USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Svátkové a soudkyň JUDr. Barbory Hněvkovské a JUDr. Ivy Zemanové v právní věci navrhovatele otce: D. N., narozený dne XXX bytem K., Č. T. zastoupený advokátem Mgr. Bc. Jiřím Daňkem sídlem Rašínova 103/2, 602 00 Brno proti matce: K. N. Š., narozená dne XXX bytem nám. P. B., P. zastoupená advokátkou JUDr. Karolinou Zelenkovou sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1 a nezl. S. D. N., narozený dne XXX zastoupený Městskou částí Praha 9 jako kolizním opatrovníkem o návrhu otce na popření otcovství, k odvolání matky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. ledna 2018, č. j. 0 Nc 9005/2017 – 129, takto: I Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II o nákladech placených státem mění tak, že otec je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 částku 15 740 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. II Ve výroku III o nákladech řízení mezi účastníky se mění tak, že otec je povinen zaplatit matce z tohoto titulu částku 6 292 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Karoliny Zelenkové, advokátky. III Otec je povinen zaplatit matce na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 968 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Karoliny Zelenkové, advokátky. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem zamítl návrh otce na popření jeho otcovství k nezletilému S. D. N., nar. XXX (výrok I), výrokem II oběma rodičům uložil zaplatit českému státu náklady na znalecký posudek každému ve výši jedné poloviny, tedy 7 870 Kč, a výrokem III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Takto rozhodl o návrhu otce nezletilého na popření otcovství k nezletilému, odůvodněným tím, že ze společné domácnosti s matkou nezletilého „byl odejit“ dne 17. 5. 2016, od té doby nevedou společnou domácnost a intimně se nestýkají. Již od počátku roku 2016 pečoval o matku matky nezletilého, která trvale žije ve S. r., tedy se ve společné domácnosti s matkou nezletilého zdržoval zřídka a nahodile. Matce se dne 3. 12. 2016 narodil nezletilý, o jeho početí ani těhotenství nebyl řádně informován. Od února 2016 se s matkou nezletilého intimně nestýkal, proto pochyboval, že je otcem nezletilého. Naopak matka nezletilého popřela, že by se od února 2016 intimně nestýkali stejně jako nedostatek informací o průběhu těhotenství. Poukázala na záznamy telefonické komunikace ze dne 8. 3. 2016, z níž je patrné, že v této době spolu manželé prokazatelně intimně žili, došlo k početí nezletilého, což matka otci sdělila zasláním fotografie pozitivního těhotenského testu dne 29. 3. 2016. V době rozhodné pro početí se intimně stýkala pouze s ním. Podnět k ukončení společné domácnosti vzešel od otce v době jejího těhotenství. Po celou jeho dobu se otec o dítě ani o matku nijak nezajímal. Na začátku října 2016 požádal o setkání s matkou s nabídkou obnovení soužití s tím, že pokud se k sobě vrátí, bude o rodinu řádně pečovat. V opačném případě se o dítě starat nebude a bude pouze platit soudem stanovené výživné. Neměl tak žádné pochybnosti o svém otcovství včetně žádosti o účast při porodu. Matka na jeho takto formulované podmínky nepřistoupila. 3. V průběhu řízení mezi rodiči trval nesoulad ohledně otcovství, soud proto zadal znalecký posudek z oboru zdravotnictví – molekulární genetika. Znalcem pak ustanovil Ing. A. H. Ze znaleckého posudku zjistil, že na základě získaných výsledků je otcovství navrhovatele D. N. k nezletilému S. D. N. z genetického hlediska prakticky prokázané. Znalecký posudek po formální ani obsahové stránce nezpochybnil žádný z účastníků. Soud prvního stupně postupem dle § 785 odst. 1 občanského zákoníku včas podaný návrh jako nedůvodný zamítl. 4. Každému z rodičů uložil uhradit náklady na znalecký posudek rovným dílem, neboť vztahy mezi rodiči byly v době rozhodné pro početí již narušené, otec tak pochybnosti o svém otcovství mít mohl. Protože řízení o popření otcovství náleží k řízením, které již lze zahájit bez návrhu, o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl s odkazem na § 23 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.), když v tomto směru neshledal žádné zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly rozhodnout o náhradě nákladů odlišně. 5. Proti rozsudku soudu prvního stupně, pouze proti nákladovým výrokům II a III, podala matka včasné odvolání s návrhem na jejich změnu tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení a povinnost k úhradě znalečného uložena pouze otci. Odkázala na odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Zopakovala, že otec se domáhal popření otcovství k nezletilému návrhem, s nímž od počátku nesouhlasila, byla přesvědčena, že otcem nezletilého je právě on. Otec sám v návrhu uvedl, že s matkou se intimně nestýkají od května 2016. Měl-li pochyby o rozpadu vztahu, v době početí nezletilého ještě rodiče žili společně jako manželé i partneři. Poukázala na komunikaci z března 2016 v době početí nezletilého, z níž je patrné jejich intimní soužití. O jeho pochybnostech o otcovství se matka dozvěděla až z podaného návrhu. Poukázala na to, že ještě v listopadu 2016 jí nabízel možnost zachování vztahu a manželství a chtěl se účastnit porodu. Jeho návrh označila za spekulativní s cílem jí po rozpadu vztahu šikanovat. Uvedla, že celé období pro ni bylo psychicky náročné. Požadovala přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila. Byť se v řízení o nezletilých náklady řízení zpravidla nepřiznávají, v tomto případě by měla být učiněna výjimka. Pokud měl otec pochybnosti o svém otcovství, mohl se obrátit na soud, toto jeho rozhodnutí však nelze klást k její tíži. 6. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadené nákladové výroky rozsudku, postupem dle § 212, § 212a o. s. ř., aniž k projednání věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání matky je důvodné. 7. Řízení o určení či popření otcovství je procesně upraveno § 415 až § 426 z. ř. s. Podle § 418 odst. 1 tohoto zákona lze řízení o popření otcovství zásadně zahájit pouze na návrh, výjimku tvoří pouze popření otcovství v případě, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů (§ 419) či v případě určení neexistence manželství (§ 418 odst. 2). V dané věci se otec domáhal popření otcovství proti matce-manželce. Za této situace není namístě postup dle § 23 z. ř. s., upravující náhradu nákladů řízení v případě řízení, která lze zahájit i bez návrhu či statusových věcech manželských a partnerských. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení je proto třeba vycházet z § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěchu matky v řízení. Byla právně zastoupena a vznikly jí tak náklady za čtyři úkony právní služby po 1 000 Kč (§ 9 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. AT) za převzetí a přípravu zastoupení, sepis vyjádření a dvě účasti před soudem prvního stupně spolu se čtyřmi paušálními náhradami po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a náhradou 21 % DPH ve výši 1 092 Kč, celkem 6 292 Kč dle vyčíslení ze dne 30. 1. 2018. Tuto částku odvolací soud uložil otci zaplatit matce ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože v řízení byla úspěšná matka, odvolací soud uložil povinnost hradit vyplacené znalečné pouze otci. 9. Postupem dle § 221a o. s. ř. tak změnil rozsudek soudu prvního stupně v obou nákladových výrocích, ve věcném výroku I zůstal nedotčen (§ 206 odst. 3 o. s. ř.). 10. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že v daném řízení žalovaná matka je s. státní příslušnicí a při úvaze o mezinárodní příslušnosti českých soudů je třeba vycházet z čl. 4 odst. 2 Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 1215/2012. 11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., protože matka byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Soud jí proto přiznal odměnu ve výši 500 Kč po krácení ve smyslu § 11 odst. 2 písm. c/ AT a paušální náhradu ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT) za sepis odvolání, spolu s náhradou 21 % DPH ve výši 168 Kč - celkem 968 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl odvolací soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. a o platebním místě dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 31. července 2018 JUDr. Alena Svátková v. r. předsedkyně senátu