Je-li podán návrh na nařízení předběžného opatření ve věci péče soudu o nezletilé v řízeních, která lze zahájit jen na návrh zákonem oprávněné osoby (§ 466 písm. j/, l/, m/, r/ a s/ z.ř.s.), je třeba spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření složení jistoty podle § 75b odst. 1 o.s.ř., nejde-li o případy upravené v § 75b odst. 3 o.s.ř. a § 12 odst. 3 z.ř.s.

U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Jachury a soudkyň JUDr. Jany Tondrové a Mgr. Nadi Pínové ve věci péče o nezl. P. S. a nezl. M. S., zastoupené opatrovníkem Městskou částí Praha 21, v sídle Úřadu Městské části Praha 21, děti matky K. S., bytem v B., H, zastoupené JUDr. Vlastimilem Vejvodou, advokátem se dílem v Praze 4, Na Hřebenech II. 1062 a otce P. S., bytem v P-9, Z. 2446, zastoupeného JUDr. Libuší Svobodovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 18, o návrhu otce na vydání předběžného opatření, k odvolání otce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. prosince 2016 č. j. 64 Nc 2524/2016 - 105, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně s e p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud I. stupně odmítl návrh otce na vydání předběžného opatření, kterým se otec domáhal, aby byla matce uložena povinnost strpět povinnou školní docházku nezletilého P. a nezletilé M. v M. základní škole v Ú. n . L., P., a údaj o trvalém pobytu nezletilých na adrese P- 9, Z. do rozhodnutí ve věci samé. Své rozhodnutí soud I. stupně odůvodnil tím, že návrh otce na vydání předběžného opatření se týká předmětu řízení podle § 466 písm. j) z. ř. s., tedy záležitosti, která je pro dítě významná ve smyslu § 877 o. z. Takové řízení lze podle § 468 odst. 1 z. ř. s. zahájit jen na návrh zákonného zástupce. Soud I. stupně proto uzavřel, že se jedná o návrhové řízení, na které nedopadá výjimka podle § 12 odst. 3 z. ř. s., podle kterého se nevyžaduje složení jistoty k zajištění úhrady škody nebo jiné újmy ve výši 10 000 Kč podle § 75b odst. 1 o. s. ř. Jelikož otec nejpozději v den podání návrhu jistotu nesložil, soud I. stupně postupoval podle § 75b odst. 2 o.s.ř. a návrh odmítl. Proti usnesení podal otec včasné odvolání. Soudu I. stupně vytýká nesprávnost jeho závěrů. Rozhodnutí považuje za formalistické bez přihlédnutí k charakteru tohoto řízení a v rozporu se smyslem zákona. Otec jednak shledává naléhavost zatímní úpravy, když matka nezletilých dětí bez vědomí otce požádala o změnu školy. Návrh byl tudíž podáván v zájmu nezletilých dětí, který vyplynul z dosavadního průběhu řízení na úpravu poměrů. Soud I. stupně se nevypořádal s otázkou, jaká újmy by mohla vzniknout vydáním předběžného opatření, když k zajištění je třeba složit spolu s podáním návrhu jistotu. Jako zásadní ve svém odvolání otec považuje, že jeho návrh spadá do řízení opatrovnického a proto lze aplikovat výjimku z povinnosti hradit jistotu při podání návrhu na předběžné opatření podle § 12 odst. 1 z. ř. s. V tomto smyslu odkazuje na rozhodnutí Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ve věci č. j. 18Co 42/2015-784 ze dne 9. 2. 2015. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrhu otce zcela vyhoví a nařídí předběžné opatření ve znění navrženém otcem. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadené rozhodnutí podle § 212, § 212a odst. 1, 6 o. s. ř., a aniž nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Občanský soudní řád v ustanovení § 75b upravuje požadavek složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením. Následně v odstavci 3 jsou vyjmenovány výjimky z tohoto požadavku, kdy zákon jistotu nevyžaduje. Zákon o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.) pak upravuje institut předběžného opatření, včetně úpravy povinnosti složit jistotu, kdy podle § 12 odst. 3 složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, se nevyžaduje, jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného. Otec se svým návrhem na vydání předběžného opatření domáhá zatímní úpravy významné záležitosti týkající se dítěte, neboť podle § 877 odst. 2 o. z. za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Řízení ohledně významné záležitosti dítěte je však řízením toliko návrhovým, když podle § 468 odst. 1 z. ř. s. lze řízení podle § 466 písm. j) z. ř. s. zahájit jen na návrh zákonných zástupců. Soud proto řízení zahajuje jen na návrh jednoho z rodičů (zákonného zástupce) a účastníkem takového řízení jsou oba rodiče a dítě, které je zastoupeno opatrovníkem, zpravidla orgánem sociálně právní ochrany. O tom, že se jedná pouze o řízení, které může být zahájeno jen na návrh zákonem oprávněné osoby, svědčí i procesní postup soudu v případě, že návrh je podán osobou k tomu neoprávněnou. V takovém případě soud řízení zastaví, neboť nebyly splněny podmínky řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. Pokud by soud takové řízení zahájil sám bez návrhu, založil by tak vadu řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, případně by byla důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. d) o. s. .ř (srovnej komentář k Zákonu o zvláštních řízeních soudních, C.H.Beck, 1. vydání, 2015, Svoboda, Tlášková, Vláčil, Levý, Hromada a kol. s. 939 – 940). Naopak kdyby soud považoval ustanovení § 468 odst. 1 z. ř. s. za omezující jen ve vztahu k aktivní věcné legitimaci, musel by v případě podání návrhu osobou odlišnou od zákonných zástupců návrh věcně zamítnout. V tomto smyslu však zákonná úprava koncipována není a v souvisloti s novou právní úpravou přináší také nové vymezení návrhového řízení pro konkrétní okruh úpravy výkonu rodičovské zodpovědnosti. Na něj pak navazuje úprava procesní, která pro řízení ve smyslu ustanovení § 466 písm. j), l), m) z. ř. s. vyžaduje pro zahájení řízení návrh zákonného zástupce a v řízení podle § 466 písm. r) a s) z. ř. s. návrh nezletilého nebo jeho zákonných zástupců. Odvolací soud se proto neztotožňuje se závěry vyslovenými zdejším soudem v usnesení ze dne 9. 2. 2015 č. j. 18Co 42/2015-784. Odvolací soud naopak souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že návrh otce na vydání předběžného opatření se týká řízení podle § 466 písm j) z. ř. s., které je však řízením návrhovým a proto se na něj nevztahuje výjimka podle § 12 odst. 3 z. ř. s. a ani není řízením, na které by se vztahovala výjimka podle § 75b odst. 3 o. s. ř, tedy že by šlo o předběžné opatření ve věci výživného, ve věci pracovní či náhrady újmy na zdraví, případně, že by otec osvědčil spolu s návrhem na vydání předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, případně, že by zde bylo nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma. Odvolací soud proto uzavírá, že je-li podán návrh na nařízení předběžného opatření ve věci péče soudu o nezletilé v řízeních, která lze zahájit jen na návrh zákonem oprávněné osoby (§ 466 písm. j), l,), m), r) a s) z. ř. s.), je třeba spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření složení jistoty podle §75b odst.1 o.s.ř., nejde-li o případy upravené v § 75b odst. 3 o.s.ř. a § 12 odst. 3 z.ř.s. Jelikož jistota ve smyslu ustanovení § 75b odst. 1 o. s. ř. nebyla spolu s návrhem složena, postupoval soud I. stupně správně, pokud návrh na vydání předběžného opatření s odkazem na § 75b odst. 2 o. s. ř. odmítl. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů napadené usnesení potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). V Praze dne 26. ledna 2017 Mgr. Martin Jachura v.r. předseda senátu