USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a JUDr. Ivy Zemanové ve věci nezletilé: E. F., narozená dne XXX zastoupená Městskou částí Praha 3 jako kolizním opatrovníkem v sídle Úřadu městské části Praha 3 Havlíčkova 700/9, Praha 3 dcery rodičů: Mgr. M. F., narozená dne XXX bytem S., P. nyní fakticky P., N., S. r. zastoupena advokátkou JUDr. Hanou Šupákovou sídlem Nové sady 988/2, 602 00 Brno V. F., narozený dne XXX P., P. zastoupený advokátem JUDr. Athanassiosem Pantazopoulosem sídlem Slavíkova 19, 120 00 Praha 2 o návrhu matky na vydání předběžného opatření na svěření nezletilé E. do výlučné péče a uložení povinnosti otci, aby tuto péči snášel, k odvolání matky proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. srpna 2018, č. j. 10P 20/2015-239, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh matky, jímž se domáhala předběžného svěření nezletilé E. do své výlučné péče a současně uložení povinnosti otci tuto péči snášet. 2. Při svém rozhodování vycházel z návrhu matky ze dne 10. 8. 2018, která jej zdůvodnila následujícím způsobem. Dne 31. 7. 2018 jí bylo doručeno usnesení téhož soudu ze dne 25. 6. 2018, č. j. 10 P 20/2015 (správně sp. zn.) o povinnosti předat nezletilou do prozatímní péče otce a tuto péči snášet. Nezletilou chtěla na předání otci připravit a nezpůsobit problémy. Vyhledala odbornou pomoc v Ústavu kojenecké psychologie Fakultní nemocnice N., psychologická ambulance, kde byla nezletilá dne 6. 8. 2018 vyšetřena Mgr. M. Š., Ph.D. Při vyšetření na jeho počátku sezení byla nezletilá pozitivně naladěna, při přípravě na možnost změny pobytu u otce došlo ke změně nálady, nástupu vysokého napětí, hyperventilace a pseudopanickému ataku. Nepřijala představu, že by měla bydlet s otcem, což potvrdila i verbálně. Po uklidnění a vytěsnění situace dospěla k zážitkům z posledních let. V péči matky se cítí bezpečně bez symptomatiky. Matka má snahu připravit dítě na možnost, že by bydlelo s otcem. To je aktuálně v odporu, napjaté a s vysokou pravděpodobností nárůstu psychosomatické symptomatiky, neboť jej vnímá jako traumatizujícího. Je fixovaná na matku, lékařka nedoporučila vydání do péče otce. Matka sezení nebyla přítomna, později poučena, jak se nezletilé dále věnovat. Podle doporučení psycholožky by předání nezletilé do výlučné péče otce mohlo ohrozit její psychický vývoj. Soud v době rozhodování neměl k dispozici aktuální zdravotní stav nezletilé. 3. Matka odkazovala i na znalecký posudek PhDr. J. Z., Ph.D. ze dne 15. 9. 2017 včetně její výpovědi před soudem. Znalkyně se jasně vyjádřila, že v dané chvíli nedoporučuje svěření nezletilé do péče otce ani střídavou výchovu, neboť není v zájmu nezletilé. Uvedla, že dne 19. 7. 2018 byl otec nezletilé rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 14 T 122/2017, shledán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, 2 písm. b/, d/ trestního zákona. Pokud jde o nezletilou E., odkázal i na vyšetření PhDr. Š. V.. Uvedla, že nezletilá násilí viděla. Dále odkázala na posudek v trestním řízení, vypracovaný PhDr. P. G., MUDr. B. K. o hodnocení osobnosti otce nezletilé včetně kvalifikace světové zdravotnické organizace o přítomnosti dítěte u domácího násilí jako psychické týrání. Nezletilá k otci nechce jít i z toho důvodu, že otec dne 2. 5. 2018 necitlivě a bez předchozí konzultace s organizací P. D. ukazoval fotky své nové přítelkyně s dcerou s tím, že by při příštím styku jí s nimi umožnil setkání. Tato okolnost se zásadně projevila na psychice nezletilé i na jejím celém zdravotním stavu. Od té doby se odmítala s otcem sejít. Čím více matka na realizaci styku s otcem tlačila, tím se zdravotní problémy zhoršovaly. Návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 31. 5. 2018 se matka pokusila o poskytnutí času ke zklidnění dcery pro období letních prázdnin, nebyla však úspěšná. Proto se dne 13. 6. 2018 pokusila dceru na předání připravit a využila i možnosti nabízené organizace P. D. Snaha byla hodnocena tak, že vzhledem ke stavu nezletilé nebylo možno předání realizovat bez přípravné práce s matkou a dcerou. Dne 19. 6. 2018 došlo ze strany organizace P. D. k ukončení spolupráce. Matka se vrátila k doporučení PhDr. Z. o nutnosti postupného rozšiřování styků otce s nezletilou tak, aby nezletilá měla možnost si na situaci zvyknout. Otcův zájem o nezletilou je podle ní účelový ve snaze ublížit matce. Na dceru dobrovolně nehradil výživné, musela se ho domáhat exekučně. O dceru se nezajímal. Z jeho strany jde o pomstu a předstíraný zájem. Matka vyhledala pro nezletilou psychologickou pomoc, pravidelně navštěvuje MUDr. O. K. Podle matky je v zájmu nezletilé, aby setrvala v její péči. 4. K návrhu připojila zprávu Fakultní nemocnice N. na adrese N., Š., Ústavu kojenecké psychologie FN N. – Psychologická ambulance ze dne 30. 7., 6. 8. 2018 a zprávy o poskytování individuální systematické psychoterapie MUDr. O. K. z března, dubna, května a listopadu roku 2017. 5. Soud prvního stupně postupoval dle § 102 odst. 1 ve spojení s § 75c o. s. ř. a § 76 odst. 1 písm. e/ téhož zákona. 6. Při svém rozhodování vycházel ze zjištění, že ve věci péče o nezletilou E. byla rozsudkem ze dne 24. 4. 2015, sp. zn. 10P 20/2015, schválena opatrovnická dohoda rodičů o svěření nezletilé do péče matky i pro dobu po rozvodu manželství jejích rodičů včetně určení výživného otci. Rozsudkem ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 10P 20/2015, bylo kromě o zvýšení výživného rozhodnuto o oprávnění otce stýkat se s nezletilou od 1. 12. 2017. V průběhu tohoto řízení soud dne 28. 6. 2017 vydal rozhodnutí o úpravě styku ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2017, sp. zn. 39Co 282/2017, a upravil styk nezletilé s otcem tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou každou středu od 15:00 hodin do 18:00 hodin, přičemž místem převzetí a předání je organizace P. D. z. s. Návrh matky na zrušení tohoto předběžného opatření soud usnesením ze dne 11. 6. 2018 téže spisové značky zamítl a naopak vyhověl návrhu otce na úpravu styku s nezletilou v době od 22. do 24. 6., od 20. do 22. 7., od 14. do 16. 9. 2018. 7. Usnesením ze dne 25. 6. 2018 soud prvního stupně vyhověl návrhu otce a svěřil nezletilou do jeho výlučné péče formou předběžného opatření a současně matce uložil povinnost nezletilou předat otci do uvedené prozatímní péče a tuto péči snášet. Vycházel z toho, že již dříve využil v zájmu nezletilé, ale i jejích rodičů, velmi bezpečných prostředků k zajištění navázání kontaktu otce s dcerou, a to jak za asistence společnosti P. D. z. s., tak později účastí společnosti při předávání nezletilé mezi jejími rodiči. Jde o dlouhou dobu, dne 13. 6. 2018 mělo proběhnout již 33. asistované předávání. V rámci takových styků soud neměl žádné poznatky o tom, že by kontakt nezletilé s otcem pro ni byl nepříjemný, nezletilá se ve vztahu k otci bez přítomnosti matky projevovala spontánně a nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o jejím psychickém neklidu. Pouze ze zprávy ze dne 15. 5. 2018 je zřejmé, že ji trápí, že by ji otec chtěl seznámit s novou přítelkyní, což ona odmítla a otec reagoval neuskutečněním setkání. Soud jako alarmující vzal zjištění, jak se nezletilá chovala za přítomnosti pracovníků P. D. dne 13. 6. 2018, kdy ji matka přivedla po půlhodinovém zpoždění uplakanou, tisknoucí se k matce se sdělením odbornému pracovníku, že nechce jít k tátovi, že se jej bojí, že by jí mohl ublížit jako její mamce. Toto soud vyhodnotil jako situaci, na kterou dopadá hodnocení PhDr. Z. ve znaleckém posudku, která upozornila na to, že matka před nezletilou ventiluje svoje negativní emoce vůči otci, posiluje tak nejistotu nezletilé a nezletilá se snaží s matkou s ohledem na velmi úzký vztah identifikovat. Se znalostí chování a jednání matky nezletilé dospěl k závěru, že matka se neřídí doporučeními odborníků, kteří jsou zainteresováni na rodinné situaci nezletilé ani doporučeními pracovníků společnosti P. D. včetně závěrů znaleckého posudku PhDr. Z. Dovodil, že matka nezletilou svými postoji poškozuje, přenášení odporu k druhému rodiči na dítě považují odborní pracovníci společnosti P. D. za týrání, neboť dítě potřebuje mít otevřenou volnou cestu k oběma rodičům a mít je oba rádo. 8. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že tuto péči matky o nezletilou nelze dále tolerovat, shodně s kolizním opatrovníkem dovodil, že nezletilá je v péči matky vystavena velkému psychickému útlaku, který má na její zdraví dopad. Vycházel i ze sdělení dětské lékařky MUDr. J. F. ze dne 6. 6. 2018, podle níž u nezletilé jde o psychosomatické potíže. Pro zklidnění situace nezletilé a jejího zdravého vývoje, na který má právo, dospěl soud k závěru, že je třeba nezletilé zajistit klidné prostředí a poskytnout kvalitní psychickou podporu. V situaci, kdy je v péči matky vystavena nezdravému psychickému tlaku a matka na svých rodičovských postojích nic nezměnila, je v zájmu nezletilé zajištění zdravého vývoje u otce. Soud proto matce předběžným opatřením uložil její předání do jeho péče. Současně matce uložil povinnost tuto péči strpět. Otci doporučil spolupráci s organizací P. D. 9. Usnesením ze dne 24. 7. 2018 odmítl návrh matky na nařízení předběžného opatření, dle něhož měl do doby rozhodnutí o návrhu na změnu místa obvyklého bydliště nezletilé ve S. r. nahradit souhlas otce s přemístěním obvyklého bydliště na území S. r., N., P. Soud prvního stupně v rámci návrhu otce na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 25. 6. 2018 požádal opatrovníka ve smyslu § 501 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních, aby vedl matku nezletilé jako povinnou osobu k dobrovolnému plnění uvedeného usnesení. Matka nezletilé podáním, došlým dne 4. 7. 2018, požádala o zasílání písemností na adresu S. r., N., P. Podle návrhu na předběžné určení, že místem obvyklého bydliště nezletilé je S. r., matka dne 26. 6. 2018 vycestovala s nezletilou na území S. r. Učinila tak proto, že zde má zabezpečené bydlení ve vlastním bytě a je schopna si najít práci ve školství. Nezletilá může počátkem školního roku 2018/2019 nastoupit na základní školu v N., o čemž dodala potvrzení. 10. Podle matkou doložených zpráv Fakultní nemocnice N., Š., N., Ústav klinické psychologie FN N. – Psychologické ambulance ze dne 30. 7. 2018 matka neinformovala pravdivě psycholožku Mgr. M. Š., Ph.D., neboť jí tvrdila, že otec má soudně nařízené společné setkání s nezletilou pod dohledem z důvodu psychického a fyzického týrání matky nezletilé. Neposkytla jí znalecký posudek PhDr J. Z., Ph.D. ani zprávy společnosti P. D. z. s., popisující průběh kontaktů otce s nezletilou. Podle závěrů vyšetření ve S. r. je nezletilá nezralá, hravá, extrovertně laděná, ale úzkostná a neurotická. Je u ní možno pozorovat psychosomatickou reakci na akutní stresovou situaci a problémy s adaptací. Doporučeno psychoterapeutické vedení a nikoli změna prostředí, v němž nyní žije, fixována na matku. Nedoporučen aktuálně návrat do České republiky. Mgr. M. Š., Ph.D. dne 6. 8. 2018 popsala chování nezletilé jako zpočátku pozitivně laděné, při přípravě na možný pobyt u otce s náhlou změnou nálady, nástupem tenze, hyperventilace a pseudopanický atak. Nezletilá nepřijetí změny prostředí a bydlení s otcem potvrdila i verbálně. Podle lékařky se v péči matky cítí bezpečně a bez symptomatiky. Psycholožka konstatovala, že matka má snahu o připravení dítěte na možnost bydlení s otcem. Dítě je nyní v odporu, s vysokou pravděpodobností nárůstu psychosomatické symptomatiky při přesunu do péče otce, jehož osobu vnímá jako traumatizující. Je fixována na matku, u níž se cítí bezpečně. 11. Kolizní opatrovník nezletilé podal vyjádření k návrhu matky a požadoval jej zamítnout. Uvedl, že matka nerespektuje usnesení, podle něhož má předat nezletilou do péče otce, opustila obvyklé bydliště v P., dítě přemístila na S. do svého trvalého bydliště. S ohledem na tyto závažné skutečnosti podal opatrovník podnět k prošetření Policii ČR, která zahájila úkony trestního stíhání ve věci zločinu týrání svěřené osoby, psychického týrání nezletilé proti matce nezletilé. 12. Podle záznamu o zahájení úkonu trestního řízení Policie ČR OŘ Policie Praha III, č. j. KRPA-256665-4/TČ-2018-001373 ze dne 2. 8. 2018 na základě oznámení opatrovníka ze dne 2. 8. 2018 byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci E. F. – prověření možného týrání. Na podkladě zjištěných skutečností, zejména oznámení opatrovníka, zprávy společnosti P. D. a dětské lékařky je odůvodněn závěr, že v době od 1. 1. 2016 00:00 hodin do 28. 6. 2018 do 23:00:59 hodin mohl být M. F. – matkou spáchán v P.,S. a jinde zločin týrání svěřené osoby dle § 198 odst. 1, 2 písm. d/ trestního zákona, nezletilá je v místě bydliště a jinde ohrožena protiprávním jednáním své matky, která nezletilou vystavuje nepřiměřené psychické zátěži v souvislosti s rozvodem a době po rozvodu s bývalým manželem a snaží se všemi možnými prostředky zamezit styku nezletilé s otcem. Nepřipravuje ji na asistovaný styk, snaží se dceru ovlivnit tak, aby styk s otcem odmítala, svým jednáním se mohla dopustit uvedeného zločinu a způsobit poškozené újmu. 13. Soud prvního stupně vyhodnotil veškeré skutečnosti a dospěl k závěru o nedůvodnosti návrhu matky. Uvedl, že matka poté, co soud rozhodl zamítavě o jejím návrhu na zrušení předběžného opatření o styku s otcem a vyhověl návrhu otce o oprávnění stýkat se s nezletilou v červnu, červenci a září, dne 11. 6. 2018 s nezletilou opustila Českou republiku s obvyklým bydlištěm P., S. a zdržuje se bez souhlasu otce na adrese ve S. r., N., P., a to i bez rozhodnutí soudu dle § 877 odst. 2 občanského zákoníku o určení místa bydliště nezletilé. Nejenže ji nepředala ke stykům v červnu, červenci, ale nepředala ji otci ani do prozatímní péče na základě vydaného předběžného opatření ze dne 25. 6. 2018. Dne 30. 7. 2018 ji nechala vyšetřit v N. - Ústav klinické psychologie, v psychologické ambulanci. Ve vstupních informacích vyšetřující Mgr. M. Š., Ph.D., psycholožce neuvedla pravdivé údaje, neboť tvrdila, že otec má soudem nařízené společné střetnutí s nezletilou pod dozorem, neuvedla okolnosti, které byly pro zahájení vyšetření nezletilé podstatné a nutné. Měla-li by matka opravdový zájem o řešení psychického rozpoložení nezletilé, pak by poskytnutí informací a listin vyšetřující psycholožce mělo být tím prvním, s čím měla být seznámena. Závěr o tom, že nezletilá je hravá, nezralá, spolupracující a komunikativní, ale úzkostná a neurotická, lze u ní pozorovat psychosomatickou reakci na akutní stresovou situaci a problémy s adaptací, je možno vyhodnotit tak, že závěry byly učiněny na základě zkreslených, nedostatečných, neúplných informací ze strany matky. K vyšetření na témže pracovišti dne 6. 8. 2018 soud prvního stupně uvedl, že je zajistila matka nezletilé poté, co převzala usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne 25. 6. 2018 a odmítnutém předběžném opatření ze dne 24. 7. 2018. I toto vyšetření vycházející z diagnostických metod pozorování, interviewu, psychoterapeutické techniky, nemůže být dostatečným pro závěr o důvodech nepřijetí představy nezletilé, že by měla bydlet s otcem, neboť matka opět neposkytla vyšetřující psycholožce všechny skutečnosti, vztahující se ke stavu nezletilé E., zejména zprávy společnosti P. D. o spolupráci s rodiči nezletilé E. a E. od listopadu 2016 a zejména o průběhu asistovaného předání nezletilé od matky k otci dne 13. 6. 2018. Soud prvního stupně tak shrnul, že matka pokračuje v manipulativním chování a jednání nejen vůči nezletilé, ale i Ústavu klinické psychologie FN N. – Psychologické ambulanci Mgr. M. Š., Ph.D. Proto závěry a doporučení této psycholožky neshledal relevantní pro rozhodnutí o návrhu matky. Ve shodě s návrhem kolizního opatrovníka proto její návrh zamítl. 14. Proti usnesení soudu prvního stupně podala včasné odvolání matka s návrhem na jeho změnu a vyhovění návrhu. Poukázala na odůvodnění napadeného usnesení a uvedla, že ačkoli se otec dlouhodobě dopouštěl domácího násilí minimálně vůči matce za přítomnosti nezletilé, matka i po odstěhování otce ze společné domácnosti styk s dcerou umožňovala. Situace se zhoršila v době zjištění, že vůči otci byly zahájeny úkony trestního řízení. Styky s otcem byly vždy při předání nezletilé spojeny s velkým psychickým nátlakem ze strany otce na matku a za účasti nezletilé proběhla řada incidentů, nezletilá styky začala psychicky hůře snášet. O průběhu dění byla matkou informována sociální pracovnice Č. Vždy ji však jen poučila, že otec má na styk s dcerou nárok, což matka ani nesporovala a styk umožňovala, a dále doporučovala, aby problémy s otcem řešila bez přítomnosti nezletilé. Poučila ji rovněž o tom, že pokud otec dceru fyzicky nenapadal, je vše v pořádku, a to co je a bylo mezi rodiči, není podstatné. Na začátku prosince 2016 bylo matce z důvodu stupňujícího se psychického nátlaku a pronásledování otcem doporučeno Policií ČR řešit styky nezletilé s otcem ve spolupráci s opatrovníkem nezletilé. Dne 1. 12. 2016 vyšetřovatelka sama kontaktovala sociální pracovnici Č., informovala o průběhu vyšetřování a požádala ji s ohledem na zájem nezletilé o učinění kroků k řešení styků s otcem buď ve formě zákazu styku, nebo asistovaného styku. Sociální pracovnice nepodnikla žádný krok k řešení styků, nekontaktovala matku ani soud. Dne 9. 12. 2016 bylo vydáno předběžné opatření, jímž byla otci uložena povinnost zdržet se vstupu do vzdálenosti 50 metrů od matky a jejího bydliště, nežádoucího pronásledování a obtěžování. Předběžné opatření o asistovaném styku bylo vydáno dne 21. 12. 2016, nikoli k návrhu opatrovníka. Popřela, že by dceři ve styku s otcem bránila. Zdůraznila, že otec za přítomnosti nezletilé vyvolával incidenty. K postupu opatrovníka uvedla, že na jedné straně ve vztahu k matce nekonal a byl nečinný, na druhou stranu podává nyní podnět k prošetření Policii ČR bez toho, aniž by zjišťoval stanovisko druhé strany. Soudu prvního stupně vytýkala, že pomíjí rozhodnutí o vině otce nezletilé, byť rozhodnutí dosud není pravomocné, na druhou stranu poukazuje na úkony trestního řízení zahájeného vůči matce a nerespektuje presumpci neviny. Popřela tvrzení, že by se snažila zamezit styku nezletilé E. s otcem a na asistovaný styk ji nepřipravovala. Dceru neovlivňuje, aby styk s otcem odmítala. Prokázání tohoto by mělo být předmětem trestního řízení. Odmítla manipulaci a ovlivňování dcery. Sám otec matce několikrát sdělil, že jeho snahou není výchova dcery, ale zničení matky. Podle ní je třeba brát zřetel i na to, jak zkušenost s násilím nezletilou ovlivnila a zda je násilný rodič k výchově způsobilý. Poukázala i na prostor pro omezení či vyloučení kontaktu dítěte s takovým rodičem s ohledem na článek 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte. Ačkoli opatrovníkovi, byly skutečnosti známy, vůči otci nepodnikl žádné kroky. Poukázala na zprávu Mgr. M. Š., Ph.D. ze dne 10. 9. 2018. K závěru soudu prvního stupně o tom, že nezletilou svými postoji poškozuje, uvedla, že soud tak bez dalšího předjímá naprosto nepodložený závěr. Ke zprávě dětské lékařky MUDr. J. F. ze dne 6. 6. 2018 uvedla, že lékařka neuvedla, čím jsou psychosomatické potíže nezletilé vyvolány. Soud se však opakovaně staví na stranu otce se závěrem, že nezletilá je v péči matky vystavena nezdravému psychickému tlaku. Není zřejmé, z jakých skutečností tento závěr vyvodil. Soudu prvního stupně vytýkala obviňování ze zkreslených, zatajovaných, nedostatečných a neúplných informací ve vztahu k Mgr. M. Š., Ph.D. Matka v rámci vyšetření dne 30. 7. 2018 této psycholožce uvedla všechny dostupné informace a předložila důležité dokumenty, které měla k dispozici, a to i lékařské zprávy a zprávy organizace P. D. Závěr soudu prvního stupně o neúplných vstupních informacích tak není správný. Připojila zprávu ze dne 13. 9. 2018, z níž je zřejmé, které dokumenty před vyšetřením E. lékařce předložila. Popřela, že by pokračovala v manipulativním chování a jednání vůči nezletilé a obdobně se chovala i k Ústavu klinické psychologie FN N. – Psychologické ambulanci Mgr. M. Š., Ph.D. Podle ní je s podivem, jak mohl soud prvního stupně bez dalšího dospět k takovému závěru, zejména ve vztahu ke klinickému ústavu. 15. K podanému odvolání matky se vyjádřil jak otec, tak i opatrovník nezletilé, oba s návrhem na potvrzení napadeného usnesení. 16. Otec uvedl, že argumentace matky trestním řízením ve věci obžaloby pro zločin týrání osoby žijící ve společné domácnosti vedené proti otci je nevhodná, protože neexistuje pravomocný rozsudek v této věci. Ztotožnil se se sdělením pracovnice Č., podle níž má dcera právo na kontakt s otcem a konflikty mezi rodiči nemají vliv na právo dítěte na výchovu a kontakt ze strany otce. Od počátku asistovaných styků od ledna 2017 otec s matkou nekomunikuje, nestýká se s ní a nevídá ji. Komunikace probíhá prostřednictvím právních zástupců. Přesto matka opakuje svá tvrzení, že za nepříznivý zdravotní, zejména psychický stav nezletilé může pravidelný kontakt s otcem. Podle lékařské zprávy pediatričky nezletilá trpí bolestmi břicha a nevolnostmi z psychosomatických příčin. Není však kompetentní určovat zdroj těchto obtíží, protože není odborníkem z oblasti psychologie. Nesouhlasil s tím, že matka tímto způsobem prokázala souvislost obtíží s kontaktem s otcem. Podle odborného posudku PhDr. Z. nezletilá naopak přejímá pocity matky a snaží se jí vyhovět. Tyto skutečnosti potvrzují i zprávy zařízení P. D. Poukázal na zprávu této společnosti ze dne 13. 6. 2018, kdy projevy E. při tomto plánovaném předání byly oproti předešlým předáním mimořádně odlišné. E. dosud kontakt s otcem neodmítala, její přechod od matky k otci byl obvykle neproblematický. Tohoto dne se E. držela matky okolo pasu, byla s ní ve stálém zrakovém kontaktu, pracovníkovi plačtivě sdělovala, že k otci nechce jít, že se jej bojí, že by jí mohl ublížit, jak se to stalo její matce. Šlo patrně o situaci před pěti lety. Z toho organizace dovodila, že matka dceru na asistované předání nepřipravila, naopak na ni patrně vyvinula emoční tlak, aby k předání nedošlo a dcera deklarovala pracovníkům zařízení strach z otce. Zdůraznil, že v žádném z posudků ani zpráv společnosti P. D. není uvedeno, že by se otec choval při kontaktu s dcerou nevhodně či ji k něčemu nutil nebo tlačil. Naopak zprávy společnosti P. D. poukazují na nedostatečnou součinnost matky, zejména její nevhodný vliv na nezletilou a nedostatečnou přípravu na setkání s otcem, a to opakovaně. Není tak pravdivé, že by matka dceru na setkání s otcem řádně připravovala. Poukázal i na znalecké závěry PhDr. Z., podle nichž dcera netrpí žádnou posttraumatickou poruchou a znalkyně doporučila kontakty s otcem. Citoval z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. 8. 2018, č. j. 0P 20/2015-239, jímž bylo rozhodnuto o návrhu matky na svěření nezletilé do její výlučné péče. K předběžnému opatření ze dne 8. 12. 2016, č. j. 11Nc 14009/2016-21, uvedl, že nebylo prodlouženo pro absenci kontaktů mezi matkou a otcem a je minulostí. Zdůraznil vykonatelné rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 6. 2018, na jehož základě byla matka povinna předat nezletilou do jeho prozatímní péče, matka však bez souhlasu a vědomí otce dceru přemístila na S. Otec následně podal návrh na nařízení výkonu tohoto rozhodnutí, které matka nerespektovala, a i podnět k Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Matku bude vyzývat k dobrovolnému návratu do České republiky, požádá příslušný orgán sociálněprávní ochrany dětí o prošetření poměrů v místě předpokládaného pobytu E. a matky a soud bude informovat podle článku 16 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí. Zdůraznil i stanovisko opatrovníka k aktuálnímu vývoji. K návrhu matky na vyhotovení nového znaleckého posudku v souvislosti s negativním ovlivňováním jednoho nebo druhého rodiče uvedl, že těžko mohl jako otec nezletilou negativně ovlivňovat, když většina jeho styků od počátku roku 2017 probíhá za asistence pracovníků společnosti P. D. Ačkoli matka otce vykreslila v nejhorších barvách, on není tím, kdo by nerespektoval jak závěry odborníků, tak i opatrovníka. Vždy se snažil vystupovat korektně a najít kompromisní dohody. Rovněž není tím, kdo nepředal nezletilou k víkendovým stykům v létě roku 2018, ani tím, kdo nepředal nezletilou otci do péče. Rovněž není osobou, která dítě protiprávně přemístila do jiné republiky. Matka demonstrativně, manipulativně a provokativně ignoruje soudní rozhodnutí. 17. K podanému odvolání se vyjádřil opatrovník a uvedl, že nikdy nevystupoval tak jak matka tvrdí, v rozporu se zájmy nezletilé. V době, kdy se matka na opatrovníka obrátila, již otec ve společné domácnosti s matkou nebydlel. Matka byla řádně poučena ve vztahu k domácímu násilí, které mělo probíhat v době společného soužití před odstěhováním otce v roce 2014. Opatrovník matce předal kontakty na organizace, zabývající se domácím násilím. Doporučil jí obrátit se na Policii ČR a vyhledat lékařskou pomoc, jak vyplývá z doporučení ze dne 15. 6. 2015. Poukázal na soudní rozhodnutí o svěření nezletilé do péče matky. Asistované styky navrhoval v době, kdy matka před soudem poukázala na podání trestního oznámení vůči otci. Šlo o incident mezi rodiči ve vztahu k majetkovým poměrům - přepsání bytu na matku, jak vyplývá z protokolu ze dne 14. 10. 2016. Konzultoval realizaci styků v organizaci P. D. Soud prvního stupně podle něj rozhodoval v zájmu dítěte. V řízení byl dosud zjištěn poškozující postoj matky, neboť matka přenáší na dceru svůj negativní postoj k otci, ve vztahu k otci jí manipuluje a je dáno i podezření z psychického týrání. Ze znaleckých posudků PhDr. Z. nebyly na straně nezletilé ve vztahu k otci zjištěny žádné projevy strachu či úzkosti. Naopak se v jeho přítomnosti chovala spontánně, bez projevů nejistoty a úzkosti. Shodné stanovisko zaujala i organizace P. D., kde probíhaly dlouhodobé asistované styky a posléze asistovaná předávání. Každý ze styků byl podrobně popsán a matce doporučována změna postoje. V řízení bylo zjištěno, že E. je matkou trvale zatěžována, matka v dceři manipulativně a cíleně vytváří negativní obraz otce a vystavuje ji tak nepřiměřenému psychickému vypětí. E. poškozuje a takové chování vykazuje známky psychického týrání. Podrobně je chování matky zaznamenáno zprávou organizace P. D., podle níž je patrný trvalý negativní postoj matky vůči otci, snaha ovlivnění dívky proti otci, ta však otce přijímá a má jej ráda. Její prožívání je v tomto směru těžké a zřejmě i psychosomatizující, jak vyplývá ze zprávy obvodní dětské lékařky MUDr. F. ze dne 6. 6. 2018. I z její zprávy jsou patrné negativní postoje matky vůči otci a ovlivňování dítěte. Matka za celou dobu trvání stavu nevyvinula snahu o nápravu svých postojů tak, aby nezletilé umožnila budování a upevňování klidných a pozitivních vztahů s otcem. Nezletilá se přesto v přítomnosti otce bez přítomnosti matky chová uvolněně a tráví s ním čas ráda. Na nutnost změny postojů byla matka opakovaně upozorňována ze strany znalecké veřejnosti, opakovaně nevyužila nabízené pomoci ze strany pracovníků P. D., znemožnila spolupráci, nevyužila terapeutických možností, pracovníkům zakázala mluvit s E. o samotě. Otec na druhou stranu usiloval o zkvalitnění rodičovských kompetencí a komunikoval. Ze zprávy společnosti P. D. vyplývá, že otec dceru podporoval, respektoval, působil výchovně a chránil ji. Projevoval se vstřícně, nebyly zaznamenány žádné nevhodné postoje ani vůči matce. V zájmu E. matce vyšel vstříc, jak například vyplývá z jeho vstřícného postoje k organizaci letních prázdnin, projevil vůli podílet se na spolufinancování dceřiných aktivit. Naopak matka během letošních letních prázdnin přes nesouhlas soudu dceru přemístila do svého trvalého bydliště na S. a přes nesouhlas otce dceru tam přihlásila ke školní docházce. Nedostavila se k jednání u Městského soudu v Praze dne 26. 9. 2018, ač sama žádala o odročení za účelem osobní účasti. I toto je ze strany matky účelové ve snaze získat čas a prostor pro manipulaci s míněním dcery a případně i okolí. Matka ignoruje rozhodnutí soudů obou stupňů. Její chování je účelové s cílem odcizit dítě otci. Shrnul, že dítě je v péči matky vystaveno psychickému tlaku, což může mít na vývoj nezletilé negativní dopad a může vykazovat i známky psychického týrání. Otec dne 17. 9. 2018 podal návrh na změnu péče nezletilé. Dne 27. 7. 2018 se obrátil na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v B. s podnětem na zahájení řízení o navrácení dítěte zpátky do České republiky. Rovněž bylo zahájeno řízení o výkon rozhodnutí na předání dítěte do prozatímní péče otce. 18. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v plném rozsahu dle odvolání matky, v systému úplné apelace s ohledem na opatrovnický charakter řízení, postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání matky je nedůvodné. 19. Soud prvního stupně při rozhodování o návrhu otce správně vycházel z § 102 odst. 1 (s ohledem na již zahájené řízení ve věci), § 75c odst. 1, 2, 3 a 4, § 76 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. 20. V současné době je nezletilá pravomocně prozatímně svěřena do péče otce na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 6. 2018, č. j. 10 P 10/2015-129 ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 5. 9. 2018, č. j. 39 Co 254/2018-251. Důvodem tohoto postupu a zatímní úpravy poměrů účastníků byla nutnost zamezení dalšímu vystavení nezletilé psychickému tlaku ze strany matky, projevujícího se u nezletilé již nejen v rovině psychické, ale i fyzické, který lze ve smyslu § 75c odst. 1 o. s. ř. kvalifikovat i jako psychické týrání dítěte. Toto chování může do budoucna zanechat vážné následky v emočním a vztahovém vývoji nezletilé a je třeba je eliminovat. 21. Aktuálně matka nezletilou bez souhlasu otce přemístila do S. r., jak vyplývá z obsahu spisu, ve věci je vedeno návratové řízení. Nyní matka poukazuje na zprávu dětské psycholožky PhDr. M. Š. ze dne 6. 8. 2018, podle jejíchž závěrů nezletilá negativně reagovala na přípravu změny pobytu. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil mimo jiné i tím, že tato lékařka neměla při svém vyšetření nezletilé k dispozici zprávy společnosti P. D., z.s., zejména o průběhu asistovaného předání dne 13. 6. 2018. Matka v odvolacím řízení tento závěr vyvrací. 22. Odvolací soud po přezkoumání napadeného usnesení souhlasí se závěry soudu prvního stupně potud, že matka ve vztahu k nezletilé pokračuje ve svém manipulativním nežádoucím chování. V dané věci je podstatné, že podle závěrů ve věci zpracovaného znaleckého posudku při vyšetření nezletilé i obou jejích rodičů nebyly k osobě otce a ke vzájemným vztahům otce s dcerou zjištěny žádné negativní skutečnosti, jinými slovy nic, co by otce vylučovalo z normálních styků se svojí dcerou, případně péče o ni. Naopak matka usiluje o fixaci dcery na svoji osobu, převádí na dceru své negativní pocity vůči otci, ačkoli na tento nesprávný a dceři škodlivý výchovný postup byla ze strany odborné veřejnosti, ale i opatrovníka a soudu opakovaně upozorňována. Nyní se snaží v důsledku toho vydané soudní rozhodnutí o předběžném svěření dcery do péče otce zvrátit dalšími vyšetření, které však nemají charakter znaleckého posudku, a zejména vycházejí pouze z vyšetření nezletilé a nikoli již jejích rodičů. Za zásadní je třeba považovat i to, že dcera otce již neviděla déle než čtvrt roku, a i dříve velmi omezeně. Má-li ve vztahu k němu aktuálně nepříjemné pocity, nemohou vycházet ze zkušenosti s ním, neboť dřívějším znaleckým zkoumáním zjištěny nebyly včetně průběžného pozorování pracovníků společnosti P. D. Za zásadní negativní zkušenost nelze považovat ani přání otce, vyjádřené před nezletilou, aby se seznámila s jeho novou partnerkou, za situace, kdy rodiče spolu již dlouhodobě nežijí. Lze proto shrnout, že matka bezdůvodně opakovaně nerespektuje pravomocná soudní rozhodnutí, ať již o styku otce s dcerou v létě 2018, tak o jejím předání do péče otce. Dceru vystavuje opakovaným vyšetřením a s ohledem na shora uvedené je pravděpodobné i pokračování v manipulaci s nezletilou, prohlubování zafixování na svoji osobu a současně nejistoty nezletilé, neboť je to pouze ona, kdo ji nyní má ve faktické výhradní péči. Jak soud již opakovaně uvedl, tento způsob výchovy je ve vztahu k nezletilé škodlivý, v rozporu s jejím nejlepším zájmem, a takové svévoli není na místě přisvědčit či ji podporovat. Soud prvního stupně tak učinil správný závěr o nedůvodnosti návrhu matky. Po stránce právní tak lze uzavřít, že matka neprokázala nutnost změny pravomocné zatímní právní úpravy poměrů rodičů a nezletilé, již dříve provedené ve smyslu § 75c odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.). 23. K matkou v odvolacím řízení připojenému znaleckému posudku ze dne 22. 9. 2018 a zprávy o vyšetření ze dne 13. 9. 2018 odvolací soud poukazuje na úpravu § 75c odst. 4 o. s. ř., podle které k těmto listinám nemohl přihlédnout, protože je při svém rozhodování neměl k dispozici soud prvního stupně. Tento postup stvrdil i Nejvyšší soud ve stanovisku kolegia ze dne 8. 3. 2017, Cpjn 202/2016. 24. S ohledem na státní příslušnost obou rodičů ve S. r. odvolací soud uvádí, že v řízení jde o věc s cizím prvkem. Pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí věci vyplývá z čl. VIII Nařízení Rady (ES č. 2201/2003) a okolnosti, že obvyklé bydliště nezletilé bylo v době zahájení řízení na území České republiky. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. a/, f/ o. s. ř.). Praha 17. října 2018 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu