5 A 209/2015-42         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobkyně: O. H., proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.8.2015, č.j. MV-109553-3/SO-2015,   t a k t o :   I. Žaloba se   o d m í t á .    II. Žádost žalobkyně o ustanovení zástupce se zamítá.   III. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   IV. Žalobkyni  s e  v r a c í   zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč, který jí bude vyplacen z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů po právní moci tohoto usnesení.   V. Žalobkyně se vyzývá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělila soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobkyně se žalobou ze dne 22.11.2015, doručenou Městskému soudu v Praze dne 10.12.2015, domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí odboru azylové a migrační politiky, Ministerstva vnitra ze dne 2.7.2015, č.j. OAM-1343-44/PP-2014, jímž byla zamítnuta její žádost o povolení k přechodnému pobytu na území ČR.   Žalobkyně v žalobě uvedla, že se svým manželem S. D., v důsledku nesprávného poučení, podali předchozí správní žalobu k nepříslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Nebyli totiž žalovaným poučeni o možnosti podat žalobu ke správnímu soudu. Poté, co Obvodní soud pro Prahu 5 vydal ve věci usnesení č.j. 0 Nc 7586/2015, žalobkyně se již řídila jeho poučením a podala správní žalobu ke správnímu soudu.   V žalobě namítala nesprávné  právní posouzení věci žalovaným, neboť její manželství bylo uzavřeno v souladu s českým právním řádem. Žalobou napadené rozhodnutí označila jako nezákonné, nelogické a v rozporu s Listinou základních práv a svobod.     Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že se žalobou nesouhlasí, neboť ze správního řízení vyplynulo, že žalobkyně s manželem ani po svatbě nezaložila společnou domácnost, nemají společné bydliště a na nahlášené adrese se nezdržují.   Ze správního spisu soud zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:   Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného obsahovalo poučení, že podle § 91 odst. 1 správního řádu se proti němu nelze odvolat a žalobkyni bylo do vlastních rukou doručeno dne 10.9.2015 (viz poštovní doručenka ze dne 10.9.2015).   Soud si v průběhu řízení připojil spis Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn.: 0 Nc 7586/2015, z nějž zjistil, že návrh na zahájení řízení proti správnímu rozhodnutí žalovaného, které je předmětem i tohoto soudního řízení, podal dne 7.10.2015 S. D. k Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Obsahem návrhu byly jeho námitky proti správnímu rozhodnutí, které považoval za ostudné a snahu správních orgánů rozbít jeho manželství. Návrh jím byl vlastnoručně podepsán. Soudem byl vyhodnocen jako nejasné podání a řízení ve věci nejasného podání S. D. bylo zastaveno usnesením ze dne 5.11.2015, č.j. 0 Nc 7586/2015-12, v právní moci dne 8.12.2015.    Podle ustanovení § 72 odst. 1 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění rozhodném (dále jen „s.ř.s.“), žalobu lze podat do dvou měsíců, poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.    Předmětem daného řízení je přezkoumání správního rozhodnutí vydaného ve věci žádosti žalobkyně o povolení přechodného pobytu dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).    Dle § 172 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.    V posuzovaném případě bylo žalobkyni žalobou napadené správní rozhodnutí doručeno do vlastních rukou dne 10.9.2015. Žalobkyně podala proti správnímu rozhodnutí ke zdejšímu soudu žalobu osobně dne 10.12.2015. Jelikož posledním dnem pro podání žaloby byl, podle výše citovaného § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, den 12.10.2015, byla žaloba v dané věci podána opožděně. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že předchozí správní žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 podala společně se svým manželem S. D. Soud však ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn.: 0 Nc 7586/2015 naopak zjistil, že žalobu proti správnímu rozhodnutí žalovaného podal pouze S. D. Z formulace textu návrhu na zahájení řízení, z vlastnoručního podpisu návrhu toliko S. D. a z konečného rozhodnutí ve věci, kterým bylo zastaveno řízení ve věci nejasného podání S. D., jednoznačně vyplývá, že návrh nebyl podán žalobkyní a v řízení ani nebylo o jejím návrhu na zahájení řízení rozhodnuto. Žalobkyně rovněž tvrdila, že vzhledem ke špatnému poučení žalovaným došlo k nesprávnému podání žaloby. Soud z žalobou napadeného rozhodnutí zjistil, že žalovaný žalobkyni řádně dle § 91 odst. 1 správního řádu poučil. Žalovaný nebyl povinen žalobkyni poučovat nad rámec zákonem stanovených tzv. poučení o řádných opravných prostředcích.   Jelikož zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout, proto soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako opožděnou odmítl.   Dále soud posuzoval návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů obsažený v podání ze dne 18.2.2016 a doplněný podáním ze dne 10.3.21016. Návrh odůvodnila tím, že nemá finanční prostředky na advokáty.   Podle § 35 odst. 8 s.ř.s., když navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.   Podle § 36 odst. 3 s.ř.s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.   Tedy návrhu účastníka řízení na ustanovení zástupce lze vyhovět pouze tehdy, jsou-li kumulativně splněny dvě zákonem stanovené podmínky. Jednak se musí jednat o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a rovněž tak to musí být nezbytné k ochraně jeho práv. Při posouzení prvé zákonem stanovené podmínky, soud byl povinen hodnotit, zdali se nejedná o návrh na zahájení řízení, který zjevně nemůže být úspěšný. Zjevná neúspěšnost návrhu spočívá zpravidla v tom, že návrh nemůže být věcně projednán, což musí být snadno zjistitelné bez potřeby hlubšího zkoumání nebo dokazování. Jelikož žaloba byla v dané věci podána opožděně, soud již nezkoumal majetkové poměry žalobkyně a bez dalšího dospěl k závěru, že se jedná o návrh na zahájení řízení, který nemůže být úspěšný (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2012, č. j. 8 As 75/2012-25). Tím, že žalobkyně pro toto řízení nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nebyla splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro rozhodnutí o ustanovení zástupce žalobkyni, a proto soud zamítl její žádost o ustanovení právního zástupce.    O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, které bylo ukončeno odmítnutím žaloby.   O vrácení soudního poplatku  zaplaceného z podané žaloby soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č.  549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud zároveň vyzval žalobkyni ke sdělení bankovního spojení.   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   l z e    podat kasační stížnost za podmínek stanovených                             v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě do 2 týdnů po jeho doručení prostřednictvím                             Městského soudu v Praze k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle § 105 odst. 2                             s.ř.s. stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to                             neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo                             jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních                             zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Praze dne 30. června 2016   JUDr. Eva Pechová, v.r.             předsedkyně senátu                         Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková