1) „Proti usnesení o udělení příklepu může podat odvolání i ten, kdo jako dražitel nebyl soudním exekutorem do dražby připuštěn, přestože včas do zahájení dražby složil jistotu a vznesl proti udělení příklepu námitky.“ 2) „Za vadu v řízení je nutno považovat i takový postup soudního exekutora, pokud v dražební vyhlášce ukončí lhůtu pro složení jistoty dříve, než je okamžik zahájení dražby.“

U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Veselé a soudců JUDr. Ivy Suneghové a Mgr. Beatrice Keményové ve věci exekuce oprávněného: Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8 - Karlín, PSČ: 186 00, IČ: 47116617, zast. JUDr. Věnceslavou Holubovou, advokátkou, se sídlem Šumavská 991/31, Praha - Vinohrady, PSČ: 120 00, IČ: 14984784, proti povinnému: F. S., bytem H. n. 700/9, P., za účasti vydražitele M. Š., bytem F. 394, O., o udělení příklepu, k odvolání Profi Invest Group s.r.o., se sídlem Rooseveltova 381/13, Praha 6, IČ 04049446, zast. JUDr. Janem Mejzlíkem, advokátem, se sídlem Malá Štupartská 6, Praha 1, proti usnesení soudního exekutora JUDr. Jana Fendrycha, č. j. 132 EX 3639/12-104, ze dne 5. 5. 2016, t a k t o : I. Usnesení soudního exekutora s e m ě n í tak, že se vydražiteli M. Š. příklep neuděluje. II. Ve vztahu mezi oprávněným, povinným a vydražitelem na straně jedné a odvolatelem na straně druhé se odvolateli právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením udělil soudní exekutor JUDr. Jan Fendrych, Exekutorský úřad Praha 2, příklep ohledně nemovitostí zapsaných na, a sice pozemků parc. č. 140, jehož součástí je stavba N. P., a parc. č., vše k. ú. N. P., obec N. P., okres J., vydražiteli M. Š. za nejvyšší podání 320.000,- Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že ve věci proběhlo dražební jednání, přičemž vydražitel učinil nejvyšší podání. Uvedené usnesení napadla včasným odvoláním společnost Profi Invest Group s.r.o., která uvedla, že původní dražební jednání bylo odročeno na 5. 5. 2016 s tím, že nejpozději do 4. 5. 2016 jsou dražitelé povinni zaplatit dražební jistotu, nikoliv však do 5. 5. 2016 jak stanoví zákon. Při telefonické urgenci bylo odvolateli sděleno, že nebude připuštěn do dražby, neboť jistotu nesložil včas. Odvolatel dražební jistotu uhradil dne 4. 5. 2016 (k čemuž předložil potvrzení bankovního ústavu). Ke vzneseným námitkám soudní exekutor odpověděl tak, že dle dražební vyhlášky bylo nutno složit jistotu do 4. 5. 2016, dle výpisu z účtu do 4. 5. 2016 platba nepřišla; bude-li dohledána později, bude vrácena. Odvolatel namítá, že tento postup je v rozporu se zákonem, a sice § 336e o.s.ř. ve znění do 31. 12. 2012. K podanému odvolání se vyjádřil oprávněný, který má za to, že odvolatel není osobou oprávněnou k podání odvolání ve smyslu § 336k o.s.ř. Odvolatel nebyl připuštěn do dražby, proto nebyl dražitelem, nemohl tedy vznést námitky proti udělení příklepu a nemůže se tak ani odvolat. Obdobný názor pak zaujal v předkládací zprávě soudní exekutor. Vydražitel ve svém vyjádření k odvolání namítl, že lhůta pro stanovení jistoty byla dostatečná, že mu není známo, že by se kromě něj někdo dražby účastnil. Odvolání je navíc podané osobou neoprávněnou. Vyvolává stav nejistoty na jeho straně i o ohledně osudu jím vydražené nemovitosti, jíž se nemůže ujmout, ačkoliv všechny podmínky pro její vydražení splnil. Navrhl proto, aby bylo odvolání odmítnuto. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o.s.ř. a dle § 213 o.s.ř. (§ 254 odst. 1, 5, 6 ex.ř.) doplnil dokazování. Z dražební vyhlášky ze dne 7. 4. 2016, č. j. 132 EX 3639/12-94, odvolací soud zjistil, že ve výroku II. byl stanoven konec lhůty ke složení dražební jistoty dnem 4. 5. 2016. Z Protokolu o průběhu elektronické dražby konané dne 5. 5. 2016 od 13:00 hod. v místě www.drazby-exekutori.cz, číslo dražby DR003412, č. j. 132 EX 3639/12-94, soud zjistil, že jediným připuštěným dražitelem byl vydražitel. Ve 13:00 dražba započala, ve 14:00 byli účastníci vyzváni, nechť sdělí, zda mají námitky proti udělení příklepu vítězi dražby UD014160 (vydražiteli). Odvolatel - nepřipuštěný dražitel UD014008 (tzv. pozorovatel dražby) vznesl námitku proti udělení příklepu z důvodu, že společnost nebyla připuštěna do dražby, i když byla řádně přihlášena a uhradila dražební jistotu v řádném termínu. V průběhu dražby společnost zaslala urgenci k připuštění do dražby na e-mail podatelna@se.cz. i se pokoušela o telefonický kontakt, nebylo s ní však komunikováno. Ve 14:02 byla pozastavena možnost příhozu a ve 14:40 byla dražba ukončena s tím, že vítězem dražby je vydražitel. Z dokumentu označeného ve spisu jako „urgence připuštění do dražby“ soud zjistil, že odvolatel adresoval v průběhu dražby soudnímu exekutorovi e-mail, ve kterém urgoval, že společnost nebyla připuštěna do elektronické dražby, ačkoliv včerejšího dne uhradila jistotu na účet soudního exekutora, že ačkoliv dražba probíhá, odvolatel nebyl připuštěn. Odvolatel exekutora vyzval, aby mu umožnil přístup do probíhající dražby. Z přípisu soudního exekutora ze dne 6. 5. 2016, č. j. 132 EX 3639/12-108, soud zjistil, že soudní exekutor odvolateli sdělil, že dražební jistotu bylo nutno složit do 4. 5. 2016, dle výpisu z účtu ve stanoveném termínu nedošla. Přišla-li později, bude dohledána a vrácena zpět na účet odvolatele. Z potvrzení o provedení platby vydané Československou obchodní bankou, a.s. soud zjistil, že odvolatel provedl bezhotovostní platbu, která byla na účtu odvolatele zaúčtována dne 4. 5. 2106, a to z účtu na účet částka 50.000,- Kč, konstantní symbol 308, variabilní symbol specifický symbol, zpráva pro příjemce: „dražební jistota - N. P.“. Soud dále doplnil dokazování dotazem na bankovní ústav soudní exekutora. Ze sdělení společnosti Sberbank CZ, a.s. ze dne 26. 7. 2016 soud zjistil, že platba z účtu, částka 50.000,- Kč, konstantní symbol 308, variabilní symbol, specifický symbol, zpráva pro příjemce: „dražební jistota - N. P., byla na účet připsána dne 5. 5. 2016 v 06:50:53 hodin. Po takto doplněném dokazování odvolací soud nejprve řešil otázku přípustnosti odvolání, tedy okruhu osob, které mohou odvolání proti udělení příklepu podat. Exekuční návrh došel soudnímu exekutorovi dne 22. 11. 2012 a téhož dne tak bylo zahájeno exekuční řízení. Odvolací soud proto při přezkumu správnosti napadeného usnesení vycházel ze znění občanského soudního řádu a exekučního řádu účinného do 31. 12. 2012, neboť exekuční řízení bylo zahájeno před tímto datem (čl. IV. přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb.). Dle § 336k odst. 1 o.s.ř. ve znění do 31. 12. 2012 (viz § 69 ex. řádu): „Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.“ Dle § 336k odst. 2 o.s.ř. ve znění do 31. 12. 2012: „Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.“ Jak plyne ze shora citovaných ustanovení, právní úprava ve znění do 31. 12. 2012 vycházela ze skutečnosti, že dražiteli, který vznesl proti udělení příklepu námitky, má být usnesení o příklepu doručeno. Jako takový pak dle § 336k odst. 2 o.s.ř. má právo podat odvolání. V posuzovaném případě odvolatel namítá, že se dražby nemohl zúčastnit, neboť mu to soudní exekutor neumožnil (namítá tak důvod pro změnu usnesení o přílepu tak, že se příklep neuděluje, neboť dle § 336k odst. 3 o.s.ř. je takovým důvodem skutečnost, že se odvolatel nemohl účastnit dražby). Dle názoru odvolacího soudu je nezbytné § 336k o.s.ř. vyložit v tom smyslu, že odvolatel je oprávněn k podání odvolání, neboť především namítá, že mu nebylo umožněno zúčastnit se dražby, a to za situace, kdy včas složil jistotu a současně proti udělení příklepu vznesl námitky, jak v daném případě vyplývá z doplněného dokazování odvolacím soudem. Odvolatel vznesl námitky prostřednictvím e-mailu, kdy se za běhu dražby domáhal svého připuštění do dražby, neboť měl za to, že splnil zákonné podmínky. Ačkoliv tedy nebyl odvolatel dražitelem stricto sensu (fakticky nedražil), odvolatel podává odvolání právě proto, že mu soudní exekutor neumožnil dražit, i když složil jistotu, přičemž proti usnesení o příklepu podal námitky a skutečnost, že se odvolatel nemohl účastnit dražby je zákonným důvodem pro podání odvolání dle § 336k odst. 3 o.s.ř. Je nutné rovněž vzít v úvahu, že takto nepřipuštěný dražitel nemá ani jinou možnost jak se bránit postupu soudního exekutora než podáním odvolání. Proto má odvolací soud za to, že odvolatel má postavení osoby dle § 336k odst. 2 o.s.ř. Proti usnesení o udělení příklepu může podat odvolání i ten, kdo jako dražitel nebyl soudním exekutorem do dražby připuštěn, přestože včas do zahájení dražby složil jistotu a vznesl proti udělení příklepu námitky. Jde-li pak o věc samu, odvolací soud vyšel z ustanovení § 336k odst. 3 o.s.ř. ve znění do 31. 12. 2012, které zní: „Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 219a se nepoužije.“ Z výše uvedeného plyne, že je třeba rozlišovat tři důvody, pro které je možné usnesení o udělení příklepu změnit. Je to jednak: 1/ vada v řízení, v důsledku které se nemohl odvolatel účastnit dražby, dále pak 2/ situace, kdy při nařízení dražebního jednání nebo 3/ při provádění dražby byl porušen zákon a v příčinné souvislosti s tím byl udělen příklep. Odvolací soud po doplnění dokazování zjistil následující skutkový stav: soudní exekutor v dražební vyhlášce určil, že jsou zájemci povinni zaplatit soudní jistotu nejpozději do 4. 5. 2016. Dražební jednání se konalo 5. 5. 2016 od 13:00 do 14:40, kdy byla dražba ukončena. Ve 14:02 podal odvolatel námitku proti udělení příklepu. Platba odvolatele, kterou byla zaslána dražební jistota s určenými identifikačními údaji, byla připsána na určený účet soudní exekutora dne 5. 5. 2016 v 06:50:53 hodin. V dané věci se jedná o elektronickou dražbu, u níž se dle § 69 ex.ř., postupuje dle § 336o o.s.ř. Proto je nutno vycházet z ustanovení § 336o odst. 4 o.s.ř., dle něhož platí pro elektronickou dražbu obdobně i ustanovení § 336b-336n o.s.ř. Dle § 336e odst. 2 o.s.ř. ve znění do 31. 12. 2012: „Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla.“ Dle § 336h odst. 2 o.s.ř. ve znění do 31. 12. 2012: „Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 336e odst. 2).“ Vadným postupem v exekučním řízení je například vydání dražební vyhlášky před právní mocí usnesení o ceně, nedodržení 30 denní lhůty k nařízení dražebního jednání, nebo skutečnost, že vyhláška neobsahovala všechny výroky nebo výroky byly v rozporu se zákonem apod. (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 20 Cdo 4790/2007, dle kterého „nemožnost zúčastnit se dražby je důvodem ke změně usnesení o příklepu soudu I. stupně (soudního exekutora) zejména tehdy, jestliže v důsledku nezákonného postupu soudu byl vyloučen z účasti na dražbě dražitel.“ Dle názoru odvolacího soudu ustanovení občanského soudního řádu (která se ve smyslu ustanovení § 336o odst. 4 o.s.ř. použijí při elektronické dražbě nemovitých věcí obdobně jako u dražby dle § 336b odst. 2 písm. f) plus § 336e odst. 1) jednoznačně stanoví, jakým způsobem má být před dražebním jednáním zaplacena dražební jistota, a sice v hotovosti v pokladně na účet soudu (exekutora) či platbou na účet soudu (exekutora). Zákon dále jednoznačně stanoví, že k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla (§ 336e odst. 2 o.s.ř.). Dále pak zákon jednoznačně stanoví, že jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 336h odst. 2 o.s.ř.). Zákon naopak nestanoví, že by soud (či soudní exekutor) byl oprávněn stanovit lhůtu pro uhrazení dražební jistoty jinak, tedy např. jako v posuzovaném případě, že by dražební jistota musela být zaplacena již den před dražbou. Je naopak povinností soudu či soudního exekutora před započetím dražebního jednání zkontrolovat, jaké dražební jistoty byly na účet připsány. Zejména to platí při provádění dražby elektronicky, kdy nejsou osoby, ohledně kterých soudní exekutor dospěje k závěru, že včas jistotu nesložily, vůbec na dražební portál vpuštěni a nemohou tak přímo sledovat průběh dražby, viz ustanovení vyhl. č. 18/2014 Sb. a § 62a vyhl. č. 371992 Sb. “o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy“ (na rozdíl od klasické situace, kdy se draží v dražební místnosti, kam má přístup každý). V posuzovaném případě proto platí, že pakliže dražební jednání započalo ve 13:00:00, přičemž odvolatel uhradil dražební jistotu na účet soudního exekutora téhož dne už v 06:50:53, byla dražební jistota připsána na účet soudního exekutora před zahájením dražebního jednání a tedy včas. Soudní exekutor proto neoprávněně neumožnil odvolateli účast v dražbě, ačkoliv tento zákonné podmínky ve smyslu ustanovení § 336e odst. 2 o.s.ř. splnil. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soudní exekutor postupoval vadně, jestliže v dražební vyhlášce určil konec lhůty pro složení dražební jistoty (v rozporu se zákonem) okamžikem dřívějším, než kterým je zahájení dražby. Jelikož v důsledku tohoto postupu pak soudní exekutor odvolatele do dražby nepřipustil, je dán zákonný důvod pro změnu usnesení. „Za vadu v řízení je nutno považovat i takový postup soudního exekutora, pokud v dražební vyhlášce ukončí lhůtu pro složení jistoty dříve, než je okamžik zahájení dražby.“ Jelikož v dané věci soudní exekutor ukončil lhůtu pro složení jistoty dnem, který byť o jeden den předcházel dražbě, učinil tak neoprávněně a řízení zatížil vadou, která vedla k tomu, že se nemohl odvolatel zúčastnit dražby. Odvolacímu soudu proto ve smyslu § 336k odst. 3 o.s.ř. nezbylo, než napadené usnesení o příklepu změnit tak, že se příklep neuděluje. Na soudním exekutorovi nyní bude, aby nařídil nové dražební jednání (§ 336k odst. 4 o.s.ř.). Protože v této fázi exekučního řízení se pro vydražitele i odvolatele řízení končí, rozhodl odvolací soud o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi odvolatelem a vydražitelem, povinným i oprávněným dle § 55c odst. 5 e.ř. podle ustanovení § 142 a § 224 odst. 1 o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012. Vydražitel v řízení úspěšný nebyl, stejně jako oprávněný i povinný, tudíž ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. by tak úspěšný odvolatel měl právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem ke konkrétním okolnostem posuzovaného případu však odvolací soud rozhodl tak, že odvolateli náhradu nákladů řízení nepřiznal dle § 150 o.s.ř. Soud především zdůrazňuje, že ani vydražitel ači oprávněný s povinným nenesou vinu za procesní pochybení soudního exekutora, v důsledku kterého bylo usnesení o příklepu změněno. Proto soud rozhodl tak, že ve vztahu mezi oprávněným, povinným a vydražitelem na straně jedné a odvolatelem na straně druhé se odvolateli právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. V Praze dne 30. září 2016 JUDr. Milada V e s e l á v. r. předsedkyně senátu