Okolnost, zda smlouva o manželském majetkovém režimu se svým obsahem nebo účelem dotýká práv třetích osob a nemá tedy vůči nim právní účinky (§ 719 odst. 2 obč. zák.), zkoumá exekuční soud k námitce oprávněného (třetí osoby) i v řízení o návrhu manžela povinného na zastavení exekuce dle § 262b odst. 1 o. s. ř.

USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Soni Burešové ve věci oprávněné:Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518 sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 proti povinnému: za účasti manželky povinného:D. H., narozený dne , IČO bytem H., P. K. M., narozená dne . bytem D. E. B., N. zastoupená advokátem Mgr. Michalem Čerňanským sídlem Radlická 2000/3, 150 00 Praha 5 o návrhu manželky povinného na zastavení a odklad exekuce, o odvolání oprávněné proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. srpna 2017, č. j. 35 EXE 1696/2010 -56, opraveného usnesením ze dne 14. září 2017, č. j. 35 EXE 1696/2010 – 69, takto: Usnesení soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění:1. Napadeným usnesením ve znění opravného usnesení ze dne 14. 9. 2017 soud I. stupně částečně zastavil exekuci v rozsahu jejího provádění prodejem nemovitých věcí na základě exekučního příkazu vydaného pověřeným exekutorem Mgr. Danielem Vlčkem dne 1. 8. 2017, č. j. 101 EX 00614/10-117 (výrok I.), odložil exekuci v rozsahu jejího provádění prodejem nemovitých věcí na základě exekučního příkazu vydaného pověřeným exekutorem Mgr. Danielem Vlčkem dne 1. 8. 2017, č. j. 101 EX 00614/10-117, do právní moci rozhodnutí o částečném zastavení exekuce (výrok II.) a uložil oprávněné zaplatit manželce povinného náklady řízení 4.815,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Michala Čerňanského, advokáta (výrok III.). 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 5. 2010, č. j. 35 EXE 1696/2010-12, byla nařízena exekuce na majetek povinného podle vykonatelného výkazu nedoplatků, který vydala dne 11. 6. 2009 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Krajská pobočka pro hl. m. Prahu, č. j. 1940911281, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 46.349,00 Kč spolu s penále ve výši 10.647,00 Kč. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Daniel Vlček. 3. Podáním ze dne 15. 8. 2017 se domáhala manželka povinného, paní K. M., zastavení a odkladu exekuce dle exekučního příkazu za dne 1. 8. 2017, č. j. 101 EX 00614/10 – 117, k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, a to bytové jednotky č. XXX spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši 389/26656 na pozemku parc. č. XXX a na společných částech budovy č. p. XXX a č. p. XXX, zapsané na LV č. XXX pro katastrální území Vinohrady, obec Praha. Uvedla, že bytová jednotka je v jejím výlučném vlastnictví. Ještě před uzavřením manželství byla uzavřena Smlouva o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství v režimu oddělených jmění, neboli tzv. předmanželská smlouva, podle ustanovení § 716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (notářský zápis N 358/2017, NZ 313/2017 sepsaný notářkou J. J. V. dne 4. 4. 2017). Tato smlouva je zveřejněna v seznamu veřejných listin Notářské komory. Dále dluh povinného vznikl před uzavřením manželství. 4. Vyjádření oprávněné nebylo podáno. 5. Dle soudu I. stupně je nesporné, že manželství účastníků trvá a bylo uzavřeno dne 8. 4. 2017. Vymáhaná pohledávka vznikla do dne 14. 5. b2010, tj. do data vydání exekučního titulu, tedy před uzavřením manželství. Jedná o výlučnou pohledávku povinného, která nepatří do SJM (§ 710 obč. zák.). Jak vyplývá z dokladů v katastru nemovitostí, na základě návrhu podaného dne 28. 6. 2017 byla jako výlučný vlastník dotčené nemovitosti zapsána manželka povinného. 6. Dle soudu I. stupně právní úprava § 262a a § 262b o.s.ř. neumožňuje postihnout nemovitost, která je dle zápisu ve veřejném seznamu ve výlučném vlastnictví manželky povinného, a to ani odkazem na § 262a odst. 3 o.s.ř. Exekuční soud je zápisem v katastru nemovitostí vázán. Navíc zvolený způsob provedení exekuce prodejem nemovitých věcí je dle § 47 odst. 1 ex.ř. vzhledem k nepoměru výše dluhu povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhu dosaženo, nevhodný. Exekuce dle exekučního příkazu ze dne 1. 8. 2017, č. j. 101 EX 00614/10-117, tedy byla částečně zastavena. 7. Do data právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce dle výroku I. usnesení soudu I. stupně byla exekuce odložena dle § 266 odst. 2 o.s.ř. 8. Soud I. stupně přiznal procesně úspěšné manželce povinného náhradu nákladů za zastoupení advokátem proti procesně neúspěšné oprávněné. 9. Uvedené usnesení napadla včasným odvoláním oprávněná. Namítala následující. Soud I. stupně rozhodl bez nařízení jednání, aniž byla oprávněné dána možnost obrany. Dle § 709 obč. zák. nabyla manželka povinného nemovitost za trvání manželství. V předmětném obecním bytu bydlel povinný, který získal právo byt privatizovat. Aby se vyhnul postižením bytu v exekuci, byt privatizovala jeho manželka. Právě obranou proti takovému účelovému odklánění majetku je ustanovení § 262a o.s.ř. K uzavření smlouvy o změně manželského majetkového režimu došlo v době po vzniku dluhu, proto se k takové změně dle § 262 odst. 3 o.s.ř. nepřihlíží. Nemovitost lze tedy postihnout exekucí, neboť se stala součástí SJM. Není správná úvaha soudu I. stupně, že je vázán zápisem v katastru nemovitostí. Jinak by postrádalo ustanovení § 262 odst. 3 o.s.ř. smysl. Pokud nelze přihlížet ke smlouvě o změně manželského majetkového režimu dle § 262a odst. 3 o.s.ř., musí soud I. stupně posoudit, zda nejsou dány výjimky dle § 709 odst. 1 písm. a) až e) obč. zák., což soud I. stupně neučinil. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh manželky povinného na odklad a zastavení exekuce zamítl. 10. Manželka ve svém vyjádření k odvolání požadovala potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného. Nelze exekuovat majetek manželky povinného, neboť nikdy nedošlo ke vzniku SJM. Ještě před uzavřením manželství byla uzavřena smlouva o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství dle § 716 a násl. obč. zák. Navíc dluh povinného vznikl mnoho let před uzavřením manželství. Manželka povinného je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník, tímto zápisem je soud i soudní exekutor vázán. Exekuce je vedena nepřiměřeným způsobem. Nepodložené dojmy o účelovém odklánění majetku jsou bezcenné, pokud zákon vyloučení majetkového společenství manželů upravuje. Navíc manželka povinného kupní cenu bytu hradila částečně z daru své matky a částečně úvěrem, který sama splácí, neboť mezi ní a povinným nikdy nevzniklo majetkové společenství. 11. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a o.s.ř. Ve věci nařídil jednání ke zjednání nápravy postupu soudu I. stupně, který, ač při svém rozhodnutí vycházel z listin, neprovedl tyto k důkazu při nařízeném jednání (viz usnesení NS ČR ze dne 14. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 55/2004, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 71/2004). 12. Z notářského zápisu ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. N 358/2017, NZ 313/2017, sepsaného notářkou J. J. V. bylo zjištěno, že povinný a K. M. uzavřeli smlouvu o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství v režimu oddělených jmění s tím, že každý z manželů bude nabývat movité i nemovité věci do svého výlučného vlastnictví. Smlouva nabývá účinnosti dnem platného uzavření manželství a bude zapsána v Seznamu listin o manželském majetkovém právu. 13. Dle oddacího listu vydaného Městskou částí Praha 3 dne 19. 4. 2017 povinný a K. M. uzavřeli manželství 8. 4. 2017. 14. Dle výpisu z katastru nemovitostí, LV č. XXX, obec Praha, k.ú. Vinohrady, nabývacím titulem pro zápis vlastnického práva K. M., která je výlučným vlastníkem, je kupní smlouva ze dne 5. 5. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 28. 6. 2017. Tedy k nabytí nemovitosti došlo po uzavření manželství. 15. Po provedeném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům. 16. Dle § 262a o.s.ř.: a. Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. b. Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. c. V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. 17. Dle § 262b odst. 1 o.s.ř. je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen. 18. Na tomto místě je třeba připomenout, že dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (usnesení ze dne 23. srpna 2016, sp. zn. 20 Cdo 3416/2016) „zvláštním právním předpisem“ ve smyslu ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř., na jehož základě soud posoudí, zda je majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného postižen ve větším rozsahu, je právní předpis, který byl účinný v době, kdy vznikl závazek povinného, který je předmětem exekuce (soudního výkonu rozhodnutí). Uvedená judikatura však vychází ze skutkové situace, kdy nejen exekuovaný závazek vznikl, ale i manželství bylo uzavřeno za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Nelze jej aplikovat na případy, kdy manželství bylo uzavřeno již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, který upravuje zcela odlišně manželské majetkové právo. Nelze rozsah SJM posuzovat dle předchozí právní úpravy, pokud manželství, a tedy i společné jmění manželů, vzniklo za nové právní úpravy. Tedy vzniklo-li manželství po 1. 1. 2014, je třeba posuzovat rozsah postižení majetku manžela povinného ve smyslu § 262b odst. 1 o.s.ř. vždy dle zákona č. 89/2012 Sb. bez ohledu na dobu vzniku závazku. 19. Povinný a K. M. ujednali dle § 716 odst. 1 obč. zák. jako snoubenci manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, a to formou veřejné listiny – notářského zápisu (§ 716 odst. 2 obč. zák.), a to v režimu oddělených jmění (§ 717 obč. zák.). Tato smlouva nabyla účinnosti uzavřením manželství (§ 720 obč. zák.), tedy 8. 4. 2017, a byla zapsána do veřejného seznamu (§ 721 obč. zák.). 20. Pokud je snoubenci sjednán režim oddělených jmění již předmanželskou smlouvou, pak ke vzniku společného jmění manželů vůbec nedojde (H., M., K., Z., W., L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s 223 – 229). 21. Jestliže tedy manželka povinného nabyla byt do svého vlastnictví za trvání manželství, ale došlo zákonem předpokládaným způsobem ke sjednání režimu oddělených jmění snoubenců, není tento byt součástí společného jmění manželů. 22. Odvolací argumentace oprávněné ustanovením § 262a odst. 3 o.s.ř. není namístě, neboť v tomto případě nedošlo ke změně režimu již existujícího majetkového společenství manželů, ale vůbec ke vzniku společného jmění manželů nedošlo. 23. Nicméně dle § 719 odst. 2 obč. zák. smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky. 24. Dle výkladových pravidel k tomuto zákonnému ustanovení (H., M., K., Z., W., L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo /§ 655−975/. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s 238 - 244) : Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí práv třetích osob dotknout ani svým obsahem nebo účelem. Zvolená formulace umožňuje postihnout i situace, kdy smluvní ujednání, byť možná zastřeně, k takovým důsledkům směřuje svým účelem. Zákonem není vyžadováno porušení takových práv, ale pouhé dotčení, tedy například i znesnadnění jejich výkonu či jejich výkon se zvýšenými náklady. Třetí osobou je jakákoliv osoba odlišná od manželů (zejména věřitel), která může být takovou smlouvou (jejím obsahem nebo účelem) dotčena. Smlouva zůstává v platnosti, i když souhlas dotčené třetí osoby nebyl dán. Zákon s chybějícím souhlasem spojuje pouze relativní neúčinnost ve vztahu vůči této třetí osobě. Není přitom podstatné, zda smlouvou dotčená osoba o takové smlouvě ví, zda byla požádána o souhlas nebo nikoliv či zda souhlas odmítla dát. Podstatné je jen to, že nedala souhlas k jejímu uzavření. Neúčinnost vůči takové osobě nastává za splnění uvedených podmínek přímo ze zákona. Tato ochrana je dána (přímo) třetím osobám, jejichž právo (pohledávka) vzniklo před uzavřením modifikační smlouvy. Zákon výslovně hovoří o neúčinnosti smlouvy uzavřené bez souhlasu třetí osoby. Tato třetí osoba by tedy měla být v postavení potenciálně dotčené osoby již v okamžiku uzavírání smlouvy. 25. Pokud tedy v tomto případě namítá oprávněná, že uzavření předmanželské smlouvy mělo vést k odklonění majetku povinného, aby nedošlo k uspokojení věřitelů povinného (tedy i oprávněné), míří tento argument oprávněné přímo na ustanovení § 719 odst. 2 obč. zák. Pokud by byla účelovost jednání povinného a jeho snoubenky při uzavírání předmanželské smlouvy prokázána, byla by smlouva vůči oprávněné ze zákona neúčinná a oprávněná by mohla být v exekuci uspokojena i z majetku, který by byl součástí společného jmění manželů, jako by předmanželská smlouva uzavřena nebyla. (V tomto případě, kdy dluh vznikl před uzavřením manželství, za podmínek § 732 obč. zák.). Přitom okolnost, zda smlouva o manželském majetkovém režimu se svým obsahem nebo účelem dotýká práv třetích osob a nemá tedy vůči nim právní účinky (§ 719 odst. 2 obč. zák.), zkoumá exekuční soud k námitce oprávněného (třetí osoby) i v řízení o návrhu manžela povinného na zastavení exekuce dle § 262b odst. 1 o.s.ř. 26. Jelikož se soud I. stupně námitkou oprávněné dle § 719 odst. 2 obč. zák. nezabýval, nezbylo odvolacímu soudu než postupovat dle § 219a odst. 2 o.s.ř., zrušit napadené usnesení a dle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. 27. V dalším řízení soud I. stupně vyzve účastníky k argumentaci dle § 719 odst. 2 obč. zák. a k označení důkazů na podporu jejich tvrzení. Při posouzení případné účelovosti postupu povinného a jeho manželky nebude jistě bez významu i okolnost, že exekuční řízení je vedeno od roku 2010 a došlo již k postižení jiného nemovitého majetku povinného. 28. Pokud soud I. stupně dovodí, že “předmanželská smlouva” je vůči oprávněné neúčinná, posoudí rovněž, zda předmětný byt by byl součástí společného jmění manželů z hlediska § 709 obč. zák. Manželka povinného tvrdí nabytí nemovité věci z peněz získaných částečně darem od své matky a částečně úvěrem. 29. Ač to manželka povinného v návrhu na zastavení exekuce nenamítá, nic nebrání soudu I. stupně posoudit i přiměřenost exekuce bez návrhu dle § 268 odst. 4 a § 269 odst. 1 o.s.ř. Nicméně je třeba přihlédnout k tomu, že je primárně na povinném, aby prokázal, že má dostatek jiného disponibilního majetku, ze kterého by mohl být oprávněný, resp, další osoby zúčastněné na rozvrhu rozdělované podstaty, které podaly přihlášky svých pohledávek (§ 336f a § 337c o.s.ř.), v plném rozsahu uspokojeny (viz usnesení NS ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 26 Cdo 53/2015 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2003, sp. zn. 14 Co 98/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 77/2003). 30. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud I. stupně znovu o nákladech řízení včetně tohoto řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o.s.ř.). Poučení:Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 9. února 2018 JUDr. Jana Šrédlová v. r. předsedkyně senátu