Odůvodnění
10A 54/2016 - 32
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Jiřího Lifky a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci žalobce: Mgr. P. Ch., bytem B., zastoupen JUDr. Petrem Veselým, advokátem, se sídlem Za Poříčskou bránou 21/365, 186 00 Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,
takto:
I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o rozkladu žalobce ze dne 5. 5. 2015 proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. 4. 2015, č. j. 2014/50968-1/3, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žaobce, JUDr. Petra Veselého, advokáta.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 29. 3. 2016 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o rozkladu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2015, č. j. 2014/50968-1/3, jímž byla podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informací.
Žalobce v žalobě namítl, že rozhodnutí o odmítnutí informací bylo žalobci doručeno dne 29. 4. 2015, rozklad proti tomuto rozhodnutí žalobce podal dne 5. 5. 2015. S ohledem na ustanovení § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím podle žalobce lhůta k vydání rozhodnutí o rozkladu uplynula dnem 27. 5. 2015. Vzhledem k tomu, že žalovaný (resp. ministryně práce a sociálních věcí) v uvedené lhůtě rozhodnutí o rozkladu nevydal, žalobce podal podnět k ochraně proti nečinnosti dne 31. 5. 2015. Do dne podání žaloby podle žalobce žalovaný nereagoval ani na tento podnět, ani nevydal rozhodnutí ve věci. S ohledem na to žalobce navrhl, aby soud žalovanému uložil, aby rozhodl ve věci do deseti dnů od právní moci rozsudku. K žalobě žalobce přiložil veškeré listiny, jež osvědčují skutečnosti tvrzené v žalobě.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 24. 5. 2016 žalobcem vylíčený skutkový stav nijak nezpochybnil, pouze uvedl, že rozkladové komisi, která měla zasedat v blíže neurčených nejbližších dnech, se navrhuje rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení. Žalovaný rovněž přiložil návrh příslušného rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí. Uvedl, že vydáním tohoto rozhodnutí odpadne důvod žaloby, a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Zároveň sdělil, že správní spis soudu prozatím nepředloží, neboť bude předložen k jednání rozkladové komise.
Soud zaslal toto vyjádření žalobci k replice, který přípisem ze dne 13. 6. 2016 sdělil, že ve věci doposud rozhodnuto nebylo, důvod žaloby proto stále trvá.
Městský soud v Praze o žalobě rozhodl podle § 81 odst. 2 s. ř. s. na základě skutkového stavu existujícího ke dni rozhodnutí. Přitom shledal, že žaloba je důvodná.
Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
Pokud jde o rozhodný skutkový stav, žalovaný nijak nezpochybnil žalobní tvrzení žalobce, že proti rozhodnutí žalovaného v prvním stupni byl podán dne 5. 5. 2015 rozklad, o němž nebylo do dne podání žaloby a ani později rozhodnuto, stejně tak ani tvrzení, že nijak nebylo reagováno na podnět žalobce k přijetí opatření proti nečinnosti. Z repliky žalobce k vyjádření žalovaného naopak vyplynulo, že rozhodnutí ve věci nebylo doposud vydáno, věc nebyla doposud ani předložena rozkladové komisi. Žalovaný ve vyjádření k žalobě pouze uvedl, že rozhodnutí bude vydáno v blíže nespecifikovaných „nejbližších dnech“. Ani později žalovaný soudu nesdělil, že by rozhodnutí ve věci vydal, neposkytl soudu ani správní spis. Za těchto okolností a s přihlédnutím k tomu, že oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez jednání, soud vyšel ze skutkového závěru, že ke dni rozhodnutí soudu o rozkladu žalobce nebylo žalovaným rozhodnuto.
Soud na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Řízení o rozkladu je podle § 152 odst. 4, § 44 odst. 1 ve spojení s § 93 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. zahájeno dnem, kdy rozklad došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Podle § 16 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt předloží odvolání se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dní od doručení odvolání. Podle § 16 odst. 3 téhož zákona nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. S ohledem na tuto právní úpravu je zjevné, že žalovaný je v řízení o rozkladu, které bylo zahájeno dne 5. 5. 2015 až doposud nečinný, neboť v zákonem předvídané lhůtě nebylo vydáno rozhodnutí ve věci. Na podnět žalobce k přijetí opatření proti nečinnosti pak žalovaný, vycházeje z obsahu jeho vyjádření ve věci, nereagoval. Postup žalovaného tak nelze hodnotit než jako zjevnou nečinnost, přičemž nelze mít za to, že ve věci nebylo rozhodnuto v důsledku procesního chování žalobce.
Proto soud žalovanému podle § 81 odst. 2 s. ř.s. uložil, aby o žádosti žalobce rozhodl. Při stanovení přiměřené lhůty vyšel soud ze lhůty podle § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, jež se použije na řízení vedené o rozkladu žalobce.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. - žalobce byl v řízení plně úspěšný, náleží mu tak proti žalovanému náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobce spočívají předně v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč. Další náklady žalobce tvoří náklady právního zastoupení. Odměna zástupce žalobce náleží za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy převzetí právního zastoupení ve věci, podání návrhu ve věci samé a podání repliky k vyjádření žalovaného. Podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu činí výše odměny za jeden úkon právní služby 3 100 Kč (3 x 3 100 Kč = 9 300 Kč). Náhrada hotových výdajů pak dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu tvoří 300 Kč za každý úkon (3 x 300 Kč = 900 Kč). Soud přitom odměnu zástupce žalobce zvýšil o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celkem tak soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 21. června 2016
JUDr. Ing. Viera Horčicová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Veronika Brunhoferová
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky