Č. j.: 3A 73/2017 - 36         ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: N. X. T., narozený dne XXX státní příslušnost Vietnamská socialistická republika zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Příkop 8, 600 00 Brno proti žalovanému:  Velvyslanectví České republiky v Hanoji    sídlem 13 Chu Van An, Hanoi, Vietnam o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného ze dne 31. 3. 2017,  takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou 3. 4. 2017 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v tom, že dne 31. 3. 2017 nebyla žalobci přijata jeho žádost o zaměstnaneckou kartu, ačkoliv žalobce měl předem registraci v systému Visapoint na daný den v 8:30 hodin. 2. Žalobce blíže uvedl, že okolo 8:15 hod. se dne 31. 3. 2017 dostavil se zmocněnou zástupkyní na Velvyslanectví (dále též „ZÚ“) a okolo 8:30 hodiny jim pracovníkem ostrahy bylo sděleno, že nikdo nepřichází zkontrolovat žalobce před vstupem. Okolo 9:00 hod. se zástupkyně žalobce  domohla příchodu vietnamského pracovníka žalovaného, který je vpustil dovnitř. 3. Po umožnění vstupu do prostor ZÚ podala zástupkyně žalobce na přepážce žádost o zaměstnaneckou kartu se všemi náležitostmi. Vietnamský pracovník žalovaného však převzal od žalobce pouze výtisk registrace v systému Visapoint a český pracovník žalovaného sdělil žalobci, že jeho registrace v systému Visapoint byla zrušena a že žádost nemůže podat. Následně vyzval žalobce k opuštění ZÚ. Popsaným jednáním se žalovaný dopustil dle žalobce nezákonného zásahu. 4. Žalobce k tomu dodává, že dodatečně se dozvěděl, že v 8:32 hodin mu byl zaslán e-mail, v němž bylo v anglickém jazyce napsáno, že je schůzka zrušena, avšak bez jakéhokoliv odůvodnění. Žalobci není znám důvod, pro který byla jeho registrace zrušena 2 minuty po termínu pro podání žádosti. 5. Dle žalobce zasáhl žalovaný do jeho práva zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tím, že nepřijal jeho žádost, přestože se žalobce v úředních hodinách osobně dostavil a byl osobně přítomen i u podací přepážky žalovaného. 6. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud určil, že výše popsaný zásah byl nezákonný a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení. 7. Ve vyjádření k žalobě uvedl žalovaný, že z důvodu zneužívání termínu v systému Visapoint prováděl v předmětném období ZÚ kontrolu žadatelů prostřednictvím telefonického dotazu, neboť v mnoha případech žadatelé uváděli neexistující telefonní číslo a jednalo se o fiktivní registrace. Pokud žadatel uvedl neexistující telefonní číslo, umožňují veřejnosti přístupná „Pravidla registrace“ v systému Visapoint v čl. 10 registraci zrušit. O takový případ se jednalo i v dané věci. Ke zrušení registrace došlo z důvodu technických problémů až po termínu pro podání žádosti. Na základě této skutečnosti ZÚ podal žalobci vysvětlení a poskytl mu náhradní termín k podání žádosti dne 19. 5. 2017, v němž se žalobce dostavil a danou žádost podal. 8. Z těchto důvodů žalovaný navrhuje, aby Městský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou a nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. 9. U jednání, které se u soudu konalo dne 7. února 2018, zástupce žalobce setrval na důvodech uvedených v žalobě, přičemž dodal, že skutkové okolnosti byly dostatečně popsány v písemném žalobním návrhu a jsou mezi stranami nesporné. Žalobce je přibližně tři měsíce na území ČR, získal zaměstnaneckou kartu. K vyjádření žalovaného, že poskytl žalobci náhradní termín, zástupce žalobce uvedl, že je to pravda, nicméně tak učinil až po podání žaloby na nezákonný zásah. Systém Visapoint jako takový nemá oporu v zákoně, stejně jako žalovaným uváděná pravidla registrace, není proto zřejmé, z jakého důvodu by se měl žalobce těmito pravidly řídit a respektovat je. Nesouhlasí s tím, že žalovaný následně řeší nedostupnost telefonického kontaktu tím, že ruší tuto registraci na základě toho, že se pokusí někomu zatelefonovat na telefonní číslo, které žadatel nemusí uvádět ani pravdivě. To není žádná jeho povinnost. Uvedené je v rozporu se zákonem i s morálními pravidly chování. I kdyby uvedené číslo nebylo jeho, rušení registrace nemá oporu v zákoně, tudíž tam mohl uvést jakékoliv telefonní číslo. Pokud na ZÚ žalobce skutečně byl fyzicky přítomen, pak mu měl žalovaný umožnit podání žádosti na místě a to dne 31. 3. 2017. 10. Zástupce žalovaného s poukazem na písemné vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že skutečně došlo k tomu, že žadatel měl provedenou registraci, nicméně tato registrace byla pro termín určený na 31. 3. 2017, což byl pátek a v pátek byly určeny úřední hodiny pro podávání žádostí o dlouhodobá víza za účelem studia. Zastupitelský úřad měl zkušenosti, že žadatelé těchto úředních hodin zneužívají, kdy sice mají registraci, ale jde jim o jiný pobytový titul, což v případě žalobce byla zaměstnanecká karta. Tito žadatelé zabírají místa těm, pro které jsou tyto úřední hodiny určeny. Zastupitelský úřad proto telefonoval na telefonní čísla, která byla při registraci uvedena. Podle čl. 10 pravidel registrace veřejně přístupných na internetu bylo možno registraci zrušit. K tomu došlo i v případě žalobce. Bohužel došlo k situaci, kdy z technických důvodů email, který informoval žadatele, byl odeslán až v ranních hodinách, kdy se žadatel na ZÚ dostavil. Podle sdělení zastupitelského úřadu jeho pracovníci tuto situaci právnímu zástupci vysvětlili a poskytli náhradní termín k podání žádosti dne 19. 5. 2017. V tento den se žadatel skutečně dostavil k podání žádosti, přitom se potvrdilo, že cílem podání nebyla žádost o dlouhodobé vízum za účelem studia, ale podání žádosti o zaměstnaneckou kartu. Zastupitelský úřad, protože už udělil termín, žádost o zaměstnaneckou kartu přijal. Žalovaný tedy vůči žalobci postupoval s maximální vstřícností a tuto žalobu považuje za zcela zbytečnou. Podle žalovaného postupoval žalobce v rozporu s dobrými mravy i organizačními opatřeními zastupitelského úřadu a podání této žaloby je motivováno čistě finančně. 11. Městský soud v Praze posoudil věc takto: 12. Podle ust. § 87 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. 13. Podle ust. § 87 odst. 3 s. ř. s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. 14. Podmínky pro účely ochrany proti nezákonnému zásahu stanoví § 82 a násl. s. ř. s. Tyto rovněž zmiňuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, sp. zn. 2 Aps 1/2005. Pro účely ochrany dle § 82 a násl. s. ř. s. je nutné, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), který zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). 15. Nejvyšší správní soud v rozsudku 2 Aps 1/2005 judikoval, že „není-li splněna byť jen jediná z kumulativně formulovaných podmínek důvodnosti ochrany podle § 82 s. ř. s., je nutno takovou ochranu odepřít a žalobu, která se jí domáhá, zamítnout.“ Soud se proto rozhodl zabývat splněním jednotlivých podmínek pro přiznání ochrany podle § 82 a násl. s. ř. s. 16. Žalobce se po řádně provedené registraci dostavil ve stanovený čas na ZÚ s úmyslem podat žádost o pobyt - zaměstnaneckou kartu. Pracovník úřadu však od žadatele převzal pouze potvrzení o registraci v systému Visapoint a žádost s ostatními náležitostmi žalobci vrátil. Nejednalo se tedy o rozhodnutí podle § 65 s. ř. s., neboť nešlo o úkon, jímž by se zakládala, měnila, rušila nebo závazně určovala práva nebo povinnosti. Lze tedy přisvědčit žalobci, že popsané jednání správního orgánu mělo skutečně povahu zásahu a naplnilo tak 4. podmínku stanovenou zákonem. Rovněž 5. podmínka je splněna, neboť popsané jednání bylo zaměřeno přímo proti žalobci, který se osobně dostavil s úmyslem podat žádost, a toto mu bylo odepřeno. Také 1. podmínka je splněna, neboť se jednalo o zásah přímo do právní sféry žalobce, když správní orgán nepřijal žádost týkající se jeho osoby. 17. Podle § 170 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky v době tvrzeného zásahu (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zastupitelský úřad může stanovit povinnost předem si sjednat termín podání žádosti. Zastupitelský úřad umožní cizinci podání žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy cizinec o stanovení termínu podání žádosti požádal. 18. Žalobce se na základě registrace v systému Visapoint dostavil na půdu žalovaného, nebyl si vědom skutečnosti, že jeho registrace byla zrušena z důvodu provádění kontroly telefonickým dotazem. Ke zrušení předmětné registrace došlo z důvodu uvedení neexistujícího telefonního čísla žalobcem v registraci. Zprávu o zrušení registrace doručil žalovaný z důvodu technických problémů prostřednictvím e-mailu až po samotném termínu pro podání žádosti, avšak ještě dříve, než byl žalobce přijat a uveden do prostor úřadu. Po zrušení registrace v systému Visapoint, poskytl ZÚ žadateli náhradní termín pro podání žádosti, na který se žalobce dostavil a jeho žádost byla přijata. 19. S ohledem na tyto okolnosti daného případu soud podstatu zásahu v dané věci spatřuje v jednání žalovaného, který z důvodu naplnění a ověření rovných podmínek podání předmětné žádosti, stanovil žalobci náhradní termín podání žádosti. 20. Ačkoliv by se z výše uvedeného dalo dovodit, že se mohlo jednat o zásah nezákonný, neboť nebyla splněna lhůta 30 dnů ode dne, kdy cizinec požádal o stanovení termínu podání žádosti, soud v tomto případě dospěl k závěru, že nezákonnosti tvrzeného zásahu brání skutečnost, že žalobce ve svém důsledku nemohl být zkrácen na svých právech (2. podmínka), když současně je nesporné, že jeho žádost byla žalovaným přijata necelé dva měsíce po původně sjednaném termínu pro podání žádosti, což mu žalovaný předem avizoval sdělením nového termínu. Takové jednání lze kvalifikovat i jako snahu žalovaného odstranit nedostatky registrace v systému Visapoint. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba byla podána již dne 3. 4. 2017 (neděle), tedy 3 dny po původně stanoveném termínu, je nanejvýš pravděpodobné, že náhradní termín nebyl žalovaným určen před tímto datem. Soudu je známo, že není pro státní příslušníky Vietnamské socialistické republiky snadné termín v systému Visapoint sjednat. Svým jednáním však vyšel žalovaný v daném případě žadateli vstříc, když s ním sjednal náhradní termín v relativně krátkém časovém intervalu, čímž sám svým jednáním odvrátil negativní důsledek nepřijetí předmětné žádosti žalobce právě v den 31. 3.2017. K tomu je třeba dodat, že jiný než právě konstatovaný důsledek jednání žalovaného, tj. nepřijetí předmětné žádosti žalobce právě v den 31. 3. 2017, potažmo zahájení řízení o jeho žádosti v tento den, z žaloby nevyplývá.    21. Soud dospěl k závěru, že se nemohlo jednat o zásah nezákonný z důvodu libovůle žalovaného. Žalobce byl vpuštěn do prostor zastupitelského úřadu a skutečnost, že jeho žádost nebyla přijata v den 31. 3. 2017, je nutno přičítat zrušení registrace z důvodu uvedení nesprávných údajů ohledně telefonického spojení žalobcem, což nebylo účastníky rozporováno, nikoliv neochotě žalovaného přijmout žádost v zákonné lhůtě z jiného případně neoprávněného důvodu. 22. V obecné poloze je třeba dodat, že žadatel je povinen uvádět pravdivé údaje. Telefonické spojení je údajem, které lze řadit mezi vhodné prostředky pro odstranění pochybností, které se týkají jednotlivých údajů v žádostech. Dle soudu není třeba polemik o případné nesrozumitelnosti či neurčitosti uváděných údajů v podaných žádostech, a právě proto je třeba, aby uváděné údaje mohly být snadno zbaveny pochybností a to i formou přímého telefonního spojení. Je v zájmu žadatele poskytnout adresátu žádosti i takový prostředek ověření jím uváděných údajů. 23. Soud shrnuje, že v daném případě nebyla žádost přijata v den a v hodinu stanovenou správním orgánem. Téhož dne byl tento termín zrušen a následně došlo k jeho změně, tj. posunu termínu o cca 6 týdnů. Ke změně termínu, v níž de facto spočívá tvrzený zásah, však nedošlo z důvodu libovůle na straně žalovaného správního orgánu, nýbrž z okolností daného případu vyplývá, že se tak stalo v důsledku předchozího jednání žalobce, který v žádosti o registraci uvedl i nepravdivý údaj.  Za těchto okolností žalovaný stanovil  žalobci náhradní termín podání žádosti, který byl s ohledem na běžné úřední hodiny zastupitelského úřadu a enormní zájem o pobytová oprávnění v dané oblasti sjednán v rozumném časovém intervalu, nikoliv nepřiměřeném. 24. Nejvyšší správní soud v rozsudku 2 Aps 1/2005 judikoval, že „není-li splněna byť jen jediná z kumulativně formulovaných podmínek důvodnosti ochrany podle § 82 s. ř. s., je nutno takovou ochranu odepřít a žalobu, která se jí domáhá, zamítnout. Vzhledem k tomu, že dvě z pěti podmínek důvodnosti ochrany dle § 82 s. ř. s. nejsou splněny, je soud nucen ochranu, jíž se žalobce předmětnou žalobou domáhá, odepřít. 25. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že tvrzeným zásahem nemohl být žalobce zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, a proto žaloba není důvodná. Soud tedy žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 7. února 2018       JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r. předsedkyně senátu           Shodu s prvopisem potvrzuje: M. H.