U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci péče o nezletilé L. a E. R., obě zastoupené Městskou částí Praha 11 jako kolizním opatrovníkem, dcery matky RNDr. B. M., Ph.D., bytem v P., B., zastoupené Mgr. Lubošem Kučírkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Buzulucká 678/6 a otce V. R., . bytem v P., A., zastoupeného Mgr. et Bc. Ivou Jónovou, advokátkou se sídlem v Litoměřicích, U Kapličky 441/7, o návrhu opatrovníka nezletilých na nařízení předběžného opatření, k odvolání otce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. října 2017, č.j. 14 Nc 1264/2017-109, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í Soud prvního stupně napadeným usnesením nařídil předběžné opatření, matce uložil povinnost strpět péči otce o nezletilé děti -od čtvrtka lichého týdne 15:00 hodin, kdy si nezletilé děti převezme v Mateřské škole se sídlem P., J., do následujícího pondělí (v sudém týdnu), kdy je do 8:00 hodin do stejného zařízení opět odevzdá. Pokud v lichém týdnu ve čtvrtek, resp. v sudém týdnu v pondělí školka nebude v provozu, nebo děti nebudou přítomny, bude místem předání, respektive převzetí dětí místo bydliště matky, v 15:00 hodin respektive 8:00 hodin. -sudý týden ve čtvrtek od 15:00 hodin, kdy si děti převezme v mateřské škole se sídlem P., J. do 18:00 hodin, kdy je matce opět odevzdá v místě jejího bydliště. Uvedl, že předběžné opatření platí do doby nabytí právní moci rozsudku o úpravě povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti rodičů k dětem. Při svém rozhodování vycházel z toho, že i matka se v rámci zahájeného řízení o úpravu poměrů nezletilých domáhala jejich předběžného svěření do své péče a tento návrh soud prvního stupně usnesením ze dne 14.7.2017, č.j. 14 Nc 1264/2017-31 zamítl. Stejně postupoval při rozhodování o návrhu otce, který rovněž zamítl usnesením ze dne 16.8.2017, č.j. 14 Nc 1264/2017-44. Nyní rozhodoval k návrhu opatrovníka nezletilých pro řízení. Ten se domáhal nařízení předběžného opatření, jímž soud určí podíl péče rodičů o děti. Ti se nejsou schopni na této otázce dohodnout, ani s přispěním jeho či organizace M. Skutkově bylo zjištěno, že rodiče nezletilých od července 2017 nevedou společnou domácnost a nepodařilo se jim dohodnout, jak se který z nich bude na péči o děti podílet, a to ani do doby soudního rozhodnutí. Matka požadovala svěření obou dětí do své výlučné péče, otec rovněž, eventuálně do péče střídavé. Podle dosud provedeného dokazování jsou děti v péči matky, byť s tím otec do budoucna nesouhlasí, při zachování svých rodičovských práv péči matky respektuje. Péče matky o děti byla opatrovníkem nezletilých shledána jako bez závad, matka žije v uspořádaných poměrech a o děti řádně pečuje. Ostatně ani otec nezletilých zásadní námitky k péči matky o děti nevznášel. Otci nezletilých lze zcela přisvědčit v tom, že rodiče vykonávají své rodičovské kompetence rovným dílem a žádný z nich v nich nemůže být upřednostňován či svou rodičovskou odpovědnost vykonávat na úkor druhého z rodičů. Je ovšem povinností rodičů, aby svou rodičovskou odpovědnost vykonávali v souladu se zájmy dětí a k jejich prospěchu. Pokud rodiče nezletilých nejsou schopni dojít v tomto směru k dohodě, je úprava výkonu jejich rodičovských kompetencí na intervenci soudu. Jeho povinností je dbát zájmů dětí a chránit je. Soud prvního stupně uvedl, že děti jsou v útlém věku, v poslední době se musely vyrovnávat s rozpadem vztahu svých rodičů, skončení jejich společného soužití a nyní nově nastoupily do školky. Zejména v tomto pro ně složitém období potřebují řád a stabilitu. Je nepřijatelné, aby, pokud je matka odvede do školky a přislíbí, že je ze školky opět vyzvedne v určitou hodinu, naprosto jindy se pro ně dostavil otec, odkazujíc na realizaci svých rodičovských pravomocí. Stejné platí pro to, aby děti nebyly bez dohody s druhým rodičem odvezeny do ciziny, jak se stalo v době nedávné. Děti přes svůj nízký věk musí být informovány, u kterého z rodičů aktuálně budou, jak dlouho a kdy se uvidí s druhým rodičem. Zdůraznil, že zájem dětí by měl být vždy v popředí zájmu o naplňování rodičovských odpovědností a práv k dětem. Otec nezletilých tímto rozhodnutím není omezen v rozhodování o důležitých záležitostech týkajících se dětí, soud jím pouze vnesl řád do systému do doby pravomocné soudní úpravy poměrů dětí, a to i s ohledem na konfliktní vztah mezi rodiči. Proto i místem předání dětí určil mateřskou školu, kam děti dochází, a teprve alternativně pro případ, že zařízení nebude v provozu, či v něm děti nebudou přítomny, bude místem předání dětí místo bydliště matky. Právně postupoval dle § 102 odst. 1 o.s.ř. Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné a přípustné odvolání otec s návrhem na jeho změnu tak, že matka je povinna strpět péči otce o nezletilé od pondělí lichého týdne 8:00 hod. do čtvrtka sudého týdne 15:00 hod., kdy otec bude předávat nezletilé ve školce, pokud školka nebude v provozu, budou nezletilé předávány v místě, kde se zdržují, tedy vždy ráno v bydlišti otce, odpoledne v bydlišti matky, eventuálně od středy lichého týdne 15:00 hod. do pondělí sudého týdne 8:00 hod., kdy otec bude předávat nezletilé ve školce, pokud školka nebude v provozu, budou nezletilé předávány v místě, kde se zdržují, tedy ráno v bydlišti otce a odpoledne v bydlišti matky a vždy ve středu sudého týdne od 15:00 hod. do čtvrtka sudého týdne do 8:00 hod., kdy se nezletilé budou předávat ve školce, pokud školka nebude v provozu, pak ráno v bydlišti otce a odpoledne v bydlišti matky. Podle něj je předběžné opatření nesprávné, nedůvodné a straní matce, bylo vydáno na základě matkou smyšlených skutečností. Opatrovníkovi vytýkal neměnný a nepřátelský postoj včetně toho, že jej neinformoval o podaném návrhu, a naopak úzkou spolupráci s matkou, jejíž názory a tvrzení přejímá. Zajímají jej smyšlené stížnosti matky, ale nikoli to, že matka otce neinformuje např. o nemoci dětí. Od otce je odvezla v době, kdy trpěly neštovicemi městskou hromadnou dopravou. Je jediný, kdo dbá na práva dětí. Matka rovněž zmařila mediaci v Charitě, jak dokládá emailová korespondence, neměla zájem se na ničem dohodnout. Podle zákona ten, kdo se dohodnout nechce a neumožní kompromisy, má být znevýhodněn. Pracovnice opatrovníka je podle něj podjatá ve prospěch matky, opomíjí, že k dohodě nedošlo z vůle matky. Navíc před vydáním předběžného opatření existovala dohoda o předávání dětí a k předávání dětí docházelo, byť s třecími místy. Nyní po vydání předběžného opatření matka zcela odmítá respektovat předběžné opatření, to se tak minulo účinkem a vztahy zhoršilo, neboť když si po vydání předběžného opatření přišel pro nezletilé děti, agresivně jej napadla, shodila ze schodů a zmuchlané předběžné opatření mu „hodila“ na hlavu. Popřel, že by matku o cestě na Slovensko neinformoval i absenci cestovních dokladů. Za následné zakřiknutí dcer může matka a její hysterická scéna. Matka jej nerespektuje a školku zajistila bez jeho souhlasu. Zcela jej odmítá o dětech informovat. K důkazu navrhoval vyjádření lékaře, dále M., R., S. a e-maily Ch. Podle nich jsou vyjádření matky smyšlená a manipulativní. Svědky uplatila dárky, trpí psychickou chorobou, která může mít vliv na její chování, i závadové směrem k nezletilým. Péče matky není odpovídající, navrhoval znalecké zkoumání jejího zdravotního stavu. Výlučná péče matky stanovená předběžným opatřením je minimálně diskutabilní a nesprávná. Citoval závěry Ústavního soudu uvedené v rozhodnutí sp.zn. I. ÚS 618/05. Později doplnil, že soud vyšel i z nesprávně zjištěného skutkového stavu o péči matky, neboť děti jsou dosud v péči obou rodičů. Omezení prováděná matkou svědčí pro výlučnou péči otce, který je schopen zajistit styk dětí s matkou. Znovu poukázal na ukončení spolupráce matky s M. Naopak matka lstivě navštívila centrum R. a lživě uvedla, že je týraná. Zvažuje žalobu na ochranu osobnosti. Soud bezdůvodně narušil stejnou rodičovskou zodpovědnost. Zopakoval, že matku o cestě na Slovensko informoval. Soud nezohlednil bydliště matky na Slovensku ani její výhrůžky odchodem na Slovensko. Předávání dětí v bydlišti matky konflikty podporuje. Shrnul, že soud svým usnesením porušil jeho práva na spravedlivý proces a ochranu před neoprávněným zásahem do jeho rodinného života. Navrhoval zrušení napadeného usnesení a od soudu požadoval větší vstřícnost k jeho právům. K podanému odvolání se vyjádřila matka s návrhem na potvrzení napadeného usnesení. Tvrzení otce označila jako nepravdivá a účelová s cílem ji zdiskreditovat. K věci uvedla, že společnou domácnost opustila pro nevhodné chování otce, který je dominantní a nesnášející jakoukoli kritiku. Za absurdní označila tvrzení o nadržování její osoby opatrovníkem nezl., zdůraznila, že ona by na rozdíl od něj styk dcer s otcem navrhovala podstatně úžeji. Osoby podávající vysvětlení opatrovníkovi byly bývalé zaměstnankyně otce, které byly dlouhodobě svědkyněmi péče otce o děti, resp. toho, že se o ně nestaral. Otci patrně není znám smysl předběžné úpravy. Matka o stavu nezl. kromě lékaře informuje jak opatrovníka, tak i otce. K údajnému uplácení dárky či psychické chorobě uvedla, že by to bylo úsměvné, nešlo-li by o péči o nezl. děti. K tvrzení otce, že nesouhlasil s výběrem školky, připojila jimi oběma podepsanou žádost o přijetí nezl. do předškolního zařízení z května 2017. Nařízení předběžného opatření nevybočuje z ustálené judikatury Ústavního soudu. Otcem navrhovaná úprava je v rozporu se zájmy nezl. a nebere v potaz jejich potřeby. Uvedla, že dne 9.11.2017 ji otec napadl (srazil ze schodů) v situaci, kdy dcera trpěla vysokými horečkami a z toho důvodu ji nechtěla předat otci, který přijel spolu se svými rodiči. Chování otce označila za zákeřné, incidentu byly přítomny i nezl., neboť i nemocnou dceru mu přišla ukázat ke dveřím, aby jí uvěřil. V důsledku jednání otce je v pracovní neschopnosti a s péčí o dcery jí vypomáhají její blízcí. Již dříve ji fyzicky napadl, ať již v době společného soužití (kdy se svěřila ROSE) a nyní k tomu došlo i dne 4.9.2017 v mateřské škole. Věcně uvedla, že v době společného soužití se o dcery staral otec spíše výjimečně, nyní jsou jeho tvrzení lživá a zcela účelová. Dcery předává v jiné než určené doby, bez souhlasu s nimi cestuje do zahraničí bez jejich osobních dokladů. Nezl. jsou po styku s ním rozhozené, čehož si všimly i učitelky ve školce. Otec upřednostňuje své zájmy. K podání připojila úřední záznamy o podání vysvětlení Policii ČR ve dnech 4. a 5.9.2017 ohledně incidentu ve školce a ze dne 10.11.2017 v souvislosti se zlomeninou levého kotníku. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení předcházejícího jeho vydání, v plném rozsahu dle odvolání otce, postupem dle § 212, § 212a o.s.ř., aniž bylo ve věci třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Soud prvního stupně při rozhodování o návrhu otce správně vycházel z § 102 odst. 1 o.s.ř., protože ve věci již bylo zahájeno řízení. Podle § 102 odst. 3 o.s.ř. se ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 použijí obdobně. Podle § 75c odst. 1 věta druhá o.s.ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. V dané věci soud prvního stupně nejprve usnesením ze dne 14.7.2017, č.j. 14 Nc 1264/2017-31 zamítl návrh matky na předběžné svěření dcer do péče pro nedostatek osvědčení rozhodujících skutečností. Usnesením ze dne 16.8.2017, č.j. 14 Nc 1264/2017-44 rovněž zamítl obdobný návrh otce, neboť v řízení je z důkazů patrné, že je péče o děti zajištěna. Nyní rozhodoval k návrhu opatrovníka ze dne 25.10.2017, který jej odůvodnil tím, že mezi rodiči panují velké neshody, které se negativně odrážejí na vývoji dětí. Otec opakovaně děti matce nepředává ve smluvený čas, např. v pondělí 16.10.2017 je nepředal ve školce, opatrovníkovi předchozí den ve 22:16 hod. pouze e-mailem sdělil, že je s dětmi na Slovensku a předá je 18.10.2017. Matce to oznámil jen SMS zprávou. Podle zprávy MŠ byly děti po návratu zakřiknuté, nechtěly být ve školce a E. napadla jiné dítě. E. po návratu od otce bývá „jiná“, vše se vrátí do svých kolejí většinou za dva až tři dny. Když děti do MŠ přivádí matka, jsou bez problémů a usměvavé. Poukázal i na vyjádření zaměstnankyň otce, který se pro pracovní vytížení na výchově dětí dosud podílel minimálně. Protože lze předpokládat delší dobu trvání řízení, pravidelné uspořádání napomůže jak rodičům, tak i dětem. Odvolací soud se po přezkoumání věci ztotožňuje se stanoviskem opatrovníka, tak i s rozhodnutím soudu prvního stupně, na jehož závěry odkazuje. Za konfliktních vztahů mezi rodiči a situace, kdy otec začal matku dle jejích údajů i fyzicky napadat, je třeba poměry dětí a rodičů zatímně upravit a vnést tak do jejich současných poměrů takovou regulaci, která by co nejúčinněji zamezila dalšímu vyhrocování vztahů mezi rodiči a současně znejišťování obou dětí. Odvolací soud v tomto směru zejména poukazuje na sdělení pracovnic školky o chování obou dcer po návratu s otcem ze Slovenska. Tvrzení otce, že to bylo v důsledku hysterické reakce matky, je nedůvěryhodné, navíc učitelky ve školce pouze dělají svoji práci a nemají zájem stranit komukoli z rodičů. Není ani pravděpodobné tvrzení otce, že pracovníci opatrovníka k němu nepřistupují stejně jako k matce, protože i oni dělají pouze svoji práci a pro upřednostňování jednoho rodiče před druhým nemají zásadně žádný důvod (neuvádí jej ani otec). K dalším otcovým odvolacím námitkám odvolací soud uvádí, že kdyby byla matka o cestě dětí s otcem na Slovensko včetně doby návratu dopředu informována, nemusel by jí otec psát SMS zprávy a zejména nemusel v neděli v nočních hodinách psát e-mailové zprávy opatrovníkovi. Žádost o přijetí dětí do předškolního zařízení od 1.9.2017 obsahuje dva podpisy, i když je nad rámec rozhodování o předběžné úpravě zjišťovat, zda jde i o podpis otce, lze takový stav předpokládat. Stejné lze vztáhnout i k návrhu otce na doplnění dokazování výslechy svědků, jimiž se bude zabývat soud prvního stupně při řízení a rozhodování o věci samé, protože rozhodování formou předběžných opatření takový postup zásadně neumožňuje. Tvrzení, že matka jeho zaměstnankyně uplácí dárky, je zcela důkazně nepodložené a nekonkrétní. Navíc obecně řečeno není pravděpodobné, aby se proti otci „splikli“ (případně byly upláceny dárky) jak pracovnice školky, tak opatrovníka i zaměstnankyně otce či bývalé zaměstnankyně otce. K otcem citovanému nálezu Ústavního soudu ze dne 7.11.2006, sp. zn. I. ÚS 618/05, odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně rozhodl v souladu s tam vyslovenými závěry, protože otcova široká úprava péče o dcery mu umožňuje pravidelný a široký kontakt s nimi i výchovu příkladem, odvolací soud odkazuje i na závěry téhož soudu, vyslovené v aktuálním usnesení ze dne 25.7.2017, sp. zn. I.ÚS 2145/17. K žádosti otce o vstřícnější postoj ze strany soudu odvolací soud uvádí, že prioritním kritériem soudu při rozhodování v opatrovnických věcech je zájem nezl. dětí, při sporech mezi rodiči je naopak vyloučeno zaujímat vstřícnější postoje ke komukoli z nich. Soudem prvního stupně provedená úprava žádným způsobem neeliminuje rodičovská práva otce. Odvolací soud z uvedených důvodů rozhodnutí soudu prvního stupně jako správné dle § 219 o.s.ř. potvrdil. S ohledem na slovenské občanství matky jako účastníka řízení odvolací soud pouze doplňuje, že příslušnost českých soudů k rozhodnutí o předběžném opatření se odvíjí od čl. 8 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ve spojení s čl. 20 tohoto Nařízení. Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.). V Praze dne 27. listopadu 2017 JUDr. Jiří Cidlina, v.r. předseda senátu