Číslo jednací: 8A 6/2016 - 65-66                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové ve věci žalobce: P. T., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu t a k t o :   I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP-1490561/2014/Hnm ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.     II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14.342,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu.    V podané žalobě žalobce uvedl, že žalovaný zahájil řízení o přestupku proti žalobci doručením příkazu č.j. MHMP 1546577/2014/Hnm, sp. zn. S-MHMP 1490561/2014/Hnm ze dne 29.10.2014, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 silničního zákona. Žalobce podal prostřednictvím své zástupkyně proti příkazu odpor. Žalovaný byl tedy podle žalobce povinen ve lhůtě 60 dnů vydat rozhodnutí. Žalovaný rozhodnutí nevydal, a proto je podle žalobce nečinný. Žalobce proto podal dne 16.2.2015 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti úřadu k nadřízenému správnímu orgánu, Ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy se k podané žádosti vyjádřilo písemností sp.zn. 127/2015-160-SPR/4 ze dne 6.3.2015, přičemž shledalo žádost žalobce oprávněnou a přikázalo žalovanému ve lhůtě 30 dnů „zjednat nápravu“. Podle žalobce žalovaný v řízení rozhodnutí nevydal, a proto je nečinný. Žalobce v žalobě navrhl, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp.zn. S-MHMP 1490561/2014/Hnm a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.   Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě popřel oprávněnost podané žaloby, neboť měl za to, že nebyl nečinný. Mimo jiné uvedl, že Ministerstvo dopravy jako nadřízený správní orgán ve sdělení k opatření proti nečinnosti konstatovalo, že ačkoli si spisový materiál vedený žalovaným pod sp.zn. S-MHMP 1490561/2014 nevyžádalo, může již nyní na základě dřívější praxe žalovaného konstatovat, že žalovaný postupoval v rozporu se zákonem, když podatele nevyzval k doplnění podání a nestanovil mu k tomu lhůtu. K jakému doplnění měl žalovaný žalobce vyzvat, nadřízený správní orgán neuvedl. Jelikož z pokynu nadřízeného správního orgánu podle žalovaného nevyplývalo, k jakému konkrétnímu úkonu měl žalovaný žalobce vyzvat a přezkoumáním průběhu předmětného řízení o přestupku žalovaný neshledal pochybení, vyhodnotil žalovaný sdělení nadřízeného správního orgánu jako podnět k přezkumnému řízení a spisový materiál spolu s vyjádřením postoupil nadřízenému správnímu orgánu. Žalovaný měl za to, že není nečinný, a proto navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout.   Při jednání konaném dne  26.5.2016 setrvali účastníci na svých právních názorech a procesních stanoviscích.   Ve správním spise se pro danou věc nacházejí tyto podstatné dokumenty a rozhodnutí:          Úřední záznam ze dne 16.10.2014 vyhotovený Obvodním ředitelství policie Praha 1, dopravním inspektorátem; příkaz o uložení pokuty ze dne 29.10.2014 č.j. MHMP 1546577/2014/Hnm vydaný Magistrátem hlavního města Prahy, odborem dopravněsprávních činností, oddělením správního řízení; odpor žalobce podaný prostřednictvím zástupkyně žalobce dne 14.11.2014 vč. plné moci ze dne 4.11.2014; žádost žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti úřadu ze dne 6.2.2015 adresovaná Ministerstvu dopravy;  sdělení Ministerstva dopravy ze dne 6.3.2015; vyrozumění Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení o předání podnětu k přezkumnému řízení ze dne 2.6.2015; písemnost - předání spisového materiálu po podání podnětu k přezkumnému řízení ze dne 2.6.2015.     Podle ust. § 79 odst. 1 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“)  ten, kdo  bezvýsledně  vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou  domáhat,  aby soud  uložil  správnímu  orgánu  povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.   Podle ust. § 81 odst. 1 a 2 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud  uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí  nebo  osvědčení  a stanoví k tomu  přiměřenou   lhůtu, ne  však  delší,  než  kterou určuje zvláštní zákon.   Podle ust. § 87 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb. obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.   Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je právním institutem správního soudnictví, který přichází v úvahu tam, kde je správní orgán nečinný. Při rozhodování o žalobě proti nečinnosti správního orgánu soud posuzuje pouze to, zda existuje povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé.   Městský soud v Praze přezkoumal postup žalovaného Magistrátu hlavního města Prahy ve věci, v níž byl magistrát žalován na ochranu proti nečinnosti a dospěl k závěru, že žaloba je podána důvodně, neboť má za to, že Magistrát hlavního města Prahy je v předmětné přestupkové věci nečinný.   Z obsahu správního spisu vyplývá a to z úředního záznamu sepsaného Policií České republiky, Obvodním ředitelstvím policie Praha 1, dopravním inspektorátem, že dne 16.10.2014 od 9:00 hod. vykonávala hlídka s volacím znakem Aroma 528 dohled nad dodržováním nejvyšší dovolené rychlosti v obci 50 km/hod. v ulici Ortenovo náměstí, SVO č. 401093 na Praze 7, směr jízdy přístaviště u základní školy, pomocí radaru Laser Digi-Cam. V 10:31 hod. bylo změřeno a zastaveno vozidlo tovární značky AUDI Q7 s RZ: 2AJ 5712, které jelo rychlostí 69 km/hod., po odečtení tolerance 66 km/hod. Vozidlo řídil žalobce. O přestupku žalobce byl vydán Magistrátem hlavního města Prahy, odborem dopravněsprávních činností, oddělením správního řízení dne 29.10.2014 pod č.j. MHMP 1546577/2014/Hnm příkaz o uložení pokuty, jímž bylo vysloveno, že žalobce je vinen, že překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o méně než 20 km/hod. Žalobce ve výroku popsaným jednáním se měl dopustit porušení povinnosti uložené mu závazně v ust. § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. a naplnit tak skutkovou podstatu přestupku podle ust. 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.500,- Kč. Předmětný příkaz o uložení pokuty byl žalobci doručen dne 3.11.2014.  Proti tomuto příkazu podal žalobce ve lhůtě dne 14.11.2014 odpor. Na základě tohoto podání tedy byl Magistrát hlavního města Prahy povinen ve věci dále jednat a to buď tak, že by odpor považoval za bezvadně podaný, a pak bylo na místě ve věci konat obvyklé správní řízení a vydat v něm rozhodnutí o přestupku. Pokud měl však Magistrát hlavního města Prahy za to, že předmětný odpor je podán vadně nebo nesprávně proto, že je neúplný, nesrozumitelný nebo proto, že je podán osobou, o níž není zcela jisté, že je řádným zástupcem účastníka řízení, pak měl na tuto skutečnost procesně vhodným způsobem reagovat minimálně tak, že by vyzval žalobce, resp. jeho zástupce nebo osobu, která za zástupce byla označena, aby vady tohoto podání byly odstraněny, chybějící skutečnosti doplněny, apod. Z obsahu správního spisu však nelze seznat, že by Magistrát hlavního města Prahy v této záležitosti jakkoliv reagoval, v podstatě jedinou jeho reakcí je prosté oznámení ze dne 21.11.2014, č.j. MHMP 1664558/2014/Hnm na adresu žalobce, že příkaz již nabyl právní moci. Tento postup, vzhledem ke skutečnostem vyplývajících ze spisu, soud nepovažuje za podřaditelný pod pojem činnosti správního orgánu ve správním řízení, a jelikož tedy předmětný podaný odpor až dosud nebyl v podstatě nijak řádným způsobem vyřízen, nezbylo Městskému soudu v Praze než konstatovat, že Magistrát hlavního města Prahy je v předmětné věci nečinný.   Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem není žádných pochyb o tom, že návrh žalobce je důvodný, když Magistrát hlavního města Prahy je v dané věci nečinný. Ve smyslu ust. § 81 odst. 2 s.ř.s. uložil pak soud žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP-1490561/2014/Hnm a to ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.    Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.. Žalobce měl ve věci  plný úspěch, soud mu proto přiznal náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000,-Kč a v náhradě nákladů právního zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení činí za 3 úkony právní služby ( převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem) á 2.100,-Kč dle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a za 3x režijní paušál á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 10.200,-Kč se zvýšením o částku daně z přidané hodnoty ve smyslu § 57 odst. 2 s.ř.s. v sazbě 21% dle zákona č. 235/2004 Sb ve výši 2.142,- Kč. Náklady řízení tedy celkem činí 14.342,- Kč.   P o u č e n í  :    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.        V Praze dne 26. května 2016                                                                                                                 JUDr. Slavomír Novák, v.r.                                                                                                                 předseda senátu   Za správnost vyhotovení: Jana Válková