11A 67/2016 - 31-                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: Vinařství Fučík, s.r.o., se sídlem Praha – Nové Město, Purkyňova 74/2, IČ: 01568060, v řízení zastoupeného JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem Praha 1, Purkyňova 2, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 65/17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.4.2016, č.j. 69130/2015-MZE-17223, spis. zn. 5ZK33791/2015-17223,   t a k t o :     I. Rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 29.4.2016, č.j. 69130/2015-MZE-17223, spis. zn. 5ZK33791/2015-17223 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši  11.228 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Petra Pečeného, advokáta.     O d ů v o d n ě n í :    Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29.4.2016, č.j. 69130/2015-MZE-17223, spis. zn. 5ZK33791/2015-17223, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 13.10.2015, č.j. SZIF/2015/0566854, sp. zn. 15/D62/500/000169, jímž zamítl žádost žalobce o poskytnutí podpory na opatření restrukturalizace a přeměna vinic, neboť nebyla splněna podmínka § 2 odst. 11 nařízení vlády č. 142/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy že žadatel nesmí zahájit provádění opatření před kontrolou provedenou SZIF. Pochybení žalobce spatřuje žalovaný v tom, že žalobce údajně provedl přípravu pozemku, tzv. rigolaci, vyhnojení a orbu na pozemku (dle předložených daňových dokladů ze dne 16.12.2014)  před podáním žádosti dne 8.4.2015.    Žalobce namítá nesprávné zjištění skutkového stavu, neboť započal se změnou odrůdové skladby vinice (s výsadbou vinice) až po podání žádosti. Není pravdou, že by opatření změna odrůdové skladby vinice bylo zahájeno 16.12.2014, k čemuž dospěl žalovaný na základě faktury za rozmetání hnojiva, rozmetání chlévské mrvy a orbu dle faktury č. 21410320 dne 16.12.2014 a na základě faktury č. 21410313 za chlévskou mrvu ze dne 16.12.2014. Žalobce zdůraznil, že na dílu předmětného půdního bloku v prosinci 2014 prováděl pouze běžné každoroční udržovací práce, tedy pozemek oral a hnojil. Právo na opětovnou výsadbu získal až dne 3.4.2015. S výsadbou vinice započal až po kontrole dne 22.4.2015. Nesouhlasí se závěrem, že před kontrolou nebylo možné vůbec hnojit či orat, neboť by to znamenalo, že nárok na poskytnutí podpory v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic by mohl získat pouze zemědělec, který nechal pozemek, na němž chce vysazovat vinici, zcela ladem.    Žalobce také zdůraznil, že podal dvě žádosti o poskytnutí podpory na dvě různé viniční trati, což ale žalovaný vůbec nebral v úvahu. V rámci provádění kontroly správním orgánem byl žalobce emailem obecně vyzván (bez určení, ke které kontrole), aby předložil faktury. Toto učinil, avšak správní orgán nezjišťoval, které faktury souvisí s kterou kontrolou.    Žalobce dále namítl, že při první fyzické kontrole je vždy prověřováno, zda žalobce nezahájil realizaci opatření, na které žádá o podporu (viz strana 6 Příručka pro žadatele o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic). Z Protokolu o kontrole č. 472/500/16/2015 ze dne 22.4.2015 pak jednoznačně vyplývá, že první fyzická kontrola byla provedena bez výhrad, z čehož vyplývá, že žalobce před touto kontrolou nezahájil realizaci opatření, na které žádá o podporu. Druhá fyzická kontrola na místě po podání oznámení by měla již kontrolovat pouze tyto následující skutečnosti:   - Skutečné výměry osázených ploch - Odrůdová skladba a způsob pěstování nově vysázených vinic - Počet keřů na hektar osázené plochy provedeného opatření zvlášť pro opatření na změnu odrůdové sklady vinice a zvláštní opatření na přesun vinice do svahu - Dokončení opatření na všech PB/DPB    Logicky tak nezahrnuje kontrolu toho, kdy žalobce zahájil realizaci opatření, na které žádá podporu, jelikož toto bylo kontrolováno v rámci první fyzické kontroly.    Žalobce pak poukazuje na ustanovení § 2 odst. 11 nařízení vlády č. 142/2014, dle kterého lze podporu poskytnou na opatření změna odrůdové skladby vinice, ale žadatel nesmí zahájit provádění opatření dříve než 4 měsíce po podání žádosti nebo před kontrolou SZIF provedenou na půdních blocích nebo jejich dílech, na kterých bude vysázena nová vinice. Nařízení vlády nezakazuje přípravu pro zahájení provádění opatření spojených s výstavbou vinice před kontrolou, pouze zakazuje zahájení provádění opatření na půdních blocích nebo jejich dílech. Dle žalobce je okamžikem zahájení provádění opatření změny odrůdové skladby vinice až fyzická výsadba či zatlačování sloupku. Zkoumání faktur za orbu v rámci kontrolní činnosti považuje za zcela bezpředmětné, neboť orba je prováděna každý rok, a tudíž i před fyzickou kontrolou.    Žalobce pak namítá ke správnímu řízení, že nebylo patrné, jak se SZIF vypořádal s námitkami podanými proti kontrolním zjištěním, správní orgán nevzal v potaz uvedené námitky žalobce a blíže se jimi nezabýval. Dále namítal nepřezkoumatelnost odůvodnění napadeného rozhodnutí, navíc zde absentuje vypořádání se s námitkami žalobce, jež jsou rovněž součástí podaného odvolání.    Žalovaný ve vyjádření k podané žalobce setrval na svých dosavadních stanoviscích a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Porušení podmínky stanovené v § 2 odst. 11 nařízení vlády se žalobce dopustil tím, že v období od 16.12.2014 do 13.4.2015, tedy ještě před první provedenou kontrolou vynaložil náklady na práce spojené s údržbou nové vinice (rozmetání hnojiva, orba, nákup chlévské mrvy, rigolace, nákup sazenic révy vinné - odrůda Rulandské bílé), což bylo zjištěno kontrolou ve dnech 28.7.-30.7.2015. Zdůraznil, že náklady na přípravné práce k výsadbě vinice jsou způsobilými výdaji pro poskytnutí podpory a takto byly také žalobcem v řízení o jeho žádosti uplatněny. Jsou ze své povahy pracemi souvisejícími s výsadbou. K námitce, že faktury předložené žalobcem se měly týkat jiné kontroly, zdůraznil žalovaný, že předmětné faktury byly předloženy spolu s fakturami č. 215006 a č. 1490011215, jež zněly na nákup sazenic odrůdy Rulandské bílé, která byla vysazena právě na předmětném půdním bloku. K obsahu kontroly prováděné dne 22.4.2015 pak žalovaný uvedl, že kontrola byla prováděna výhradně za účelem zjištění výměr půdních bloků, kontrole odrůdové skladby a způsobu pěstování vinice. K tomu pak směřovalo kontrolní zjištění se závěrem bez výhrad. Kontrola realizace opatření ale předmětem první kontroly nebyla. Žalovaný pak zdůraznil, že je-li podpora poskytována na způsobilé výdaje v rámci opatření, jimiž jsou i přípravné práce na vinici, nelze současně tvrdit, že se na takto vynaložené náklady nevztahují podmínky pro přiznání podpory. Odkázal na článek 130 odst. 1 nařízení EU, které výslovně zakazuje zpětné proplácení nákladů vynaložených před podáním žádosti, což v předmětné věci alespoň částečně nastalo. Závěrem pak dospěl k závěru, že veškeré námitky byly v odůvodněních rozhodnutí správních orgánů řádně odůvodněny a způsob výkladu ustanovení odpovídá informacím obsaženým ve veřejně dostupné a žalobci známé „Příručky pro žadatele – restrukturalizace a přeměna vinic“.   Soud projednal věc bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, proto má soud za to, že i on s tímto postupem soudu souhlasil (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).    Ze správního spisu předloženým žalovaným správním orgánem zjistil soud, že žalobce podal dne 8.4.2015 žádost o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic, a to na opatření změna odrůdové skladby vinice. Kontrola ze dne 22.4.2015 byla fyzickou kontrolou na místě a byla provedena bez výhrad.    SZIF po výsadbě vinice provedl v časovém rozpětí 28.7.2015 až 30.7.2015 fyzickou kontrolu na místě evidovanou pod č. 1692/500/30/2015, při které konstatoval, že na díle půdního bloku i.č. 590-1200 8321/4, na které žalobce požaduje poskytnutí podpory v rámci opatření změna odrůdové skladby vinice, nebyla dodržena podmínka nezahájení provádění opatření před kontrolou SZIF provedenou na dílech půdního bloku, na kterých bude vysázena nová vinice, a to na základě předložených daňových dokladů, které byly předloženy v rámci této kontroly.    Proti závěrům z této kontroly podal žalobce námitky. Dne 8.10.2015 vydal SZIF rozhodnutí o námitkách, na základě kterého námitky žalobce odmítl a potvrdil kontrolní zjištění uvedená v protokolu o kontrole č. 1692/500/30/2015. Následně vydal SZIF dne 13.10.2015 rozhodnutí č.j. SZIF/2015/0566854, sp.zn. 15/D62/500/000169, kterým zamítl žádost žalobce o poskytnutí podpory na opatření restrukturalizace a přeměna vinic. O odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím, kterým odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí SZIF potvrdil.   Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).   V projednávané věci podal žalobce dne 8.4.2016 Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu žádost o poskytnutí podpory na opatření Restrukturalizace a přeměna vinic , která se týkala změny odrůdové skladby na vinici ve viniční trati Mariánský kopec, k.ú. území Mikulov na Moravě, obec Mikulov, na díle půdního bloku i.č. 590-1200 8321/4, o výměře 0,80 ha.   Podle ustanovení § 2 odst. 11 nařízení vlády č. 142/2014 Sb. žadatel nesmí zahájit provádění opatření dříve než 4 měsíce po podání žádosti nebo před kontrolou Fondem provedenou na dílech půdních bloků, na kterých bude vysazena nová vinice.   V projednávané věci žalovaný zamítl žádost žalobce o poskytnutí podpory na opatření Restrukturalizace a přeměna vinic, neboť dospěl k závěru, že žalobce nesplnil výše uvedenou podmínku, neboť provedl přípravu pozemku, tzv. rigolaci, vyhnojení a orbu na pozemku (dle předložených daňových dokladů ze dne 16.12.2014)  před podáním žádosti dne 8.4.2015.   Tento závěr SZIF učinil až na základě v pořadí druhé fyzické kontroly na místě, při které zjistil, že byly již 16.12.2014 vynaloženy materiálové a pracovní náklady spojené s výsadbou vinice.   Žalobce v prvé námitce namítá nesprávné zjištění skutkového stavu, přičemž připustil, že na dílu předmětného půdního bloku v prosinci 2014 prováděl pouze běžné každoroční udržovací práce, tedy pozemek oral a hnojil.   Dle soudu je podstatné, že žalobce požádal o poskytnutí podpory na opatření spočívající ve změně odrůdové skladby vinice, a proto považuje za důležité, aby bylo naprosto jednoznačně určeno, co správní orgány považují za okamžik zahájení provádění opatření změny odrůdové skladby vinice.  SZIF, ani žalovaný neuvádějí žádné konkrétní skutečnosti k okamžiku, kdy žalobce skutečně s prováděním změny skladby vinice započal. Z rozhodnutí SZIF jako prvostupňového správního orgánu není ani patrné, jak tento správní orgán dospěl k závěru, že  „již dne 16.12.2014 byly vynaloženy materiálové a pracovní náklady spojené s výsadbou vinice“ Tato úvaha v rozhodnutí zcela chybí a proto soud toto rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné. Z rozhodnutí totiž nelze zjistit o jaké konkrétní materiálové a pracovní náklady se jedná a jak souvisí právě s výsadbou vinice, tedy s předmětným opatřením, na které žalobce podporu žádal, když nelze pominout, že žalobce právo na opětovnou výsadbu získal až v dubnu 2015.   V napadeném rozhodnutí o odvolání již sice žalované ministerstvo uvádí, na základě jakých daňových dokladů dospěl SZIF k závěru o nesplnění podmínek pro poskytnutí podpory, avšak ani tento správní orgán neodůvodnil, proč považuje rigolaci, vyhnojení a orbu na pozemku za „provádění opatření“. Lze totiž souhlasit se žalobcem, že rozmetání hnojiva a chlévské mrvy, stejně tak jako orbu pozemku je nutné provádět každý rok a že nelze po zemědělci požadovat, aby před kontrolou vůbec nehnojil a neoral, což by skutečně mohl vést k absurdnímu závěru, že podporu by mohl získat pouze zemědělec, který ponechá půdu ladem bez jakékoli péče. Takový požadavek navíc z nařízení vlády, ani z čl. 130 nařízení EU nevyplývá. Podle § 2 odst. 11 nařízení vlády poruší žadatel stanovené podmínky pro poskytnutí podpory tehdy, pokud „zahájí provádění opatření“ před kontrolou. Správní orgány ale vidí porušení podmínek pouze v obecném konstatování, že žalobce před kontrolou provedl tzv. rigolaci, vyhnojení a orbu pozemku, v čemž bez dalšího odůvodnění spatřují přípravu pozemku a tedy i provedení opatření.   Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti námitky žalobce, že se žalovaný nevypořádal námitkami žalobce uvedenými v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalovaný se například vůbec nevypořádal s námitkou, že žalobce započal se změnou odrůdové sklady vinice (s výsadbou vinice) až po dni podání žádosti. Ze správního spisu je patrné, že žalobce v prosince 2014 neměl právo opětovné výsadby, tedy oprávnění k výsadbě vinice, neboť toto získal až v dubnu 2015. Práce prováděné na pozemku v prosinci 2014 proto mohly být pouhými udržovacími pracemi.  Žalovaný se ale vůbec touto otázkou nezabýval a bez dalšího pouze uvedl, že žalobce pochybil, když provedl přípravu pozemku před kontrolou a před podáním žádosti, což soud, jak již uvedl výše, považuje za zcela nedostatečné.   V rozhodnutí se žalovaný nezabýval ani dalšími námitkami uvedenými v odvolání, např. že žalobce podal k SZIF dvě žádosti a probíhaly proto dvě kontroly, ke kterým žalobce předložil různé faktury bez toho, že by byl správním orgánem vyzván ke sdělení, k jaké konkrétní kontrole jednotlivé faktury přikládá. Stejně tak se žalovaný vůbec nevyjádřil k námitce žalobce, že z protokolu o kontrole ze dne 22.4.2015 jednoznačně vyplývá, že první fyzická kontrola byla provedena bez výhrad, tedy že SZIF konstatoval, že žalobce před touto kontrolou nezahájil realizaci opatření, na které žádá o podporu a že správní orgán nemohl při další kontrole svůj názor změnit.  Žalovaný nevyřešil ani žalobcem namítanou zásadní otázku, tj. určení okamžiku zahájení provádění opatření změny odrůdové skladby vinice, když žalobce výslovně uvedl, že on považuje za tento okamžik až fyzickou výsadbu vinice či zatlačování sloupků.   Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného správního orgánu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Absence vlastních úvah a důvodů, proč nejsou splněny podmínky pro poskytnutí podpory na předmětné opatření nelze zhojit ani podrobnějším vyjádřením k podané žalobě.   Na základě všech shora uvedených skutečností soud žalobou napadené rozhodnutí podle ustanovení  § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro vady řízení bez jednání zrušil pro nepřezkoumatelnost, spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Za situace, když žalobce uvádí v podané žalobě shodné námitky jako v podaném odvolání, se soud ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.11.2003, č.j. 7 A 38/2001-37 dostupný na www.nssoud.cz) námitkami žalobce uvedenými v podané žalobě nemohl zabývat věcně, neboť by svými úvahami nahrazoval úvahy správního orgánu, což mu nepřísluší. Na žalovaném bude, aby se podrobně vypořádal s odvolacími námitkami žalobce a v odůvodnění svého nového rozhodnutí podrobně vyložil, jakými úvahami byl ke svým závěrům veden.   O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, které se sestávají z odměny za zastupování žalobce advokátem za dva úkony právní služby po 3.100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby) a dvě paušální náhrady po 300 Kč [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění]. Advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto soud s ohledem na § 57 odst. 2 s. ř. s. náhradu nákladů za zastoupení zvýšil o částku odpovídající této dani (21 %), tj. 1.428  Kč. Součástí nákladů je i zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč. Celkem proto soud přiznal úspěšnému žalobci na nákladech řízení částku 11.228 Kč.     P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 17. ledna 2018 JUDr. Hana Veberová v.r.               předsedkyně senátu                            Shodu s prvopisem potvrzuje Z. L.