Číslo jednací:  8A 150/2013 - 79-80         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v  právní věci žalobce: zemř. Ing. J. Ch., proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, za účasti osoby zúčastněné na řízení: I. Č, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 19.7.2013, č.j. O-144825/D13015-2013ÚPV,     takto:   I.                    Žaloba se odmítá. II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.               H. Ch. a Ing. E. P. se společně a nerozdílně vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč. Tato částka bude vrácena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění: Žalobce podal k Městskému soudu v Praze žalobu, kterou brojil proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 19.7.2013, č.j. O-144825/D13015-2013ÚPV. Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o rozkladu podaném majitelem napadené kombinované ochranné známky č. 230719 ve znění „STERNA“, panem I. Č., proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 30.1.2013. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně bylo na základě námitek podaných Ing. J. Ch. (žalobcem) rozhodnuto o zrušení předmětné ochranné známky. V žalobou napadeném rozhodnutí předseda žalovaného rozhodl, že kombinovaná ochranná známka č. 273710 ve znění „STERNA“ se podle ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů zrušuje pro následující výrobky a služby zařazené do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (29) maso, ryby, drůbež a zvěřina, masové výtažky, ovoce a zelenina sušené a zavařené, želé, džemy, kompoty, vejce, mléko a mléčné výrobky; (31) čerstvé ovoce a zelenina; (35) propagační činnost, reklama, pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodní administrativa, zprostředkovatelská obchodní činnost, kancelářské práce; (39) organizování cest. Současně předseda žalovaného rozhodl, že předmětná ochranná známka č. 230719 zůstává v rejstříku ochranných známek zapsána pro následující seznam výrobků a služeb zařazených do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (29) ovoce a zelenina konzervované; (39) doprava, balení a skladování zboží.   Ze zprávy poštovní doručovatelky na vrácené zásilce adresované žalobci, založené  na č.l. 58 spisu, soud zjistil, že žalobce zemřel. Podle § 33 odst. 2 s. ř. s. má způsobilost být účastníkem ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti. Podle § 23 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má člověk právní osobnost od narození do smrti. Žalobce tedy smrtí ztratil způsobilost být účastníkem řízení, čímž podle § 107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) vznikla překážka v postupu řízení. Řízení o pozůstalosti bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp.zn. 32 D 198/2015. Z usnesení citovaného soudu ze dne 28.6.2016, č.j. 32D 198/2015-249 a opravného usnesení ze dne 14.7.2016, č.j. 32 D 198/2015-255, soud zjistil, že žalobce zemřel 20.4.2015 a jeho dědici jsou manželka H. Ch. a dcera Ing. E. P., přičemž obě mimo jiné získaly podíl v patentové kanceláři UNIPATENT. Soud na základě této informace vyzval dědičky ke sdělení, zda hodlají jako právní nástupci pokračovat ve sporu. Paní Ch. soudu sdělila, že ve sporu pokračovat nehodlá, paní P. uvedla, že obě dědičky převedly na základě smlouvy kancelář (tj. patentovou kancelář – pozn. soudu) na Mgr. J. M. V daném případě však musel soud zvážit, zda povaha věci umožňuje pokračování v řízení s právními nástupci žalobce. Žalobce v závěru žaloby ke svému jménu připojil dovětek „patentový zástupce“, žalobu však podal svým jménem, nikoli jako zástupce třetí osoby či patentové kanceláře. Žalobcem tedy byl v dané věci osobně pan Ing. Ch.. Pokud by jednal v zastoupení jiné osoby, musel by uvést, koho zastupuje a doložit plnou moc, což však neučinil a ani z obsahu žaloby, případně dalších podání žalobce nic takového nevyplývá. Je tedy jednoznačné, že podání žaloby bylo projevem jeho vůle, přičemž ve správním řízení se nejednalo o žádné jeho hmotné právo, neboť žalobce nebyl majitelem předmětné ochranné známky. Podle § 65 odst. 2 s. ř. s. může být žalobcem v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle § 65 odst. 1 s.ř.s. (tzn. úkonem správního orgánu, nebyla založena, změněna, zrušena nebo závazně určena jeho práva nebo povinnosti), tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Zemřelému žalobci svědčila aktivní legitimace k podání žaloby, neboť byl účastníkem předchozího správního řízení (předmětem žalobou napadeného rozhodnutí byly rozkladové námitky vlastníka ochranné známky, jejíhož zrušení se ve správním řízení žalobce coby navrhovatel domáhal) a splnil podmínku aktivní procesní legitimace podle § 65 odst. 2 o.s.ř. V režimu § 65 odst. 2 s.ř.s. je však žalobce oprávněn namítat pouze porušení svých procesních práv (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.9.2015, č.j. 2 As 158/2015-56, dostupný na www. nssoud.cz)  Podle § 107 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Jelikož procesní nástupnictví je odvozeno od nástupnictví hmotněprávního, bude procesním nástupcem vždy ten, kdo podle hmotného práva převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde v důsledku některého z případů universální sukcese. Vzhledem k tomu, že řízení se k věci ve vlastnictví zůstavitele ani k žádnému jeho majetkovému nároku, právu či povinnosti nevztahovalo, žádné z dědiček zemřelého žalobce se předmět tohoto řízení nijak nedotýká. Dědici žalobce nepřevzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde;  uvedené řízení nijak nezasahuje do jejich právní sféry. Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že povaha věci ve smyslu § 107 odst. 2 o. s. ř. pokračování v řízení s procesními nástupci žalobce neumožňuje. V situaci, kdy žalobce zemřel před rozhodnutím ve věci samé a nebylo možno v řízení pokračovat s jeho procesními nástupci, musí být žaloba odmítnuta pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (srov. rozsudek NSS ze dne 30.4.2008, č. j. 3 Ads 42/2008-75). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud žalobci vrátí soudní poplatek, byla-li žaloba odmítnuta. Vzhledem k tomu, že zemřelému žalobci soudní poplatek vrátit nelze, rozhodl soud o jeho vrácení oběma dědičkám žalobce společně a nerozdílně, neboť právě ony jsou univerzálními právními nástupci žalobce, pokud jde o jeho majetkovou podstatu. Soud vyzývá dědičky, aby do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení sdělili číslo účtu, na který lze soudní poplatek vrátit. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                 V Praze dne 11. dubna 2017   JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu     Za správnost vyhotovení: J. Válková