Číslo jednací:  5A 194/2012 - 25     U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce: ATLAS consulting spol. s r.o., IČ: 46578706, se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Výstavní 292/13, zastoupen Mgr. Janou Zwyrteg Hamplovou, advokátkou se sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice, proti žalované: České dráhy a.s., se sídlem Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.9.2012, č.j. 57958/2012-O25, takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobci  s e  v r a c í   zaplacený soudní poplatek  ve výši 3.000,- Kč, který  mu bude vyplacen z účtu  Městského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů po právní moci  tohoto usnesení.   IV. Právní zástupkyně žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělila soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou. Odůvodnění:   Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Českých drah, a.s. ze dne 24.7.2012, č.j. 2795/2012-O25, o žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění rozhodné (dále jen „informační zákon“).   Žalobce v žalobě namítal nesprávné právní posouzení § 2 odst. 1 informačního zákona. Odkázal na ústavní nález III ÚS 671/02 a na důvodovou zprávu k zákonu č. 39/2001 Sb., z nichž dovodil, že žalovaný je veřejnou institucí hospodařící s veřejnými prostředky, neboť je akciovou společností založenou státem, tudíž je povinna mu žádostí požadované informace poskytnout.   Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě odmítl žalobní námitky s poukazem na odůvodnění žalobou napadených rozhodnutí. Zejména zdůraznil tu skutečnost, že žádost o informace ze dne 19.7.2012 byla podána společností ATLAS software a.s., přičemž žaloba byla podána jiným subjektem, a to společností ATLAS consulting spol. s r.o., proto není nárok žalobce na soudní přezkum výše uvedených rozhodnutí důvodný.   Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti:   Dne 17.7.2012 byla podána společností ATLAS software a.s., IČ: 258 98 795, žádost o poskytnutí informací podle informačního zákona, která byla adresována Českým drahám a.s. Společnost požadovala poskytnout informace, a to:   1)     kolik celkem zaplatily České dráhy a.s. společnosti Wolter Kluwer ČR a.s. na účet této společnosti? 2)     na základě jakého právního titulu užívají České dráhy a.s. právní informační systém ASPI? 3)     jakou částku zaplatil, že České dráhy a.s. za roční provoz systému ASPI v jednotlivých letech 2011, 2010, 2009 a 2008?   Žádost byla vlastnoručně podepsána Ing. M. K., ředitelem společnosti ATLAS software a.s. a opatřena otiskem razítka žadatele.   Dne 24.7.2012 správní orgán I. stupně rozhodl o žádosti ze dne 17.7.2012 tak, že ji co do bodů 1. a 3. odmítl, neboť se jednalo o informace, které byly součástí obchodního tajemství. A k bodu 2. Žádosti správní orgán I. stupně uvedl, že České dráhy užívají právní informační systém ASPI na základě smlouvy o dílo ve znění ze dne 31.1.2006, č.j. S-8177/06/KUX ve znění dodatku č. 1, 2 a 3.   Proti tomuto rozhodnutí dne 8.8.2012 žadatel podal odvolání, v němž nesouhlasil s posouzením jeho žádosti ohledně bodu 1.3. žádosti s tím, že požadované informace nejsou obchodním tajemstvím.   Dne 10.9.2012 žalovaný rozhodl o odvolání žadatele tak, že jej zamítl a předchozí správní rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že informace požadované v žádosti nepodléhají informační povinnosti dle § 9 odst. 2 informačního zákona.   Soud z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že žadatelem o informace byla společnost ATLAS software a.s., IČ: 258 98 795, přičemž žalobcem, který podal k soudu správní žalobu byl ATLAS consulting spol. s r.o., IČ: 465 78 706. Tyto dvě společnosti jsou odlišnými subjekty, když každá z nich má nejen odlišný název, ale také identifikační číslo a statutární orgány. Přičemž z obchodního rejstříku nevyplývá, že by v mezidobí, tj. od vydání žalobou dotčených rozhodnutí do podání správní žaloby k soudu, došlo k zániku žadatele - ATLAS software a.s. a k převzetí jeho práv a povinností žalobcem - ATLAS consulting spol. s r.o.   Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění rozhodném (dále jen „s.ř.s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.   Soud se tedy nejprve zabýval tím, zdali byla splněna podmínka řízení spočívající v podání žaloby osobou, které svědčí aktivní žalobní legitimace.                 Podle § 65 odstavce 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.                 Soud poukazuje na ustálenou judikaturu správních soudů, a to zejména usnesení rozšířeného senátu ze dne 23. 3. 2005, č.j. 6 A 25/2002 – 42, publikováno pod č. 906/2006 Sb. NSS, rozsudek ze dne 26. 11. 2009, č.j. 5 As 95/2008 – 7, rozsudek ze dne 15. 9. 2004, č.j. 5 A 45/2001-65 z níž vyplývá, že k podání žaloby je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu zkrácen na svých právech. Toto zkrácení, tj. porušení nebo ohrožení subjektivních práv žalobce, může být způsobeno přímo samotným rozhodnutím nebo tím, že správní orgán v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, porušil žalobcova procesní práva. Žalobce však musí tvrdit zkrácení na svých vlastních subjektivních právech, tj. musí jít o subjektivní práva náležející žalobci, nikoliv třetí osobě.                             S ohledem na výše uvedené výpisy z obchodního rejstříku, soud dospěl k závěru, že žalobce není osobou, která byla účastníkem správního řízení o poskytnutí informace, přesto žalobce tuto skutečnost v žalobě tvrdil. Zároveň žalobce ve správním řízení nebyl žalobou napadeným rozhodnutím přímo zkrácen na svých vlastních právech, neboť o žádném jeho právu ani povinnosti nebylo rozhodováno. Předmětné řízení se týkalo žádosti o poskytnutí informace, kterou požadovala osoba odlišná od žalobce, a to ATLAS software a.s. Proto žalobce - ATLAS consulting spol. s r.o., který žádost o informaci nepodal, nemohl být žalobou napadeným rozhodnutím, kterým nebyly žadateli poskytnuty dvě ze tří požadovaných informací, přímo dotčen na svých právech či povinnostech.                 Podle § 65 odst. 2 s.ř.s. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.                 Soud opět poukazuje na ustálenou judikaturu správních soudů, a to zejména na usnesení ze dne 2.12.2003, č.j. 7 A 56/2002 – 54, publikováno pod č. 162/2004 Sb. NSS, usnesení rozšířeného senátu ze dne 23.3.2005, č.j. 6 A 25/2002 – 42, z nichž vyplývá,  rozšíření aktivní žalobní legitimace i na účastníky řízení před správním orgánem, kteří nejsou k žalobě legitimováni podle odstavce 1, pokud tvrdí, že byli postupem správního orgánu zkráceni na svých právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Předpokladem pro podání žaloby je účastenství v předcházejícím správním řízení, což se posuzuje materiálně, tj. dotčená osoba se účastnila správního řízení, protože v něm uplatňovala určitý zájem a zároveň musí tvrdit, že jako účastník předchozího správního řízení byla zkrácena na svých procesních právech.    Jak vyplývá z žaloby, žalobce žádné výše uvedené skutečnosti netvrdil. Žalobce nebyl účastníkem správního řízení a z žádného právního předpisu nevyplývá žalovanému povinnost s ním jako s účastníkem jednat.                             Lze tak uzavřít, že nedostatek aktivní legitimace je v tomto případě zcela nesporný a nepochybný, když i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 9. 2004, č.j. 5 A 45/2001-65 uvedl, že: „Žalobce, který dle platné právní úpravy nebyl účastníkem správního řízení, nemá v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu žalobní legitimaci;“. Proto soud žalobu dle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s. výrokem pod bodem I. odmítl.   O nákladech řízení ve výroku pod bodem II. usnesení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O vrácení soudního poplatku  zaplaceného z podané žaloby soud rozhodl ve výroku pod bodem III. usnesení podle § 10 odst. 3 zákona č.  549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. A výrokem pod bodem IV. usnesení soud zároveň vyzval právní zástupkyni žalobce ke sdělení bankovního spojení. Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.  Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 21. června 2016                    JUDr. Eva Pechová, v.r.                                                                     předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková