č. j. 11 A 235/2017‑ 61-   USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobkyně:  A. N., nar. x bytem x zastoupená advokátkou Mgr. Terezou Kubalíkovou sídlem Praha 1, 28. října 1001/3 proti žalovanému:  Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy    sídlem Praha 4, Kongresová 1666/2   v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného   takto:   I. Řízení o návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření, kterým by soud rozhodl tak, že spisy vedené ve věci J. N., nar. x nesmí být do doby vydání rozhodnutí ohledně nahlédnutí do těchto spisů žalobkyní skartovány, se   z a s t a v u j e. II. Žaloba se  o d m í t á . III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:   1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá, aby soud uložil Obvodnímu ředitelství policie Praha IV, Služba kriminální policie a vyšetřování, 7. oddělení odboru kriminality vydat do 7 dnů rozhodnutí o její žádosti ze dne 26. 6. 2017 ve věci pohřešovaného bratra J. N., nar. x.  2. Žalobkyně uvedla, že je sestrou zmizelého J. N., který ve věku devíti let, dne x odešel na návštěvu za kamarády, kam však nikdy nedošel a nebyl do současné doby nalezen. Žalobkyně uvedla, že dne 21. 6. 2017 podala žádost na Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy o informaci, jaké úkony byly učiněny ve věci pohřešovaného J. N., pod jakou značkou byla věc vedena a současně požádala o nahlédnutí do všech policejních spisů, které jsou ve věci pohřešovaného vedeny. Žádost podala s odkazem na ust. § 65 odst. 1 trestního řádu s tím, že jako poškozená má právo nahlížet do spisu. 3. Dne 26. 6. 2017 bylo žalobkyni sděleno, že věc byla postoupena Obvodnímu ředitelství Policie Praha IV, Služba kriminální policie a vyšetřování, 7 oddělení odbor kriminality, které podalo žalobkyni zprávu, že v předmětné věci nepostupuje podle trestního řádu, neboť dosud nebyly zahájeny úkony trestního řízení dle trestního řádu, tudíž Policie ČR postupuje podle zákona č. 273/2008, o Policie ČR. 4. Žalobkyně poukázala na to, že dne 6. 11. 2017 podala na Krajské ředitelství policie pro hlavní město Prahu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, na kterou reagovalo Krajské ředitelství dne 13. 11. 2017sdělením, že ve věci pohřešovaného J. N. není vedeno žádné správní řízení dle ust. § 9 správního řádu, že Krajské ředitelství není v pozici nadřízeného správního orgánu, a proto nebylo možno žádosti vyhovět. 5. Žalobkyně je přesvědčena, že vzhledem k tomu, že zákon o Policii neupravuje postup ohledně nahlížení do spisu, měla Policie ČR na žádost žalobkyně pohlížet jako na žádost podanou podle správního řádu a vydat řádné rozhodnutí dle § 71 správního řádu bez zbytečného odkladu. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že se jedná o správní řízení, neboť v ust. § 9 správního řádu je uvedeno i druhá část věty „ nebo jimž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti nebo nemá“. Žalobkyně je přesvědčena, že jí ze strany žalovaného bylo bezdůvodně odepřeno právo na nahlédnutí do spisu. Žalobkyně vyjádřila současně obavu, že by předmětné dokumenty mohly být s ohledem na uplynulý čas skartovány, čemuž chce nyní zabránit. 6. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě poukázal na to, že v bodě II. Žádosti ze dne 6.11.2017 žalobkyně uvedla, že Policie jako správní orgán nevydal rozhodnutí dle správního řádu ve věci nahlédnutí do spisu pohřešovaného dle ust. § 27 správního řádu, a zdůraznil, že tato žádost byla řešena samostatně pod č. j. KRPA-4021134/ČJ-2017-00076 a je předmětem žaloby, kterou žalobkyně podala u Městského soudu v Praze pod č. j. 8A 3/2018. 7. Ohledně nahlédnutí do pátracího svazku podle správního řádu žalovaný uvedl, že pátrání po osobě není správním řízením a nevztahuje se na něj právo nahlížet do spisu podle § 38 správního řádu. Zdůraznil, že v řízení na ochranu před nečinností správního orgánu se může žadatel domáhat pouze vydání rozhodnutí ve věci samé, tj. rozhodnutí, jímž se zpravidla správní řízení končí. Žalobkyně se navíc v dané věci domáhá rozhodnutí, které je zcela zřejmě procesní povahy. Žalobu proto považuje za nepřípustnou. 8. Žalobkyně současně s podanou žalobou podala návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhala toho, aby soud rozhodl tak, že spisy vedené ve věci J. N., nesmí být do doby vydání rozhodnutí ohledně nahlédnutí do těchto spisů žalobkyní skartovány. Návrh na vydání předběžného opatření vzala žalobkyně dne 5. 2. 2018 zpět. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala zpět návrh na zahájení řízení o předběžném opatření, soud toto řízení dle ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.) zastavil ( výrok I.). 9. Z podané žaloby je patrné, že se žalobkyně domáhala nahlédnutí do všech policejních spisů, které jsou ve věci pohřešeného J. N. u Police vedeny, a to s odkazem na ust. § 65 odst. 1 trestního řádu s tím, že jako poškozená má právo nahlížet do spisu. Policie žalobkyni sdělila, že v předmětné věci nepostupuje dle trestního řádu, neboť dosud nebyly zahájeny úkony trestního řízení dle trestního řádu, a proto postupuje dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že za této situace měla Policie ČR na žádost žalobkyně pohlížet jako na žádost podanou dle § 38 správního řádu a ohledně žádosti žalobkyně měla vydat rozhodnutí dle § 71 správního řádu bez zbytečného odkladu. 10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro věcné projednání žaloby a po posouzení věci dospěl k závěru, že tomu tak není. V dané věci podala žalobkyně žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřuje v tom, že nerozhodl o její žádosti o nahlížení do všech policejních spisů, které jsou či byly vedeny ve věci zmizení jejího bratra. Podmínky pro řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti jsou uvedeny v ust. § 79 až 81 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.). 11. Podle ust. § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 12. Z ust. § 79 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že domáhat se toho, aby soud uložil povinnost rozhodnout, lze pouze ve vztahu ke správnímu orgánu, který má v probíhajícím správním řízení povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, nebo osvědčení. Z uvedeného je patrné, že aby mohl soud vyhovět žalobě na ochranu proti nečinnosti, musel by žalovaný vystupovat jako správní orgán, tzn., že by ve věci muselo být zahájeno správní řízení. Definice správního řízení je uvedena v § 9 správního řádu, podle kterého je správní řízení postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva, nebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má, nebo nemá. Z uvedeného vyplývá, že podstatou správního řízení je vydání individuálního správního aktu, který má podobu rozhodnutí konstitutivního (práva se zakládají, mění nebo ruší) nebo deklaratorního (prohlášení, že osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá). 13. V projednávané věci se ale žalobkyně domáhá, aby žalovaný rozhodl o její žádosti o nahlížení do spisu v rámci pátrání po pohřešované osobě podle zákona o Policii, což je činnost, kterou dle ustanovení § 68 zákona o policii provádí policie jako součást plnění svých úkolů. Cílem pátrání po pohřešované osobě ale není vydání žádného rozhodnutí, a to ani konstitutivního, ani deklaratorního. Získané informace mají pouze operativní povahu, jsou nutné pro splnění konkrétního úkolu (záměrem není získání důkazů pro trestní řízení), pro možnost dalšího postupu např. před zahájením trestního řízení (za účelem opatření dostatečných podkladů pro jeho zahájení). 14. Výsledky této činnosti ale v žádném případě nemohou vyústit k vydání rozhodnutí. Z tohoto důvodu nelze pátrání po osobě podle zákona o Policii posoudit jako správní řízení, a proto se žalobkyně nemůže domáhat nahlížení do spisu a vydání rozhodnutí podle § 38 správního řádu. Žalovaný správní orgán neměl ve vztahu k žalobkyni povinnost vydat žádné rozhodnutí ani osvědčení, neboť nebylo zahájeno žádné správní řízení, ve kterém by takovou povinnost žalovanému zákon stanovil. 15. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna základní podmínka řízení, neboť nebylo zahájeno správní řízení, soud žalobu ve výroku II. odmítl dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. 16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta první s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno a žaloba odmítnuta. 17. Pro úplnost soud uvádí, že se nezabýval žádostí žalobkyně o osvobození od soudního poplatku, neboť dle ust. § 6a odst. 4 a § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne, a pokud žalobce poplatek zaplatí, soud jej v těchto případech vrátí z účtu soudu.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       Praha 20.3.2018     JUDr. Hana Veberová v.r. předsedkyně senátu                       Shodu s prvopisem potvrzuje Z. L.