U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a JUDr. Jana Pavlíčka v exekuční věci oprávněného: R. R. S. K. f. T., registrační č. xxx, se sídlem Maďarská republika, D., K. v., zast. Mgr. Erikou Baloghovou, advokátkou, se sídlem Praha 3, Jeseniova 1151/55, proti povinnému: E. A. s.r.o. v likvidaci, IČO xxx, se sídlem P., V. n., pro pohledávku 11.238,- EUR s přísl., k odvolání oprávněného proti usnesení soudního exekutora Mgr. Pavla Endera, Exekutorský úřad Ostrava, se sídlem Ostrava, Nádražní 477/184, ze dne 6.9.2016, č.j. 162 EX 705/16-14, t a k t o : Usnesení soudního exekutora se m ě n í tak, že exekuční návrh oprávněného ze dne 8.8.2016 se n e z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením zamítl soudní exekutor exekuční návrh oprávněného ze dne 8.8.2016 (výrok I.), o nákladech rozhodl, že na jejich náhradu nemá soudní exekutor právo (výrok II.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů exekučního řízení (výrok III.). Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že takto soud rozhodl na základě pokynu exekučního soudu daného exekutorovi, aby exekuční návrh zamítl s tímto odůvodněním: Exekuční titul, dle kterého v dané věci oprávněný požaduje vedení exekuce, není vykonatelný, neboť byl vydán dne 16.9.2010, tedy v řízení zahájeném přede dnem 10.1.2015, a je proto třeba v dané věci aplikovat v souladu s článkem 66 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (Nařízení Brusel I), dle jehož článku 38 mělo být nejprve rozhodnutí, které je v dané věci exekučním titulem, prohlášeno za vykonatelné, a teprve poté může být exekutor dle tohoto exekučního titulu pověřen k vedení exekuce. S odkazem na ustanovení exekučního řádu (§ 38 odst. 1, 2, § 39 odst. 3 a § 43a odst. 6) z důvodu, že nebyly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soudní exekutor v souladu s pokynem soudu exekuční návrh zamítl. O nákladech soudního exekutora bylo rozhodnuto s tím, že tyto náklady nepožadoval. O nákladech účastníků rozhodl soudní exekutor s odůvodněním, že žádnému z nich právo na náhradu nákladů nevzniklo. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání oprávněný. V odvolání zejména namítal nesprávné právní posouzení věci. Poukázal na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (dále jen Nařízení č. 805/2004 či Nařízení). Dle článku 5 tohoto Nařízení je rozhodnutí, které bylo v členském státě původu potvrzeno jako evropský exekuční titul, uznáno a vykonáno v ostatních členských státech, aniž je zapotřebí prohlášení o vykonatelnosti a aniž může být proti jeho uznání podán protest. Uvedené Nařízení je přímo použitelné ve všech členských státech (článek 33 cit. Nařízení). Zdůraznil, že oprávněný ke svému exekučnímu návrhu předložil Rozsudek Městského soudu v D. včetně jeho překladu do českého jazyka. Z textu citovaného rozsudku vyplývá, že se v dané věci jedná o nesporný nárok ve smyslu Nařízení č. 805/2004, neboť žalovaný, ač byl řádně o podané žalobě vyrozuměn, poučen o svých právech a povinnostech a byl k jednání soudu řádně předvolán, se k podané žalobě nevyjádřil, na jednání se nedostavil a uplatněný nárok žalobce nijak nesporoval. Dále oprávněný ke svému exekučnímu návrhu předložil listinu „Potvrzení evropského exekučního titulu - rozhodnutí“ vydanou Městským soudem v D. na základě a v souladu s Nařízením č. 805/2004. Rozhodnutí, na jehož základě oprávněný požaduje provedení exekuce, tedy nevyžaduje prohlášení o vykonatelnosti a je v České republice přímo vykonatelné. Navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudního exekutora tak, že nařídí podle vykonatelného exekučního titulu exekuci proti povinnému. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212, § 212a a § 254 odst. 6 o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 ex. řádu, aniž nařizoval jednání (§ 254 odst. 8 o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 ex. řádu). Dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Z obsahu spisu soudního exekutora vyplývá, že oprávněný navrhl nařízení exekuce podle exekučního titulu - rozsudku Městského soudu v D. ze dne 16.9.2010, sp. zn. x/x, s tvrzením, že exekuční titul nabyl právní moci dne 2.12.2010 a je vykonatelný, což doložil potvrzením evropského exekučního titulu - formulářem potvrzeným Okresním soudem v D., k němuž byl připojen ověřený překlad do českého jazyka. Z potvrzení evropského exekučního titulu se podává, že byl vydán v členském státě původu - Maďarsko, jako soud vydávající potvrzení je označen Okresní soud v D., 4025 D., A. J. u. x-x, tel. +36xxx, datum vydání rozhodnutí 16.9.2010, č.j. x/xx, jméno a adrese věřitele: R. R. S. K. f. T., jméno a adresa dlužníka: M. A.s.r.o. Potvrzený finanční nárok 11.238,- EUR s 8% úrokem od 6.2.2009, výše nákladů 2.162,- EUR. Dle dalších údajů v potvrzení je rozhodnutí vykonatelné v členském státě původu, proti rozhodnutí není možno podat opravný prostředek, rozhodnutí se týká nesporného nároku v souladu s článkem 3 odst. 1, rozhodnutí je v souladu s článkem 6 odst. 1 písm. b), rozhodnutí se netýká věci související se spotřebitelskými smlouvami, došlo k doručení dokumentu o zahájení řízení podle kapitoly III, doručení bylo provedeno v souladu s článkem 13, dlužník byl informován v souladu s články 16 a 17, došlo k doručení předvolání, a to v souladu s článkem 13, dlužník byl informován v souladu s článkem 17 a doručení rozhodnutí bylo uskutečněno v souladu s článkem 13, dlužník byl informován v souladu s článkem 18 písm. b). Dlužník měl možnost si proti rozhodnutí podat opravný prostředek, avšak tento podán nebyl. Potvrzení evropského exekučního titulu je datováno dnem 22.6.2016 a opatřeno otiskem razítka se státním znakem Maďarska s textem D. J. (Okresní soud v D.) a opatřen ručně psaným nečitelným podpisem. Podle článku 33 Nařízení č. 804/2005 toto Nařízení vstupuje v platnost dnem 21.1.2004. Použije se ode dne 21.10.2005. Podle článku 26 Nařízení č. 805/2004 toto Nařízení se použije pouze pro rozhodnutí vydaná, soudní smíry schválené nebo uzavřené a veřejné listiny vyhotovené či registrované po vstupu tohoto Nařízení v platnost. Podle článku 5 Nařízení č. 805/2004 rozhodnutí, které bylo v členském státě původu potvrzeno jako evropský exekuční titul, je uznáno a vykonáno v ostatních členských státech, aniž je zapotřebí prohlášení o vykonatelnosti a aniž může být proti jeho uznání podán protest. Podle článku 9 Nařízení č. 805/2004 1) potvrzení evropského exekučního titulu se vydává pomocí vzorového formuláře uvedeného v příloze 1; 2) potvrzení evropského exekučního titulu se vydání v jazyce, v němž je vypracováno rozhodnutí. Z výše citovaných ustanovení přímo aplikovatelného Nařízení Evropské unie vyplývá, že oprávněný požádal o exekuci na základě exekučního titulu spadajícího do působnosti Nařízení (článek 33 odst. 2 Nařízení), přičemž k exekučnímu titulu připojil potvrzení podle vzoru v příloze 1 Nařízení. Oprávněný tak mohl podat návrh na exekuci tohoto rozhodnutí, aniž by bylo třeba prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí, neboť je-li exekuční titul potvrzen jako evropský exekuční titul, je v jiné členské zemi vykonán jako exekuční titul domácí. Závěr soudního exekutora opírající se o závazný pokyn exekučního soudu, dle něhož je třeba předmětné rozhodnutí jako exekuční titul opatřit prohlášením vykonatelnosti ve zvláštním řízení, je tak nesprávný. Z Nařízení č. 805/2004 současně vyplývá, že exekutor či exekuční soud nemohou ani přezkoumávat, zda skutečně nastaly předpoklady pro potvrzení exekučního titulu jako evropského exekučního titulu, když k revizi potvrzení slouží jen možnost jeho opravy či zrušení, které však probíhají u orgánu, jenž potvrzení vydal. Z obsahu spisu současně nevyplývají jiné důvody pro zamítnutí návrhu na provedení exekuce, uvedené v článku 21 Nařízení č. 805/2004, tedy zejména neslučitelnost evropského exekučního titulu s dřívějším rozhodnutím mezi týmiž účastníky v téže věci. Důvody pro zamítnutí exekučního návrhu tak splněny nebyly. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 ex. řádu a napadené rozhodnutí změnil tak, že exekuční návrh se nezamítá. O nákladech nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 ex. řádu). Poučení : Proti tomuto rozhodnutí j e přípustné dovolání, které se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím soudního exekutora, za podmínek ust. § 237, § 239 a následujících o.s.ř. V Praze dne 8. prosince 2016 JUDr. Marcela K u č e r o v á předsedkyně senátu