Číslo jednací: 8A 5/2011 - 57-58                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců  JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: B. V. V., st. přísl. Vietnam, P. 3, K. 45/104, zast. Mgr. Ing. P. K. C., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí Policie České republiky, Služby cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie  ze dne 9.11.2010, č.j. CPR-6887-1/ČJ-2010-9CPR-C218     t a k t o :   I. Soud vyslovuje nicotnost rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Služby cizinecké policie ze dne 9.11.2010, č.j. CPR-6887-1/ČJ-2010-9CPR-C218 a rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha Inspektorátu cizinecké policie Praha ze dne 21.4.2010, č.j. CPPH-119404/CI-2009-60.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.000,- Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.                                                                    O d ů v o d n ě n í:    Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Služby cizinecké policie, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorátu cizinecké policie Praha ze dne 21.4.2010, č.j.: CPPH-119404/CI-2009-60, jímž bylo zastaveno řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na základě žádosti žalobce podané dne 26.11.2009.     V odůvodnění odvolací orgán mimo jiné uvedl, že cizinci byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt za účelem „rodinný“ s platností do 10.12.2009. Dne 26.11.2009 byla správnímu orgánu podána žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem „rodinný“. Dne 21.4.2010 vydal správní orgán I. stupně usnesení o zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání a odvolací správní orgán shledal, že podané odvolání neobsahuje takové náležitosti, které by vedly ke změně nebo zrušení původního usnesení.                Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí pro jeho nezákonnost.   Ve vyjádření k žalobě odvolací orgán reagoval na námitky žalobce s tím, že navrhl žalobu zamítnout.   Při ústním jednání před soudem konaném dne 24.9.2015 zástupce žalobce nově vznesl námitku nicotnosti napadeného rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Za důvod nicotnosti obou rozhodnutí označil žalobce skutečnost, že o jeho žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem rodinným rozhodl správní orgán, který k tomu v době rozhodování neměl pravomoc. Od 1.1.2009 totiž tato pravomoc náležela výlučně Ministerstvu vnitra. Žalobce v této souvislosti odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2013 sp. zn.  9A 2/2010.   S ohledem na skutečnost, že podle novely zákona o pobytu cizinců provedené zákonem č. 427/2010 Sb., s účinností ode dne 1.1.2011 přešla působnost původního žalovaného, Ředitelství služby cizinecké policie, na Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, soud od uvedeného data v souladu s § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) jednal jako se žalovaným s Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.   Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že námitka nicotnosti napadeného rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně je důvodná.   Zákonem č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, byl mimo jiné novelizován též zákon o pobytu cizinců. V důsledku této novely (části šestnácté bod 68) byla s účinností od 1.1.2009 pravomoc rozhodovat ve věcech trvalého pobytu přenesena na Ministerstvo vnitra. Dle § 165 písm. c)  zákona o pobytu cizinců účinného od 1.1.2009 Ministerstvo vnitra v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území rozhoduje o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a povolení k trvalému pobytu. Původní příslušnost oblastních ředitelství cizinecké policie rozhodovat o trvalém pobytu cizinců dle § 164 odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců účinného do 31.12.2008  byla novelou zrušena. Novela v rozsahu uvedeného ust. § 165 písm. c) zákona o pobytu cizinců neobsahuje přechodné ustanovení ohledně řízení zahájených před datem účinnosti. Přechodné ustanovení § 183 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, podle kterého se správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení, nelze aplikovat na jakoukoliv novelu zákona o pobytu cizinců, nýbrž pouze na aplikaci zákona o pobytu cizinců v okamžiku existence řízení dle předchozího zákona č. 123/1993 Sb., o pobytu cizinců. Přechodné ustanovení § 183 odst. 1 tedy řeší pouze vztah nového a předchozího zákona o pobytu cizinců, nikoli jakékoliv další novely tohoto zákona. Ostatně přechodné ustanovení obsahuje např. novela č. 217/2002 Sb., v části čtvrté, čl. IV, bod 6. Neobsahuje-li novela přechodné ustanovení, je třeba mít za to, že správní orgán je povinen postupovat dle novelizované zákonné úpravy od okamžiku nabytí její účinnosti. Počínaje dnem 1.1.2009 tedy orgán cizinecké policie nebyl oprávněn zahájit řízení o povolení k trvalému pobytu cizince nebo v již zahájeném řízení pokračovat a vydat rozhodnutí. Pokud tak učinil, bylo rozhodnutí vydáno správním orgánem, který nebyl věcně příslušný ve věci rozhodnout (§ 77 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.).   V nyní projednávané věci vyšlo najevo, že obě rozhodnutí, jak prvoinstanční, tak druhoinstanční, byla vydána v průběhu roku 2010, tedy za účinnosti nové právní úpravy zákona o pobytu cizinců, která svěřovala rozhodování o agendě o pobytu cizinců nikoliv orgánům cizinecké policie, ale Ministerstvu vnitra a následně pak Komisi pro rozhodování ve věcech cizinců. Oba správní orgány ( I. a II. stupně) tak v dané věci rozhodly mimo rámec své věcné příslušnosti, a jimi vydaná rozhodnutí jsou proto nicotná.   Soud po zjištění této skutečnosti postupoval podle § 76 odst. 2 s.ř.s. a v prvém výroku rozsudku vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Nicotnost obou těchto rozhodnutí znamená, že o předmětné žádosti žalobce nebylo dosud rozhodnuto. Žalovaný je proto povinen postoupit žádost žalobce (spis) příslušnému správnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, k rozhodnutí o této žádosti.    Ve druhém výroku rozsudku přiznal soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. žalobci, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000,- Kč.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.                           Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 24. září 2015                                                                                                          JUDr. Slavomír Novák.                                                                                                           předseda senátu     za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová