Číslo jednací:  5A 54/2017 - 9-10         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce: T. R., proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 2, se sídlem Praha 2, Francouzská 808/19, v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu,   takto:   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádost žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků se zamítá. III. Žádost žalobce o ustanovení zástupce se zamítá.   IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í   Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který způsobil předseda Obvodního soudu pro Prahu 2 tím, že porušil čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a § 42 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), když vydal rozvrh práce na rok 2015, účinný a platný od 1. 1. 2015, který je zpětně nepřezkoumatelný, nelze z něj ověřit přidělování, resp. nápad jednotlivých věcí jedinému možnému zákonnému soudci a dále neobsahuje algoritmus přidělování jednotlivých věcí zákonným soudcům. Žalobce rovněž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.   Soud je vždy povinen hodnotit zdali podaná žaloba splňuje podmínky řízení, a jedná-li se tak o žalobu přípustnou.   Při těchto úvahách soud vyšel z následující právní úpravy:   Podle § 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.   Podle § 84 odst. 2 s.ř.s. zmeškání lhůty nelze prominout.   Podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.   Ustanovení § 84 odst. 1 s.ř.s. stanoví subjektivní a objektivní lhůtu pro podání žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Subjektivní lhůta činí dva měsíce ode dne, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl, a objektivní lhůta činí dva roky od okamžiku, kdy k nezákonnému zásahu došlo. Žalobu je třeba podat za současné existence obou lhůt, tedy jak v rámci subjektivní, tak i objektivní lhůty. Nejpozději lhůty uplynou současně s koncem lhůty objektivní.   Soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012, čj. 1 Aps 6/2012-29, jehož právní věta zní: „Deklarování nezákonnosti zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu podle § 82 s. ř. s. správním soudem se nelze s úspěchem domáhat neomezeně do minulosti, ale pouze v případě, že ke dni podání žaloby ještě neuplynula objektivní dvouletá lhůta stanovená v § 84 odst. 1 s. ř. s. Subjektivní lhůta nemůže začít běžet dříve než 1. 1. 2012.“   Soud ze sdělení žalovaného ze dne 24. 3. 2017 zjistil, že rozvrh práce Obvodního soudu pro Prahu 2 pro rok 2014 byl vydán dne 19. 12. 2014 pod sp. zn. 40 Spr. 1263/2014, 40 Spr. 1262/2014 a 40 Spr. 1264/2014, což žalovaný doložil výpisy ze správního deníku. Tedy dnem 19. 12. 2013 počala běžet dvouletá objektivní lhůta pro podání žaloby na ochranu před žalobcem tvrzeným nezákonným zásahem spočívajícím ve vydání rozvrhu práce na rok 2014. Objektivní lhůta pro podání žaloby tak uplynula dne 19. 12. 2016. Žalobce však předmětnou žalobu podal až dne 6. 3. 2017, tj. tři měsíce po uplynutí zákonem stanovené objektivní lhůty pro podání žaloby, tudíž se jedná o žalobu podanou opožděně.   Z výše uvedených důvodů tak soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. opožděnou žalobu odmítl.   Podle § 36 odst. 3 s.ř.s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.   Vzhledem k tomu, že žalobce podal opožděný návrh, který bylo na místě bez věcného projednání odmítnout, nebyla splněna podmínka pro osvobození od soudních poplatků, neboť v případě žalobního návrhu se jednalo o zjevně bezúspěšně uplatněný návrh.   Podle § 35 odst. 8 věty první s.ř.s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.   Možnost ustanovení advokáta je tak vázána na dvě podmínky – splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a objektivní potřebu zastoupení k hájení práv účastníka řízení. Ani tyto podmínky v případě žalobce naplněny nejsou. Předpoklad pro osvobození od soudních poplatků nebyl naplněn, jak vyplývá z výše uvedeného odůvodnění, a to pro zjevnou bezúspěšnost návrhu, rovněž nelze dovodit, že v případě, kdy nelze s procesním návrhem naložit jinak, než jej odmítnout, je dána objektivní potřeba zastoupení účastníka v řízení.   Soud podotýká, že v daném řízení zákon nestanoví žalobci povinnost být zastoupen advokátem.   S ohledem na to soud žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce.   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 20. dubna 2017                                                                                                  JUDr. Eva  P e c h o v á, v.r.                                                                                                               předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Jana Válková