č. j. 14 A 18/2018‑ 40   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci   žalobkyně         proti žalovanému L. M., nar. bytem   zastoupena advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 25, Praha 1   Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 3, Praha 7   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu vedeném pod sp. zn. OAM-7014/PP-2015, t a k t o :   I. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu vedené pod sp. zn. OAM-7014/PP-2015, II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. Petra Václavka, advokáta. Odůvodnění: I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1.         Žalobkyně se žalobou domáhá ochrany před nečinností žalovaného, který dosud nevydal rozhodnutí o její žádosti o přechodný pobyt.  2.         Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3.         Žalobkyně dne 6. 5. 2015 podala žádost o povolení k přechodnému pobytu jako rodinná příslušnice občana EU podle § 87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „cizinecký zákon“). 4.         Žalovaný dne 11. 5. 2017 žádost žalobkyně zamítl. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců však toto rozhodnutí zrušila dne 4. 8. 2017 a věc žalovanému vrátila k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 8. 2017. 5.         Žalobkyně následně požádala Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o provedení opatření proti nečinnosti žalovaného. 6.         Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 13. 11. 2017 návrh žalobkyně shledala důvodným a žalovanému přikázala, aby ve lhůtě 30 dnů vydal rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu. Komise uvedla, že žalovaný nerozhodl ve lhůtě podle § 169 odst. 1 písm. e) cizineckého zákona. 7.         Žalovaný v dané věci dosud nerozhodl. II. Argumentace účastníků 8.         Žalobkyně namítá, že žalovaný je nečinný, neboť dosud o její žádosti ze dne 6. 5. 2015 nerozhodl. 9.         Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že ve věci žádosti žalobkyně o udělení přechodného pobytu zatím nevydal rozhodnutí, ale provádí úkony nezbytné ke zjištění skutečného stavu ve věci žalobkyně. 10.     Na jednání konaném dne 19. 4. 2018 žalobkyně setrvala na svých argumentech z žaloby.   III. Posouzení žaloby 11.     Podle § 79 odst. 1 soudního řádu správního ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo vydat osvědčení. 12.     Mezi účastníky není sporu, a soud o tom také nemá pochyb, že žalobkyně bezúspěšně vyčerpala prostředky k ochraně proti nečinnosti žalovaného.               Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 13. 11. 2017 žalovanému přikázala, aby ve lhůtě 30 dnů vydal rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu. Žalovaný však tak přesto dosud neučinil. 13.     Podle přechodných ustanovení bodu 1 zákona č. 222/2017 Sb., kterým byl novelizován s účinností od 15. 8. 2017 cizinecký zákon, řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 14.     Podle § 169 odst. 1 písm. e) cizineckého zákona účinného do 15. 8. 2017 pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu. 15.     Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu pokud je rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušeno a věc je mu vrácena k novému projednání a rozhodnutí a pokud zároveň nelze vzhledem k rozsahu či charakteru vad, pro něž bylo předcházející rozhodnutí zrušeno, ve věci znovu rozhodnout bezodkladně, běží lhůta pro rozhodnutí správního orgánu znovu ode dne právní moci zrušujícího rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č.j. 5 Ans 6/2009-82; či rozsudek ze dne 9. 8. 2017, č. j. 5 Azs 151/2017-23). 16.     V nyní posuzované věci, i kdyby žalovaný nemohl po zrušení svého prvního rozhodnutí rozhodnout bezodkladně, měl o žádosti žalobkyně rozhodnout nejpozději v nové lhůtě 60 dnů od právní moci rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 4. 8. 2017, která nastala dne 7. 8. 2017. Žalovaný však ve věci dosud ve lhůtě stanovené zákonem nerozhodl. Z obsahu správního spisu přitom nelze dovodit, že by vydání rozhodnutí bránilo obstrukční jednání žalobkyně.   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 17.     Z výše uvedeného plyne, že žaloba je důvodná. Proto soud podle § 81 odst. 2 soudního řádu správního uložil žalovanému vydat ve lhůtě 30 dnů rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu v řízení vedeném u žalovaného pod sp. zn. OAM-7014/PP-2015. 18.     Tuto lhůtu považoval soud za dostatečnou se zřetelem k tomu, že dané řízení trvá již téměř tři roky. Ve stejné lhůtě navíc žalovanému přikázala rozhodnout i Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, a to již dne 13. 11. 2017. 19.     O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch. 20.      Náhrada nákladů řízení představuje žalobkyní zaplacený soudní poplatek z podané žaloby v částce 2 000 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem. Zástupce učinil tři úkony právní služby po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na jednání) ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění. Za každý tento úkon mu náleží režijní paušál ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 14 342 Kč včetně DPH. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 19. dubna 2018       JUDr. Karla C h á b e r o v á  v. r.        předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje H. P.