděnosti.   V podstatě už jenom tato samotná skutečnost dostačuje zcela jako důvod pro to, aby rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 31. 7. 2012, č. j. MHMP/87873/2011/ODA-O1/Je, bylo zrušeno a aby věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.   Vzhledem k tomu, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí ze dne 31. 7. 2012 nezabýval věcnými námitkami, které žalobce v odvolání vznesl, soud nepřezkoumával toto rozhodnutí z pohledu dalších žalobních námitek s tím, že vypořádat se s nimi, resp. zvolit vhodný způsob jejich vypořádání bude na Magistrátu hl. m. Prahy v dalším řízení.     Nad rámec uvedeného Městský soud v Praze považuje za potřebné zmínit skutečnost, že z obsahu správního spisu je zřejmé, že o jednom a tomtéž odvolání podaném žalobcem proti témuž rozhodnutí správního orgánu prvního stupně rozhodoval Magistrát hl. m. Prahy jako odvolací správní orgán celkem 2x, a to nejprve tedy rozhodnutím ze dne 19. 7. 2012, které nebylo předmětem podané žaloby, a následně rozhodnutím ze dne 31. 7. 2012.   Takovémuto postupu žalovaného, tj. novému posouzení zákonnosti prvostupňového rozhodnutí, bránila překážka rei iudicatae. Tento postup by bylo lze hodnotit jinak, pokud by žaloba proti němu směřovala, jako závažné porušení ustanovení o řízení, protože obecné předpisy o správním řízení správní řád, který se v projednávané věci tedy použije, neumožňuje, aby o jedné a téže věci rozhodoval správní orgán 2x, aniž by původní rozhodnutí bylo nějakým zákonem předepsaným způsobem zrušeno, k čemuž v projednávané věci nedošlo dřív, než tedy bylo vydáno to rozhodnutí ze dne 31. 7. 2012.   V inkriminované věci důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí spočívá tedy v tom, že je nezákonné, neboť výrok o tom, že odvolání se zamítá, jako opožděné byl nesprávný, když tedy z dalších skutečností je zřejmé, že žalobce své odvolání podal včas.     Městský soud v Praze ze shora uvedených důvodů ve věci rozhodl tak, že žalobou napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušil pro nezákonnost. Podle ustanovení § 78 odst. 5 soudního řádu správního právním názorem, kterým vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení žalovaný správní orgán vázán.     Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci plný úspěch. Výši náhrady potom určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to tak, že 3.000 Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku z žaloby, dále náklady právního zastoupení za dva úkony právní pomoci podle § 9 odst. 3 á 2.100 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, a 2x režijní paušál podle § 13 odst. 3 á 300 Kč. Dále potom jeden úkon podle nové právní úpravy od 1. 1. 2013, tj. účast při jednání á 3.100 Kč a 1x režijní paušál á 300 Kč, tedy celkem 11.200 Kč.       P o u č e n í:   Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.        V Praze dne 31. března 2015                 JUDr. Slavomír Novák v.r.                 předseda senátu   za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová