Číslo jednací: 8A 9/2015 - 29-31                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka  a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Bc. M. B.,  zastoupen Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 2, Ostrava, proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky, Generální ředitelství, Soudní 1672/1a, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne  31. 10. 2014, č. j. VS 9/074/002/2014-50/SPR/406,   t a k t o :    I. Rozhodnutí Vězeňské služba České republiky, Generálního ředitelství ze dne  31. 10. 2014, č. j. VS 9/074/002/2014-50/SPR/406, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.  II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8228,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. René Gemmela, advokáta.     O d ů v o d n ě n í      Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení   rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2014, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí vydanému Vězeňskou službou České republiky – Věznice Karviná dne  23. 9. 2014, č. j. VS 9/006/002/2014/-29/SPR/400, jímž byla odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informací, jmenovitě 1. Zaslání kopií všech hodnocení odsouzeného po celou dobu výkonu trestu, které byly na odsouzeného zpracovány, 2. Zaslání přehledu všech kázeňských trestů a odměn, které byly odsouzenému po celou  dobu výkonu trestu uděleny, a 3. Sdělení, v jakém rozsahu byla odsouzenému do výkonu trestu odnětí svobody započítána vazba.  Odvolací správní orgán dospěl k závěru, že odvolání je nepřípustným podáním, neboť nebylo podepsáno osobně žalobcem, nebylo podepsáno elektronickým podpisem a žalobce je nemohl učinit prostřednictvím datové schránky, jelikož jako osoba ve výkonu trestu nemůže legálně takovou schránku používat.    Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobce namítl, že napadené rozhodnutí je po právní stránce naprosto liché a porušuje jeho právo na  spravedlivý proces a řádné projednání věci. Zdůraznil, že byl v celém řízení zastoupen advokátem Mgr. René Gemmelem, k jehož zastupování doložil řádnou plnou moc, a jehož prostřednictvím také činil veškerá podání, včetně žádosti o poskytnutí informací a předmětného odvolání. V takovém případě je samozřejmě odvolání psáno ich formou, byť je možná i tzv. er forma, a odvolání je podepisováno právním zástupcem. Odvolání tedy činí zastoupený prostřednictvím advokáta, který je podepisuje. Odvolání je podáno prostřednictvím datové schránky advokáta. Takové podání není nutno opatřovat elektronickým podpisem, protože podání datovou schránkou samo o sobě dostatečně nezaměnitelně identifikuje podatele viz. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 8 Tdo 517/2014 ze dne 7. 5. 2014. Uzavřel tedy, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a bylo řádně podepsáno, tudíž  mělo být žalovaným věcně projednáno. Proto žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.    Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na svém právním stanovisku o nepřípustnosti podaného odvolání a nadto poukázal na možné obcházení ustanovení §  11 odst. 1 písm. d) zákona č. 300/2008 Sb., neboť žalobce jako osoba ve výkonu trestu nemůže komunikovat prostřednictvím datové schránky. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl.    Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.    Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobce podal dne  9. 9. 2014 u Vězeňské služby ČR – Věznice Karviná   jako povinného subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádost o poskytnutí informací ohledně svých hodnocení po celou dobu výkonu trestu, ohledně svých kázeňských trestů, resp. odměn, a ohledně toho, v jakém rozsahu mu byla do výkonu trestu započítána vazba. K této žádosti žalobce doložil listinu datovanou 5. 9. 2014, z níž vyplývá, že udělil generální plnou moc advokátu Mgr. René Gemmelovi ke svému zastupování. Vězeňská služba ČR – Věznice Karviná  rozhodnutím ze dne 23. 9. 2014 tuto žádost o informace  odmítla a toto rozhodnutí doručila zástupci žalobce do jeho datové schránky ID: 67ihnf7. Proti tomuto rozhodnutí povinného subjektu podal žalobce prostřednictvím svého zástupce odvolání, které bylo povinnému subjektu doručeno prostřednictvím datové schránky advokáta Mgr. René Gemmela dne  30. 9. 2014.    Žalovaný ohledně tohoto odvolání dospěl k závěru, že podle § 82 odst. 1 správního řádu odvolání musí mít náležitosti podle § 37 správního řádu. Jednou z náležitostí určených podle § 37 odst. 2 správního řádu je podpis osoby, která podání činí; podpis učiněné podání autorizuje a znamená autentifikaci podatele. Z předloženého písemného podání odvolací orgán zjistil, že podání jest sepsáno „ich formou“, avšak jakýkoliv podpis Bc. Mike Bauera zcela chybí. Krom toho, podání učiněné datovou zprávou není opatřeno ani elektronickým podpisem podatele, tudíž nelze na podání nahlížet jinak, než že jde o podání anonymní, tedy nepřípustné. Podle ustanovení § 37 odst. 2 písm. a) správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí.  Z komentářů k předmětnému ustanovení dále plyne, že podle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu podání lze učinit řádně pouze písemně s náležitostmi podle § 37 odst. 2 správního řádu, ústně do protokolu, anebo elektronicky podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Toliko tyto vyjmenované formy obsahují dostatečnou identifikaci osoby, která podání činí, včetně jejího podpisu. Správní řád v § 37 odst. 4 umožňuje učinění podání i jiným technicky možným způsobem, avšak takové podání musí být do pěti dnu potvrzeno popřípadě doplněno některým z řádných způsobů. Jednou z řádných forem podání je podání písemné. Na tomto podání musí být podpis podatele. Pokud podpis na podání zcela chybí, není možno zjistit, zda je podání skutečně projevem vůle osoby, která se v tomto podání identifikuje jako podatel. Pokud nepodepsané podání nebude dodatečně podepsáno nebo potvrzeno, nelze je považovat za podání. V případě elektronického podání zaručuje dostatečnou autorizaci elektronicky podpis podatele, který tím zajistí nezměnitelnost zasílané elektronické zprávy, resp. zjistitelnost změn povedených ve zprávě po připojení zaručeného elektronického podpisu. Pokud k elektronickému podání není připojen zaručený elektronický podpis, musí být do pěti dnů potvrzeno nebo doplněno, jinak se jím správní orgán nebude zabývat. Je otázkou, jak nakládat s elektronickým podáním podepsaným elektronickým podpisem osoby odlišné od podatele. Ačkoliv správní řád výslovně nepožaduje, aby elektronické podání bylo podepsáno podáním podaným elektronicky, lze dovodit, že by rovněž šlo o vadu podání. Ani takovým podáním se tedy nebude správní orgán zabývat. Žalovaný proto dovodil, že odvolání průkazně nepodepsané jeho sepisovatelem Bc. Mike Bauerem je ve smyslu ust. § 92 odst. 1 správního řádu odvoláním nepřípustným.    Městský soud v Praze po přezkoumání věci musel konstatovat, že všechny výše uvedené úvahy žalovaného, jakož i závěry, k nimž dospěl, jsou naprosto nesprávné, neboť odporují jak zjištěným skutečnostem, tak platné právní úpravě.    Žalovaný především zcela ignoroval skutečnost, že žalobce byl v řízení podle zákona o svobodném přístupu k informacím řádně zastoupen advokátem Mgr. René Gemmelem, jehož prostřednictvím činil v tomto řízení své úkony. Vzhledem k tomu, že Mgr. Gemmelovi byla udělena neomezená plná moc k zastupování žalobce, bylo nepochybně v jeho dispozici, aby jménem žalobce – tedy zastoupeného – činil všechny úkony potřebné pro hájení jeho práv, podání odvolání proti rozhodnutí  Vězeňské služby ČR – Věznice Karviná  ze dne 23. 9. 2014 v to počítaje. Tento úkon tedy Mgr. Gemmel učinil zcela po právu jménem žalobce a identifikoval se v něm jako žalobcův zástupce. Odvolání pak doručil povinnému subjektu prostřednictvím své datové schránky ID: 67ihnf7.    Zastoupení advokátem na základě plné moci znamená, že jednotlivé úkony zastoupeného činí fakticky advokát jako zástupce, ovšem účinky těchto úkonů se vztahují přímo k zastoupenému. Není tedy naprosto nutné, aby podání, jimiž jsou takové úkony činěny, podepisoval osobně zastoupený, ba naopak, takový  postup se vůbec nepředpokládá. Podání tedy podepisuje zástupce, a to jménem zastoupeného; právě tak tomu u předmětného odvolání bylo.    V projednávané věci je nepochybné, že advokát Mgr. René Gemmel byl řádně ustanoveným zástupcem žalobce, a byl tedy oprávněn jednat jeho jménem. Požadavek žalovaného, aby předmětné odvolání bylo podepsání osobně žalobcem, je tedy zcela neodůvodněný a naprosto se vymyká podstatě a smyslu zastoupení.    Pokud pak jde o podpis zástupce Mgr. René Gemmela na předmětném odvolání, ten je nepochybně realizován tím, že toto podání bylo učiněno prostřednictvím datové schránky tohoto advokáta.    Jak výslovně stanoví ust. § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.    Vzhledem k tomu, že žalovaný nijak nezpochybnil, že by Mgr. René Gemmel neměl oprávněný přístup do datové schránky ID: 67ihnf7, je nutno mít za to, že předmětné odvolání učinil právě tento zástupce žalobce, a tato forma doručení tedy splňuje požadavky na podpis tohoto podání, nahrazujíc plně podpis vlastnoruční, případně elektronický.    Pro úplnost tu lze poukázat na závěry, formulované Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 17. 2. 2012, č. j. 8 As 89/2011 – 31 (www.nssoud.cz), kde tento soud uvedl: „13. V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší správní soud v posuzovaném případě zkoumal, kdo podal prostřednictvím datové schránky předmětnou žalobu. Z obsahu spisu ani z údajů zaznamenaných v identifikátoru nevyplývá, že by tento úkon činila jiná fyzická osoba než ta, pro kterou byla datová schránka zřízena. Zdejší soud proto vycházel z toho, že žalobu podala přímo osoba oprávněná. S ohledem na učiněné závěry je tedy třeba považovat žalobu za písemný a podepsaný úkon. Městský soud proto pochybil v názoru, že k řádnému podání žaloby bylo třeba ještě potvrzení úkonu ve smyslu § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. Nejvyšší správní soud tím přisvědčil stěžovateli i v názoru, že závěry vyslovené v rozsudku č. 1142/2007 Sb. NSS nejsou v nyní posuzované věci relevantní.“    Nezbývá proto než uzavřít, že všechny výhrady žalovaného vůči náležitostem podaného odvolání jsou zcela liché, protože žalovaný naprosto ignoroval relevantní skutečnosti, tedy jednak to, že toto odvolání podal žalobce prostřednictvím svého řádně zplnomocněného zástupce, tudíž  nebylo nutné, aby na něm byl sám osobně podepsán, a jednak to, že toto podání bylo doručeno povinnému subjektu prostřednictvím datové schránky tohoto zástupce žalobce, tedy způsobem zcela splňujícím požadavek na identifikaci osoby, která je podala. Předmětné podání tedy řádně učinil zástupce žalobce jeho jménem, doručil je náležitým způsobem, a žalovaný je tedy nemohl zamítnout jako nepřípustné s odkazem na absenci podpisu.    Městský soud v Praze tedy dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, a proto je podle ust. § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušil a věc podle ust. § 78 odst. 4 soudního řádu správního vrátil žalovanému k dalšímu řízení.    Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci úspěch a jeho náklady řízení sestávají z odměny advokátovi za dva úkony právní služby po 3100,- Kč, a ze související náhrady hotových výdajů po 300,- Kč  podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, zvýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Náhradu v celkové výši 8228,- Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce Mgr. René Gemmela,  advokáta.          P o u č e n í:     Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 29. dubna 2015           JUDr. Slavomír Novák v.r.              předseda senátu za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová