Číslo jednací: 5A 35/2014 - 46                   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: S. L., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, s adresou pro doručování poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu v řízení o žalobcově žádosti ze dne 5. září 2013,   takto:   I. Žalovaný je povinen ve lhůtě 60 dnů rozhodnout o žalobcově žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu podané dne 5. září 2013.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 14 324 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou jeho zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta.   Odůvodnění:   Žalobce podal u žalovaného dne 5. září 2013 žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Žalovaný nerozhodl ve lhůtě šedesáti dnů, a žalobce se proto obrátil na Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) s návrhem na opatření proti nečinnosti. Komise návrhu nevyhověla usnesením ze dne 3. února 2014, neboť podle ní je řízení od 19. září 2013 přerušeno. Žalobce však odstranil důvody, pro které bylo řízení přerušeno (předložil chybějící doklady), a pro další přerušení tak není důvod; závěr Komise je proto nesprávný. Žalobce proto navrhl, aby soud uložil žalovanému rozhodnout o jeho žádosti. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že v průběhu řízení prováděl úkony, které jsou nezbytné pro vydání rozhodnutí; ani samotný žalobce mu neposkytoval potřebné podklady vždy ve stanovené lhůtě. Dodal, že žalobce má u něj vedena tři správní řízení, která nejsou pravomocně ukončena; každé z řízení je do jisté míry vázáno na ostatní probíhající řízení. V současnosti žalovaný zjišťuje, zda žalobce po celou dobu pobytu plnil účel pobytu a zda neporušil zákony České republiky, a shromažďuje další informace. Žaloba je důvodná. Z předložených správních spisů soud zjistil, že dne 15. července 2010 podal žalobce žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účasti v právnické osobě. Řízení o žádosti bylo zastaveno dne 30. září 2010, žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto dne 14. prosince 2011. Rozhodnutí o odvolání však zrušil Městský soud v Praze; v novém řízení rozhodla Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako odvolací orgán tak, že dne 21. listopadu 2013 zrušila rozhodnutí o zastavení řízení a věc vrátila k novému projednání. Dále jsou ve spisu vedeném v této věci (tedy ve věci žádosti ze dne 15. července 2010) založeny písemnosti z listopadu a prosince 2015 (výzvy k odstranění vad žádostí, výpisy z veřejně přístupných rejstříků). Dne 9. ledna 2012 požádal žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Řízení o této žádosti zastavil žalovaný dne 4. září 2012, Komise však jeho usnesení zrušila dne 1. února 2016 a věc mu vrátila k dalšímu řízení. Konečně správní spis vypovídá i o tom, že dne 5. září 2013 požádal žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia (jak to tvrdí žaloba). Dne 19. září 2013 bylo řízení přerušeno za účelem odstranění vad žádosti (předložení chybějících či neúplných náležitostí). Žalobce předložil potřebné doklady dne 27. listopadu a 4. prosince 2013. Dne 3. února 2014 nevyhověla Komise žalobcovu návrhu na provedení opatření proti nečinnosti žalovaného s tím, že řízení ve věci je stále přerušeno, a proto nemohla uplynout lhůta pro vydání rozhodnutí. Dále se ve spisu nacházejí písemnosti počínaje prosincem 2015 – zejména vyrozumění o pokračování v řízení ze dne 28. prosince 2015; žádost o sdělení informací a poskytnutí podkladů adresovaná Pražské správě sociálního zabezpečení a Úřadu práce České republiky ze dne 7. ledna 2016 (a také odpovědi těchto orgánů z ledna a února 2016); předvolání žalobce k výslechu z téhož dne a protokol o výslechu ze dne 1. února 2016; dotaz škole, na níž žalobce studoval, ze dne 15. února 2016 a odpověď školy ze dne 26. února 2016. Podle § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, platí, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu; tatáž lhůta platí podle § 169 odst. 1 písm. d) zákona pro rozhodnutí ve věci povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Soud zjistil, že žalovaný v žalobcově věci skutečně vedl souběžně tři řízení, která spolu souvisela; přesto však v předložených spisech nic nevysvětluje nečinnost žalovaného ve věci nyní projednávané, která trvala od prosince 2013 až do prosince 2015. Ani v dalších dvou spisech se v této době nic nedělo. Ve věci žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účasti v právnické osobě bylo rozhodnutí žalovaného k odvolání zrušeno v listopadu 2013 a žalovaný počal zjišťovat skutkový stav až v listopadu 2015; nelze tedy tvrdit, že mu ve vydání rozhodnutí ve věci nyní projednávané bránilo probíhající zjišťování skutkového stavu ve věci jiné žádosti, protože ani ve věci této jiné žádosti neprováděl v rozhodné době žádné úkony. Ve věci žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání bylo řízení zastaveno v září 2012 a usnesení o zastavení řízení bylo zrušeno až v únoru 2016; ani průběh tohoto řízení nijak nevysvětluje, proč žalovaný nemohl zjišťovat skutkový stav ve věci nyní projednávané počínaje prosincem 2013, a nikoli až prosincem 2015. Ačkoli žalovaný v současnosti (již několik měsíců) činí procesní úkony a zjišťuje skutečnosti podstatné pro rozhodnutí, nelze popřít, že ve věci byl dlouhodobě nečinný a řízení mnohonásobně přesáhlo zákonem stanovenou dobu šedesáti dnů, aniž je důvod tohoto prodlení zřejmý ze spisu. Soud proto žalovanému uložil, aby ve věci vydal rozhodnutí do šedesáti dnů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku (2000 Kč) a odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, žaloba, jednání u soudu) po 3100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. d), § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu, včetně náhrady hotových výdajů (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Žalobcův advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, a odměna se tak zvyšuje o částku 2142 Kč odpovídající dani, kterou je tento zástupce povinen odvést z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů. Celkem tedy žalobci náleží (2000 + 9300 + 900 + 2142 =) 14 342 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.; kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 6. dubna 2016   JUDr. Eva Pechová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková