11Ad 12/2015 - 53-                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: Gatebo s.r.o. se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1, zastoupen Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem Špitálka 122/33, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, v řízení o žalobě proti žalovaného rozhodnutí ze dne 23. 4. 2015, č.j. 2015/12995-421/1         t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á. II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :    Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2015, č.j. 2015/12995-421/1, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 23. 1. 2015, č.j. MPSV-UP/5533/15/AA, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o obnovu řízení o žádosti dle ust. § 78 zákona o zaměstnanosti za 3. čtvrtletí roku 2014.    Žalobce uvedl, že dne 2. 12. 2014 bylo vydáno rozhodnutí o přiznání příspěvku za 3. čtvrtletí 2014 o příspěvku na mzdy ve výši 1.538.237,75,- Kč a o příspěvku na další náklady ve výši 496.000,- Kč. Dne 16. 12. 2014 finanční účetní žalobce zjistila při zaúčtování tohoto příspěvku, že předpis na účtu příspěvek od státu je vyšší, než bylo připsáno na účet dne 15. 12. 2014. Prošetřením žalobce zjistil, že pracovnice vyplňující údaje do formuláře jmenný seznam neuvedla skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy, respektive veškeré mzdové náklady uvedené ve mzdové listině, včetně odvodů prováděných zaměstnavatelem. Příspěvek tak byl žalobci poskytnut na základě nesprávných údajů, a žalobce tak podal žádost o obnovu řízení o žádosti dle ust. § 78 zákona o zaměstnanosti za 3. čtvrtletí 2014.   Pokud by správní orgán vycházel ze správných údajů, došel by k závěru, že za 3. čtvrtletí 2014 činilo 75% skutečně vynaložených mzdových nákladů včetně odvodů celkem 1.837.457,50,- Kč a další náklady ve výši 502.000,- Kč. Žalobce informoval správní orgány o skutečnosti, že pracovnice vyplňující údaje do formuláře jmenný seznam vykonávala tento úkon poprvé a žalobce její administrativní pochybení považuje za dostatečný důvod zvláštního zřetele, které by nemělo být přičteno k tíži žalobce. Žalobce také poukázal na společenský zájem na dalším zachování pracovních míst vhodných pro uplatňování osob se zdravotním postižením, který by měl být při rozhodování o žádosti o obnovu řízení zohledněn.    Žalobce se dozvěděl o skutečnosti, že příspěvek byl žalobci přiznán na základě nesprávných údajů, až po nabytí právní moci rozhodnutí příslušného správního orgánu o přiznání tohoto příspěvku. Tyto skutečnosti, které jsou k prospěchu žalobce, nemohl v původním řízení uplatnit. Stejně tak žalobce až poté zjistil, že se důkazy, které byly ve správním řízení provedeny, následně ukázaly jako nepravdivé. Žalobce má za to, že pokud by uvedené skutečnosti a důkazy byly známy před nabytím právní moci rozhodnutí, odůvodňovaly by přiznání příspěvku ve změněné výši, a proto by příslušný správní orgán došel k odlišné výši příspěvku, o jehož přiznání bylo rozhodováno.    Žalobce proto nemá pochyb o tom, že byl naplněn alespoň jeden ze zákonných předpokladů alternativně uvedených v ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, tedy že se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, eventuálně také vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti a důkazy. Tyto skutečnosti nebo důkazy mohly odůvodnit jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování, správní orgány tak měly žádosti žalobce vyhovět, obnovu řízení povolit a v rámci obnoveného řízení k novým skutečnostem a důkazům přihlédnout.    Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě odkázal na žalobou napadené rozhodnutí a uvedl, že předmětem správního řízení bylo posouzení, zda jsou dány důvody k obnově správního řízení o přiznání příspěvku. Žalovaný nesdílí právní názor žalobce, že v dané věci byly splněny zákonné důvody k obnově řízení, jelikož skutečnosti, pro které žalobce žádá o obnovu řízení, nemají charakter dříve neznámých skutečností, když nejpozději v době vyhotovení žádosti o poskytnutí příspěvku již musela být zaměstnancům žalobce vyplacena mzda a odvedeno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění z vyměřovacích základů zaměstnanců. Prvostupňový správní orgán vyrozuměl žalobce o stavu skončení dokazování před vydáním rozhodnutí a poskytl mu možnost se ve lhůtě 5 dnů vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to včetně způsobu jejich opatření, popřípadě navrhnout jejich doplnění. Žalobce práva účastníka řízení nevyužil a po vydání rozhodnutí se navíc vzdal práva na odvolání.   Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí z hlediska žalobních námitek uplatněných v podané žalobě. Při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále též „s.ř.s.“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobce i žalovaný s projednáním bez nařízení ústního jednání vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 s.ř.s.).   Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že žalobce žádostí ze dne 29. 10. 2014 požádal o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě dle § 78 zákona o zaměstnanosti za 3. čtvrtletí 2014. Vyrozuměním ze dne 1. 12. 2014 sdělil Úřad práce - krajská pobočka pro hlavní město Prahu, že žádost o příspěvek je ve stavu skončení dokazování před vydáním rozhodnutí a určil lhůtu pěti dnů k možnému vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Úřad práce - krajská pobočka pro hlavní město Prahu rozhodnutím ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. ABA-T-1127/2014 rozhodl ve výroku I. o poskytnutí příspěvku ve výši 1.538.237,75,- Kč podle § 78 odst. 2 zákona o zaměstnanosti a o poskytnutí příspěvku ve výši 496.000,- Kč podle § 78 odst. 3 zákona. Ve výroku II. bylo dále uvedeno, že se neposkytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za 3. čtvrtletí roku 2014 ve výši 19.478,25,- Kč podle § 78 odst. 2 zákona a ve výši 6.000,- Kč podle § 78 odst. 3 zákona. Protože se k výroku I. žalobce vzdal práva na odvolání, stalo se rozhodnutí k tomuto výroku pravomocné dne 3. 12. 2014.   Podáním ze dne 22. 12. 2014 požádal žalobce o obnovu řízení o žádosti podle § 78 zákona o zaměstnanosti za 3. čtvrtletí roku 2014 s odůvodněním shodným jako v podané žalobě. Tuto žádost prvostupňový orgán rozhodnutím ze dne 23. 1. 2015, č.j. MPSV-UP/5533/15/AA zamítl s odůvodněním, že obsah mzdových listů byl nepochybně známý již v době, kdy se vyhotovila žádost o příspěvek, včetně jmenného seznamu, proto se nejedná o skutečnosti dříve neznámé. Doložení nové žádosti a nového jmenného seznamu není dle správního orgánu důkazem, který by nepochybně prokázal, že původní žádost a jmenný seznam jsou nepravdivé a že je žalobce nemohl bez svého zavinění uplatnit.   Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuto a bylo odůvodněno tak, že skutečnosti, pro které žalobce žádá o obnovu řízení, nemají charakter dříve neznámých skutečností. Nově předkládané údaje nelze hodnotit jako dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl uplatnit, když tak učinit mohl a pouze jeho vlastním pochybením se tak nestalo.   Proti tomuto rozhodnutí směřuje žaloba.  Z výše uvedeného obsahu spisového materiálu je zřejmé, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto ve věci žádosti žalobce o obnovu původního řízení.   Podmínky pro povolení obnovy řízení jsou stanoveny v ustanovení § 100 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu se řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci na žádost účastníka řízení obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, nebo se provedené důkazy ukázaly být nepravdivými. Podle § 100 odst.1 písm. b) správního řádu se řízení obnoví, jestliže bylo zrušeno čí změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí, vydaného v řízení, které má být obnoveno. V obou případech je stanovena další podmínka, podle níž musí být zjištěno, že tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování. Podle § 100 odst. 2 správního řádu může účastník řízení podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.  Obecně je nutno konstatovat, že účelem obnovy řízení je náprava skutkových nesprávností. V dané věci bylo na místě posouzení, zda jsou splněny podmínky, stanovené v ustanovení § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu.  Z  tohoto ustanovení je zřejmé, že zde uvedený důvod obnovy slouží ke korekci postupu správního orgánu při zjišťování podkladů pro rozhodnutí v původním řízení. Účelem obnovy řízení není přezkum a případná náprava nezákonnosti rozhodnutí správního orgánu z hlediska posouzení okolností a právního stavu, který tu byl v době rozhodování Naopak účelem obnovy je to, aby bylo napraveno nedostatečné skutkové zjištění a přihlédnuto k důkazům a skutečnostem, které sice existovaly v době původního řízení, byly však před ukončením tohoto řízení neznámé a účastník řízení, jemuž jsou k prospěchu, je nemohl z tohoto důvodu řízení uplatnit nebo bylo zohledněno zjištění, že původní důkazy byly nepravdivé a to za splnění další podmínky – možnost jiného řešení otázky, jež byla předmětem původního rozhodnutí.                Za dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy je nutno považovat takové skutečnosti či důkazy, které existovaly v době původního rozhodování, vyšly však najevo až po ukončení původního řízení a před ukončením původního řízení nebyly účastníku řízení známy, proto je nemohl v řízení uplatnit. Za dříve neznámou skutečnost je pak nutno považovat takovou skutečnost, která existovala v době původního řízení a objektivně ji účastník řízení nemohl znát nebo nemohl uplatnit (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.5.2010 sp.zn. 6 As 39/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2011 sp.zn. 8 As 18/2010, dostupné na www.nssoud.cz).   Tato podmínka však v případě žalobce nebyla splněna. Žalobce požádal o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a skutečnost, že žalobce do žádosti uvedl chybné údaje, resp. údaje nedostatečného rozsahu v tom, smyslu, že nebyl uplatněn nárok v rozsahu, na který by měl žalobce dle svého názoru nárok, nelze považovat za skutečnost, kterou účastník objektivně nemohl znát či uplatnit.   Podle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti se příspěvek vztahuje vždy ke konkrétnímu zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, a u jednotlivých zaměstnanců se uvádí uplatňovaná výše příspěvku. Je pouze na zaměstnavateli, zda o příspěvek požádá a v jakém rozsahu, neboť ze zákona nevyplývá povinnost o příspěvek žádat. Je také rozhodnutím zaměstnavatele, zda bude nárokovat příspěvek na všechny své zaměstnance se zdravotním postižením, nebo jen na některé z nich, nebo zda žádost nepodá vůbec. Jestliže žalobce uplatnil požadavek na příspěvek, musel v tomto okamžiku vědět, na které zaměstnance požadavek uplatňuje. I kdyby soud akceptoval tvrzení žalobce, že rozhodné skutečnosti existovaly v době uplatňování požadavku na příspěvek, tedy existovaly v době původního řízení, nebylo by možno dospět k závěru o tom, že tyto skutečnosti vyšly najevo až po ukončení původního řízení a před ukončením původního řízení nebyly účastníku řízení známy, proto je nemohl v řízení uplatnit. Žalobce netvrdí žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že o existujících skutečnostech v průběhu původního řízení žalobce nevěděl a proto je nemohl uplatnit. Jak vyplývá z obsahu spisového materiálu, žalobce jako důvod obnovy řízení uvedl, že pracovnice neuvedla skutečně vynaložené prostředky na platy nebo platy, resp. nesečetla veškeré mzdové náklady, uvedené na mzdovém listě, včetně odvodů. V takovém případě by však mohlo jít o pochybení pracovníka žalobce a je na statutárních orgánech, nakolik si vytvoří vnitřní kontrolní mechanismus, aby případné pochybení jednoho pracovníka bylo zjištěno před úkonem, který je činěn ve vztahu ke správnímu orgánu. Uvedené tvrzené pochybení nelze považovat za skutečnost, která nebyla známa a z tohoto důvodu nemohla být uplatněna.   Žalobce nerozporuje, že žádost byla podána osobou oprávněnou jednat jménem žalobce, nelze proto dovodit závěr, že žalobce uvedenou skutečnost neznal nebo nemohl uplatnit. Úvaha o rozsahu podané žádosti je pouze na žalobci, z toho vyplývá i odpovědnost žalobce s tím spojená. Není pak rozhodné, jakým způsobem a kdy svoji žádost žalobce překontroloval, jestliže uvedené skutečnosti existovaly již v době původního řízení a žalobci měly být známé. Námitku žalobce, že byla splněna podmínka pro obnovu řízení spočívající v tom, že vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, neshledal soud důvodnou.   Ani žalobcem tvrzený důvod obnovy řízení proto, že se rozhodnutí opírá o důkazy, které se ukázaly být nepravdivými, soud nepovažuje za důvodné. Za nepravdivé důkazy je nutno považovat důkazy, ve vztahu k nimž je zjištěno, že jsou lživé, že obsahují údaje, které nemají oporu v reálné skutečnosti. Za nepravdivé důkazy by bylo možno považovat v této věci skutečnosti či důkazy, které by prokazovaly, že doklady, které žalobce předložil ke své žádosti, obsahují nepravdivé údaje. Tak tomu však není. Žalobce netvrdí, a netvrdil to ani v průběhu správního řízení, že by jím k žádosti přiložené doklady obsahovaly skutečnosti, které se posléze ukázaly být nepravdivými. Žalobce namítá, že doklady, které byly k žádosti přiloženy, obsahují neúplné údaje, neboť nebyly sečteny veškeré mzdové náklady, uvedené na mzdovém listě, včetně odvodů. Neúplnost údajů ale neznamená nepravdivost těch údajů, které byly uplatněny. Tvrzení o nepravdivosti však nelze zaměnit za rozsah provedeného dokazování, které odpovídalo rozsahu podané žádosti. Důvodem obnovy řízení je ale podle zákona nepravdivost důkazů, která později vyšla najevo. Pravdivost provedených důkazů ovšem žalobce nenapadá.    Ze všech výše uvedených důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, proto žalobu podle § 78 odst. 7 za s.ř.s. zamítl.    Výrok o nákladech řízení odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s.ř.s., žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému náklady nevznikly.         P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 10. dubna 2017                                               JUDr. Hana Veberová v.r.                                               předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Zuzana Lazecká