Číslo jednací: 9A 297/2014 - 23                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: J. H., bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, v řízení o žalobě ze dne 22.7.2014 na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu     t a k t o :     I. Návrh žalobkyně, aby jí byl soudem ustanoven zástupce, se zamítá.   II. Žaloba se zamítá.   III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í:   Žalobou ze dne 22.7.2014, podanou k poštovní přepravě dne 23.7.2014 a doručenou Městskému soudu v Praze dne 24.7.2014, se žalobkyně domáhala ochrany proti nečinnosti žalované spočívající v nevydání rozhodnutí ve věci stanovení důchodu žalobkyně v řízení vedeném u správního orgánu pod sp. zn. X. V žalobě uvedla, že po vydání zrušovacího rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30.5.2013 č.j. 16 Ad 17/2012 – 74 zůstala žalovaná nečinná, což žalobkyni poškozuje.   Podáním ze dne 24.9.2014 požádala žalobkyně soud o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů s poukazem na své neutěšené majetkové poměry.     Z vyjádření žalované a rovněž ze správního spisu soud zjistil, že žalovaná již ve věci samé rozhodla – dne 23.7.2014 vydala rozhodnutí č.j. 495 729 117, podle kterého žalobkyni od 29.7.2014 namísto invalidního důchodu pro invaliditu 2. stupně náleží starobní důchod, který činí 6.170,- Kč měsíčně. Ze správního spisu rovněž plyne, že proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 1.8.2014 námitky, které byly rozhodnutím žalované ze dne 25.9.2014 č.j. X/315-MS zamítnuty.    Na výzvu soudu ze dne 2.12.2014, zda po vydání rozhodnutí žalované ve věci samé nadále trvá na žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, žalobkyně nereagovala.   Při rozhodování soud vyšel z této právní úpravy:   Podle § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Podle § 79 odst. 2 s.ř.s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.    Podle § 81 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Podle § 81 odst. 2 s.ř.s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Podle § 81 odst. 3 s.ř.s soud zamítne žalobu, není-li důvodná.   Se zřetelem k dikci ustanovení § 81 odst. 1 s.ř.s., jež soudu ukládá povinnost rozhodovat v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, nemohl soud pominout tu skutečnost, že žalovaná ve věci, v níž byla dle tvrzení žalobkyně nečinná, již meritorně rozhodla, čímž tvrzená nečinnost žalované skončila. Vydání rozhodnutí ve věci samé je žalobkyni nepochybně známo, neboť proti němu následně (neúspěšně) brojila námitkami. Z logiky věci vyplývá, že po vydání meritorního rozhodnutí žalované je vyloučeno, aby soud žalobě na ochranu proti nečinnosti vyhověl. Rozsudek, jímž by soud žalované ukládal povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, by za situace, kdy žalovaná již dříve toto rozhodnutí vydala, postrádal jakýkoliv smysl a odporoval by zásadě rozumného uspořádání vztahů mezi účastníky, k níž musí činnost soudu směřovat. Protože žalobkyně na své žalobě na ochranu proti nečinnosti, ať již z jakýchkoliv důvodů, i nadále trvala, nezbylo soudu než tuto žalobu jako nedůvodnou zamítnout.   Za splnění podmínek zakotvených v ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání (žalobkyně ani žalovaná nevyjádřily do dvou týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci).   K žádosti žalobkyně o přiznání osvobození od soudních poplatků soud nepřihlížel, neboť žaloba v této věci je od soudních poplatků osvobozena ze zákona podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů soud v prvním výroku tohoto rozsudku zamítl, neboť nebyly splněny podmínky, za kterých může soud navrhovatelce (žalobkyni) zástupce ustanovit. Mezi tyto podmínky podle § 35 odst. 8 věty prvé s.ř.s. patří také to, že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně práv navrhovatelky. Vzhledem k tomu, že tvrzená nečinnost žalované po vydání meritorního rozhodnutí prokazatelně pominula, by ustanovení zástupce žalobkyni nemohlo nijak ovlivnit výsledek řízení. Ustanovený zástupce by nemohl přispět k ochraně práv žalobkyně, neboť žaloba by tak jako tak musela být zamítnuta, pokud by ji žalobkyně nevzala zpět (k tomuto úkonu pomoc advokáta jistě nepotřebovala).    Protože žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalované žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly, soud ve třetím výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.       V Praze dne 6. února 2015        JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková