Číslo jednací: 9A 95/2015 - 19                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobce: nezl. T.P., nar. X, bytem P., zast. Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Praha 2, Ječná 7/548, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě ze dne 24.4.2015 na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu     t a k t o:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í:   Žalobce se žalobou ze dne 24.4.2015 podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o jeho žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, o které je vedeno řízení pod sp. zn. OAM-17706/TP-2014.   Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-17706/TP-2014 bylo vydáno usnesení ze dne 12.6.2015 č.j. OAM-17706-19/TP-2014, jímž bylo správní řízení vedené o žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu zastaveno. Tato skutečnost je patrná i ze správního spisu, který žalovaný soudu předložil spolu s vyjádřením k žalobě.   Podle § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.   Podle § 81 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.   Podle § 81 odst. 2 s.ř.s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.   Podle § 81 odst. 3 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná.   Pro posouzení důvodnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je významné pouze zjištění, zda správní orgán je ke dni rozhodování soudu o žalobě nečinný či nikoliv. Zjištění existence rozhodnutí správního orgánu ve věci samé je bez dalšího důvodem pro zamítnutí žaloby, neboť prokazuje, že správní orgán ke dni rozhodování soudu není (nebyl) nečinný. Shodný závěr o nutnosti zamítnutí žaloby v této procesní situaci zaujal Městský soud v Praze již dříve v rozsudku ze dne 30.1.2007 č.j. 9 Ca 71/2006 – 62, přičemž kasační stížnost podaná proti tomuto rozsudku byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19.9.2007, č. j. 9 Ans 5/2007-102 (dostupným na www.nssoud.cz) zamítnuta.   V projednávané věci bylo soudem zjištěno, že žalovaný o žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu na území České republiky v řízení vedeném pod č.j. OAM-17706/TP-2014 již rozhodl. K výzvě soudu ze dne 21.8.2015, zda za této situace nadále trvá na podané žalobě, se žalobce nevyjádřil. Za situace, kdy žalobce přes výše uvedenou skutečnost (vydání jím požadovaného rozhodnutí žalovaného ve věci samé) nevzal žalobu zpět, soudu nezbylo než žalobu podle § 81 odst. 3 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítnout.   Za splnění podmínek zakotvených v ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání (žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce nevyjádřil do dvou týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci).   Protože žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly, soud ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.       V Praze dne 27. listopadu 2015     JUDr. Naděžda Řeháková v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení:      Lucie Horáková