Číslo jednací:  3A 138/2015 - 21     U s n e s e n í    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: P. V. M., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, poštov. přihrádka 21/OAM, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,   t a k t o : I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřoval v tom, že žalovaný v zákonné lhůtě nerozhodl o jeho žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žalobce podal proto  návrh na uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“¨), o němž bylo rozhodnuto dne 15.9. 2015 tak, že žalovanému bylo uloženo vydat požadované rozhodnutí do 30 dnů od doručení opatření. Ačkoliv tato lhůta uplynula, žalovaný rozhodnutí do podání žaloby nevydal.   Dne 7.1.2016 obdržel Městský soud v Praze podání žalobce, jímž bere podanou žalobu v plném rozsahu zpět, neboť rozhodnutí, jehož vydání se domáhal, bylo žalovaným vydáno. Žalobce rovněž navrhl, aby mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), návrh může navrhovatel vzít zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s.ř.s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. S ohledem na zpětvzetí žaloby soud postupoval podle ustanovení § 47 písm. a) s.ř.s. a řízení zastavil, neboť o věci dosud nerozhodl. Podle § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě bere žalobce žalobu zpět proto, že žalovaný vydal rozhodnutí, jehož vydání se žalobce domáhal. Ze spisu v této věci vyplývá, že žalobce podal žádost dne  29.4.2014 (na příslušném oddělení žalovaného v Praze). Žalovaný pak ve věci vydal rozhodnutí až dne 10.12.2015, přesto soud žalobci nemohl náhradu nákladů přiznat, když musel vzít ve zřetel skutečnost, že žaloba byla podána opožděně a žaloba by proto bez úkonu zpětvzetí, musela být soudem odmítnuta, což vyplývá z následujícího: Podle ust. § 80 odst. 1 s.ř.s. žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Podle ust. § 80 odst. 2 s.ř.s. zmeškání lhůty nelze prominout. Podle ust. § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon  o pobytu cizinců na území České republiky“), pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá  ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h. V daném případě žalobce podal dne 29.4. 2014  žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu. Od tohoto data běžela lhůta pro vydání rozhodnutí ve smyslu výše citovaného ust. § 169 odst. 1 písm. e) zákona  o pobytu cizinců na území České republiky, tj. 60 dnů a skončila dne 30.6. 2014. Lhůta pro podání žaloby, která dle citovaného ust. § 80 odst. 1 s.ř.s. činí jeden rok, a jejíž zmeškání nelze prominout (ust. § 80 odst. 2 s.ř.s.) uplynula marně dne 30. 6. 2015, neboť žaloba byla osobně podána dne 19.11.2015.    Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nepodal žalobu v zákonné jednoleté lhůtě (ust. § 80 odst. 1 s.ř.s.) a lhůta k podání žaloby tak marně uplynula. Pokud by žalobce nepřistoupil ke zpětvzetí žaloby, byla by žaloba postupem podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako opožděně podaná usnesením soudem odmítnuta (§ 80 odst. 2 s.ř.s.), neboť zmeškání lhůty nelze prominout.   S ohledem na výše uvedené, rozhodl soud tak jak je ve druhém výroku tohoto usnesení uvedeno.   Výrok o vrácení soudního poplatku vychází z § 10 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle níž soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soudní poplatek byl žalobcem zaplacen ve výši 2 000 Kč. Proto soud rozhodl v souladu s citovaným zákonným ustanovením o vrácení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 4. května 2016 JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r. předsedkyně senátu       Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.