Číslo jednací: 8A 13/2017 - 37-40                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců: JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobkyně: S. T., zastoupena Mgr. Petrem Václavkem, advokátem v Praze 1, Opletalova 25, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,      T a k t o:     I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobkyně S. T., o povolení k přechodnému pobytu, podané dne 2. 6. 2016, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 14.342 Kč, k rukám zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.     O d ů v o d n ě n í:   Žalobkyně se včas podanou žalobou dne 13. 1. 2017 domáhala u Městského soudu v Praze ochrany proti nečinnosti správního orgánu a uváděla, že dne 2. 6. 2016 podala žádost o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, předpisů, (dále „zákon o pobytu cizinců“), za účelem sdílení společné domácnosti s občanem Evropské unie. Lhůta pro vydání rozhodnutí marně uplynula a rozhodnutí o této žádosti dosud nebylo vydáno. Žalobkyně připojila opatření proti nečinnosti ze dne 1. 12. 2016, č. j. MV-151128-2/SO-2016, vydané Ministerstvem vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, jímž bylo žalovanému správnímu orgánu přikázáno do 30 dnů od doručení opatření vydat rozhodnutí o žádosti o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, č. j. OAM-09305/PP-2016.     Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 8. 2. 2017 navrhnul žalobu zamítnout s tím, že nebyl a není nečinný, neboť provádí šetření a dokazování ve věci žádosti žalobkyně, a že v průběhu doby bylo řízení přerušeno, neboť žadatelka neposkytla všechny požadované doklady.     Žalobkyně ve své replice ze dne 21. 2. 2017 uvedla, že žádost podala dne 2. 6. 2016, a že předvolání k jejímu výslechu a výslechu její dcery na den 1. 3. 2017 jim bylo doručeno teprve dne 31. 1. 2017, a že žalovaný začal ve věci jednat teprve po vydání opatření proti nečinnosti.     Městský soud v Praze ve věci nařídil jednání, které se konalo dne 27. 4. 2017, z něhož se žalovaný omluvil, a zástupce žalobkyně setrval na svých původních vyjádřeních.     Městský soud v Praze posoudil věc takto:     Městský soud v Praze rozhodoval podle ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.       Podle § 79 odst. 1 soudního řádu správního ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.   Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 18. října 2007, č. j. 7 Ans 1/2007-100, před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v řízení vedeném podle správního řádu třeba vždy nejprve vyčerpat procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, kterým je návrh nadřízenému správnímu orgánu dle § 80 odst. 3 správního řádu.   V inkriminované věci je nesporné, že žalobkyně před podáním žaloby vyčerpala procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení ve smyslu § 80 správního řádu.   Podle § 87b zákona o pobytu cizinců rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat ministerstvo o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. (2) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2, s výjimkou náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. b) a doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie. (3) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie.   Podle § 87y zákona o pobytu cizinců rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území považuje za pobyt přechodný. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, o ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo se jedná o opakovaně podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí žádosti. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o žádosti.   Z matričních dokladů založených ve správním spisu soud ověřil, že vnukem žalobkyně je T. E., který narozením získal německé státní občanství po svém otci. Matkou nezletilého je dcera žalobkyně H. T.. Všichni bytem stejně jako žalobkyně.   Ze sdělení Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 23. 11. 2016, č. j. KRPA-437842-1/ČJ-2016-000026-4, soud zjistil, že kontrola v místě bydliště žalobkyně byla provedena dne 4.112016 a 16. 11. 2016, přičemž v druhém případě byla úspěšná. Bylo ověřeno, žalobkyně pečuje o svého nezletilého vnuka, společně s ním, manželem a dcerou obývají byt 3+1. V bytě má s manželem samostatný pokoj, kde s nimi v dětské postýlce spí i vnuk. Ve skříních bylo oblečení všech tří osob, včetně hraček. V dalším pokoji bylo oblečení dcery a v koupelně hygienické potřeby všech tří osob. Otec dítěte s nimi nebydlí, v současné době je v Německu, s dcerou se asi před půlrokem rozešli a budou se rozvádět.     Městský soud v Praze se zabýval namítanou nečinností žalovaného Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, při rozhodování o žádosti o povolení k přechodnému pobytu, kterou žalobkyně podala 2. 6. 2016. na základě obsahu správního spisu tak, jak mu byl předložen, zjistil, že žalovaný správní orgán ode dne podání žádosti konal ve smyslu opatření si podkladů pro rozhodnutí o této žádosti, nicméně nekonal dostatečně operativně tak, aby mohl rozhodnout ve lhůtě 60 dnů, která je pro rozhodnutí o této věci § 169 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců stanovena. O tom koneckonců není pochyb, když dne 1. 12. 2016 k návrhu žalobkyně vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců opatření proti nečinnosti, v němž konstatovala nedodržení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí a uložila žalovanému správnímu orgánu, aby do 30 dnů od doručení opatření vydal rozhodnutí o žádosti žalobkyně ze dne 2. 6. 2016 o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců za účelem sdílení společné domácnosti s občanem Evropské unie.   Vzhledem k tomu, že ode dne vydání tohoto opatření, tj. ode dne 1. 12. 2016 požadované rozhodnutí o žádosti žalobkyně vydáno nebylo, soudu nezbylo než konstatovat, že v inkriminované věci jsou i nadále průtahy, které znamenají nečinnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 79 soudního řádu správního.     Městský soud v Praze s ohledem na shora uvedené skutečnosti žalovanému uložil podle § 81 odst. 2 soudního řádu správního povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně ze dne 2. 6. 2016 a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku.   Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Výši náhrady potom určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to tak, že 2.000 Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku z žaloby, dále náklady právního zastoupení za tři úkony právní pomoci podle § 9 odst. 3 á 3.100 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast při jednání, dále 3x režijní paušál podle § 13 odst. 3 á 300 Kč, tedy celkem 14.342 Kč, včetně DPH ve výši 21%.     P o u č e n í:   Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.        V Praze dne 27. dubna 2017                                                                                                        JUDr. Slavomír Novák, v.r.                                      předseda senátu Za správnost vyhotovení: