11Af 56/2015 - 75         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce:  Obchodní společnost SYNOT TIP, a.s. se sídlem Uherské Hradiště, Jaktáře čp. 1475, IČ 263 01 091, žalovaný: Ministerstvo financí ČR, se sídlem Praha 1, Letenská 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra financí ze dne 28.5.2015, č.j. MF 51254/2014/34/2901-RK   t a k t o:      Zpětvzetí  žaloby   je     n e ú č i n n é .       O d ů v o d n ě n í:     Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí ministra financí ze dne 28.5.2015, č.j. MF 51254/2014/34/2901-RK,                                                         kterým zamítl rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.6.2014 č.j .MF-23750/2014/34, jímž zamítl žádost žalobce o vydání povolení ve věci provozování loterie, nebo jiné podobné hry, k provozování sázkových her v kasinu na adrese Masarykovo náměstí 89/7, Jihlava.    Rozsudkem ze dne 25.4.2017, č.j. 11 A 11 Af 56/2015 - 61 městský soud v Praze žalobu jako nedůvodnou zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 24.5.2017.    Podáním došlým soudu dne 16.6.2017 vzal žalobce žalobu zpět   Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění  ( dále jen „ s.ř.s.“) navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.   Městský soud se zabýval otázkou, zda jsou v daném případě splněny podmínky pro postup dle ustanovení § 47 písm. a) s.ř.s., dle kterého soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.   Shodnou otázkou se zabýval i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31.10.2011, č.j. 5 As 69/2010 – 112, ve kterém uvedl, že zpětvzetí žaloby je projev dispoziční zásady, jež se v soudním řízení správním široce uplatňuje. Z citovaného ustanovení však plyne, že návrh, resp. žalobu lze vzít účinně zpět pouze do chvíle, než o ní příslušný soud rozhodne.   Pro posouzení účinnosti zpětvzetí je podstatné, kdy byl rozsudek vyhlášen na úřední desce. V daném případě městský soud rozhodl o žalobě shora uvedeným rozsudkem, který byl vyhlášen dne 25.4.2017 při jednání soudu. Zpětvzetí žaloby, jež bylo městskému soudu doručeno až dne 16.6.2017 proto již  bylo neúčinné.     P o u č e n í:    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst.1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Praze dne 31. července 2017  JUDr. Hana V e b e r o v á  v. r.                              předsedkyně senátu