Číslo jednací: 8A 152/2016 - 68-73                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců: JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: T. H., zastoupen Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou v Praze 4, Paprsková 10/1340, proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 7, se sídlem Praha 1, Ovocný trh 14, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,                                              T a k t o:   I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 15 dnů vydal rozhodnutí o žádosti žalobce o informace ze dne 8. 12. 2015 pod body 4) a 7). II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24.000 Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. Miluše Pospíšilové, advokátky, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.       O d ů v o d n ě n í:   Žalobce se včas podanou žalobou dne 24. 8. 2016 domáhal u Městského soudu v Praze ochrany proti nečinnosti správního orgánu a uváděl, že dne 8. 12. 2015 požádal o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně soudce a tehdejšího předsedy Obvodního soudu pro Prahu 7 JUDr. L. H.   Žalobce dne 8. 12. 2015 žádal žalovaného o poskytnutí těchto informací: 1)     Jaká byla profesní kariéra JUDr. L. H., než byl jmenován soudcem? 2)     U kterého soudu a po jakou dobu vykonával čekatelskou praxi? 3)     Kdy byl jmenován soudcem, u jakých soudů a po jakou dobu působil jako soudce? 4)     Byly někdy za dobu ode dne jmenování soudcem až do současnosti podány na něj nějaké stížnosti; pokud ano, kdy komu, z jakého důvodu, kdo je šetřil a s jakým výsledkem bylo šetření uzavřeno a kým? 5)     Bylo někdy proti němu vedeno trestní nebo kárné řízení; pokud ano, z jakého důvodu a s jakým výsledkem? 6)     Kdy byl jmenován předsedou Obvodního soudu pro Prahu 7? 7)     Jaký hrubý příjem je mu vyplácen jako soudci a jako předsedou Obvodního soudu pro Prahu 7, a to za roky 2014 a 2015 s uvedením všech příjmů za každý kalendářní měsíc se s uvedením, jaká část těchto vyplacených příjmů vyplývá z titulu výkonu funkce předsedy tohoto soud? 8)     V jakém roce je JUDr. L. H. narozen a v které obci má trvalé bydliště?     Dne 23. 12. 2015 zaslala dozorčí úřednice Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobci odpověď pod č. j. 11 Si 239/2015, kterou žadatel nepovažoval za vyčerpávající, a proto dne 20. 1. 2016 podal stížnost na postup při vyřizování jeho žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. Stížnost měla být do sedmi dnů předložena soudem Ministerstvu spravedlnosti, což se nestalo.   Následně dne 1. 2. 2016 bylo žadateli dozorčí úřednicí sděleno, že v případě předsedy soudu JUDr. L. H. je podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 236/1995 Sb. platový koeficient jako předsedy soudu s nejvýše 14 senáty zvýšen o 0,22. Současně bylo žadateli sděleno, že jeho stížnost bude postoupena Ministerstvu spravedlnosti.     Žalobce tvrdil nečinnost žalovaného povinného subjektu, dovolával se rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86. Ke svému podání přiložil kopii stížnosti na nečinnost a žádost o přijetí opatření proti nečinnosti, kterou osobně podal na Ministerstvu spravedlnosti dne 30. 6. 2016.   Žalobce se v petitu žaloby domáhal, aby soud uložil žalovanému Obvodnímu soudu pro Prahu 7 ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku vydat rozhodnutí o jeho žádosti o informace ze dne 8. 12. 2015 pod body 4) a 7), vyřizované žalovaným pod sp. zn. 11 SI 239/2015. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.     Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 14. 9. 2016 navrhnul žalobu zamítnout s tím, že věc i se správním spisem se nachází na Ministerstvu spravedlnosti ode dne 3. 3. 2016 a dosud se nevrátila.      Městský soud v Praze ve věci nařídil jednání, které se konalo dne 29. 11. 2016, a posléze dne 31. 8. 2017, při nichž účastníci setrvali na svých dříve písemně vyjádřených stanoviscích.     Městský soud v Praze posoudil věc takto:     Městský soud v Praze rozhodoval podle ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, a to v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto rozsudkem ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 8 A 152/2016–34, žalobu zamítnul jako nedůvodnou.   Nicméně Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti žalobce a rozsudkem ze dne 6. dubna 2017, č. j. 4 As 12/2017–21, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 8 A 152/2016–34, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.   Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. dubna 2017, č. j. 4 As 12/2017 – 21, stížnost podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím je třeba považovat za prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 soudního řádu správního.     Podle § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.     Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86, pokud povinný subjekt neposkytl požadovanou informaci ani nerozhodl o odmítnutí žádosti podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb. a žalobce podal proti postupu povinného subjektu stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) citovaného zákona, na niž nebylo povinným subjektem, resp. nadřízeným orgánem nijak reagováno, žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis stanoví k jeho ochraně, a žaloba na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu při vyřizování žádosti o poskytnutí informací je přípustná.     Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2016, č. j. 6 As 21/2016 – 42: I. Po uplynutí lhůty pro rozhodnutí o stížnosti podle § 16a odst. 5 a odst. 8 zákona o svobodném přístupu k informacím může žadatel podat na povinný subjekt žalobu pro nečinnost, neboť podáním stížnosti splnil povinnost vyčerpat prostředky k nápravě podle § 79 odst. 1 s. ř. s. II. Vyjádření k žalobě není povinností žalovaného, v kasačním řízení může založit svou obranu na jiných důvodech, než na které poukazoval před krajským soudem; vůči žalované straně se tak neuplatní koncentrační zásada.   Městský soud v Praze musel nejprve konstatovat, že žalobce primárně postupoval v souladu s právem, jestliže podal žalobu na ochranu proti nečinnosti proti Obvodnímu soudu pro Prahu 7 za stavu, kdy měl za to, že jeho iniciální žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. nebyla vyřízena v úplnosti a podal stížnost podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. c) téhož zákona, tedy maje za to, že mu informace byla poskytnuta částečně, aniž by o zbytku bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ale o této stížnosti nebylo rozhodnuto včas.   Za takového stavu věci bylo jeho právem podat na povinný subjekt žalobu pro nečinnost, neboť podáním této stížnosti splnil povinnosti vyčerpat prostředky k nápravě podle ustanovení § 79 odst. 1 soudního řádu správního. Tento závěr doslova vyplývá jak z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86, tak i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2016, č. j. 6 As 21/2016-42.     Městský soud v Praze na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 12/2017–21 se musel zabývat tím, zda žalovaný vyřídil žádost žalobce o poskytnutí informací tak, jak ji žalobce podal dne 8. 12. 2015, zda tedy poskytl informace i na dotazy pod body 4) a 7). Pod bodem 4) se žalobce tázal, zda byly někdy za dobu ode dne jmenování JUDr. L. H. soudcem až do současnosti podány na něj nějaké stížnosti; pokud ano, kdy komu, z jakého důvodu, kdo je šetřil a s jakým výsledkem bylo šetření uzavřeno a kým?   Pod bodem 7) se žalobce tázal, Jaký hrubý příjem je mu vyplácen jako soudci a jako předsedou Obvodního soudu pro Prahu 7, a to za roky 2014 a 2015 s uvedením všech příjmů za každý kalendářní měsíc se s uvedením, jaká část těchto vyplacených příjmů vyplývá z titulu výkonu funkce předsedy tohoto soud?    Z odpovědi žalovaného na tuto žádost ze dne 23. 12. 2015 je zřejmé, že k bodu 4) žalovaný odpověděl, že dle možností dohledání v našem informačním systému nebyly dohledány žádné stížnosti. Toto vyřízení žalobce považoval za neúplné, když ve stížnosti podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. vytýkal, že jeho dotaz směřoval k otázce stížností podaných na JUDr. L. H. za celou dobu jeho působení jako soudce, nikoliv tedy pouze působení jako soudce u Obvodního soudu pro Prahu 7. Z obsahu správního spisu tak jak byl žalovaným předložen, nelze zjistit, že by v této věci byla původní odpověď jakkoliv doplněna nebo konkretizována, a Městský soud v Praze proto ohledně této otázky dospěl k závěru, že o této části žádosti o informace nebylo dosud rozhodnuto. Obecně lze konstatovat, že subjekt, který obdrží žádost o poskytnutí informací s odkazem na ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., ji může vyřídit v zásadě trojím způsobem. Buď informaci v úplnosti poskytne, nebo poskytnutí takové informace, kterou má k dispozici odmítne a musí tak učinit rozhodnutím, anebo dospěl-li by k závěru, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, pak žádost, byť i částečně odloží a o takovém opatření s odůvodněním informuje žadatele o informace do sedmi dnů od doručení žádosti. Z toho, jak je žádost o informace v bodě 4) koncipována, je zřejmé, že žalobce zajímalo, jaké stížnosti byly podány na soudce JUDr. L. H. od počátku jeho soudcovské kariéry, nikoliv tedy pouze od doby, kdy byl soudcem Obvodního soudu pro Prahu 7. Odpověď poskytnutá žalobci, že v informačním systému nebyly dohledány žádné stížnosti, je nutně neúplná, neboť pokrývá pouze období, kdy JUDr. L. H. byl soudcem Obvodního soudu pro Prahu 7, nikoliv období jeho dosavadního výkonu funkce soudce, a tak nevyhovuje zadání, které žalobce učinil v otázce v bodě 4). Je samozřejmě možné, že informace o tom, zda na JUDr. L. H. byly podány stížnosti i v době, kdy působil u jiného soudu, než u Obvodního soudu pro Prahu 7, Obvodní soud pro Prahu 7 k dispozici neměl, a že nemusel jimi disponovat. Potom ovšem mu nezbývalo než využít ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. a žádost v této části odložit. Jelikož se tak nestalo, soud musel konstatovat, že v této části nebyla žádost dosud vyřízena žádným ze zákonem předpokládaných způsobů.     Pokud pak jde o otázku pod bodem 7) týkající se sdělení, jaký hrubý příjem je vyplácen JUDr. L. H., za konkrétní časové období a o uvedení, jaká část těchto vyplacených příjmů vyplývá z titulu výkonu funkce předsedy tohoto soudu, je zřejmé, že iniciální odpověď Obvodního soudu pro Prahu 7 obsahuje pouze údaje, sice za všechna požadovaná období, ale ve formě uvedení sumární částky vyplacených příjmů. Žalovaný si byl sám vědom částečnosti odpovědi a měl úmysl ji doplnit. Pokud pak ji měl doplnit na základě stížnosti podané žalobcem, soud má za to, že účel, který doplnění mělo splnit, tj. poskytnout žalobci odpověď na jeho otázku, nesplnilo. Sdělení, že podle § 2 odst. b) zákona 236/1995 Sb., je platový koeficient předsedy Okresního soudu s nejvýše 14 senáty zvýšen o 0,22, nijak nekoresponduje s žalobcovou otázkou.   Je zřejmé, že žalobce by musel na základě této informace provádět vlastní výpočty, tedy si požadovaný údaj zjišťovat, přičemž v odpovědi není ani naznačeno, jak by takový výpočet měl vypadat a jakým způsobem by se žalobce mohl požadované částky dobrat. Navíc Městský soud v Praze má za to, že jedinou akceptovatelnou odpovědí na tu otázku pod bodem 7) bylo sdělit konkrétně v Kč, jaká část celkového příjmu soudce JUDr. L. H. vyplývá z jeho výkonu funkce předsedy soudu. Rovněž tato odpověď na žádost žalobce o informace podle bodu 7 podle názoru soudu nebyla úplná. V této části tedy informace poskytnuta nebyla a ani nebylo rozhodnuto o odložení žádosti v této části, ani o jejím odmítnutí postupem podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb.   V obou uvedených bodech podle názoru Městského soudu v Praze zůstala žádost žalobce ze dne 8. 12. 2015 o informace nevyřízena, nebylo o ní žádným ze zákona předpokládaným způsobem rozhodnuto a informace ani nebyly poskytnuty. Z uvedeného důvodu nezbylo než uzavřít s tím, že v obou dvou bodech 4) a 7) zůstal Obvodní soud pro Prahu 7, jakožto povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. nečinný, jestliže v tomto rozsahu žádost žalobce dosud nevyřídil.     Městský soud v Praze byl při svém rozhodování v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem (§ 110 odst. 3 soudního řádu správního), a proto žalovanému uložil podle § 81 odst. 2 soudního řádu správního povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 8. 12. 2015 pod body 4) a 7), a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu 15 dnů od právní moci rozsudku.     Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Výši náhrady potom určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to tak, že 7.000 Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku z žaloby a kasační stížnosti, dále náklady právního zastoupení za pět úkonů právní pomoci podle § 9 odst. 3 á 3.100 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis kasační stížnosti a 2x účast při jednání, dále 5x režijní paušál podle § 13 odst. 3 á 300 Kč, tedy celkem 24.000 Kč.     P o u č e n í:   Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.        V Praze dne 31. srpna 2017                                                                                                            JUDr. Slavomír Novák, v.r.                                        předseda senátu     Za správnost vyhotovení: J. V.