U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudců JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Martina Slováčka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné: V. S., bytem ve Slovenské republice, S., O. 113, zastoupené matkou K. S., bytem ve Slovenské republice, S., O. 113, právně zastoupené Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně, Šilingrovo nám. 3/4, proti povinnému: M. T. (dříve L.), bytem v P-10, V. 160/1, pro výživné srážkami z příjmů povinného, o odmítnutí odvolání, k odvolání povinného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. července 2017, č.j. 31 E 37/2017-9, t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Soud prvního stupně napadeným usnesením odmítl odvolání povinného ze dne 15.7.2017 (výrok I), výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o odvolání. Uvedl, že usnesením téhož soudu ze dne 7.6.2017, č.j. 31 E 37/2017-4, byl uznán rozsudek Okresního soudu S. ze dne 4.4.2011, č.j. 7P/1/2010-130, Slovenská republika, vykonatelným na území České republiky (výrok I). Současně byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z příjmů povinného k uspokojení pohledávky oprávněné na výživném a pro budoucí splátky výživného (výrok II.) a povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněné náklady řízení ve výši 300 Kč (výrok III.). Usnesení bylo povinnému doručeno dne 13.6.2017, kdy jej osobně převzal. Proti usnesení podal povinný odvolání, datované dnem 15.7.2017, které předal k poštovní přepravě téhož dne 15.7.2017, jak vyplývá z obálky na č.l. 8. Podle poučení, uvedeného v usnesení napadeném odvoláním povinného ze dne 7.6.2017, č.j. 31 E 37/2017-4, se odvolání podává ve lhůtě do 1 měsíce ode dne jeho doručení u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, a povinný byl řádně poučen o lhůtě pro podání odvolání i místě, kde má být podáno. Jednoměsíční odvolací lhůta počala běžet dnem 14.6.2017 a ve smyslu § 57 odst. 2 o.s.ř. marně uplynula dnem 14.7.2017. Povinný odvolání podal teprve dne 15.7.2017 a tedy opožděně v době, kdy usnesení ze dne 7.6.2017, č.j. 31 E 37/2017-4, nabylo právní moci. Proto odvolání podle § 208 odst. 1 o.s.ř. odmítl. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl dle § 254 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť úspěšné oprávněné žádné náklady v řízení o odvolání nevznikly. Zároveň doplnil, že ve vykonávacím řízení nelze prominout zmeškání lhůty, řízení přerušit, event. nelze podat žalobu na obnovu řízení. Vykonávací řízení není řízením trestním, proto ani úkony prováděné v případném trestním řízení nelze v řízení vykonávacím hodnotit, ani z nich při rozhodování vycházet. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání povinný. Za zarážející označil, že soud nebral v potaz faktické skutečnosti, vyplývající z jeho situace. Odvolání podal z vážných zdravotních důvodů po operaci krční páteře s malým zpožděním. Odůvodnil je závažnými chybami v trestním spise, podezřením ze zatajování informací a nedbalosti v úředních záznamech ze strany slovenských úřadů a českého soudu. Poukázal na záznam o prostudování spisu č.j. KRPA-188181-3/ČJ-2017-001470-DOŽ-PP ze dne 15.6.2017 a protokol o výslechu obviněného č.j. KRPA-404928-10/ČJ-2016-001470-DOŽ-PP ze dne 9.1.2017. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení předcházejícího jeho vydání postupem dle § 212, § 212a o.s.ř. (aniž bylo ve věci třeba nařizovat jednání - § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné. Podle čl. 32, bodu 5 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, upravujícího možnost podání opravných prostředků proti rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti, musí být opravný prostředek proti prohlášení vykonatelnosti podán ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto prohlášení. Má-li strana, vůči níž je výkon navrhován, místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než ve kterém bylo prohlášení vykonatelnosti vydáno, činí lhůta pro podání opravného prostředku 45 dní a počíná běžet dnem doručení prohlášení vykonatelnosti straně, vůči níž je výkon navrhován, osobně nebo do místa jejího pobytu. Prodloužení této lhůty z důvodu vzdálenosti je vyloučeno. Jak vyplývá z obsahu spisu a jak i správně uvedl soud prvního stupně, povinný, na něhož se prodloužená 45-denní lhůta nevztahuje, podal odvolání po uplynutí uvedené třicetidenní respektive jednoměsíční lhůty. Soud prvního stupně proto správně jím podané odvolání pro opožděnost odmítl postupem dle § 208 odst. 1 o.s.ř. Jestliže odvolání bylo podáno opožděně, nemohl se soud zabývat důvodností uplatněných odvolacích námitek. Protože správně rozhodl i o nákladech odvolacího řízení, odvolací soud napadené usnesení jako celek dle § 219 o.s.ř. potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl postupem dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1, § 254 odst. 1 o.s.ř., protože v odvolacím řízení úspěšné oprávněné žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř.). V Praze dne 17. října 2017 JUDr. Jiří Cidlina, v.r. předseda senátu