Číslo jednací:  5A 212/2015 - 70-76         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Z. U., zastoupena JUDr. Danielem Volopichem, advokátem, se sídlem Plzeň, Vlastina 602/23, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Praha 1, Karmelitská 7, o žalobě proti Vyřízení námitky k Formuláři F 1 - vyúčtování žádosti o ex-ante platbu na projekt a žádost o ex-ante platbu k projektu reg.č. CZ.1.05/2.1.00/03.0093 ze dne 24.8.2015  ředitele odboru koordinace a řízení operačních programů ze dne 9.10.2015, č.j. MŠMT-34654/2015-1,   t a k t o :     I. Žaloba  s e   o d m í t á. II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Daniela Volopicha, advokáta. IV. Zástupce JUDr. Daniel Volopich se vyzývá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal přezkumu rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým žalovaný zamítl jeho námitky proti Formuláři F1 – vyúčtování žádosti o ex-ante platbu na projekt a žádost o ex-ante platbu k projektu reg.č. CZ.1.05/2.1.00/03.0093 ze dne 24.8.2015 (dále též „Formulář F1“), jímž bylo žalobci oznámeno nevyplacení části dotace ve výši 10 % částky použité na financování předmětné veřejné zakázky.   Žalobce uvedl, že žalobou napadené rozhodnutí je rozhodnutím dle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění rozhodném, (dále jen „s.ř.s.“).                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     Tvrdil, že tímto rozhodnutím byl zkrácen na svých právech, a to v důsledku porušení jeho práv v předcházejícím řízení, jelikož na základě Formuláře F1 a následného vyřízení námitek k Formuláři F1 správní orgán provedl korekci vyúčtování dotace, a to v bodě 9. a 16. Formuláře F1, kde je uvedeno, že korekce je stanovena na základě šetření podezření na porušení rozpočtové kázně u veřejné zakázky ve výši 10 %, v důsledku čehož správní orgán odebral žalobci dotaci ve výši 489.492,54 Kč.   Namítal nesprávné právní posouzení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění rozhodném. Zdůraznil, že jeho postup v rámci veřejné zakázky, kdy nevyloučil uchazeče B. C. R. s.r.o. pro nedoložení výpisu z trestního rejstříku zahraničního jednatele ve vztahu k České republice, byl správný. Tento dokument by neměl být zadavatelem veřejné zakázky vyžadován, jelikož trestní bezúhonnost musí splňovat pouze dodavatel, v této věci právnická osoba, a nikoli členové jeho statutárního orgánu, jak tomu bylo před zavedením trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu. Navíc zákon o veřejných zakázkách rozsah, ve kterém je třeba trestní bezúhonnost člena statutárního orgánu prokázat, blíže nespecifikuje. Žalobce odkázal i na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, dle kterého může být členem statutárního orgánu pouze osoba trestně bezúhonná, tudíž je další prokazování trestní bezúhonnosti nadbytečné.   Žalobou napadené rozhodnutí tak žalobce považuje za nezákonné pro svévoli a zneužití správního uvážení žalovaným. Postup žalovaného označil za přílišný formalismus, který vede k nespravedlivým závěrům. Sankce v podobě korekce dotace ve výši 10 % bude pro žalobce znamenat majetkovou škodu, navíc je vzhledem k jeho případnému marginálnímu pochybení zcela nepřiměřená.   Žalobce navrhl soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.   Žalovaný ve vyjádření k žalobě předně uvedl, že napadený úkon žalovaného nelze považovat za úkon správního orgánu z předcházejícího řízení, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti žalobce. Žalobou napadené rozhodnutí tak není rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s. a je ze soudního přezkumu vyloučen. Žalovaný uvedl, že se jedná o pouhou informaci v rámci komunikace mezi poskytovatelem a příjemcem dotace (tj. žalobcem) o vyúčtování daného projektu a o posouzení způsobilosti výdajů hrazených z dotace, která může sloužit jako jeden z podkladů pro vydání opatření dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) nebo pro případné posuzování porušení rozpočtové kázně včetně navrhované výše dotčených finančních prostředků, což prování finanční úřad. Žalovaný sice má možnost nevyplatit nebo zadržet finanční prostředky dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech, k tomu ovšem nemohlo dojít, jelikož celá dotace byla žalobci již vyplacena. Proto žalovaný pouze informoval příslušný finanční úřad, který dle § 44 a násl. zákona o rozpočtových pravidlech posuzuje, zda nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Uvedl, že ve Formuláři F1 a napadeném úkonu bylo pouze konstatováno pochybení žalobce, čímž byly v rámci vyúčtování výdaje označeny za nezpůsobilé, nedošlo ovšem k nevyplacení nebo zadržení finančních prostředků.   Dále uvedl, že nepostupoval v rozporu se zákonem a že výše dotčených prostředků byla vypočtena v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace, které stanoví pro méně závažné případy porušení rozpočtové kázně snížený odvod v rozmezí 5-10 %. Zdůraznil, že není v jeho kompetenci porušení rozpočtové kázně posoudit a případně odvod uložit.   Odmítl žalobní námitku nesprávného právního posouzení věci a odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí.   K výzvě soudu pak žalovaný doplnil, že dotace byla vyplácena formou ex-ante. Žalobci tedy byly předem vypláceny finanční prostředky z dotace v určité výši, které po jejich vyplacení použil na realizaci projektu.   Žalovaný navrhl soudu, aby žalobu jako nepřípustnou odmítl, případně ji jako nedůvodnou zamítl.   Žalobce v replice setrval na svých tvrzeních s tím, že bez bližšího vysvětlení uvedl, že došlo ke krácení dotace ve výši 787.700,00 Kč.   Soud je vždy povinen hodnotit zdali podaná žaloba splňuje podmínky řízení a jedná-li se tak o žalobu přípustnou.   Při těchto úvahách soud vyšel z následující právní úpravy:   Podle § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí.   Podle § 14 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech v rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.   Podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k).   Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.   Podle § 70 písm. a) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony, které nejsou rozhodnutími.   Podle § 68 písm. e) s.ř.s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.   Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.   Vzhledem k výše uvedenému jsou ze soudního přezkumu vyloučeny takové úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky uvedené v § 65 odst. 1 s.ř.s. je třeba rozumět závazné deklaratorní či konstitutivní rozhodnutí. Není rozhodné, zda je úkon správního orgánu jako rozhodnutí výslovně označen, ani zda byla dodržena jeho zákonem stanovená forma. Naopak významné je, zda takovým úkonem správního orgánu došlo ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností fyzických či právnických osob, tedy zda jím bylo zasaženo do právní sféry těchto osob.   V nyní projednávaném případě žalobce napadl „vyřízení námitek ředitele odboru koordinace a řízení operačních programů k Formuláři F1“. Uvedený správní akt však není rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s., neboť nenaplňuje znaky rozhodnutí. Vyřízení námitek k Formuláři F1 není výsledek formalizovaného průběhu správního řízení, jeho vyhotovení a průběh se řídí pouze právně nezávaznou metodikou žalovaného, konkrétně přílohou č. 30 příručky pro žadatele a příjemce Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, která zakotvuje vzhledem ke složitosti procesu poskytování dotací a jejich administrace mechanismus sloužící k odstranění případných nedostatků v rámci jednotlivých úkonů žalovaného. Institut podávání námitek k danému úkonu žalovaného není zakotven v právním řádu, ale pouze ve výše zmíněné metodice žalovaného. Ani vyřízení námitek k Formuláři F1 ani Formulář F1 neukládá žalobci povinnost vrátit část dotace a nevytváří překážku vyplacení dotace nebo její části. Soud se tak ztotožnil s právním názorem žalovaného, že v daném případě se jednalo o pouhé vyrozumění (informaci) pro žalobce o tom, že z pohledu žalovaného došlo k porušení podmínek poskytnutí dotace, které samo o sobě není způsobilé zasáhnout do právní sféry žalobce. Tímto aktem žalobci nevznikla, nebyla změněna ani zrušena jeho práva nebo povinnosti, stejně tak jím práva nebo povinnosti nebyla závazně určena.   Bránit se prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s.ř.s. by bylo možné až proti následnému rozhodnutí příslušného finančního úřadu, kterým by byl stanoven odvod za porušení rozpočtové kázně dle § 44 zákona o rozpočtových pravidlech.   Rovněž tak se nejedná ani o postup dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech, na základě kterého by nedošlo k vyplacení dotace nebo její části. Základním předpokladem tohoto postupu je skutečnost, že finanční prostředky nebyly vyplaceny, v opačném případě by k jejich nevyplacení z logiky věci nemohlo dojít. Nemožnost tohoto postupu vyplývá přímo ze správního spisu, a to z Oznámení o podezření na porušení rozpočtové kázně ze dne 17.7.2015 č.j. MŠMT-25486/2015-1. Také již ze samotné podstaty metody vyplácení dotace „ex-ante“ zakotvené v čl. VII. písm. a) rozhodnutí o poskytnutí dotace plyne, že příjemce dotace (žalobce) obdrží finanční prostředky předem, aniž by dokládal jakoukoli ekonomickou činnost v projektu. Následně, tedy po provedení konkrétní ekonomické činnosti jsou finanční prostředky poskytovatelem dotace (žalovaným) vyúčtovány. Soud podotýká, že vyřízení námitek k Formuláři F1 není úkonem podle § 14e odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech, jelikož námitky nesměřují proti opatření žalovaného, na základě kterého nebyla vyplacena dotace nebo její část.   S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že napadené vyřízení námitek k Formuláři F1 není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobci nezakládá, nemění, neruší ani nedeklaruje žádná práva či povinnosti. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. je napadené vyřízení námitek ze soudního přezkumu vyloučeno, podaná žaloba je tudíž nepřípustná. Soud proto žalobu dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.   O nákladech řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č.  549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud zároveň vyzval zástupce žalobce ke sdělení bankovního spojení.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 29. září 2016                                                                                                           JUDr. Eva  P e c h o v á, v.r.                                                                                                            předsedkyně senátu       Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková