č.j. 9A 60/2017 - 37                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové ve věci   žalobce: L. K. zastoupený advokátkou Mgr. Barborou Kubinovou se sídlem Milešovská 1312/6, 130 00 Praha 3 proti   žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00  Praha 1     o žalobě ze dne 15. 3. 2017 na ochranu proti nečinnosti správního orgánu     takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.          Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřuje v nevyřízení jeho žádosti ze dne 29.1.2017 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“). V žalobě konstatoval, že žádostí ze dne 29.1.2017 (dále též jen „předmětná žádost“) požádal žalovaného o poskytnutí následujících informací:a. Zda již státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přijal rozhodnutí o tom, zda bude Česká republika požadovat regresní úhradu po úředních osobách z důvodu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve správním řízení zahájeném u Západočeské univerzity v Plzni pod sp. zn. PR-P 19/10, kterou Česká republika nahradila. b. Poskytnutí obsahu stanoviska náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vypracovaného na žádost státního tajemníka kvůli objasnění důvodů, které vedly k průtahům ve správním řízení zahájeném u Západočeské univerzity v Plzni pod sp. zn. PR-P 19/10, a to zasláním kopie plného znění tohoto stanoviska. c. Zda se státní tajemník nebo jiný orgán Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zabýval kromě odpovědnosti úředních osob pracujících u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za to, že Česká republika byla povinna uhradit nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku správního řízení zahájeného u Západočeské univerzity v Plzni pod sp. zn. PR-P 19/10, rovněž tím, zda bude Česká republika požadovat regresní úhradu za tuto nemajetkovou újmu po některé úřední osobě pracující u Západočeské univerzity. 2. Dne 16. 2. 2017 byla žalobci doručena písemnost žalovaného ze dne 15. 2. 2017, č.j. MSMT-3685/2017-3, v níž žalovaný uvedl, že shledal důvody pro odmítnutí předmětné žádosti v rozsahu informací pod body b) a c). K bodu a) bylo žalobci sděleno, že státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se věcí zabývá a že nemá bez dalšího povinnost ve věci rozhodnout, pokud k tomu nejsou splněny podmínky. Žalobce k tomu namítl, že nepožadoval informaci, zda se státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy věcí zabývá, ani nežádal o sdělení právního názoru stran obecného postupu státu při vymáhání regresní úhrady, ale žádal o sdělení, zda bylo přijato rozhodnutí o požadování regresní úhrady, na což se odpovědi nedočkal. 3. Žalobce dále konstatoval, že po marném uplynutí lhůty k poskytnutí informací nebo vydání rozhodnutí o odmítnutí předmětné žádosti podal v souladu s ust. § 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., stížnost na postup při vyřizování předmětné žádosti. O této stížnosti nebylo do dne podání žaloby rozhodnuto, ač marně uplynula lhůta k jejímu vyřízení. Dne 2. 3. 2017 bylo žalobci doručeno rozhodnutí žalovaného o odmítnutí předmětné žádosti v rozsahu informací požadovaných pod písm. b) a c). 4. Dle žalobce je žalovaný nečinný, jelikož marně uplynula lhůta dle ust. § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., k poskytnutí informace požadované pod písm. a) předmětné žádosti a v této lhůtě nebylo vydáno ani rozhodnutí o odmítnutí žádosti v této části. Poslední den lhůty připadl na 13.2.2017. Marným uplynutím lhůty vznikl žalobci nárok na poskytnutí požadovaných informací. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby soud rozsudkem uložil žalovanému povinnost vyřídit do 15 dnů od právní moci rozsudku jeho žádost o poskytnutí informací ze dne 29.1.2017, a to v rozsahu informací požadovaných pod písm. a) této žádosti. 5. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě konstatoval, že předmětná žádost byla v rozsahu bodu a) vyřízena přípisem ze dne 15. 2. 2017, č.j. MSMT-3685/2017-3, v níž bylo žalobci sděleno: „K bodu a) vaší žádosti sdělujeme následující: Jak Vám bylo sděleno již v přípise č.j. MSMT-37401/2016-4, státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se danou věcí zabývá. Podotýkáme, že státní tajemník nemá bez dalšího povinnost o věci rozhodnout, pokud k tomu není dán skutkový a právní stav.“ Ve zbývajícím rozsahu byla předmětná žádost částečně odmítnuta rozhodnutím ze dne 15. 2. 2017, č.j. MSMT-3685/2017, proti kterému podal žalobce rozklad. 6. Dne 15. 3. 2017 byla žalovanému doručena žádost žalobce o učinění opatření proti nečinnosti, kterou se domáhal opatření proti nečinnosti v řízení o stížnosti, o níž tvrdil, že ji podal dne 18. 2. 2017. Žalovaný na ni reagoval přípisem ze dne 5. 4. 2017, č.j. MSMT-3685/2017-5, v němž uvedl, že ze spisové služby nevyplývá, že by byla uvedená stížnost podána. Žalobcova stížnost byla žalovanému z důvodu objektivně daných technických potíží doručena až dne 27. 4. 2017 a ministr školství, mládeže a tělovýchovy o ní rozhodl rozhodnutím ze dne 22. 6. 2017, č.j. MSMT-16653/2017-2, kterým byl postup žalovaného dle § 16 odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., potvrzen. Ministr v rozhodnutí o stížnosti uvedl, že žalovaný řádně poskytl žalobci informace požadované pod bodem a) předmětné žádosti, když uvedl, že se státní tajemník danou věcí zabývá, čímž implicitně odpověděl na předmětnou žádost v celém rozsahu bodu a). Žalovaný proto považuje žalobu za nedůvodnou, neboť předmětná žádost byla v rozsahu bodu a) vyřízena přípisem ze dne 15. 2. 2017, č.j. MSMT-3685/2017-3. Žalovaný by byl nečinný pouze tehdy, pokud by na předmětnou žádost vůbec nereagoval. Skutečnost, že žalobce nesouhlasí se způsobem vyřízení předmětné žádosti, resp. nesouhlasí s poskytnutými informacemi, nezakládá a z povahy věci nemůže ani znamenat nečinnost žalovaného. 7. Žalovaný dodal, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobce podal dne 2. 6. 2017 novou žádost, kterou se domáhal poskytnutí obdobných informací jako v bodu a) předmětné žádosti, byť novou žádost formuloval jinak. Požadované informace mu byly poskytnuty přípisem žalovaného ze dne 7. 6. 2017 č.j. MSMT-16341/2017-2. 8. Ze správního spisu předloženého soudu soud zjistil, že předmětná žádost byla žalovanému doručena dne 29. 1. 2017. Pokud jde o informace požadované pod písmenem a) této žádosti, žalovaný odpověděl žalobci přípisem ze dne 15. 2. 2017 č.j. MSMT-3685/2017-3, jehož obsah byl citován shora. Přípis byl zaslán žalobci e-mailovou zprávou dne 16. 2. 2017. Pod písmenem a) žádosti ze dne 2.6.2017 požádal žalobce žalovaného o poskytnutí informace, „zda jakýkoli orgán nebo osoba Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přijal rozhodnutí týkající se požadování regresní úhrady po úředních osobách z důvodu nemajetkové újmy, způsobené nesprávným úředním postupem ve správním řízení zahájeném u Západočeské univerzity v Plzni pod sp. zn. PR-P 19/10, kterou Česká republika nahradila.“ V reakci na tuto žádost žalovaný přípisem ze dne 7.6.2017 žalobci mj. sdělil, že vzhledem k tomu, že se zavinění konkrétnímu státnímu zaměstnanci nepodařilo prokázat, nebyl vůči úředním osobám Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ani Západočeské univerzity v Plzni přijat požadavek regresní úhrady.   9. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   10. Soud nepřisvědčil tvrzení, že žalovaný byl nečinný, pokud jde o informace požadované žalobcem pod písm. a) předmětné žádosti. Žalovaný totiž žalobci jím požadované informace poskytl. Učinil tak již přípisem ze dne ze dne 15. 2. 2017, č.j. MSMT-3685/2017-3, jímž žalobci sdělil, že „…státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se danou věcí zabývá. Podotýkáme, že státní tajemník nemá bez dalšího povinnost o věci rozhodnout, pokud k tomu není dán skutkový a právní stav.“ Z uvedeného sdělení nade vší pochybnost vyplývá, že státní tajemník se danou věcí v době vyřízení předmětné žádosti zabýval, avšak dosud žádné rozhodnutí ve věci nevydal. Skutečnost, že se státní tajemník danou věcí zabývá, bezesporu implikuje, že prozatím v dané věci žádné rozhodnutí přijato nebylo. Pokud by již o věci rozhodl, neměl by důvod se jí (dále) zabývat. V takovém případě by žalovaný jistě ani nepoukazoval na neexistenci povinnosti státního tajemníka o věci rozhodnout, neboť by to bylo zcela nadbytečné.   11. Žalobci tedy byly uvedeným přípisem ze dne 15.2.2017, byť implicitně, poskytnuty informace, kterých se pod písm. a) předmětné žádosti domáhal, čímž došlo k vyřízení této části jeho žádosti. Argumentaci žalobce o nečinnosti žalovaného tudíž nelze přisvědčit.   12. Soud nemohl přehlédnout, že informaci požadovanou pod písm. a) předmětné žádosti žalovaný následně žalobci poskytl také přípisem ze dne 7. 6. 2017 č.j. MSMT-16341/2017-2, kterým reagoval na jeho novou žádost ze dne 2.6.2017. Informace, kterou žalobce požadoval pod písmenem a) žádosti ze dne 2.6.2017, byla sice formulována poněkud šířeji než informace dle písm. a) předmětné žádosti, její formulace v sobě nicméně zcela zahrnovala též informaci požadovanou v předmětné žádosti. Jediný rozdíl byl v tom, že nová žádost se neomezovala na dotaz, zda ve věci regresní úhrady rozhodl státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale zda takové rozhodnutí přijal jakýkoli orgán nebo osoba Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (tj. včetně státního tajemníka). Z obsahu přípisu ze dne 7.6.2017, jímž žalovaný reagoval na tuto novou žádost, musí být každému (včetně žalobce) jasné, že nikdo, tedy ani státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, žádné rozhodnutí o regresní úhradě ve věci, o kterou se žalobce zajímal, nevydal. Přípisem ze dne 7.6.2017 tedy žalovaný opětovně, tentokrát již výslovně, poskytl žalobci ty informace, kterých se domáhal pod písm. a) předmětné žádosti.   13.  Soud pro úplnost dodává, že byl povinen přihlížet též k obsahu přípisu ze dne 7. 6. 2017 č.j. MSMT-16341/2017-2, neboť podle § 81 odst. 1 s.ř.s. soud v řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Přípis ze dne 7.6.2017, jímž žalovaný opětovně poskytl žalobci ty informace, jejichž poskytnutí se domáhal pod písm. a) předmětné žádosti, je tedy součástí skutkového stavu rozhodného pro posouzení důvodnosti žaloby.   14. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítl. Za splnění podmínek zakotvených v § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání (žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce nevyjádřil do dvou týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci).   15. Protože žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly, soud ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.   Praha 20. prosince 2017   JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.