Číslo jednací: 8Ad 1/2011 - 39-41                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYMěstský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Ing. J. K. (dříve Ing. L. L., se sídlem v Praze 1, Vodičkova 41, insolvenční správce NOSTROMO ICT s.r.o.), proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Rozhodčího orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky č. j. 8394/10/Be ze dne 16. 11. 2010,   t a k t o :   I. Žaloba   s e   z a m í t á  .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.           O d ů v o d n ě n í     Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí - platební výměr Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Krajské pobočky pro hl. m. Prahu č. j. 2141002966 ze dne 16. 8. 2010, jímž mu bylo dle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, vyměřeno za období od 17. 12. 2009 do 24. 6. 2010 penále ve výši 2.663 Kč.   Rozhodčí orgán odmítl argumentaci žalobce založenou na tom, že pohledávka na penále přirostlé po rozhodnutí o úpadku dlužníka nemůže být podle insolvenčního zákona v insolvenčním řízení uspokojena, a proto nemohlo být penále po rozhodnutí soudu o úpadku vůbec vyměřeno. Učinil tak s poukazem na judikaturu správních soudů, z níž dovodil, že insolvenční správce je povinen pohledávky vzniklé po prohlášení konkursu, k němuž došlo spolu se zjištěním úpadku, hradit v termínech a výších určených veřejnoprávními předpisy. Neuhrazení pojistného na zdravotní pojištění včas a ve správné výši v období po prohlášení konkursu vyvolává prodlení a s tím ex lege povinnost platit penále. Rozhodčí orgán podotkl, že taková pohledávka nemůže být uspokojena v insolvenčním řízení; jedná se toliko o zajištění pohledávky, jež může sloužit po zrušení konkursu jako exekuční titul.   Žalobce považoval napadené rozhodnutí za nezákonné pro rozpor s § 170 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, podle nějž nelze v insolvenčním řízení uspokojit žádným ze způsobu řešení úpadku mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku. O úpadku dlužníka bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2009; penále bylo vyměřeno platebním výměrem ze dne 16. 8. 2010. Z uvedeného je zřejmé, že penále je pohledávkou vyloučenou z uspokojení v insolvenčním řízení, proto nemohla být žalobci uložena povinnost toto penále zaplatit.   Žalobce proto navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.   Žalovaná ve vyjádření k žalobě zopakovala argumenty obsažené v přezkoumávaném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Městský soud v Praze nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně soud vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadených rozhodnutí, toto rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní), když nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti.   V průběhu řízení o žalobě soud z veřejného rejstříku zjistil, že konkurs na majetek dlužníka NOSTROMO ICT s.r.o. byl usnesením Městského soudu v Praze č. j. MSPH 93 INS 8062/2009-B-76 ze dne 25. 6. 2013 zrušen po splnění rozvrhového usnesení, insolvenční správce byl usnesením téhož soudu č. j. MSPH 93 INS 8062/2009-B-78 ze dne 23. 8. 2013 zproštěn funkce a dlužník byl ke dni 4. 12. 2013 vymazán z veřejného rejstříku. Za těchto okolností soud usnesením ze dne 15. 5. 2015 rozhodl, že v řízení bude dále pokračováno na straně žalobce s Ing. J. K., narozeným X, bytem v T., B. 390, jenž – jakožto nabyvatel ze smlouvy o zpeněžení podniku dlužníka ze dne 28. 6. 2011 – vstoupil do žalobcových práv a povinností, o něž v řízení jde.   Oba účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.   Městský soud v Praze uvážil o věci následovně.   Ze spisového materiálu se podává, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. MSPH 93 INS 8062/2009-A-14 ze dne 17. 12. 2009 byl zjištěn úpadek dlužníka NOSTROMO ICT s.r.o. a zároveň byl na jeho majetek prohlášen konkurs. Oznámení o zahájení správního řízení v posuzované věci bylo vydáno dne 13. 7. 2010 a penále za období od 17. 12. 2009 do 24. 6. 2010 bylo vyměřeno platebním výměrem ze dne 16. 8. 2010.   Podle § 170 písm. d) insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku. Právní úprava přitom vychází z fikce, že za dlužné pojistné se považuje i dlužné penále (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 19/2006 - 63 ze dne 21. 3. 2007).   Jediná žalobní námitka spočívá v tom, že platební výměr byl vydán v rozporu s právě citovaným ustanovením insolvenčního zákona, když nelze vyměřit penále za období následující po zjištění úpadku dlužníka. Splnění ostatních zákonných podmínek pro vyměření penále žalobce nezpochybňuje.   Podle § 18 odst. 1 věty prvé zákona o zdravotním pojištění nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.   Podle § 8 odst. 5 téhož zákona nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále.   Otázkou zákonnosti vyměření penále za období následující po zjištění úpadku (resp. po prohlášení konkursu na majetek) dlužníka se podrobně zabýval Nejvyšší správní soud ve shora citovaném rozsudku sp. zn.. 6 Ads 19/2006, v němž mimo jiné konstatoval, že „pohledávka na penále (u zdravotního pojištění), u níž povinnost platit vznikla po prohlášení konkursu, nebude moci být uspokojena v konkursním řízení, nicméně platební výměr, kterým byl stěžovateli sdělen předpis penále pouze deklaruje již vzniklou povinnost a nesměřuje přímo k uspokojení pohledávky žalované. Během konkursu takový výměr nebude moci být užit k vymáhání dlužného penále a v důsledku jeho vydání se podle názoru zdejšího soudu nezmenší konkursní podstata; až po zrušení konkursu by takový výměr mohl sloužit jako exekuční titul (srov. v této souvislosti shora zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 565/2001). Této úpravě se však nijak nepříčí, jestliže žalovaná sdělila výměrem stěžovateli výši penále, přičemž tento výměr může sloužit jako exekuční titul. Přezkoumávaná rozhodnutí proto z pohledu souladu se zákony, jež upravují řízení o pojistném (zákon č. 48/1997 Sb., § 53) i o konkursu a vyrovnání, obstojí.“   Vyslovený závěr dopadá i na nyní posuzovanou věc. Dostane-li se plátce do prodlení s placením pojistného, veřejnoprávní předpisy žalované ukládají dlužné pojistné včetně penále vymáhat, což v sobě zahrnuje rovněž vyměření takového penále. Tato povinnost přitom není nijak dotčena ustanovením insolvenčního zákona, podle kterého nelze penále přirostlé po zjištění úpadku v insolvenčním řízení uspokojit. Platební výměr na takové penále toliko deklaruje povinnost vzniklou ex lege, aniž by přímo směřoval k uspokojení pohledávky žalované. Takové uspokojení není podle speciální úpravy obsažené v insolvenčním zákoně možné žádným ze způsobů řešení úpadku, avšak platební výměr může sloužit jako exekuční titul např. po případném zrušení konkursu. Zjednodušeně řečeno jsou zákonnost platebního výměru a uspokojení příslušné pohledávky v insolvenčním řízení dvě různé právní otázky, z nichž správní soud je oprávněn zabývat se toliko prve uvedenou.   Soud uzavírá, že ustanovení insolvenčního zákona, podle nějž nelze pohledávku na penále přirostlé po zjištění úpadku, vyměřené napadeným platebním výměrem, uspokojit žádným ze způsobů řešení úpadku, nebrání vydání takového platebního výměru.   Vzhledem k uvedenému soud shledal, že žaloba není důvodná, a proto ji dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. O náhradě nákladů řízení jeho účastníků soud rozhodl dle § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario. Žalobce ve věci úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalované nevznikly žádné náklady nad rámec její obvyklé úřední činnosti.   P o u č e n í   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem v Brně, Moravské náměstí 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.        V Praze dne 19. října 2015     JUDr. Slavomír Novák v.r.                                                                                                                            předseda senátu   za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová