Číslo jednací:  8Af 72/2015 - 75-76         U s n e s e n í  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové ve věci žalobce: V. Z., narozen , zemřel,  posledně bytem v P., O., zastoupen Mgr. Monikou Zatloukalovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Veleslavínova 7, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2015, č. j. MF-30744/2015/1603-2/1934,   takto:    I. Žaloba se odmítá.    II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění   Žalobce se žalobou podanou soudu dne 24. 10. 2015 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. MHMP 872712/2015 ze dne 21. 5. 2015.   Z úmrtního listu vydaného 31. 5. 2017 Úřadem městské části Praha 8 bylo zjištěno, že žalobce dne zemřel.   Smrtí žalobce v průběhu řízení o žalobě vznikla překážka řízení, přičemž je třeba posoudit, zda smrt žalobce v průběhu řízení o žalobě představuje překážku řízení odstranitelnou nebo neodstranitelnou. Absenci procesní způsobilosti na straně žalobce by přitom bylo možné zhojit jedině vydáním rozhodnutí o procesním nástupnictví, pokud by pro takový postup byly splněny zákonné podmínky. Pro procesní nástupnictví se ve správním soudnictví v souladu s ust. § 64 soudního řádu správního použijí přiměřeně ustanovení třetí části občanského soudního řádu.   Podle ust. § 107 odst. 1, 2 občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.   Pro závěr o možnosti pokračovat v řízení s procesním nástupcem je tak rozhodující posouzení povahy věci. V projednávaném případě byla žaloba podána proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy. V uvedeném rozhodnutí Magistrát hl. m. Prahy konstatoval, že žalobce svým jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedenou v ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o cenách, za což mu byla uložena pokuta ve výši 100 000,-Kč, a to podle ustanovení § 16 odst. 4 písm. c) téhož zákona.   Soud má za prokázané, že v předmětné věci se jedná o přezkum rozhodnutí správního orgánu o vině za spáchání správního deliktu a o uložení správní sankce, které má ryze osobní charakter a je neodmyslitelně spojeno pouze s osobou žalobce. Městský soud pro úplnost odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 3 Ads 42/2008-75, v němž NSS konstatoval, že „.... Jestliže ten, kdo podal u krajského soudu žalobu proti rozhodnutí správního orgánu o vině za spáchání správního deliktu a o uložení správní sankce, v průběhu tohoto řízení zemřel, nemůže krajský soud v řízení pokračovat s procesním nástupcem (§ 107 odst. 1, 2 o. s. ř.), protože to povaha věci neumožňuje.“   Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) soudní řád správní, nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.   Protože žalobce ztratil způsobilost být účastníkem řízení, není splněna jedna z podmínek řízení, přičemž s ohledem na povahu projednávané věci nepřichází v úvahu procesní nástupnictví, jedná se tedy o nedostatek podmínky řízení neodstranitelný, postupoval soud v souladu s výše citovaným ust. § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního a žalobu odmítl.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 soudního řádu správního, podle něhož nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   Podle ust. § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Žaloba podaná žalobcem řízení byla odmítnuta, přičemž se tak stalo bez toho, aby ve věci bylo nařízeno jednání, proto zde existuje nárok na vrácení zaplaceného soudního poplatku. Jedná se o majetkový nárok, který není osobní povahy, a tento přechází na právní nástupce žalobce. Proto jeho právnímu nástupci vznikl nárok na vrácení soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000,- Kč. O vrácení soudního poplatku bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co bude skončeno dědické řízení a bude tímto postaveno najisto, kdo je právním nástupcem žalobce.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 16. srpna 2017    JUDr. Slavomír Novák, v.r.   předseda senátu       Za správnost vyhotovení: Jana Válková