Číslo jednací:  3A 70/2016 - 26-28   U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobce: G. A.,  st. příslušnost Kazachstán, zastoupeného Mgr. V. K., obecným zmocněncem,   se sídlem v P. 4, T. 1848/19, proti žalovanému Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem v Praze 4, nám. Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí  žalovaného ze dne 23.3.2016, č.j. MV-25227-4/SO-2016,   t a k t o :     I. Žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 23.3.2016, č.j. MV-25227-4/SO-2016, se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 4000 Kč.         O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se domáhá žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 22. 4. 2016 zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo zastaveno správní řízení ve věci žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu na území České republiky.   V žalobě uvedl žalobce, že podává žalobu, neboť tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti. Domnívá se, že bylo porušeno ust. § 2 odst. 1, § 3, § 50 odst. 2 a 3, § 52 správního řádu a  žalobu odůvodní do 10ti dnů. Žalobce rovněž uvedl, že napadené rozhodnutí ze dne 23.3.2016 nabylo právní moc dne 23. 3. 2016. Závěrem uvedl, že navrhuje zrušení rozhodnutí obou stupňů.   V souzené věci nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný.   Podle § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) musí žaloba, kromě jiných náležitostí, obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.   Podle § 172 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.   Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že žaloba musí alespoň v nejhrubších rysech obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů žalobce rozhodnutí napadá. Pokud žaloba žádný žalobní bod neobsahuje, může být tento nedostatek podmínek řízení odstraněn, a to ve lhůtě pro podání žaloby (viz např. rozsudky ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003 40, publ. pod č. 113/2004 Sb. NSS, ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 95/2005 – 58, publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS, či ze dne 2. 8. 2007, č. j. 2 Azs 54/2007 – 42, dostupné na www.nssoud.cz; srov. také nález Ústavního soudu ze dne 13. 1. 2000 sp. zn. III. ÚS 236/99, publ. pod č. 5/2000 Sb. nál. a usn., sv. č. 17, str. 35 a na http://nalus.usoud.cz).   Zdejší soud nemůže podanou žalobu vyhodnotit jinak než jako blanketní. Z jejího obsahu je zcela zřejmé, že neobsahuje ani jeden žalobní bod, a to ani v nejhrubších rysech, neboť se v ní pouze citují ustanovení správního řádu, která měla být porušena, přičemž není vůbec patrno, jak konkrétně byl žalobce zkrácen na svých právech, v jakých konkrétních ohledech je napadené rozhodnutí věcně nesprávné či nezákonné. Není ani v nejmenším naznačeno, v jaké části a z jakých hledisek se má soud ve vztahu k žalobci věcí zabývat. Správní soudnictví je přitom ovládáno dispoziční a koncentrační zásadou; ve smyslu § 75 odst. 2 s. ř. s. správní soud přezkoumává v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí.   Napadené rozhodnutí nabylo právní moc dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě dne 23.3.2016. Posledním dnem třicetidenní lhůty pro podání žaloby tedy byl pátek 22.4.2016. Žalobce podal soudu žalobu dne 22.4. 2016 bez jakýchkoli konkrétních skutkových a právních důvodů, v důsledku nichž rozhodnutí napadá, ačkoli podle § 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s. rozšířit žalobu o další žalobní body lze jen ve lhůtě pro podání žaloby (v posuzované věci do 22.4. 2016).   Zdejšímu soudu tak nezbylo než žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť žalobce v žalobní lhůtě neuvedl žádný žalobní bod. V řízení tedy nebyla – a vzhledem k načasování žaloby (v poslední den lhůty podána k poštovní přepravě) neodstranitelně – splněna podmínka řízení spočívající v tom, aby v žalobě byl účinně uplatněn, byť třeba i jen v nejhrubších rysech, alespoň jeden žalobní bod.   Za této situace se stalo zbytným rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, který byl spojen s podáním žaloby.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.   Ve třetím výroku vychází soud z ust. § 10 odst. 3, poslední věta zákona č.  549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož soud vrátí zaplacený soudní poplatek v případě, že byla žaloba odmítnuta před prvním jednáním. Protože byl zaplacen soudní poplatek ve výši 4 000 Kč (včetně poplatku za přiznání odkladného účinku žalobě), rozhodl soud o vrácení soudního poplatku v této výši.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 30. května 2016                                          JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r.                                                                                                                                    předsedkyně senátu           Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.