Číslo jednací:  5A 59/2015 - 34-37         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: M. D., zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci vydání rozhodnutí o žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky,   t a k t o :   I. Žaloba  s e   o d m í t á . II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Marka Čechovského, advokáta. IV. Zástupce žalobkyně Mgr. Marek Čechovský se vyzývá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 4. 2015 u Městského soudu v Praze domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost bezodkladně rozhodnout o žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky dle § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a o změně některých zákonů, ve znění rozhodném, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že již dne 8. 1. 2014 podala výše uvedenou žádost. Z důvodu nečinnosti správních orgánů byla nucena podat návrh na provedení opatření proti nečinnosti. Dne 26. 2. 2015 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců Opatření proti nečinnosti, jímž přikázala žalovanému, aby o žádosti ve lhůtě 30 dnů od ukončení přerušení řízení rozhodl. Do dne podání žaloby však nebylo ve věci vydáno rozhodnutí. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě uvedl, že není a nebyl nečinný a v jeho postupu nelze shledat nepřípustné či neodvodněné průtahy. Pro komplikovanost případu nelze jeho postup považovat za nečinnost, neboť odpovídá složitosti případu a svědčí o jeho snaze zodpovědně rozhodnout. Žalovaný proto soudu navrhl, aby žalobu pro nedůvodnost zamítl. Podáním ze dne 16. 12. 2015 vzala žalobkyně svou žalobu zpět v důsledku pozdějšího chování žalovaného, který dne 8. 12. 2015 o žádosti žalobkyně rozhodl. Žalobkyně současně požádala soud o přiznání náhrady nákladů řízení. Soud vyšel z následující právní úpravy: Podle § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců se rozhodnutí, nelze-li jej vydat bezodkladně, vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu. Podle § 80 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění rozhodném, (dále jen „s. ř. s.“), lze žalobu na ochranu proti nečinnosti podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, byl-li podán předčasně či opožděně. Soud o podané žalobě uvážil následovně: Soud nejprve poznamenává, že ze správního spisu nevyplývá, že by posuzované správní řízení bylo přerušeno. Navíc ani Opatřením proti nečinnosti ze dne 26. 2. 2015, č.j. MV-21095-3/SO-2015, nebyl žalovaný zavázán rozhodnout ve lhůtě 30 dnů od ukončení přerušení řízení, jak bylo v žalobě nesprávně uvedeno. Opatřením byla žalovanému stanovena povinnost rozhodnout do 30 dnů od doručení. Řízení o žádosti je zásadně zahájeno dnem, kdy žádost dojde věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Z žádosti o povolení k přechodnému pobytu, která je součástí správního spisu, je zřejmé, že byla podána dne 8. 1. 2014. O předmětné žádosti tak měl žalovaný rozhodnout bezodkladně, nejpozději však ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání. Lhůta k vydání rozhodnutí ve správním řízení započala svůj běh dne 9. 1. 2014; posledním dnem lhůty tedy bylo pondělí 10. 3. 2014 (lhůta uplynula již dne 9. 3. 2014, nicméně šlo o neděli, a podle § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění rozhodném, tak poslední den lhůty připadl na nejbližší příští pracovní den). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve výše citované lhůtě v řízení neučinil žádný úkon, který by lhůtu pro vydání rozhodnutí stavěl, započala jednoletá propadná lhůta k podání žaloby na ochranu před nečinností plynout dne 11. 3. 2014. Lhůta pro podání žaloby podle § 80 odst. 1 s.ř.s. tak uplynula ve středu 11. 3. 2015. Žalobu na ochranu proti nečinnosti však žalobkyně u zdejšího soudu podala až dne 8. 4. 2015, tzn. skoro jeden měsíc po zákonné lhůtě. Tuto lhůtu přitom nelze prominout ani prodloužit. Žaloba tedy byla podána opožděně. Soud zdůrazňuje, že na běh lhůty k podání žaloby nemají vliv žádné další úkony správního orgánu nebo účastníka řízení. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděně podanou odmítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O vrácení soudního poplatku  zaplaceného z podané žaloby soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č.  549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud zároveň vyzval žalobkyni ke sdělení bankovního spojení.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 28. ledna 2016                                                                                                        JUDr. Eva  P e c h o v á, v.r.                                                                                                               předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková