USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Soni Burešové v právní věci navrhovatele: R. H., narozený bytem S. L., V., S. r. zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Valtrem sídlem NaViničních horách 1834/24, 160 00 Praha 6 proti odpůrkyni: M. Š. Š., narozená bytem M., V., S. r. zastoupená advokátem JUDr. Martinem Kanásem sídlem Školská 3, 949 01 Nitra, Slovenská republika o návrhu na vydání předběžného opatření, k odvolání žalované proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. ledna 2018, č. j. 10 Nc 1004/2018-11, takto: I Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje. II Ve výroku II se mění jen tak, že se vypouští slovo „soudu“, jinak se i v tomto výroku potvrzuje. III Ve výroku III se zrušuje a v tomto rozsahu se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným usnesením uložil odpůrkyni povinnost zdržet se převodu na jiného, zejména prodat, darovat, směnit za jiné či jinak zcizit vlastnické právo k pozemku parc. č. , jehož součástí je stavba č. p. , a pozemku parc. č. , vše v k. ú. C., obec Hlavní město Praha, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , vedeném Katastrálním úřadem pro hl. město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a zdržet se zatížení těchto nemovitostí zástavním právem, nájemním právem, pachtovním právem, věcným břemenem či předkupním právem a právem stavby ode dne doručení tohoto usnesení (výrok I). Navrhovateli uložil, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne vydání tohoto usnesení podal u soudu návrh na zahájení exekučního řízení a jeho podání v této věci doložil (výrok II). Výrokem III rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 2. Při svém rozhodování vycházel z toho, že navrhovatel má vůči odpůrkyni pohledávku z titulu smlouvy o půjčce, uzavřené dne 22. 12. 2014. Odpůrkyně dluh v částce 95 571 EUR písemně uznala co do důvodu a výše a zároveň se zavázala uvedenou pohledávku v plné výši uhradit navrhovateli do dne 30. 11. 2016, což navrhovatel doložil notářským zápisem ze dne 7. 10. 2016, sepsaným notářkou J. H. R. Na základě notářského zápisu byla zahájena exekuce, ve které výše uvedená pohledávka nebyla úspěšně vymožena, jak vyplývá z pověření soudního exekutora J. M. Š., vydaného Okresním soudem v N. dne 26. 1. 2017, č. j. 11 R/1321/2016-6, a vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 26. 1. 2017. Odpůrkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , jehož součástí je stavba č. p. , k. ú. C., obec Hlavní město Praha, a pozemku parc. č. , k. ú. C., vše zapsáno na listu vlastnictví č. vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Žádné jiné nemovitosti na území České republiky odpůrkyně nevlastní. Odpůrkyně jako dárce dne 4. 11. 2017 uzavřela se svojí matkou P. M. B. jako obdarovanou bezúplatnou darovací smlouvu na převod vlastnického práva k těmto nemovitostem. Na základě darovací smlouvy byl 15. 1. 2018 podán návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch matky odpůrkyně, který se projednává pod č. řízení V 2570/2018. Poukázal na detail katastrálního řízení pod č. řízení V 2570/2018. 3. Podle navrhovatele je třeba zatímně upravit poměry účastníků, neboť je zde obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Uvedený notářský zápis je na území Slovenské republiky přímo vykonatelná listina a je tedy exekučním titulem. Ve smyslu čl. 58 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) platí, že veřejné listiny jsou vykonatelné v členském státu původu, jsou vykonatelné i v jiných členských státech, aniž je vyžadováno prohlášení vykonatelnosti. Navrhovatel poté, co příslušný orgán opatří notářský zápis osvědčením za použití formuláře uvedeného v příloze 2 Nařízení Brusel I bis, neprodleně podá návrh na zahájení exekučního řízení proti majetku odpůrkyně dle právního řádu České republiky. Uvedl, že následně zahajovaným řízením může být i exekuční řízení, jde-li o obavu, že by výkon rozhodnutí veřejné listiny byl jinak ohrožen v případě, že nejde o rozhodnutí vydaným českým soudem. Navrhovatel shrnul, že předběžné opatření lze vydat před zahájením exekučního řízení podle notářského zápisu jako exekučního titulu dle Nařízení Brusel I bis. 4. Soud prvního stupně postupoval dle § 74, § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. a důvodnou shledal obavu ohrožení výkonu již existujícího rozhodnutí, na základě něhož exekuce proti majetku odpůrkyně neúspěšně probíhala na území Slovenské republiky, v tom smyslu, že by odpůrkyně předmětné nemovitosti zatížila nebo zcizila. Navrhovatel teprve poté, co příslušný orgán opatří notářský zápis osvědčením za použití formuláře Nařízení Brusel I bis, může zahájit exekuční řízení na území České republiky. V mezidobí by však mohl být vklad vlastnického práva ve prospěch obdarovaného v již zahájeném řízení před katastrálním úřadem povolen, čemuž se snaží navrhovatel předběžným opatřením zabránit. V případě povolení návrhu vkladu vlastnického práva ve prospěch obdarované dle darovací smlouvy by odpůrkyně nevlastnila v České republice žádnou nemovitost, navíc za své nemovitosti na základě darovací smlouvy neobdrží žádné protiplnění (např. kupní cenu). Uvedená darovací smlouva byla uzavřena po splatnosti pohledávky a po nařízení exekuce proti majetku odpůrkyně na území Slovenské republiky a odpůrkyně prostřednictvím této darovací smlouvy činí úkony směřující ke zbavování se svých aktiv, což představuje ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. 5. Soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel osvědčil potřebu nařízení předběžného opatření, proto jeho návrhu vyhověl s tím, že vyhovění návrhu neznamená neúměrný zásah do práv odpůrkyně. Podle § 77 odst. 1 písm. a) o. s. ř. předběžné opatření zanikne, nepodá-li navrhovatel ve lhůtě soudem určené návrh na zahájení exekučního řízení. O náhradě nákladů bude dle § 145 o. s. ř. rozhodnuto až v řízení ve věci samé. Uvedl dále, že toto usnesení je dle § 76 d) o. s. ř. vykonatelné od okamžiku jeho doručení odpůrkyni. 6. Proti usnesení podala včasné odvolání odpůrkyně s návrhem na jeho změnu a zamítnutí návrhu. Podle důkazu připojeného k návrhu je zřejmé, že na území S. r. probíhá exekuční řízení na nemovitosti v katastrálním území M. n. Ž., zapsané na listu vlastnictví č. , v k. ú. P. na nemovitosti, zapsané na listu vlastnictví č. , a v k. ú. V. na nemovitosti, zapsané na listu vlastnictví č. Ty vysoko postačují na uspokojení pohledávky navrhovatele. Poukázala na nemovitosti v k. ú. V., zapsané na listu vlastnictví č., kde s manželem bydlí v rodinném domě. Exekuční řízení na S. dosud není skončeno, majetek odpůrkyně je soudním exekutorem zablokovaný a s nemovitostmi nelze disponovat. Sama okolnost, že pohledávka navrhovatele dosud nebyla uspokojena, neopravňuje navrhovatele k uplatňování práv i na jiné nemovitosti. Zdůraznila, že při exekuci na uspokojení peněžního plnění exekutor vykoná potřebné úkony na získání majetku v přiměřené míře, kdy vymáhaná povinnost nemůže být v hrubém nepoměru k majetku povinného. V případě zamezení v nakládání s majetkem v České republice dojde k porušení základních principů exekučního řízení, neboť exekutor může zajistit majetek pouze v přiměřeném rozsahu vymáhaného nároku. Zopakovala, že na území S. r. vlastní majetek v postačující hodnotě. Okolnost, že pohledávka navrhovatele dosud nebyla uspokojena, neznamená, že by exekuci nebylo možno vykonat pro nemajetnost. Navrhovateli je známo, že majetek odpůrkyně na území S. r. byl sepsán a ohodnocen v minimálně dvojnásobné hodnotě pohledávky navrhovatele. Jednání v České republice označila za nadbytečné a nezákonné. Pro nedostatek času se jí nepodařilo od soudního exekutora J. Š. získat soupis a ohodnocení majetku. 7. K podanému odvolání se vyjádřil navrhovatel s návrhem na potvrzení napadeného usnesení. Uvedl, že dne 5. 2. 2018 podal exekuční návrh, provedením exekuce byl Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 19. 2. 2018, pod č. j. 72 EXE 309/2018-16, pověřen soudní exekutor M. M. H., Exekuční úřad Praha 10. Odpůrkyně proti ve věci vydanému exekučnímu příkazu podala námitky, které exekutor posoudil jako návrh na částečné zastavení exekuce. Rozhodnutí soudu pro nesouhlas navrhovatele dosud navrhovateli není známo. I zde odpůrkyně argumentovala stejně, tedy existencí majetku na S., který údajně postačuje k uspokojení vymáhané pohledávky. Exekuce byla na území S. nařízena dne 17. 1. 2017 a pohledávka dosud nebyla vymožena pro nedostatečný majetek odpůrkyně. Soudní exekutor J. Š. ve vyrozumění o zahájení exekuce ve výčtu postižených nemovitostí uvedl tytéž, na které poukazovala odpůrkyně. Dle výpisu z katastru nemovitostí jsou součástí společného jmění odpůrkyně a jejího manžela, které bylo dle sdělení právního zástupce manžela J. M. K.zrušeno rozsudkem Okresného súdu v N. ze dne 8. 11. 2012, č. j. 9 C 137/2012-13, a následně byla mezi manžely uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, kterou dne 14. 7. 2015 úředně ověřil notář. Nemovitosti dle dohody připadly manželu odpůrkyně. Uvedl, že ačkoli odpůrkyně v daném řízení poukazuje na vlastnictví nemovitostí, v exekučním řízení na S. tvrdí vlastnictví pouze jejich části. Oboje je v rozporu s tvrzením jejího manžela např. v oznámení ze dne 9. 3. 2017. Shrnul, že odvolací námitky odpůrkyně jsou pouze účelové, neodpovídající skutečnému stavu věci. Odpůrkyně se snaží znemožnit uspokojení pohledávky, její jednání se příčí dobrým mravům a dokazuje důvodnost obav navrhovatele. Právně poukázal na čl. 41 Nařízení Brusel I bis. Podle něj je pro exekuci, vedenou M. M. H., nerozhodné, zda má odpůrkyně majetek na území S., za situace, kdy nedošlo k uspokojení pohledávky navrhovatele. Exekuce může být vůči povinnému vedena na základě téhož exekučního titulu v řadě států Evropské unie. Povinná může přivodit ukončení exekuce splněním vymáhané pohledávky. Shledal-li by soud tento názor nesprávný, navrhoval věc předložit jako předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU dle čl. 267 smlouvy o fungování EU. 8. Odvolací soud přezkoumal usnesení i řízení, jež předcházelo jeho vydání ve smyslu § 212, § 212a o. s. ř., aniž bylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání nemůže být důvodné. 9. Podle § 75c odst. 1 písm. a/ o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odst. 4). Podle § 76 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 10. Ze shora cit. § 75c odst. 4 o. s. ř. mimo jiné vyplývá, že v řízení o předběžném opatření nemůže být přihlédnuto k tvrzením, listinám nebo dalším důkazům, které soud prvního stupně neměl k dispozici v době vyhlášení usnesení. Pro odvolací řízení z toho vyplývá, že účastníci nemohou po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně uvádět žádné nové skutečnosti nebo důkazy (k tomu srovnej komentář k § 75c o. s. ř. autorů B., D. a kolektiv, nakladatelství C. H. B., 1. vydání 2009, str. 437,438). 11. Odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k témuž závěru jako soud prvního stupně, neboť navrhovatel prokázal možné ohrožení výkonu rozhodnutí, jímž je v daném případě notářský zápis ze dne 7. 10. 2016, sepsaný notářkou J. H. R., a současně osvědčil důvodnost této obavy, neboť odpůrkyně se snaží bezúplatně převést nemovitosti v České republice na svoji matku (a v důsledku tohoto způsobu převodu by v případě jeho uskutečnění neobdržela žádný finanční ekvivalent majetku). Ačkoli navrhovatel vede exekuci ve S. r., předmětná částka nebyla vymožena. Lze tak shrnout, že navrhovatel osvědčil obavu z možného zmaření exekuce v případě uskutečnění darování dle darovací smlouvy, kterou odpůrkyně dne 4. 11. 2017 uzavřela se svojí matkou a následně byl dne 15. 1. 2018 podán návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch matky odpůrkyně, projednávaný pod č. V 2570/2018. Kdyby totiž v mezidobí, než navrhovatel zahájí exekuční řízení v České republice, došlo k povolení vkladu vlastnického práva k nemovitostem na C. ve prospěch obdarované matky odpůrkyně, nemohl by být navrhovatel z prodeje uvedených nemovitostí uspokojen. Odvolací soud poukazuje i na sled událostí, kdy odpůrkyně dne 30. 11. 2016 uznala co do důvodu a výše dluh ze smlouvy o půjčce, mezi účastníky uzavřené dne 22. 12. 2014, a zavázala se jej uhradit do 30. 11. 2016. Bez toho, aniž by tak učinila, následně dne 4. 11. 2017 uzavírá ohledně nemovitostí s matkou darovací smlouvu a dne 15. 1. 2018 podává návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem na příslušný katastrální úřad. 12. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako správné ve výroku I postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Ve výroku II, jímž soud prvního stupně uložil navrhovateli povinnost podat soudu návrh na zahájení exekučního řízení, učinil odvolací soud postupem dle § 221a o. s. ř. změnu a vypustil slovo „soudu“, protože exekuční návrh se podává soudnímu exekutorovi a nikoli soudu (§ 35 odst. 1, 2 exekučního řádu). Ve výroku III usnesení zrušil, protože nejde o předběžné opatření, vydané po zahájení řízení dle § 102 o. s. ř., předpokládající možnost rozhodnutí o nákladech řízení v rámci konečného rozhodnutí o věci samé, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.). Soud prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení rozhodne i o nákladech tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.). Praha dne 27. dubna 2018 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu